Sokolovna Černilov
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Královéhradecký |
| Župa: | župa Jičínská-Bergrova |
| Okres: | Hradec Králové |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | Jindřich Jandík |
| Datace: | 1923-1924 |
| Vložil: | BorisJ |
Popis objektu
První pokusy o založení černilovské sokolské jednoty můžeme vidět v letech 1896 a 1905, ale teprve 30. prosince 1909 proběhla ustavující schůze Tělocvičné jednoty Sokol Černilov, jež byla počátkem následujícího roku přijata do svazku župy Orlické. Na vlastní tělocvičnu si však jednota musela počkat ještě mnohem déle, neboť byla nad její finanční i organizační schopnosti. Navíc nebyl v obci nějaký velký průmyslový podnik či nějaký finančník, který by byl příznivcem sokolské myšlenky a jednotě by penězmi vytrhl trn z paty. Ta byla tedy odkázána pouze na sebe a své členy, přičemž v letech 1914-1916 zde cvičily pouze ženy, neboť celá mužská členská základna skončila na frontách 1. světové války.
Roku 1920 byla jednota donucena postarat se o letní cvičiště a hřiště. Otázka výstavby sokolovny se objevila opět v roce 1921, když po zboření stodoly v čp. 123 postavila Katolická národní jednota tělocvičnu pro cvičení Jednoty Čs. Orla v Černilově, čímž se místní sokolové cítili zahanbeni. Koncem roku 1922 bylo při obnovování nájemní smlouvy shledáno, že má být jednota za rok vypuzena z dosavadního nájmu v hostinci. V celé obci navíc nebylo místa, kde by se mohla usadit, takže jí hrozil zánik nebo postupné ochabování činnosti. Již 19. ledna 1923 byla jednotou zakoupena stodola od čp. 183 se stájemi a zahradou od Jaroslava a Berty Horákových za 50 000 Kč (ti usedlost zakoupili 17. ledna téhož roku od Marie Vlačihové z Třebechovic pod Orebem, jež ho zdědila po otci Janu Jandíkovi), a to původně právě jen v souvislosti s potřebou letního cvičiště. K ní navíc Jaroslav Horák daroval i místo pro hřiště.
Nutnost vybudování vlastního stánku si vyžádala vyšší aktivitu členské základny. Členstvo upsalo bezúročné podíly, sbírkou mezi sebou získalo obnos k zaplacení objektu a díky mistru zednickému v Černilově Jindřichu Jandíkovi byl pořízen rozpočet a plán k přestavbě zakoupené budovy. Tu měla na starosti veškerá členská základna pod vedením výše zmíněného řemeslníka a sokola v jedné osobě, včetně dorostu i žactva, každý podle svých fyzických i finančních možností. Stavba byla prováděna skromně a v tichosti. Nedošlo tak ke slavnostnímu kladení základů a k podobným akcím. I o slavnostním otevření bylo rozhodnuto, že má být neokázalé, a tak bylo doprovázeno pouze tělocvičnou akademií a v předvečer divadelním představením. Vznikla tak tělocvična o délce 22 m, šířce 8,5 m a výšce 6 m a s jevištěm 6 m hlubokým, bez z obou protilehlých stran přiléhajících místností, jež byla slavnostně otevřena 10. srpna 1924, kdy obdržela čp. 330 (její vybudování vyšlo na téměř 280 000 Kč), ale poprvé byla využita již 11. listopadu 1923, kdy se v ní uskutečnila tělocvičná beseda. 4. dubna 1925 se navíc obecní zastupitelstvo usneslo na odprodeji 166 m2 od pozemku č. k. 2671/14 za 5 Kč za 1 sáh.
Roku 1925 obdržela jednota licenci na provozování biografu a ještě v témže roce se začalo v sokolovně promítat. Tato činnost však neměla dlouhého trvání, protože přišla světová hospodářská krize se všemi svými důsledky. Z tohoto důvodu se roku 1932 jednota vzdala licence a promítací přístroj předala zdejší Masarykově jubilejní škole. Po rozpuštění sokolské jednoty v roce 1941 vyvíjel činnost v sokolovně Státní film. Po osvobození byl Jindřich Jandík pověřen sloučením trojice zdejších tělocvičných jednot (Sokol, Orel, DTJ) do jedné – TJ Sokol, ale nedlouho poté se začala tato organizace drolit podle politického přesvědčení jednotlivých členů. Došlo také opětovně k rozjezdu dosavadního ochotnického divadla. První hrou byl „Červený mlýn“ od Viléma Wernera, jenž byl sehrán 25. a 26. prosince 1945. Cvičit se však muselo ve školní tělocvičně. Tak tomu bylo až do roku 1954, kdy byla zahájena přestavba bývalé orlovny pro účely státního filmu. Opětovně cvičit se začalo v sokolovně o 2 roky později, zejména šlo o stolní tenis. Tehdy se tu konaly též taneční plesy, estrády a různé zábavy. V roce 1967 cvičil v sokolovně nově utvořený kroužek kulturistů. O 2 roky později bylo hovořeno o tom, že by sokolovna potřebovala generální rekonstrukci.
V 80. letech 20. století se stala sokolovna vlastnictvím MNV a po sametové revoluci byla spolu s ostatním majetkem navrácena Sokolu Černilov. Dne 8. prosince 1989 se v sokolovně uskutečnila ustavující schůze Občanského fóra. Protože však nebylo v silách jednoty provést rekonstrukci objektu, přešla sokolovna do vlastnictví obce, ale pozemky zůstaly Sokolu. Následně byla sokolovna napojena na vodovod a kanalizaci, došlo k rekonstrukci osvětlení a po opravě podlahy byla využívána jako herna stolního tenisu, k němuž se později přidal ještě florbal. Počítalo se ještě se zateplením stropu a instalací plynového vytápění, aby se zde mohly konat kulturní akce. 13. ledna 2006 se konal v opravené sokolovně první sokolský ples. V roce 2016 došlo k havárii stropu a následná oprava vyšla na 1 101 000 Kč.
V současnosti se počítá s přístavbou sokolovny, jež se zatím neuskutečnila a díky tomu se z ní má stát multifunkční dům na sport a kulturu s restaurací. Obecní zastupitelstvo však schválilo koupi sousedního domu čp. 183 a provedlo jeho demolici. Vzniklý prostor umožní rozšíření sokolovny o sociální zařízení, přísálí a zázemí pro jednoduchou gastronomii, prostor umožní i doplnění chybějících parkovacích ploch. Dále zastupitelstvo schválilo nákup pozemků náležících k sokolovně za 1,9 mil. Kč a vznikla architektonická studie ohledně výše zmíněné přístavby (Ing. arch. Kornélia Faklová, Ing. arch. Ondřej Králík). Více o T. J. Sokol Černilov zde: sokol-cernilov.webnode.cz. Několik historických snímků lze nalézt na tomto webu: http://www.smirice.eu/usedlosti/cernilov/sokolovna.htm.
Zdroj informací, literatura
Pamětní kniha obce Černilov 1901-1930
Pamětní kniha obce Černilov 1930-1940
Pamětní kniha obce Černilov 1945-1969
Pamětní kniha obce Černilov 1970-1989
Věstník Sokolské župy Orlické a další dobový regionální tisk
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
