Zajímavosti

  • Pomník Jindřicha Fügnera a Miroslava Tyrše na Olšanských hřbitovech

    Zakladatelé českého tělocvičného spolku Sokol Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner se poprvé setkali někdy v roce 1860 na Berounsku, v myslivně Na králi, kam jezdíval Fügner s rodinou na letní byt. Ačkoli oba muže dělil desetiletý věkový rozdíl, z jejich setkání vzešlo věrné přátelství a 16. února 1862 také Sokol. Jindřich Fügner, z jehož iniciativy byla mimo jiné postavena vůbec první sokolovna na světě, však náhle zemřel na „tlakovitost“ krve již tři roky po založení spolku (15. listopadu 1865). Bylo mu teprve 43 let. Jeho tělo bylo uloženo do hrobu na čtvrtém Olšanském hřbitově.

  • Pražské sokolovny jako kulturní památky

    Sokolská tělocvična neboli sokolovna. Dodnes ji najdeme na mnoha místech, ať už ve velkých městech nebo v malých vesničkách, v Čechách, na Moravě, ale i po celém světě. Když byla v roce 1863 dostavěna v rekordním čase sokolovna Tělocvičné jednoty pražské (dnes Sokol Pražský), vůbec první sokolské jednoty, nikdo asi netušil, že po jejím vzoru budou stavěny stovky dalších, různě velkých a architektonicky různorodých. O vzniku i podobě sokoloven si totiž jednoty rozhodovaly samy. Žádné jednotné ustanovení o tom, jak má sokolovna vypadat a v jakém stavebním slohu má být postavena, v Sokole prostě neexistovalo. Architekti byli vybíráni na základě vyhlašovaných soutěží, ale i na základě jejich regionálního působení či přátelských vazeb se členy konkrétní jednoty. Sami často byli členy Sokola. S tím, jak se vyvíjely trendy a architektura, vyvíjela se i podoba sokoloven, z nichž mnoho najdeme na seznamu kulturních památek. V Praze bychom jich našli celkem šest.