Sokolovna Tábor
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Jihočeský |
| Župa: | župa Jihočeská |
| Okres: | Tábor |
| Stav objektu: | v provozu |
| Autor objektu: | návrh br. Ing. L. Čížek z Prahy, stavitel obč. Karel Rudolf |
| Datace: | 1905 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Místní jednota byla založena roku 1883.
Takto o slavnosti otevření táborské sokolovny psal 30. září roku 1905 Světozor: "Sokolovna v Táboře, otevřena byla slavnostním způsobem — pod protektorátem rady slavnostní akademií v městském divadle a sokolskou besedou v sobotu dne 30. září. Slavnostní řeč pronesl bratr Kalina. Kéž stane se sokolovna jevištěm zdravého ruchu sokolského a novou baštou národní pro celý náš český jih! Tělocvična je krásná, účelná a moderně zbudována dle návrhů známého sokol, pracovníka L. Čížka z Prahy a vystavěna stavitelem Rudolfem."
Již v prvních letech činnosti táborské jednoty se na pořad jednání dostala stavba vlastní tělocvičny. Než došlo k jejímu otevření, uběhlo 20 let. V průběhu tohoto období se vystřídalo několik stavebních parcel, které buď sokolové koupili, nebo je měli přislíbené. Jednalo se o tato místa: parcela na místě dnešního čp. 212 v Divadelní ulici (dnes Policie ČR – Obvodní oddělení Tábor), parcela v Nádražní třídě proti obecnímu dvoru (dnes čp. 743 a 736 na třídě 9. května), Rudolfovy sady – krajská zahrada (dnes zde stojí Gymnázium P. de Coubertina), parcela vedle botanické zahrady (dnes částečně nám. TGM, VOŠ a SZŠ Tábor, Dobrovského ulice a k ní přilehlé domy), parcela v Nádražní třídě proti hotelu Amort (dnes čp. 828 a 739 na třídě 9. května), parcela ve Fügnerově ulici, kde stojí sokolovna.
Roku 1890 sokolové vypsali soutěž na návrh tělocvičny. Přišlo celkem 16 návrhů, ale žádný nezískal 1. cenu. Nejvíce se líbil návrh Ing. Ludvíka Čížka z Prahy. Kvůli stavbě vlastní tělocvičny táborská jednota ustavila 20. listopadu 1892 Družstvo pro postavení sokolovny, kterému byl odevzdán nastřádaný fond činící přes 4 000 zlatých a které se mělo nadále zabývat výhradně ziskem financí na stavbu a realizací tělocvičny. Finance Družstvu plynuly od dobrovolných dárců, z různých akcí (veřejná cvičení, slavnosti, přednášky, plesy, sbírky, prodej upomínkových předmětů apod.). Po uplynutí 10 let a několika výměnách parcel měla jednota staveniště v ceně asi 30 000 korun a Družstvo hotovost cca 25 000 korun.
Ovšem staveniště v této cenové relaci a na hlavní tepně města vyžadovalo reprezentativní budovu, na kterou fond Družstva rozhodně nestačil. Nakonec byl tedy pozemek na hlavní třídě prodán a od města bylo zakoupeno staveniště sice na poněkud odlehlejším místě, za to ale s rozsáhlým prostorem pro letní cvičiště. O vypracování projektu stavby byl požádán Ing. Ludvík Čížek. Definitvní plány sokolovny byly schváleny 6. července 1904, 15. července obdrželi sokolové stavební povolení a 12. září předali staveniště zhotoviteli stavby Karlu Rudolfovi. V čele Družstva pro postavení sokolovny tehdy stanul starosta okresu, císařský rada JUDr. Em. Zeis, díky němuž získala táborská jednota u městské spořitelny půjčku 50 000 korun. Se jměním jednoty, které se vyšplhalo na 70 000 korun, tak měli místní sokolové dostatek prostředků pro financování stavby. Jen práce zednické, tesařské, kamenické, nádenické a štukatérské stály přes 93 000 korun. Společně s výstavbou sokolovny došlo k úpravě vedlejší parcely pro letní cvičiště.
Sokolovna byla slavnostně otevřena ve dnech 30. září a 1. října 1905 za účasti župy Žižkovy a četných hostů. "Provedení její předstihlo všechno očekávání nejen příznivců, ale i pochybovačů jejích, neboť lepá stavba ta vyrýsovala se do kontury města tak ladně, že mimo svrchovanou účelnost technickou vystihuje plně ráz representační, jehož tak mnohými bylo žádáno, což i v řeči své při otevření sokolovny uznal sám starosta města za representaci městskou a četní jiní návštěvníci." (časopis Sokol 1906, roč. 32, str. 12–14)
Sokolská cvičení mužů a mládeže byla volně přístupná pro veřejnost, která je sledovala z galerií nad velkým sálem sokolovny, kde byl později zřízen výčep. Cvičení žen směly přihlížet pouze ženy, které se předem ohlásily. Sokolovna se stala jedním z kulturních center Tábora. Konaly se zde sokolské šibřinky, přednášky, byl zde zařízen biograf a panorama. V sokolovně našly své zázemí i jiné táborské spolky, např. Hlahol a Bolech. Po vypuknutí první světové války se táborská sokolovna proměnila v lazaret Červeného kříže.
Druhá světová válka znamenala zákaz činnosti místního Sokola a zabavení sokolovny. Z objektu zmizely busty Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, socha sokola, došlo k odstranění štukové výzdob nebo pamětní desky padlých sokolů. Dokládají to dobové fotografie. Nové pamětní desky padlých sokolů v první světové válce a zemřelých sokolů za druhé světové války byly odhaleny 28. října 1947 po obou stranách vstupu z Fügnerovi ulice. Obě jsou dílem Jana Vítězslava Duška.
Sokolovna je dobře udržována a svou historickou podobou ve svém okolí téměř nepřehlédnutelná.
Zdroj informací, literatura
Webové stránky www.bejvavalo.cz: https://www.bejvavalo.cz/clanky.php?detail=358
Oficiální webové stránky T. J. Sokol Tábor: sokoltabor.wbs.cz
Oficiální webové stránky Husitského muzea v Táboře: http://www.husitskemuzeum.cz/sobotnici-telovychovna-jednota-sokol-2/
Magisterská diplomová práce Bc. Markéty Roztočilové: Proměny společenské role tělocvičné jednoty Sokol v Táboře (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2019)
časopis Sokol 1906, roč. 32, č. 1, str. 12–14
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
