Pražské sokolovny jako kulturní památky

Sokolská tělocvična neboli sokolovna. Dodnes ji najdeme na mnoha místech, ať už ve velkých městech nebo v malých vesničkách, v Čechách, na Moravě, ale i po celém světě.

Když byla v roce 1863 dostavěna v rekordním čase sokolovna Tělocvičné jednoty pražské (dnes Sokol Pražský), vůbec první sokolské jednoty, nikdo asi netušil, že po jejím vzoru budou stavěny stovky dalších, různě velkých a architektonicky různorodých. O vzniku i podobě sokoloven si totiž jednoty rozhodovaly samy. Žádné jednotné ustanovení o tom, jak má sokolovna vypadat a v jakém stavebním slohu má být postavena, v Sokole prostě neexistovalo. Architekti byli vybíráni na základě vyhlašovaných soutěží, ale i na základě jejich regionálního působení či přátelských vazeb se členy konkrétní jednoty. Sami často byli členy Sokola. S tím, jak se vyvíjely trendy a architektura, vyvíjela se i podoba sokoloven, z nichž mnoho najdeme na seznamu kulturních památek. V Praze bychom jich našli celkem šest.


První sokolovna na světě: T. J. Sokol Pražský

Sokolská 43, Praha 2 – Nové Město
památkově chráněna od roku 1958
styl: novorenesance

Když byl 16. února 1862 založen Sokol, cvičili jeho členové dlouhých 22 měsíců v pronajatých prostorách. Nejprve v Tělocvičném ústavu Jana Malypetra, poté v sále Apolla a následně, od 4. května 1863 v Konviktu. Prostory to ale byly nevyhovující, zvláště zapůjčená místnost v Konviktu nevyhovovala cvičebním účelům. Byla příliš tmavá, malá a měla nízké stropy. Ani to však první sokoly neodradilo a chodili pravidelně cvičit.

Ještě v květnu ale zakoupil Jindřich Fügner stavební parcelu v blízkosti městských hradeb nedaleko Žitné brány. Fügner, který podnikal v oblasti pojišťovnictví, si mohl koupi dovolit. Se stavbou se započalo v červenci 1863. Už po pěti měsících byla sokolovna dokončena a 9. prosince v ní bylo zahájeno cvičení.

Dřevoryt podle původní podoby sokolovny
Dřevoryt podle původní podoby sokolovny
Novostavba sokolovny
Novostavba sokolovny

Projekt sokolovny vypracoval architekt a stavitel Vojtěch Ignác Ullmann, ale na nekvalifikovaných pracích se podíleli i členové jednoty. Na sochařské výzdobě pracoval Ladislav Šaloun, který vytvořil pro portál ze Žitné ulice plastiky s názvem "Vlast" a "Národ". Novorenesanční budova sokolovny byla rozlohou tělocvičného sálu (dnes Fügnerův sál) i vybavením na svou dobu unikátní. Na tělocvičnu navazoval trakt s byty. Zde žil s rodinou sám Fügner, později i Miroslav Tyrš. V přízemí se nacházela kancelář, v suterénu šatny. Nechyběla zde ani tzv. šermírna. V sokolovně se svítilo plynovým osvětlením, původní horkovzdušné vytápění bylo později nahrazeno dvěma násypnými kamny. Voda byla čerpána ze studny na pozemku jednoty.

Budova sokolovny Sokola Pražského
Budova sokolovny Sokola Pražského
Fügnerův sál
Fügnerův sál
Vojtěch Ignác Ullmann
Vojtěch Ignác Ullmann

Dramatická kapitola dějin sokolovny Sokola Pražského nastala po smrti Jindřicha Fügnera v listopadu 1865. Rázem se začali ozývat věřitelé a hrozilo, že sokolové o svou novou tělocvičnu přijdou, čímž mohla být ohrožena existence Sokola jako takového. Po několikaměsíčních tahanicích rozhodl v srpnu 1866 Zemský soud ve prospěch pražské sokolské jednoty. Sokol Pražský musel sice dalších 30 let splácet dluh za výstavbu, ale sokolovna byla v jeho rukou.


Libeňská sokolovna: T. J. Sokol Praha – Libeň

Zenklova 2, Praha 8 – Libeň
památkově chráněna od roku 2001
styl: pozdní secese (tzv. geometrická secese)
Karlínská sokolovna: T. J. Sokol Karlín

Malého 319, Praha 8 – Karlín
památkově chráněna od roku 1993
styl: novorenesance
Sokolovna T. J. Sokola Hostivař

U branek 674, Praha 15 – Hostivař
památkově chráněna od roku 1958
styl: funkcionalismus
Sokolovna na Královských Vinohradech: T. J. Sokol Praha – Královské Vinohrady

Polská 2400, Praha 2 – Vinohrady
památkově chráněna od roku 2007
styl: funkcionalismus
Sokolovna T. J. Sokola Žižkov I

Koněvova 929, Praha 3 – Žižkov
památkové chráněna od roku 1993
dvě části: novorenesanční z roku 1889 a funkcionalistická z roku 1933