Sokolovna T. J. Sokol Písek
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Jihočeský |
| Župa: | župa Jihočeská |
| Okres: | Písek |
| Stav objektu: | v provozu |
| Autor objektu: | Ludvík Čížek |
| Datace: | 16. srpna 1896 |
| Vložil: | Vzdělavatelé ČOS |
Popis objektu
Iniciačním momentem vzniku písecké jednoty byl výlet krojovaných sokolů z Příbrami, který v roce 1867 procházel městem. Už v prosinci téhož roku se ustanovuje Sokol Písek. Pro cvičení místní zprvu využívali starý divadelní sál „U Radášů“ č. p. 101 v dnešní Heydukově ulici, později tělocvičnu písecké reálky. Když ji museli pro celkovou rekonstrukci v roce 1875 opustit, usadili se divadelním sále, který Sokolu poskytlo město. V této době začínají sokolové pořádat finanční sbírky po heslem „Na novou tělocvičnu“, protože střídat cvičení s divadelními představeními bylo neúnosné.
Architektonický projekt sokolovny zpracoval Ludvík Čížek (1862–1930). Tento kladenský rodák vystudoval pražskou českou techniku a později se zde stal docentem pozemního stavitelství. Je autorem nejen několika všesokolských sletových cvičišť, ale projektoval i sokolovny v Humpolci, Plzni a Táboře.
V roce 1890 byl zakoupen stavební pozemek mimo vnitřní město za Palackého sady a základní kámen byl slavnostně položen 22. května 1895. Náklady na stavbu patrové novoklasicistní sokolovny se vyšplhaly na více než 25 tisíc zlatých. Členové jednoty část nákladů financovali z vlastních zdrojů, nicméně stavbu podpořilo i město, Městská spořitelna a Občanská záložna. Slavnostní otevření písecké sokolovny, první v kraji, se konalo slavnostmi 14., 15. a 16. srpna 1896 a činnost byla zahájena veřejným cvičením 20. září téhož roku.
Dominantou sokolovny byl cvičební sál s bočními ochozy a kazetovým stropem. Malby provedl Alois Honč, malíř ze Strakonic. Denní světlo sem vnikalo velkými okny, za večerního cvičení se používaly petrolejové lampy. Cvičilo se na hrazdě, bradlech, kruzích, prostná a přeskoky přes koně a kozu. V pozdější době byl sál využíván také pro hry volejbalu a košíkové. Byly zde šatny, hrálo se divadlo a krátce zde fungovala i veřejná knihovna.
Už v roce 1903 bylo rozhodnuto o přístavbě malého sálu z důvodu nedostatečné kapacity stávajícího prostoru. K realizaci došlo v roce 1910, sokolovna tím přišla o osovou souměrnost, neboť sál byl postaven nad jedním z bočních křídel. Přístavba je sice na první pohled patrná, ale nepůsobí příliš rušivě. Sál má sice na rozdíl od historické budovy rovnou střechu, ale římsy, štukové zdobení fasády i okna přejímají původní novoklasicistní prvky. Po roce 1930 bylo směrem do dvora postupně vystavěno letní cvičiště, běžecká dráha, doskočiště a hřiště. Po roce 1948 správa majetku přešla pod ČSTV a Správu tělovýchovných zařízení. V roce 1966 vznikly volejbalové kurty. V osmdesátých letech byla přistavěna sportovní hala a v roce 1996 takzvaná oblouková hala.
TJ Sokol Písek byla obnovena v roce 1991. Stavební činnosti na pozemcích Sokola však není zdaleka konec. Od roku 2015 se uvažuje buď o celkové rekonstrukci sportovní haly z osmdesátých let, nebo o stavbě multifunkční sportovní haly, která by tuto nepříliš vyhovující stavbu nahradila.
Zdroj informací, literatura
KOPECKÝ, ŠEBÁNEK: DĚJINY SOKOLA PÍSECKÉHO 1868-1928. Písek: Sokol, 1928. 144 s.
KOLÁŘOVÁ, Libuše: Sokolovna se rozrostla o dvě nové budovy. [online] Deník.cz, Písek, 26. 02. 2015. [cit. 18. 10. 2021] Dostupné z: https://pisecky.denik.cz/zpravy_region/sokolovna-se-rozrostla-o-dve-haly-20150226.html
OBERMAYER, Jan: Historie Sokola v Písku. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2018. Dostupné z: https://theses.cz/id/cfm77g/downloadPraceContent_adipIdno_6444
BRŮHA, Petr: Sportovní hala: Jak ji vnímají dotčené kluby? [online] Deník.cz, Písek, 26. 02. 2015. [cit. 18. 10. 2021] Dostupné z: https://pisecky.denik.cz/z-regionu/sportovni-hala-jak-ji-vnimaji-dotcene-kluby-20151201.html
https://sokolpisek.cz/historie/
https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0231532-cizek-Ludvik-18621930/
https://sokolpisek.cz
https://www.facebook.com/vsestrannostpisek
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
