| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Zlínský |
| Župa: | župa Komenského |
| Okres: | Zlín |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | autoři projektu arch. Flora, arch. Václavek a arch. Gottlicher z Brna, stavitel místní obč. Slezák |
| Datace: | 1921–1924 |
| Vložil: | PavelMichalec |
V srpnu 1885 se sešla ustavující schůze Sokola ve Vizovicích o počtu 26 členů. V lednu 1920 na valné hromadě se rozhodlo o stavbě budovy sokolovny. Počet členů byl již 73. 5. září 1920 byl slavnostně položen základní kámen sokolovny a 9. července 1921 bylo slavnostní otevření. Členská základna měla již 266 členů. Stavba budovy byla uskutečněna z dobrovolných příspěvků, půjček a odpracovaných hodin členů. Všichni starostové a předsedové Sokola se pečlivě starali o budovu a areál. Největších oprav zaznamenala budova a areál po roce 1957 za předsedy učitele Oldřicha Haly. Byly zřízeny tenisové kurty, opraveno a zvětšeno koupaliště, přistaven malý sál k původní budově, zahradní restaurace, tartanové hřiště pro házenou.
Kronika uvádí jako autory projektu arch. Floru, arch. Václavka a arch. Gottlichera z Brna. Objekt se nachází při Nádražní ulici jihozápadním směrem od centra Vizovic. Architektura budovy je silně inspirovaná ojedinělým stylem nedalekých Jurkovičových Luhačovic nesoucí prvky doznívající secese a lidové architektury. Budova na nepravidelném členěném půdoryse je podsklepena a zastřešena kombinací sedlových a pultových střech a vikýřů. Ty se navzájem pronikají, místy s valbovým či podlomenicovým ukončením, a jsou kryty taškami bobrovkami. Stavba probíhala ve dvou etapách, v roce 1921 byla předána k užívání hlavní část budovy – sál a jeho zázemí. V roce 1924 pak bylo dokončeno jižní křídlo s restaurací a ubytováním. V nedávných letech byla přistavena novodobá kotelna.
Zděná budova spočívá na kamenném soklu, východní štít je předsazen před líc průčelí a je podepřen krakorci s kapkami, na něž navazuje podlomenice, horní část je kryta kabřincem s makovicí. Zdvojený štít jižního křídla je vyzděn do výše patra, vrcholová část je bedněna s tradičním motivem slunce a podlomenicí. Západní strana je řešena jako hlavní průčelí s osově umístěným vstupním portálem a dvěma čtyřtabulkovými okny po obou stranách přízemí. Portál je řešen jako zapuštěný vstup, podepřený čtyřmi sloupy v dórském stylu s centrálními dvoukřídlovými prosklenými dveřmi a okny po obou stranách. Stupňovitě osazené první patro je prolomeno trojicí čtyřtabulkových oken s šambránou ve formě ornamentu a po jejich stranách jsou umístěna sgrafita se sportovními motivy. Západní vyzděný štít je ve své základně osazen oproti bočnímu zdivu a je s ním po obvodě spojen jednoduchým orámováním.
Průčelí později přistaveného centrálního křídla je v půdoryse řešeno s odsazením do středu stavby. Střední část přízemí je opatřena okny s obloukovým nadpražím a po stranách dvěma dvoukřídlovými okny. Střecha této centrální části je pultová a přechází do formy podlomenice. Patro je řešeno jako velké podkroví s pěticí dvoukřídlových centrálně osazených oken. Vrcholová část štítu zdvojené sedlové střechy jižního křídla je nad podlomenicí bedněna s tradičním motivem slunce. Ve východní straně křídla je vstup do restaurace, nad nímž je malý vikýř s prosvětlovacím oknem, kryjící schodiště do podkroví, a je zastřešen valbovou stříškou. Východní průčelí má secesní prvky výzdoby, které korespondují s plasticky řešeným soklem jako rustikální kamenné bosáž kolem celé stavby. Interiér sálu, jeviště, postranní galerie a výzdoba je provedena ve dřevě s intarziemi, bohatým panelováním a tradičně kvalitním řemeslným zpracováním.
Budova sokolovny prošla stavebním vývojem, který však nezanechal na vzhledu stavby závažné degradační zásahy. Novodobá dvoupodlažní přístavba kotelny a sociálního zázemí je situovaná v suterénu a patře severní části objektu, čímž neruší vzhled původní svérázné architektury.
Budova sokolovny představuje architektonicky výrazný objekt, dominující okolní zástavbě, který svými výraznými tvary i kvalitní výzdobou fasád (malby, sgrafita, kontrast strukturované a hladké omítky, vyřezávané dřevěné štíty aj.) patří ke kvalitním ukázkám secesní architektury na Zlínsku. Zároveň významně spoluvytváří architektonickou a urbanistickou hodnotu části Městské památkové zóny Vizovice. Předmětná budova zároveň bohatě dokumentuje řemeslnou a uměleckou dovednost daného období, rovněž je cenným dokladem vývoje společenského a kulturního života daného regionu.
Tesařské prvky představují velmi kvalitní příklad regionálního historismu aplikovaného na konci první třetiny 20. století. Tyto prvky již jen volně navazují na secesní tvorbu architekta Dušana Jurkoviče v nedalekých Luhačovicích nebo na Pustevnách na počátku 20. století.
Budova je evidována jako kulturní památka rejst. č. ÚSKP 101113 – sokolovna od 14. 7. 2004.
https://www.dkvizovice.cz/informacni-centrum/pamatky-a-zajimavosti/sokolovna/
https://www.mestovizovice.cz/mesto-1/historicke-pamatky/sokolovna/
https://www.mestovizovice.cz/organizace/zajmove-spolky/tj-sokol-vizovice/
http://www.tjsokolvizovice.cz/index.php?p=1_21_Sokolovna
https://pamatkovykatalog.cz/sokolovna-12477395
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
