| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Královéhradecký |
| Župa: | župa Jičínská-Bergrova |
| Okres: | Jičín |
| Stav objektu: | v provozu |
| Autor objektu: | arch. Čeněk Musil z Jičína, stavitelé Josef Šmelhaus a František Janata z Městce Králové |
| Datace: | 1932 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Budova představuje velmi solidní příklad regionálně laděného českého purismu, Stavba je typickým příkladem osobního stylu jičínského architekta Čeňka Musila a v jeho díle ji lze řadit mezi nejlepší realizace.
Jednopatrová budova na nárožní parcele, částečně napojená na starší zástavbu. Jednokřídlá hmota obdélného půdorysu se do křižovatky ulic T. Svobody a Tyršovy otevírá monumentálním vstupním parterem, tvořeným na jedné straně výrazně vystupujícím rizalitem, na druhé straně pokračováním hlavní hmoty budovy, napojeným na starší zástavbu obloukovitou křivkou. Mezi těmito dvěma křídly je vloženo šestistupňové kamenné schodiště konvexního půdorysu, na kterém se nachází mírně ustoupený vstupní parter stejného půdorysu, sestávající ze tří původních dveří, dvoukřídlých se světlíky, dřevěných, s původním kováním; mezi nimi vertikální pásy pohledových pálených cihel. Pod mohutně vysazenou římsou dva podvalky, na římse připevněný nápis SOKOL, cca 70 cm římsu převyšující volně do prostoru. Po levé straně vstupního parteru tři okna oddělená pásy režných cihel. Po celém obvodu budovy sokl z hrubě tesaných pískovců, pohybující se v rozmezí výšky 1–2 m; pískovce směrem do ulic poskládány na způsob kyklopského zdiva, směrem do dvora pravidelně v pásech. Výrazně vystupující rizalit je pravoúhlého půdorysu, ve výši prvního patra předstupuje hmota o půdorysu segmentu. Nad soklem uskočená římsa, obě patra osvětlena po třech sdružených oknech šestitabulkových dřevěných. U koruny plasticky předsazený úsek římsy se dvěma původními kovovými vlajkovými stožáry, na něm posazena plastika sokola s rozpjatými křídly z umělého kamene. Hlavní obdélná hmota budovy do ulice osvětlena třema vysokými devítitabulkovými okny, mezi nimi opět vertikální pásy režných cihel. Korunní římsa plasticky tvarovaná na motiv zubořezu. Z obdélníku hlavní hmoty dále vystupuje přízemní pravoúhlý přístavek, osvětlený dvěma okny devítitabulkovými, z něho dále pokračuje cca 3 m dlouhý plot. Složitě pročleněné průčelí při vjezdu do dvora je zakončeno trojúhelníkovým štítem. Dvorní fasáda jednoduchá, osvětlená čelně zleva čtyřmi okny jednoduchými šestitabulkovými a čtyřmi okny po dvou sdruženými stejného charakteru. V partii u starší zástavby se nalézá terasa. Vstup ze dvora je rámován pásy režných cihel. Hladké plochy fasády u celé budovy břízolitové. Střecha nad hlavní obdélnou hmotou sedlová, oplechovaná, nad vstupní partií rovná, pobytá asfaltovými pláty. Několik cihlových komínů. Interiér: Střed dispozice tvoří tělocvičná hala. Vstup z postranní místnosti do haly je zajištěn dvěma horizontálními posuvnými dveřmi, zachovanými i s původním mechanismem posuvu. Protějšek vyvýšenému pódiu tvoří balkon, pod ním pět původních dřevěných dvoukřídlých dveří s dvojicemi kulatých nautických okének. Na stropě původní štíty se štukovým ornamentem stylizovaného sokolského znaku. Před tělocvičnou se nachází vstupní hala s terazzo podlahou a stropem členěným přiznanými omítanými traverzami, mezi nimiž jsou zavěšena původní kulová svítidla. V polokruhovém vstupním parteru pokladna, opět terazzo podlaha; u pokladního okénka původní trubkové zábradlí.
