Sokolovna Kardašova Řečice
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Jihočeský |
| Župa: | župa Jihočeská |
| Okres: | Jindřichův Hradec |
| Stav objektu: | v provozu |
| Autor objektu: | Otakar Weinzettel |
| Datace: | 1921 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Myšlenka založit tělocvičný spolek v Řečici se vyskytla již v sedmdesátých letech 19. století. Avšak první podnět v důsledku nešťastné náhody ztroskotal. Také druhý podnět v letech osmdesátých se minul cíle. A tak až v letech devadesátých došlo k vlastnímu založení zdejší sokolské jednoty. Přičinil se o to zejména Gustav Grégr, hospodářský asistent při řečickém velkostatku, řečický sládek Bedřich Drchovský a František Stejskal, majitel mlýna.
K řečickým občanům bylo dne 20. května 1895 vydáno zvláštní provolání, že se dne 23. května koná v hostinci u Hamrů (č. 113) ustavující schůze. Na schůzi se přihlásilo za členy jednoty 36 osob, mezi nimi na prvním místě pozdější starosta Sokola, řezník a uzenář K. Vodička, a hudebník a hospodář na č. 153 Fr. Šíma, pozdější náčelník.
Za tělocvičnu byl zatím vyhlédnut sál p. Hamra a prvním nářadím do r. 1900 bylo 40 činek, železná bradla (224 K), obyčejný můstek (3 K), stojany pro skok (3,10 K), hrazda (dřevěná silná tyč v ceně 5 h) a 25 tyčí za 9,60 K. Teprve roku 1900 byl zakoupen i kůň za 68 zl. a hrazda za 8 zl. 66 kr. V létě se cvičily pochody, běh a skok na přilehlé zahradě.
Krátkou dobu, v letech 1898 a 1899 bylo používáno za tělocvičnu dvou dolejších místností v radnici napravo od vchodu, definitivní umístění našla tělocvična v září 1899 v hostinci u Píčů č. 409, vpravo od vchodu, v nevhodné, temné a klenuté světnici s oknem do dvora. Cvičilo se při svitu napřed jedné, od roku 1912 dvou petrolejových lamp.
Jednota si vlastní tělocvičnu vybudovala až v prvních letech po válce. Dne 31. října 1919 podepsala paní Eleonora Paarová, vdova po velkostatkáři, darovací listinu; do daru byl pojat nejen pozemek ve výměře 73 a 25 m2, který měl v oné době cenu kolem 10 000 K, nýbrž i na 100 m3 dříví, 60 m3 kamene, potřebné vápno a potahy ke stavbě. Byl to dar jedinečný, bez něhož by bylo nedošlo ke stavbě sokolovny, letního cvičiště a Tyršova háje.
O stavbě sokolovny pak bylo jednáno na mimořádné valné hromadě v prosinci 1919, na které byl zvolen stavební výbor, a na řádné valné hromadě v lednu 1920. Když pak projekt doznal z úsporných důvodů některé změny, byla stavba v dubnu 1920 zadána místnímu zednickému mistru Františku Vítovi, který s ní započal 22. července. Slavnostní kladení základního kamene spojené s veřejným cvičením se konalo 22. srpna za účasti bratrských jednot z J. Hradce, Veselí n. L., Soběslavi, Č. Budějovic, Stráže n. Než, a Deštné. V listopadu byla již budova, jejíž vnitřek bylo třeba ještě dostavovat, pokryta taškami. Rozpočet zněl na 200 000 Kč. Konaly se různě sbírky, přispěli i Češi z Ameriky, mnoho řečických občanů půjčilo bezúročně na stavbu na 46 000 Kč, mimoto vypomáhali četní rolníci potahy, bratři a sestry kopali základy a konali i jiné pomocné práce. Přesto zbyl po ukončení stavby, která si vyžádala celkového nákladu 258 378,85 Kč, dluh ve výši 145 250,86 Kč.
K slavnostnímu otevření sokolovny došlo ve dnech 13. a 14. srpna 1921. V předvečer památného 14. srpna byl pořádán reprezentační koncert. Vlastní slavnost otevření tělocvičny byla spojena s odhalením pamětní desky řečickému rodáku, spisovateli Jaromíru Hrubému, na jeho rodném domě a s veřejným cvičením místní jednoty i okolních jednot a vojska 29. pěšího pluku z Jindřichova Hradce.
V padesátých letech byl vybudován za sokolovnou zimní stadión s umělým osvětlením, přírodním ledem, který byl využíván i širokou veřejností, ovšem vše bylo závislé na přízni zimy. Ke sportování a cvičení sloužila nadále sokolovna, která byla značně přetěžována; promítaly se v ní filmy, hrálo divadlo, konaly taneční zábavy a jiné společenské akce. Objekt sokolovny byl po náročné rekosntrukci upraven a momentálně slouží jako herna stolního tenisu.
Budova byla postavena na jihovýchodním okraji obce při silnici na Jindřichův Hradec. K hlavní obdélné budově s mansardovou střechou se přičleňuje nízký přístavek s pultovou střechou na severovýchodní straně. Hlavní severní průčelí má symetricky umístěný vstup, který je opatřen jednoduchou kovovou markýzou se skleněnou stříškou. Další kovový prvek se objevuje také u dvoukřídlých vstupních dveří, které mají horní prosklenou část chráněnou kovanými mřížemi. Nad vchodem najdeme štukový nápis „SOKOLOVNA“ a průčelí ukončuje pětiboký štít s oválným půdním oknem. Na fasádě převládá horizontální rytmizace pomocí soklu a několika říms. Výrazná je zejména korunní římsa a římsa, která probíhá nad hlavním vchodem a na jihovýchodní fasádě protíná vysoká okna. Tato okna mají půlkruhové zakončení a geometrickým dekorem ozdobenou šambránu. Do bočního přístavku vedou dva vyvýšené vchody.
Zdroj informací, literatura
https://www.kardasova-recice.cz/volny-cas/spolky-a-sdruzeni/tj-sokol/historie/
https://iscus.cz/kraje/jihocesky/pasport/20340
http://www.sumava.cz/objekt_az/7356-sokolovna-kardasova-recice/
karta objektu Sokolovna Kardašova Řečice, Mgr. Eva Zuzáková, 2011
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
