Památky a památníky „neznámého“ všetatského sokola Jana Palacha

Jana Palacha zná každý, málokdo však ví, že také on chodil do Sokola. Jeho otec Josef i matka Libuše byli aktivními členy místní jednoty Sokol Všetaty. Josef Palach se jako cvičenec dokonce zúčastnil XI. všesokolského sletu v roce 1948. Oba rovněž hráli ochotnické divadlo. Podle vzpomínek všetatského sokola Jiřího Pokorného vstoupil Jan do řad členů tělocvičné jednoty až v dospělém věku. Mohlo to být tedy někdy po roce 1966. Sokol jako takový byl sice komunisty zakázán, ale na vesnicích a malých městech se mezi lidmi často uchovalo pojmenování Sokol pro tělocvičné jednoty, které majetek sokolů převzali. Stejně tomu bylo i ve Všetatech, kde tehdy organizace dokonce nesla oficiální název: Místní tělovýchovná jednota „Sokol“ Všetaty. Jan Palach se stal členem odboru základní a rekreační tělesné výchovy, který Pokorný nazývá „pseudodědicem původních sokolských tradic“. Místní učitel dějepisu Miroslav Slach vzpomíná, že Jan sportoval rád, chodil do sokolovny a běhal v okolí obce. Ve všetatské jednotě se v šedesátých letech hrál především fotbal, basketbal a stolní tenis.

Po smrti Jana Palacha šel obcí smuteční průvod, který končil u sokolovny. Tenkrát promluvil Václav Ach, syn dlouholetého starosty Sokola Všetaty z předválečných dob bratra Antonína Acha. Jednota také dostala třetí z pěti posmrtných masek zhotovených Olbramem Zoubkem. Byla vystavena ve vstupní hale sokolovny až do roku 1971. Funkcionáři všetatské jednoty bezprostředně po činu usilovali o zřízení Palachova pomníku, na který pořádali finanční sbírku. Podařilo se jim vybrat přes jeden milion korun, za sochaře zvolili Olbrama Zoubka, avšak pod nátlakem režimu museli od záměru upustit a peníze vrátit. V roce 1994 byla v sokolovně slavnostně umístěna nová pamětní deska Olbrama Zoubka na místo, kde kdysi visela jím sejmutá Palachova posmrtná maska. Od té doby se tu každoročně koná Memoriál Jana Palacha ve sportovní gymnastice dívek.

Jan Palach v otcově sokolském kroji (zdroj: archiv Jiřího Palacha www.janpach.cz)
Sletová legitimace Josefa Palacha, XI. slet 1948 (zdroj: archiv Jiřího Palacha www.janapalach.cz)

Hrob na Olšanech Olbrama Zoubka

Bronzovou plastiku s motivem ležící postavy vytvořil světoznámý sochař záhy po uložení Jana Palacha do hrobu. Protože se však na místě scházelo mnoho režimu nepřátelsky nakloněných lidí, musel být hrob zničen. Zoubkova plastika byla odstraněna už po třech týdnech a v roce 1973 Palachova rodina pod nátlakem souhlasila s exhumací, kremací a převezením popela do rodinného hrobu ve Všetatech. Obojí se na Olšany vrátilo v roce 1990.

Pomník Jana Palacha a Jana Zajíce na Václavském náměstí

Z chodníku pod Národním muzeem, přímo v místě, kde se Jan Palach zapálil, vystupují dvě nízké kruhové mohyly propojené bronzovým křížem. Ten leží ve směru, kterým Palach utíkal. Autory pomníku slavnostně odhaleného v roce 2000 jsou architekti Čestmír Houska a Jiří Veselý a výtvarnice Barbora Veselá. Na výročí činu se tu konají pietní akty.

Památník Jana Palacha ve Všetatech

Národní muzeum otevřelo v roce 2019 Památník Jana Palacha v domě, kde prožil dětství a mládí. Interiér domu nebyl jen upraven pro výstavní prostory, on sám se stal památníkem. Architekti Miroslav Cikán a Pavla Melková ho stavebně přetvořili v nadčasový prostor. Nachází se zde historická expozice s audiovizuálními záznamy. Mezi vystavované předměty patří také státní vlajka, kterou bylo tělo Jana Palacha přikryto po smrti, anebo jeho posmrtná maska od Olbrama Zoubka. Dalšími památkami přímo ve Všetatech jsou pamětní deska na základní škole, kam Jan chodil, a zmiňovaná deska ve vstupní hale sokolovny.

Tajný Palachův pylon před budovou Federálního shromáždění

Tahle poněkud kuriózní památka vznikla už v sedmdesátých letech minulého století. Téměř 30 metrů vysoký černý kovový pylon dnes stojící před Novou budovou Národního muzea navrhl architekt Karel Prager. Přitom to, že se jedná o poctu Janu Palachovi, vědělo tehdy jen pár jeho přátel. Pragerův záměr potvrdilo teprve nedávné zkoumání jeho osobního archivu. Původně měla vrchol zdobit plastika Plamen od Miloslava Chlupáče. Z pochopitelných důvodů mohla být tato osazena teprve v roce 2020.

