Sokolovna T. J. Sokol I Prostějov

Typ stavby: Sokolovny
Kraj:Olomoucký
Župa:župa Prostějovská
Okres:Prostějov
Stav objektu:v provozu
Autor objektu:Otakar Pokorný
Datace:16. srpna 1908
Vložil:Vzdělavatelé ČOS

Popis objektu

Sokol se do Prostějova rozšířil z Brna. V roce 1869 sem Tyršovy ideály přinesl významný brněnský činovník JUDr. Josef Fanderlík. Pikantní je, že c. a k. místodržitelství v jeden den, 30. května, schválilo v Prostějově vznik českého Sokola a zároveň německého sportovního spolku Turnverein.

Sokolové zpočátku cvičili na letním cvičišti v prostoru kapucínského kláštera a v zimě 3x týdně ve zdejší tělocvičně. Střídali se tu právě s turnery a společně pak také chtěli na tělocvičnu přestavět obecní kůlnu v Zámečnické ulici. Už v roce 1872 byla ale činnost Sokola pro přílišné politikaření, nacionalismus a nebezpečně početnou členskou základnu úředně zastavena. Obnovit se musel v roce 1874 jako Tělocvičná jednota Prostějov, vrácení sokola do názvu se povedlo až o dva roky později. Takto obnovená jednota střídala různé školní tělocvičny; jeden čas cvičili i v německé chlapecké obecné škole, kde je německá městská rada nechala cvičit dokonce zadarmo. Nicméně od roku 1884 začíná prostějovský Sokol sbírat prostředky na stavbu vlastní sokolovny.

V roce 1901 jednota kupuje od města pozemek blízko zámku a roku 1907 byl projekt stavby zadán pražskému architektu a staviteli Otakaru Pokornému (1878–1952). Ten v té době v Prostějově řídil stavbu Národního domu architekta Jana Kotěry. Pokorný byl Kotěrův žák, k jeho významným stavbám patří také výstavní budova muzea v Hradci Králové ve stylu české moderny.

V únoru 1907 byl pozemek definitivně vyčištěn a začalo se stavět. Provoz sokolovny byl zahájen cvičením mužů 12. března 1908, nicméně slavnostní otevření se konalo až 15. a 16. srpna téhož roku u příležitosti celorepublikového sletu. Veškerý dluh za stavbu byl splacen v roce 1920.

Dovnitř volně stojící pozdně secesní sokolovny Pokorný umístil velký tělocvičný sál s rozměry 24 x 16 x 8,85 metrů. Podélná osa sálu má severojižní orientaci, jeho součástí je 7 metrů široké jeviště a osvětlení bylo od začátku elektrické. Vedle hlavního sálu se nacházelo zázemí pro cvičící a byt sokolníka. První poschodí zabírala přednášková místnost, výborovna a archiv. Měl zde být umístěn i vstup na 15 metrů širokou galerii velkého sálu, která měla sloužit nácviku šermu. Ta ale nakonec realizována nebyla. Přední část budovy je podsklepena. Protože hlavní vstup do sálu je lomen v pravém úhlu, což by mohlo během nouzového úniku způsobit potíže, zapracoval Pokorný do návrhu i dva další východy, které vedly přímo na letní cvičiště. Výrazným stavebním prvkem sokolovny je půlkulatý hlavní vstup prolomený třemi sloupy. Podivuhodným detailem jsou sloupky s iónskými hlavicemi ve spodních oknech tělocvičného sálu. Do pozdní secese nezapadají, Pokorný jako by jimi vzdával poctu Tyršovým antickým ideálům. Vizuálně je pak budova v rámci Skálova náměstí rovnocenným partnerem prostějovskému zámku.

Na přelomu 20. a 30. let tu fungoval biograf. V roce 1937 byla zavedena teplá voda a roku 1938, za ohrožení republiky, byla sokolovna zabrána pro nemocniční účely. Nacisté ji pak za války využívali k různým účelům. Už koncem května 1945 se sokolovna vrací sokolům. Po převratu v roce 1948 byla jednota přejmenována na TJ Jiskra Prostějov a její majetek byl převeden do ČSTV. V sedmdesátých letech prošla sokolovna rekonstrukcí, při níž byly vyměněny elektrické rozvody, byt sokolníka byl přesunut z přízemí do prvního patra, 1981 byla vyměněna střešní krytina, architektonický ráz ale zůstal zachován.

Sokolovna byla obnovené jednotě TJ Sokol I Prostějov vrácena v roce 1991. Dodnes slouží původnímu účelu.

Zdroj informací, literatura

TABERY, Karel: SOKOLOVNA TĚLOCVIČNÉ JEDNOTY SOKOL I PROSTĚJOV 1908–2008, Prostějov: TJ Sokol I Prostějov, 2008. 134 s. ISBN: 978-80-254-3780-3.

BARTKOVÁ, Hana: Před sto deseti lety byla otevřena prostějovská sokolovna, [online], Statutární město Prostějov, 21. 08. 2018, [cit. 21. 10. 2021]. Dostupné z: https://www.prostejov.eu/cs/aktuality-archiv/pred-sto-deseti-lety-byla-otevrena-prostejovska-sokolovna.html

Rč. JUDr. Josef Fanderlík, [online], Encyklopedie města Brna, 08. 05. 2020, [cit. 21. 10. 2021]. Dostupné z: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=77

https://www.sokolipv.cz

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.

COOKIES
Vážený Big Parťáku, díky souborům cookies můžeme upravovat a vylepšovat naše webové stránky tak, abychom Vám mohli ukazovat informace týkající se Vašich preferencí a mohou sloužit také k personalizaci obsahu a reklam, k analýze návštěvnosti a ke zobrazení různých pluginů třetích stran (např. sociální sítě). Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko „Přijmout vše“. Samozřejmě můžete v nastavení povolit jen některé druhy cookies, ale v takovém případě nám omezujete možnosti přizpůsobit naši nabídku podle toho, co zrovna hledáte.