Sokolovna T. J. Sokol Nové Město nad Metují
Typ stavby: | Sokolovny |
---|---|
Kraj: | Královéhradecký |
Župa: | župa Podkrkonošská-Jiráskova |
Okres: | Náchod |
Stav objektu: | v provozu |
Autor objektu: | František Krásný |
Datace: | 1. června 1930 |
Vložil: | Vzdělavatelé ČOS |
Typ stavby: | Sokolovny |
---|---|
Kraj: | Královéhradecký |
Župa: | župa Podkrkonošská-Jiráskova |
Okres: | Náchod |
Stav objektu: | v provozu |
Autor objektu: | František Krásný |
Datace: | 1. června 1930 |
Vložil: | Vzdělavatelé ČOS |
Tělocvičná jednota Sokol v Novém Městě nad Metují vznikla 17. října roku 1867, ale až roku 1923 získali pro sebe novoměstští sokolové vhodný pozemek do vlastnictví. Do té doby si pronajímali různé zahrady, sály a tělocvičny. Iniciačním momentem zřízení stavebního fondu sokolovny byl finanční dar mecenáše Nového Města i širokého okolí, rytíře Josefa Bartoně z Dobenína, který v lednu 1919 sokolům věnoval 50‘000 korun. Od té doby sokolové střádali, pořádali různé akce za účelem shánění peněz na koupi pozemku a výstavbu budovy.
Stavba byla zahájena slavnostním výkopem 29. dubna 1928. Položení základního kamene se pak uskutečnilo na státní svátek 28. září 1928. I přes drobná zdržení se nakonec 1. června 1930 podařilo sokolovnu otevřít.
Jejím návrhem výbor pověřil pražského architekta Františka Krásného (1865–1947), který vystudoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni u Karla von Hasenauera a Otto Wagnera. Ve Vídni také založil projekční ateliér a několik let spolupracoval s Josefem Hoffmanem.
Neoklasicistní průčelí budovy s vysokým štítem střechy se tyčí na stráni v samé špici dozadu se rozšiřujícího areálu letních cvičišť. K hlavnímu vstupu vede dominantní tříosé schodiště, členěné stupňovitými nízkými zídkami. Pilastry se střídají s nápadnými okny a vstupními dveřmi v tmavých rámech. Na hlavice vnitřních pilastrů Krásný umístil sochy sokolů. Nad dvojicí vchodových dveří vystupuje z fasády drobný balkon, na jehož poprsni se nese prostý nápis „Sokol.“ Pro řešení fasády průčelí architekt uplatnil efektní vizuální hru kontrastů hladkých bílých zdí a hrubého režného zdiva a také osovou symetrii. V suterénu se nachází šatny, sprchy, toalety, sklepy, ale také loutkové divadélko. Plochu přízemí zabírá rozlehlý divadelní a tělocvičný sál s jevištěm, který zprava osvětlují čtyři vysoká okna. Jednoduchá výzdoba sálu odpovídá architektovým požadavkům na hygieničnost, ale i praktičnost prostoru, kterému nesluší přehnané množství plastického dekoru. Po levé straně přiléhá k sálu malá tělocvičná prostora s drobnými okny. V sousedství jeviště, které je zaopatřeno šatnami pro herce a místností pro rekvizity, se nachází byt sokolníka. Přednáškový sál s knihovnou, výborovnu, sborovnu a k ní přiléhající archiv se nachází v prvním poschodí.
Celkové náklady na stavbu sokolovny a přilehlé zahrady překročily částku 1,7 milionu korun.
Sokolovna ve své původní podobě slouží jednotě dodnes.
ŠUBRTOVÁ, Anna: Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově župě. 1890 – 1938, diplomová práce, Univerzita Palackého Olomouc, 2011, 103 s.
www.novomestskykuryr.info/010414-nove%20mesto%20nad%20metuji%20-%20sokol%20a%20vystavba%20sokolovny.html
https://sokol-novemestonm.webnode.cz
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.