Hrob Jana Palacha na Olšanech
Pomník Jana Palacha a Jana Zajíce na Václavském náměstí
Palachův pylon

Pamětní desky na VŠE a Filozofické fakultě UK

Než přestoupil na Karlovu univerzitu, studoval Palach dva roky na VŠE. Pamětní desku navrhla v soutěži studentů AVU Dagmar Morová. Má podobu zpatinované vypálené pochodně. K odhalení došlo v roce 2019, součástí slavnosti bylo i přejmenování vnitřní dvorany, kde se deska nachází, na Atrium Jana Palacha. V době, kdy obětoval svůj život, byl ale Jan studentem Filozofické fakulty UK. Jen dva měsíce po Sametové revoluci byla na její budově odhalena pamětní deska. Vytvořil ji Olbram Zoubek a jde o vydutý plech, z něhož vystupuje plastika českého lva a tvář Jana Palacha. Ta byla zhotovena 1:1 podle posmrtné masky. Celé náměstí před fakultou nese název náměstí Jana Palacha.

Bronzová deska na Ovocném trhu

V roce 2019 byla na nádvoří Karolina odhalena pamětní dlaždice Jana Palacha. Je položena přesně v místě, kde v roce 1969 stála Palachova rakev. Jejím autorem je sochař Jakub Vlček, absolvent AVU. Dlaždice svým rozměrem 69x69 centimetrů odkazuje na rok upálení a hmotností 89 kg zase na rok Sametové revoluce.

Streetartový pomník na zdi Borůvkova sanatoria

V roce 2014 se mezi okny na omšelé fasádě bývalého sanatoria objevily dvě velké černobílé tváře. Jedna patří Josefu Toufarovi a druhá Janu Palachovi. Oba muži v tomto domě zemřeli. Autorem díla v Legerově ulici je designér Otakar Dušek.

Dům sebevraha a Dům matky sebevraha

Dílo amerického architekta a sochaře českého původu Johna Hejduka je umístěno na Alšově nábřeží v Praze. Tvoří ho dvě výrazné geometrické plastiky, přičemž osy obou se protínají u pamětní desky na stěně budovy Filozofické fakulty. Dům sebevraha je světlý a stojí blíž k Vltavě. Dům matky sebevraha je zrezlý. Inspirací byla sochaři báseň amerického básníka Davida Shapira Pohřeb Jana Palacha.

Pocta Janu Palachovi v Mělníce

Jan Palach v Mělníce studoval na gymnáziu a v červnu 1966 tu také maturoval. V Jungmannových sadech, přímo naproti mělnické sokolovny Tyršův dům, stojí od roku 2009 památník Pocta Janu Palachovi maďarského sochaře Andráse Becka. Ten siluetu hořící postavy vytvořil už v roce 1969 v Paříži, kde žil. Slavnostního odhalení se zúčastnili krojovaní sokolští praporečníci.

Streetartový památník na zdi Borůvkova sanatoria
Dům sebevraha a Dům matky sebevraha
Pocta Janu Palachovi v Mělníce

Palachova mohyla v lesích pod Smrkem

Kousek pod vrcholem hory Smrk u Čeladné je u cesty několik mohyl vyskládaných z kamenů a doplněných obrázky a texty. Vznikaly spontánně, objevily se tu v období normalizace. Jedna z nich je věnovaná památce Jana Palacha. V roce 2019 byla osazena novou žulovou pamětní deskou.

Palachova věž v Klatovech

Autorem je místní rodák Václav Fiala. Jeho 7,5 metru vysoká abstraktní socha byla vystavena napřed v Sydney a Perthu. Její nynější umístění v Klatovech je avizované jako dočasné. Stojí symbolicky na místě, kde kdysi stávala socha Antonína Zápotockého.

Památek spojených s Janem Palachem je samozřejmě mnohem více. Po republice bychom napočítali mnoho drobnějších desek, reliéfů, soch a sošek, ba i stromů nesoucích jeho jméno. Ve světě jsou tyto památníky spojené většinou s aktivitou československých emigrantů. Nachází se třeba ve Švýcarsku, Kanadě, Lucembursku, Itálii nebo Belgii.

COOKIES
Vážený Big Parťáku, díky souborům cookies můžeme upravovat a vylepšovat naše webové stránky tak, abychom Vám mohli ukazovat informace týkající se Vašich preferencí a mohou sloužit také k personalizaci obsahu a reklam, k analýze návštěvnosti a ke zobrazení různých pluginů třetích stran (např. sociální sítě). Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko „Přijmout vše“. Samozřejmě můžete v nastavení povolit jen některé druhy cookies, ale v takovém případě nám omezujete možnosti přizpůsobit naši nabídku podle toho, co zrovna hledáte.