Bývalá (původní) sokolovna Litovel
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Olomoucký |
| Župa: | župa Olomoucká-Smrčkova |
| Okres: | Olomouc |
| Stav objektu: | neexistuje |
| Autor objektu: | projekt stavitele Jana Kunčara |
| Datace: | 1892 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Prostředí města Litovle v 70. letech 19. století nebylo přívětivým místem pro vznik sokolské jednoty. Česká menšina ve městě byla pasivní a nejednotná, nejbohatší a nejvlivnější měšťané, stejně jako zastupitelstvo, byli Němci, a tento stav se zdál být neměnným. Přesto však k založení jednoty v Litovli došlo. Přípravné práce započaly v září roku 1873. Tehdy připravila malá skupinka litovelských vlastenců stanovy nového spolku, které byly následně schváleny úřady 31. ledna 1874. K tomu datu je rovněž datován vznik litovelského Sokola.
Záhy po založení začala jednota hledat prostory pro cvičení. V počátcích se cvičilo v různých pronajatých místnostech po městě – v hostinci U Zeleného stromu, v domě místostarosty J. Špičky, v záloženské místnosti). Pro venkovní cvičení si jednota pronajímala zahradu záložny (dnes ZŠ Jungmannova). Roku 1892 koupila jednota od Rolnické záložny za 1000 zlatých sýpku, ke které náležela již pronajímaná zahrada. Už v květnu 1892 byl hotov návrh přestavby na sokolovnu podle stavitele Jana Kunčara. Stavba proběhla velmi rychle, a tak na podzim téhož roku byla jednota připravena na otevření, ke kterému došlo 3 září, a to i přes obstrukce německé městské rady. Doprovodná slavnost však povolena nebyla. Místní sokolové si to vynahradili v následujícím roce při oslavách 20 let trvání litovelské jednoty, kdy bylo zpětně oslaveno i otevření sokolovny. Litovel se stala jedním z prvních měst na Moravě, kde spolek Sokol otevřel vlastní sokolovnu.
Od roku 1900 byla sokolovna v několika etapách rozšířena. Nově přibyla výborovna, šatny, byt pro správce či schody k rybníku. Roku 1908 vyrostl vedle sokolovny velkoryse pojatý dřevěný pavilon od autora J. Hraběta, původně zakoupený z pražské tesařské výstavy. V roce 1910 bylo do tělocvičny a čítárny zavedeno elektrické osvětlení. Problémem následujících let a hlavně roku 1914 byl fakt, že ačkoliv byla budova sokolovny po přestavbách již nějakou dobu využívána, hejtmanství až do dubna 1914 odkládalo kolaudaci. Během první světové války byl v sokolovně pod správou Červeného kříže zřízen lazaret k ubytování raněných vojáků.
Roku 1918 byla sokolovna litovelské jednotě vrácena ve velice špatném stavu, který znemožňoval jakékoliv cvičení. Vyčíslené náklady na opravu byly obrovské. Proto začala jednota v Litovli uvažovat o stavbě sokolovny nové. Dočkala se jí však až za 15 let. Mezitím členové jednoty cvičili v tělocvičně reálného gymnázia. Stará sokolovna byla odprodána městu za 47 000 Kč, navíc se město zavázalo splácet 3000 Kč ročně na sokolovnu novou, a to po dobu 15 let. Pro samotnou stavbu získala jednota darem pozemek vedle reálného gymnázia.
V roce 1922 město budovu staré sokolovny prodalo Církvi československé husitské, které patří objekt dodnes. Současný vzhled modlitebny/staré sokolovny pochází z roku 1927. Jedná se o projekt akademického malíře Františka Doubravy.
Zdroj informací, literatura
ZAJÍČEK, Petr. Sokol Litovel: historie a současnost. 1. vydání. Litovel: publikace vydána T. J. Sokol Litovel, 2018. 211 stran. ISBN 978-80905281-5-4.
wikipedie
https://www.sokol-litovel.cz/data/dokumenty/sokol1.pdf
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
