| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Plzeňský |
| Župa: | župa Plzeňská |
| Okres: | Domažlice |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | místní stavitel Václav Kubec (přepracoval původní projekt A. Cechnera a posléze J. Čížka ) |
| Datace: | 1921–1923 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Budova sokolovny čp. 136 v Chudenicích (okr. Klatovy) se nachází při severovýchodním okraji obce, která je od roku 1996 součástí krajinné památkové zóny Chudenicko. Byla postavena v letech 1921–1923, tedy v době rozvoje sokolského hnutí a rostoucí obliby tělovýchovy a sportu v tehdejším Československu, kdy se sokolovny staly jedním z orientačních bodů v zástavbě skoro každého českého města či jen trochu významnější obce. V období po roce 1918 byly sokolovny, zejména na venkově, navrhovány a budovány poměrně často místními staviteli, kteří čerpali z lokální a regionální stavební tradice. Leckdy se museli umět přizpůsobit velmi skromným podmínkám zadání. Jako příklad lze uvést právě chudenickou sokolovnu. Sokolovna v Chudenicích se dochovala ve špatném, ale jinak takřka původním stavu. Od doby svého vzniku poskytovala přístřeší nejen sportovním, ale i výchovně vzdělávacím a dalším společenským aktivitám. Byla prohlášena za kulturní památku v srpnu 2013. Pro úspěšnost návrhu na prohlášení budovy chudenické sokolovny za kulturní památku bylo rozhodující, že objekt jako celek a v mnoha detailech, jako jsou truhlářské výroky, krov, podlahy nebo členění omítek na fasádách a v interiéru, nebyl poškozen novodobými stavebními úpravami, a tak významně přispívá nejen k poznání staveb svého druhu, ale i úrovně stavebních řemesel na venkově v době krátce po vzniku Československa v roce 1918. V současnosti je v ČR jako kulturní památka evidováno pouze 35 sokoloven z asi 1400 existujících.
Od roku 2015 obec Chudenice sokolovnu postupně opravuje.
V obci sokolská jednota již neexistuje, v obci však působí TJ Sokol Chudenice, fotbalový klub nespadající pod ČOS.
Historie objektu
Tělocvičná jednota Sokol začala v Chudenicích působit už před vypuknutím první světové války v roce 1914, ale její činnost se plně rozvinula teprve v meziválečném období. 29. 1. 1919 přijalo obecní zastupitelstvo návrh prof. K. Regala na zahájení finanční sbírky ve prospěch výstavby nové sokolovny; cvičenci do té doby provizorně využívali nejrůznější prostory jako například sál hospody U Baláků. Ještě téhož roku se podařilo získat ve sbírce ve prospěch díla 1 970 Kč. O rok později vznikl v Chudenicích sokolský stavební odbor, jenž získával další finanční prostředky, zejména formou darů od členů Sokola. V krátké době se podařilo vybrat zhruba 10 000 Kč, přičemž zhruba 30 % tvořily dary a příjmy sokolské jednoty.Pozemek pro stavbu daroval hrabě Evžen Černín z Chudenic, jenž zároveň poskytl za výhodných podmínek potřebný stavební materiál. Stavební pozemek byl do doby zahájení stavby nabídnut do nájmu místní školní radě. Pro přepravu stavebního řeziva a kamene byly koupeny dva vozy. Přímo na staveništi se vyráběly cihly (několik tisíc kusů). Práce však musely být brzy zastaveny pro nedostatek finančních prostředků. První plány stavby totiž vypracoval známý pražský architekt A. Cechner, švagr slavného chudenického rodáka, dirigenta a dramatika J. Kvapila, a ty předpokládaly vznik poměrně nákladného objektu. Obsahovaly kromě prostorného hlavního sálu (tělocvična byla větší než oba taneční sály v městečku), šaten a dvoupokojového bytu domovníka také divadlo s propadlištěm a několika místnostmi v rámci části s jevištěm. Sál tělocvičny měl být opatřen dubovou parketovou podlahou. 11. 7. 1920 rozpočet jen na střechu sálu a jeviště s přilehlými šatnami a dalšími osmi místnostmi činil 290 686,67 Kč, tedy o dost více, než se do té doby počítalo. Cechnerův návrh proto přepracoval stavební mistr J. Čížek, přičemž rozpočet dosáhl částky zhruba 120 000 Kč. Stavební odbor však ani tuto variantu neschválil. Nakonec bylo na valné hromadě chudenického Sokola, která se konala 25. 