Budova sokolovny je kulturní památkou rejst. č. ÚSKP 11396/6-5951 – sokolovna od 27. 9. 1996.
Úsilí o vybudování budovy, jež by sloužila ke sportovním účelům občanů Kopidlna a okolí, začalo po roce 1918 z iniciativy kopidlenské Tělovýchovné jednoty Sokol. Důvody pro vybudování tohoto zařízení byly pochopitelné. Město mělo roku 1921 přibližně 2 700 obyvatel, pokud připočítáme i okolní obce, týkaly se záležitosti Kopidlna kolem 12 000 lidí. Již roku 1922 koupili sokolové za účelem výstavby svého svatostánku pozemek o výměře 19 arů. Nejprve bylo za účelem stavby plánováno ustavení stavebního družstva, ale tento krok byl později zamítnut a členové spolku se přiklonili k tomu, aby se pozdější budova stala majetkem kopidlenského Sokola. Kromě snah o získání státních subvencí byly za účelem stavby konány různé akce a veřejné sbírky. Plány na stavbu kopidlenské sokolovny vypracoval nejprve architekt Krásný z Prahy. Protože se však tento projekt zdál spolku příliš drahý, byly plány na stavbu budovy předány jičínskému architektu Čeňku Musilovi k přepracování. Přesto však dosáhly plánované výdaje částky přes 730.000 korun. Roku 1928 byl k původnímu pozemku přikoupen ještě pozemek o velikosti 16 arů a 9. září téhož roku došlo ke slavnostnímu položení základního kamene kopidlenské sokolovny u příležitosti 10. výročí vzniku Československa. Tato událost byla provázena městskou slavností a karnevalem na náměstí.
Světová hospodářská krize, která vypukla roku 1929 a o rok později se začala projevovat i v tehdejším Československu, však všechny kroky ohledně výstavby komplikovala a postupně polevoval zájem členů Sokola o dokončení plánovaného projektu. Přestože se realizace stavby zdála v době krize jako velmi riskantní krok, bylo nakonec rozhodnuto o jejím uskutečnění. Po nekonečných přípravách byla stavba zadána stavitelům Josefu Šmelhausovi a Františku Janatovi z Městce Králové. Organizátoři dbali na to, aby byl pořizován co nejlevnější materiál a šetřilo se všude, kde to jen bylo možné. Při stavbě pomáhali nejen členové spolku, ale i dělníci kopidlenského cukrovaru. Během stavby však docházelo ke změnám původních plánů, protože organizátoři stavby nechtěli nakonec i přes nedostatek financí omezit budoucí funkčnost a účelnost budované sokolovny. Proto docházelo k rušení některých úsporných opatření. Bylo např. rozhodnuto o vybudování ústředního topení.
Slavnostní otevření nové sokolovny se stalo velkolepou akcí. Proběhlo v pátek, 28. 10. 1932, u příležitosti 14. výročí vzniku státu a na oslavu 100. narozenin spoluzakladatele českého Sokola Miroslava Tyrše. V Kopidlně byl uspořádán obrovský průvod městem a při tomto slavnostním dni navštívil město ministr Bohumír Bradáč a starosta sokolské župy Čížkovy Josef Matějka (také starosta města Jičína a jičínského Sokola). Sokolové uskutečnili v tento den tělocvičnou akademii s ukázkami svých cvičení a sokolskou veselicí. Prvorepublikové úsilí kopidlenské Tělovýchovné jednoty Sokol nám zanechalo nejen architektonicky zajímavou budovu, ale hlavně duchovní odkaz a poselství, že cílevědomá snaha vede k úspěchu a překoná i velké překážky.
V soklu obloženém pískovcem se nachází letopočet a datum slavnostního otevření sokolovny.
https://www.pamatkovykatalog.cz/telocvicna-sokolovna-766802
https://www.kopidlno.cz/sokolovna/d-126722
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
