Sokolovna Svobodné Dvory
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Královéhradecký |
| Župa: | župa Jičínská-Bergrova |
| Okres: | Hradec Králové |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | Oldřich Liska |
| Datace: | 1920-1921 |
| Vložil: | BorisJ |
Popis objektu
Tělocvičná jednota Sokol byla ve Svobodných Dvorech založena 12. května 1912 v hostinci Jaroslava Morávka. Tehdy bylo celkem přijato 12 zakládajících, 26 přispívajících a 27 činných členů. Prvním starostou byl zvolen Josef Holeček a jeho náměstkem se stal Milan Morávek-Tvrzský, který hned v 1. valné hromadě navrhl, aby byl zřízen stavební fond, do něhož bylo okamžitě získáno prvních 15 K. Od té doby bylo na něj pamatováno z výtěžku různých akcí, které jednota pořádala.
Když jednota po převratu v říjnu 1918 opět ožila, byl obnoven nápad na výstavbu vlastního stánku, který by nesloužil pouze k vlastnímu cvičení, ale též ke schůzím a k pořádání nejrůznějších kulturních a společenských podniků. Jedinou změnou zprvu bylo, že se jednota přestěhovala se svojí spolkovou místností do hostince Otakara Smetany. Tehdy se začalo v létě cvičit na školním dvoře a v zimě v prázdné třídě. Dne 28. září 1919 si postěžoval náčelník J. Dvořák na nedostatečné místnosti a tak Josef Komárek a Jaroslav Srdínko navrhli, aby výbor sestavil plán a alespoň částečně též rozpočet nové tělocvičny. Dne 21. prosince téhož roku byl zvolen 10členný stavební odbor, který se hned vrhl do práce se sháněním vhodného místa k výstavbě. Již 18. března 1920 hlásil výboru, že jednota obdržela pozemky od Josefa Klubíčka, Otakara Smetany a Jana Smetany zdarma a jen Ing. Jar. Petříček zažádal o zaplacení své parcely. Poté byl osloven architekt Oldřich Liska, aby zpracoval plány nové tělocvičny.
Již 4. července 1920 tak bylo ustaveno Družstvo pro výstavbu a udržování sokolského domu ve Svobodných Dvorech. Jeho první valnou hromadu řídil předseda okresní správní komise Hynek Srdínko. Posléze došlo k volbě představenstva, do něhož byli dosazeni Jaroslav Srdínko jako předseda, Josef Hájek jako místopředseda, Antonín Bohdanecký jako jednatel a Ladislav Komárek jako pokladník. Na podílech bylo získáno 287 500 Kč a bezúročně bylo vypůjčeno 60 000 Kč od několika místních občanů, zbytek potřebné částky pak zapůjčila místní kampelička.
Ke stavbě bylo přistoupeno již 8. srpna téhož roku, přičemž základy vykopali místní sokolové a definitivní plány budovy navrhl již zmíněný architekt Oldřich Liska. Dozor nad stavbou, jejímž vyměřením byl pověřen civilní geometr Václav Lehovec, měla stavební společnost stavitelů v Hradci Králové. Stavba byla zadána zednickému mistru Josefu Voltovi z Horního Přímu, tesařskou práci provedl Josef Peřina z Těchlovic, truhlářskou Josef Drahoňovský z Plotišť a Hlavatý z Hradce Králové, klempířskou a hromosvody Vich z Nechanic, natěračskou František Jaroš z Pouchova, sklenářskou Jar. Kratochvíl z Hradce Králové, zámečnickou František Řehák z Plotišť, malířskou Josef Bureš ze Svobodných Dvorů, parkety František Baxant z Hradce Králové, zavedení elektrické energie majitel elektrovodných závodů Josef Ježek z Hradce Králové, osvětlovací tělesa Otto Seitz z Hradce Králové, sochařskou výzdobu akademický sochař Leoš Kubíček, divadelní zařízení František Petránek z Prahy, železa byla dodána nechanickou firmou F. Vydra, hřebíky byly od žambereckého obchodníka Karla Hübnera, krytina od Františka Votruby z Hradce Králové, vápno od královéhradeckého „Družstva rolnického skladiště“, cement a další stavební hmoty z plotišťského skladiště firmy Manych a Jelen, cihly pocházely z místních cihelen (Komárek, Morávek, Kučera a Společná cihelna), kovářskou práci měl na svědomí Leandr Elingr a soustružnickou Jan Frízl ze Svobodných Dvorů, slévačskou strojírny Škodových závodů v Kuklenách, písek byl vytěžen od Josefa Čecha v Malšovicích, dříví pocházelo od lesní správy v Dolním Přímu a na Novém Hradci Králové, řezané dříví bylo poskytnuto pilou Gustava Steina a firmou Antonín Petrof na Novém Hradci Králové.