5. 1920, rozhodnuto postavit sokolovnu podle jiného projektu, a to od místního stavitele V. Kubce, který odhadl náklady na 40 000–50 000 Kč.Na pozemku sokolovny měla být podle zákona zřízena studna s pitnou vodou pro cvičící žactvo. Ta měla poté sloužit i pro umývárny, splachovací záchody a sprchy při tělocvičně a na zalévání rostlin. Studna musela mít takovou kapacitu, aby stačila i pro vlastní stavbu. 5. 9. 1920 pověřil místní výbor předsedu, aby dal studnu vykopat. Než však byly zemní zahájeny, rozhořel se opět spor o stavební náklady. Velkolepý záměr na vybudování objektu s divadlem a tanečním sálem bylo doporučeno realizovat později. Vedení stavebního odboru navrhlo 30. 1. 1921, aby se vedení projektu ujal opět J. Čížek, a současně rozhodlo o rozměrech budovy a uspořádání místností v ní. Stavba se potýkala od začátku s potížemi. Například 19. 5. 1922 musela být provedena oprava krátce předtím zhotovených stropů; podle obecní kroniky chudeničtí zedníci vykonali svou práci na stropech nekvalitně a defekty napravili až fasádníci. Dodatečně se měnila také šířka šaten, přičemž vykopané základy se musely zasypat nebo rozšířit. Nové krovy nad šatnami tesaři předělávali v zájmu jejich správného ukončení v místě balkonů. 6. 12. 1922 si stěžoval stavbyvedoucí J. Čížek, že z provedených záchodových žump na několika místech zatéká do základů. Přes všechna tato úskalí byla chudenická sokolovna slavnostně otevřena roku 1923. Dokumentaci provedené stavby vypracoval J. Čížek v roce 1936. 30. 5. 1945 se v chudenické sokolovně sešli zástupci místních tělovýchovných spolků, aby utvořili jednotný tělovýchovný spolek (nakonec k tomu nedošlo tehdy ani v následujících letech). V roce 1947 vykazoval v Chudenicích největší činnost právě Sokol a divadelní ochotnický spolek Tyl. Pro XI. všesokolský slet, který se konal v červnu roku 1948 v Praze, nacvičovalo v sokolovně sto čtrnáct členů. V roce 1975 byly v chudenické sokolovně zjištěny nevyhovující hygienické podmínky. Budova už také nestačila potřebám společenského života v obci ani kapacitně. V následujících šesti letech se proto plánovaly větší stavební úpravy, při nichž měl vzniknout po straně sálu lokál; tato změna nakonec nebyla realizována. Menším akcím objekt plně vyhovoval. Budova sokolovny vyžadovala neustále údržbu a opravy. Například v roce 1982 byla provedena výměna okapů a nad šatnami byla položena nová lepenková krytina. Pořádaly se zde taneční zábavy, diskotéky, ale i divadelní představení. V první polovině roku 1994 se v Chudenicích vzhledem k poklesu počtu kulturních akcí začaly rodit úvahy o prodeji sokolovny. Vlastnický nárok na ni si činila Česká obec sokolská v Praze. Od roku 1995 se veškeré plesy a zábavy konaly už jen v hostinci U Baláků. V roce 1996 byla zastupiteli obce Chudenice znovu otevřena otázka vlastnictví sokolovny a jejího možného prodeje či pronájmu. Budova byla ve špatném stavu; od roku 1997 existují v kronikách opakované zprávy o jejím chátrání. V roce 1998 začal u Okresního soudu v Klatovech soudní spor mezi Českým svazem tělesné výchovy a Českou obcí sokolskou. 5. 10. 1998 byl vynesen rozsudek, že Tělovýchovná jednota Sokol Chudenice je povinna uzavřít s Českou obcí sokolskou dohodu o navrácení majetkových práv a vydat jí její majetek.V roce 2005 darovala Česká obec sokolská sokolovnu v Chudenicích obci. V letech 2012 a 2013 zpracoval Ing. arch. V. Kubec projekt (studii) záchrany objektu s cílem navrátit mu jeho původní využití.
https://www.npu.cz/uop/plzen/pdf/pzc-2014/pzc-iv-2014-sep.-08---sokolovna-v-chudenicich.pdf
https://www.geocaching.com/geocache/GC7D5Z9_byvala-sokolovna?guid=5decad7c-7d0b-41ad-9432-c20ff68e830c
wikipedie
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
