Sokolovna v Jaroměři
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Královéhradecký |
| Župa: | župa Podkrkonošská-Jiráskova |
| Okres: | Náchod |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | Bohumil Kubeček |
| Datace: | 1926 |
| Vložil: | Vzdělavatelé ČOS |
Popis objektu
Necelé čtyři měsíce po založení Sokola Pražského, první sokolské jednoty na světě, byl založen Sokol v Jaroměři. Stalo se tak 2. června 1862. První valná hromada se posléze uskutečnila 17. listopadu téhož roku. V druhém roce fungování jednoty se její vedení usneslo založit fond k vystavění vlastní tělocvičny, aby členové mohli řádně cvičit i v zimních měsících. Následují roky se v tomto směru ale nic zásadnějšího neodehrálo. Až v roce 1868 zakoupila jednota pozemek – zahradu o rozloze 400 čtv. sáhů na Pražském předměstí. Zvláštní výbor, který byl utvořen za účelem sehnání kupní částky, opatřil půjčkami přes 600 zlatých. Téhož roku byl u zahrady postaven zděný plot k silnici a dřevěný na ostatních stranách, a hlavně zde bylo zřízeno cvičiště i s nářadím. Otevření první vlastní tělocvičny se odehrálo 2. června 1868 banketem v Občanské Besedě. Kolem roku 1876, kdy se na spolkové zahradě budovala kolna pro nářadí a kuželník, téměř docela ustalo cvičení. Podobná situace se cvičením panovala i v 80. letech, ačkoliv členstva poměrně přibývalo.
Na konci roku 1887 dospěla valná hromada jaroměřského Sokola k rozhodnutí prodat sokolskou zahradu a pokusit se zbudovat samostatnou tělocvičnu. Zahrada byla nakonec prodána za 3 170 zlatých. Od poloviny 90. let 19. století začala jednota důkladně střádat finanční prostředky pro stavbu. V roce 1899 věnovala Občanská záložna místním sokolům 10 000 zlatých. K návrhu záložny bylo zřízeno zvláštní kuratorium pro stavbu "sokolského domu". Na budoucím staveništi, ke kterému byla navíc přikoupena sousední zahrada, byla dokonce uspořádána slavnost ke stavbě tělocvičny. Plány jaroměřské sokolovny vypracoval profesor Podhajský v Praze. Sokolovna, nazvaná později "Fügnerova", byla dokončena a slavnostně otevřena roku 1903.
V roce 1921 splatila jednota dluh Občanské záložně a začala jednat s městem ohledně převzetí pozemku u dráhy, tzv. Šutrovníku, a to za účelem zbudování stadionu. V té době se u dvou politických stran ve městě objevila myšlenka na výstavbu sálu, což místní sokoly vede k úvaze, že vybudováním nové sokolovny by byl uvolněn prostor sokolovny Fügnerovy pro jiné účely a podniky, čímž by se zabránilo výstavbě konkurenčních sálů. Věci jdou rychle, a tak v červenci 1922 vybírá zvláštní komise pod vedením architekta Beránka z Prahy vhodné místo pro novostavbu. Volba padla na prostranství na Šutrovníku. V srpnu téhož roku bylo vypracování náčrtů sokolovny svěřeno prof. arch. Babuškovi, výškové plány zhotovil Ing. Popek. Realizace se ale posléze posunula až do roku 1925.
S prostranstvím na Šutrovníku, kde byla plánována stavba stadionu a menší letní tělocvičny, se počítalo pro velkou krajinskou výstavu v roce 1926. Výstavní výbor navrhl jaroměřskému Sokolu, aby na stavbu hlavní výstavní budovy finančně přispěl. Díky tomu by byly zbudovány kamenné základy a dřevěná budova by byla řešena tak, aby po konci výstavy mohla sloužit jako tělocvična. Navíc by sokolové znamenitě zhodnotili svůj stadion. Sokol přišel s jiným návrhem – pořadatelé výstavy přispějí Sokolu částkou 170 000 Kč (takový byl rozpočet na hlavní výstavní budovu) a sokolové postaví trvalou tělocvičnu, která poslouží i výstavním účelům v roce 1926. Výstavní výbor návrh přijal.
Po vypsání návrhové soutěže byl na podzim 1925 přijat návrh stavitelské firmy B. Kubeček. Náklady stavby byly odhadnuty na cca půl milionu korun. Jednota proto rozhodla o tom, že stavba bude provedena postupně. Jako první se mělo začít s výstavbou sálu s ochozem, sprchami a toaletami. Urychleně tak došlo k vypsání nabídek se lhůtou do 3. ledna 1926. Z tří došlých nabídek byl vybrán stavitel Toušek z Jaroměře. Paušální částka pro stavbu činila 423 224 korun. Zhotovená zadávací smlouva obsahovala velice přísné stavební podmínky, protože stavba musela být hotova do župního sletu, který byl plánován na 15. června 1926. To se pořařilo a ihned po župním sletu byla budova předána výstavnímu výboru. Po výstavě bylo v sokolovně zžízeno elektické osvětlení a vytápění kamny, zaveden vodovod a postaveny prozatímní sprchy a toalety. Část ochozu byla uzpůsobena jako byt pro sokolníka, v sále bylo upraveno doskočiště. Nová sokolovna byla nazvána Tyršovou. V roce 1931 bylo zřízeno ústřední topení.
Dominantním prvkem Tyršovy sokolovny se stala čtveřice věží, kterou verikálně člení výrazné hluboké lizény. Jejich převýšené části zakončuje atikové cimbuří. Kubeček se v tomto případě mohl inspirovat u Gočárovy stavby Státní odborné školy koželužské v Hradci Králové.
Zdroj informací, literatura
Památník Sokola jaroměřského 2. 6. 1862 – 2. 8. 1903: vydaný v den slavnostního otevření vlastní tělocvičny. Jaroměř: Tělocvičná jednota Sokol v Jaroměři, 1903
BRUŠÁK, V. Št., WENKE, K. Památník Sokola v Jaroměři k sedmdesátému výročí založení 1862–1932. Jaroměř: Tělocvičná jednota Sokol v Jaroměři, 1932
Bakalářská diplomová práce (Univerzita Palackého Olomouc, Filozofická fakulta, Katedra dějin umění): ŠUBRTOVÁ, A. Architektura sokoloven v Podkrkonošské-Jiráskově župě 1890–1938. Olomouc, 2011.
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
