Hrob Karla Elgarta-Sokola v Brně
| Typ stavby: | Hroby, náhrobky |
|---|---|
| Kraj: | Jihomoravský |
| Župa: | župa Jana Máchala |
| Okres: | Brno-město |
| Stav objektu: | existuje |
| Datace: | 18. 01. 1874 – 21. 07. 1929 |
| Vložil: | MartinTilsar |
Popis objektu
Hrob se nachází uprostřed brněnského Ústředního hřbitova, v takzvaném Čestném kruhu. Ten tvoří dvě řady hrobových míst stočené do soustředných kružnic. Karla Elgarta-Sokola hledejte ve vnějším kruhu mezi hroby Leoše Janáčka z levé strany a Jiřího Mahena z pravé. Konkrétně se jedná o místo číslo 63 ve skupině 25 E, společně s Elgartem tu leží akademický malíř Karel Jílek.
Dominantu hrobu tvoří dvojice vysokých žulových hranolů, černý a bílý, stojící vzadu vpravo vedle sebe. K černému zleva přiléhá popisová deska. Zbytek hrobu pokrývá hrubozrnný písek, který od kamenů odděluje zeleně osetý pás. Od roku 1958 je hrob památkově chráněn.
Karel Elgart-Sokol (1874–1929) se narodil v Ivančicích jako druhé z pěti dětí do rodiny hostinského Josefa Elgarta. Přezdívku „Sokol“, kterou později přijal do občanského jména, si nezvolil podle sokolského hnutí, ale podle svého strýce, spisovatele Antonína Hynka Sokola.
Po studiích, vzdělával ho mimo jiné Leoš Janáček, pracoval jako učitel v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tady vstoupil do Sokola a stal se jeho jednatelem. Významně se spolupodílel na organizaci místního kulturního života, založil dramatický kroužek a zřídil knihovnu. Po příchodu do Brna učil v místním spolku Vesna vzdělávajícím mladé dívky, a roku 1919 se stal ředitelem učitelských ústavů Vesny. I v Brně působil v Sokole jako jednatel a Tyršovy ideály promítal do své literární tvorby.
Ve své době byl totiž známý především jako spisovatel a dramatik. Patnáct jeho knih vyšlo tiskem a dramata Malí lidé, Námluvy nebo Nesmrtelný hrálo Národní divadlo v Brně. Osobně se přátelil s Vilémem Mrštíkem či Josefem Merhautem. Působil ale také jako divadelní kritik, novinář, sbormistr a významný organizátor českého kulturního života v tehdy ještě většinově německém Brně. Během první světové války učil ortopedický tělocvik při vojenské pozorovací nemocnici v Kroměříži.
Zemřel tragicky ve věku 55 let. V městské části Brno-sever, ve čtvrti Husovice, nese od roku 1946 jedna z ulic jeho jméno.
Zdroj informací, literatura
STANĚK, VESELÝ: Karel Elgart Sokol, člověk a dílo, Brno: Pokorný a spol., 1929, 98 s.
Náhrobek Karla Elgarta-Sokola, [online], Národní památkový ústav, dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/nahrobek-karla-elgarta-sokola-16203671
Kalendárium, Městská knihovna Znojmo, [online], dostupné z: https://www.knihovnazn.cz/index.php/kalendarium/70-rok-2004/1893-leden.html
CEJPKOVÁ, Markéta. Zpracování části fondu Karla Elgarta Sokola uloženého v Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav
české literatury a knihovnictví. 2020. 111 s. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Jiří Kudrnáč, CSc., [online], dostupné z: https://is.muni.cz/th/okui2/DP_CEJPKOVA.pdf
Do, blat: Karel Elgart-Sokol, Internetová encyklopedie dějin Brna, [online], dostupné z: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=64
Menš: Josef Elgart, Internetová encyklopedie dějin Brna, [online], dostupné z: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=29151
Menš: Marie ELgartová, Internetová encyklopedie dějin Brna, [online], dostupné z: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=29152
Karel Elgart-Sokol, Encyklopedie Kroměříže, [online], dostupné z: https://www.enkm.cz/karel-elgart-sokol
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
