Sokol Praha VII - odbočka Maniny
| Typ stavby: | Jiné |
|---|---|
| Kraj: | Hlavní město Praha |
| Župa: | župa Podbělohorská |
| Okres: | Hlavní město Praha |
| Stav objektu: | neexistuje |
| Datace: | 1924 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Maniny je prostor v ohybu Vltavy v Praze na území dnešní pražské čtvrti Holešovice. Dnes je to místo zastavěné domy a ulicemi, ale ještě na začátku 20. století bylo postaveno velké cvičiště, které mělo značky pro 8 000 cvičenců a tribuny pro 100 000 diváků. V roce 1921 se tu konala 1. dělnická spartakiáda.
Dnes již toto místo připomíná pouze ulice Na Maninách. Při regulaci Vltavy ve 20. letech 20. století bylo nové koryto vedeno středem Manin. Část původního území Manin byla zatopena a část ne. Ta se ocitla na pravém břehu Vltavy.
Původní význam slova „manina“ je „neschůdné místo“. Podle jiného vysvětlení pochází název Maniny z doby před regulací Vltavy, kdy zde v nánosech písku vznikala náhodně - maně- proměnlivá říční ramena.
Z almanachu Slavoje Praha 7 (obsahuje i historii Sokola Prha VII):
Maninská oblast hraničila s Holešovicemi-Bubny přibližně v ose Jeronýmovy (dnes Argentinské) ulice od jatek až k Troji a tvořila poloostrov omývaný Vltavou. Maniny byly zelenou idylou, neboť Vltava se tu rozlévala do četných ramen. Při velké vodě zjara nacházela se často značná část pod vodou. Uprostřed maninské nížiny rozkládalo se velké vojenské cvičiště, kde se odbývala vojenská cvičení, mnohdy i se střelbou.
Narůstající počet sokolů v jednotě Praha VII po 1. Světové válce vynutil vznik pobočky Sokol Maniny, pro niž byla r. 1924 získána malá, ale vyhovující tělocvična v právě dostavěných tzv. Červených domech mezi ulicemi U Průhonu a Přístavní. Nová tělocvična byla vybavena nutným nářadím a hned byla plně využitá početným členstvem, dorostem a žactvem. Na Maninách také bylo letní cvičiště využívané oběma částmi jednoty, konaly se tam i závody a veřejná vystoupení všech složek TJ Sokol Praha VII. Roku 1926 byl ke dvorní straně sokolovny U Studánky přistavěn další trakt. Při té příležitosti bylo instalováno parní vytápění a bylo modernizováno hygienické zařízení. Všechny tělocvičny, sály a hřiště praskaly ve švech. Jednota Praha VII měla 2 200 dospělých členů, téměř 300 dorostenců a dorostenek a více než 1000 žáků a žákyň. Pravidelná cvičení mužských a ženských složek vedly cvičitelské sbory, každý v úctyhodném počtu 30-35 členů, podobně tomu bylo i u dorostu a žactva.
Po rozkolu v řadách Svazu dělnických tělocvičných jednot (SDTJ) se odštěpila řada více levicově zaměřených jednot, které založily na jaře roku 1921 Federaci dělnických tělovýchovných jednot (FDTJ). Ta se rozhodla zviditelnit a 7. června 1921 si pronajala na Maninách od města pozemky kvůli záměru zde uspořádat svoji spartakiádu, obdobu všesokolského sletu Sokola, který proběhl právě před rokem (VII. všesokolský slet v červnu a červenci 1920 na letenské plání). Během necelého měsíce na (dnes již Vltavou zatopené) louce mezi Holešovicemi a Libní FDTJ podporovaná 16.5. 1921 založenou KSČ si svépomocí vybudovala stadion, schopný pojmout 100 000 diváků na dřevěných tribunách a plochu schopnou pojmout naráz 7360 cvičenců. I. dělnická spartakiáda zde proběhla formou řady cvičení různých věkových kategorií od 19. do 29. června 1921. Při hlavním spartakiádním dni 26. června zde bylo zhruba 100 000 diváků a asi 24 000 cvičenců. Tisk té doby uváděl i jiné údaje, větší i menší počty. Spartakiáda byla později označována jako Maninská spartakiáda.
Zdroj informací, literatura
http://www.sokol-p7.wz.cz/historie.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Maniny
Almanach 100 let Slavoj Praha 7
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