Výstavba budovy šla čile kupředu, a tak již v listopadu byla přivedena pod střechu a v červnu následujícího roku plně dokončena. Náklad na její výstavbu dosáhl 750 000 Kč, přičemž za stavbu budovy a zařízení bylo vyplaceno 715 599,38 Kč a zbytek tvořila bezplatná práce, např. svezení stavebního materiálu místními rolníky. K jejímu slavnostnímu otevření došlo 31. července 1921 a k tomuto významnému dni složil Jindřich Hošek-Přibyslavský tuto báseň:
„Pozdrav svobodnodvorské sokolovně!
Do vínku napsáno 19. července 1921.
Zdar, bratři, vám, jímž prapor bělorudý
v radostné slávě nad hlavami mává -
ty, česká sílo sokolí, tak slavná,
dnes tebe vítám nadšeně, buď zdráva!
Vítězství našich dědů pamětliva,
rozbilas’ pouta zarputilých vrahů - -
ó, vítej nám, ty druži sokolíků -
dědici slávy na radostném prahu. -
Sokolí hnízdo pozdravit jsi přišla,
jež stavěla láska věrných, českých synů -
ó, kéž je sídlem věky této lásky,
kolébkou zdraví, nadšení a činů. -
A nechť jen hostí dobré, české děti,
těm kdokoli pak úklady nechť strojí - -
s mohutnou hrudí, s myslí odhodlanou,
jsou připraveny k vítěznému boji. -
Buď zdrojem lásky nadšené a vroucí
k mé rodné vlasti - té buď každý strážcem -
a sláva dědů nechť je rozněcuje,
by vlastencem byl každý - nikdy zrádcem!
Každý by v práci nadějné a plodné
při svorném díle sílu k síle sléval - -
k rozkvětu vlasti pracoval tu každý -
a v této práci nikdy neumdléval…
Buď pozdravena sokolíků druži -
a právem tvým nechť nikdo nezahrává - -
buď hojna dědů, táborských vojsk slavných,
buď nadějna - oh, věčně buď mi zdráva!“
V předvečer slavnosti byla sehrána Šubrtova hra "Probuzenci" a druhý den bylo uspořádáno veřejné cvičení tělocvičných jednot I., II. a III. okrsku Sokolské župy Orlické. Slavnost, na níž byl hlavním řečníkem župní starosta František Habr, byla ukončena večerní pěvecko-hudební akademií. Hrubý příjem slavností tak dosáhl až neuvěřitelných 42 000 Kč.
Bohužel svým účelům nesloužila bez problémů dlouho – 4. července 1929 byla těžce poškozena vichřicí. Nejprve byla stržena její střecha a dílo zkázy dokonal vytrvalý déšť, který promočil zdivo a strop, jenž se zakrátko celý propadl, takže i vnitřek sokolovny s jevištěm a tělocvičným nářadím byl těžce poškozen, a to tak, že se na ni přijel 13. července podívat i ministr zemědělství a místní rodák Otakar Srdínko. Kromě budovy samotné byl poškozen i na jaře téhož roku kolem sokolovny vysázený parčík, vyvrácena brána a části železobetonového plotu.
Družstvo pro výstavbu a udržování sokolského domu a Sokol Svobodné Dvory neměly dostatek financí k obnově sokolovny (znovuzřízení bylo odhadnuto na 300 000 Kč), proto se obrátily se žádostí o pomoc na veškerou veřejnost, a tak peníze do sbírky přicházely z celého okresu, kraje a dokonce i z jiných částí republiky. Právě díky mnohým jednotlivcům a organizacím došlo k jejímu znovuzřízení, na němž se podílel místní stavitel Ing. František Komárek, a tak již 17. listopadu téhož roku byl zahájen provoz opravené budovy posvícenskou zábavou. V budově se následně začalo hrát pravidelně i divadlo.
Za německé okupace se činnost opět zastavila a po zákazu jednoty se ze sálu stalo skladiště německé armády. Navíc únorové události roku 1948 znamenaly velký zásah do života po válce obnovené sokolské jednoty, která byla násilně přejmenována na TJ Slavoj a převedena i se sokolovnou do správy Nákupního družstva. Dne 6. července 1959 rada MNV schválila předání sokolovny do vlastnictví TJ Slavoj, která ji vlastní dosud a snaží se o její postupnou rekonstrukci, např. v roce 1988 bylo u objektu zřízeno víceúčelové hřiště pro tenis, volejbal, košíkovou, házenou i další sporty, roku 1989 byl zaveden plyn a v roce 2014 došlo k opravě střechy a položení nové krytiny. Více informací lze najít zde: http://www.slavojdvory.wz.cz.
Zdroj informací, literatura
Pamětní kniha obce Svobodné Dvory 1892-1932
Pamětní kniha obce Svobodné Dvory 1895-1933
Pamětní kniha obce Svobodné Dvory 1923-1931
Pamětní kniha obce Svobodné Dvory 1937-1938
Pamětní kniha obce Svobodné Dvory 1945-1961
Pamětní kniha obce Svobodné Dvory 1962-1970
Pamětní kniha obce Svobodné Dvory 1970-1975
Pamětní kniha obce Svobodné Dvory 1976-1984
Pamětní kniha obce Svobodné Dvory 1988-1991
Věstník Sokolské župy Orlické, Věstník sokolský a jiný dobový tisk
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
