Vaníčkova sokolovna ve Vyškově
Typ stavby: | Sokolovny |
---|---|
Kraj: | Jihomoravský |
Župa: | župa Dr. Bukovského |
Okres: | Vyškov |
Stav objektu: | v provozu |
Datace: | 1925 |
Vložil: | PavelMichalec |
Typ stavby: | Sokolovny |
---|---|
Kraj: | Jihomoravský |
Župa: | župa Dr. Bukovského |
Okres: | Vyškov |
Stav objektu: | v provozu |
Datace: | 1925 |
Vložil: | PavelMichalec |
Sokol ve Vyškově byl založen roku 1870, ačkoli jeho vznik byl složitý kvůlí národnostně smíšenému prostředí. Prvním starostou jednoty byl zvolen MUDr. Jan Kytlica. Prvním místem pro cvičení se stal mlat při dvoře sládka Hauera. Postupně však ubývalo členstva, v roce 1880 čítal vyškovský Sokol pouhých 26 členů. Krize byla naštěstí překonána. V roce 1875 se jednota přesunula do prostor staré Besedy, v roce 1887 do sklepních místností nového domu Kontribučenské spořitelny. První vlastní sokolovny se místní jednota dočkala v roce 1899. Již v následujících letech bylo ale zřejmé, že současná budova přestane brzy kapacitně dostačovat. Stavební družstvo Sokola Vyškov tehdy rozhodlo o zbourání stávající sokolovny, na jejímž místě byla v roce 1914 dokončena sokolovna nová, nazvaná Tyršova. Bohužel vypukla první světová válka a vyškovští sokolové nemohli začít svůj stánek využívat hned. Během války se museli spokojit s tělocvičnou v měšťanské škole. V roce 1919 plánovala jednota uskutečnit slavnost otevření sokolovny dobudované před válkou. Plány přerušil vpád maďarského vojska na Slovensko a sokolská mobilizace. Slavnost otevření se nakonec uskutečnila 15. srpna 1919.
Na jaře roku 1925 se započalo se stavbou nové sokolovny. Stávající budova měla nadále sloužit vzdělávacím a zábavním účelům, v nové se mělo cvičit. Na valné hromadě jednoty dne 24. ledna 1926 byla nová budova na návrh bratra Součka pojmenována po Jindřichu Vaníčkovi, náčelníkovi ČOS. Zároveň byla odhlasována pracovní povinost členů jednoty na úpravu cvičiště mezi oběma budovami. V únoru 1926 bylo jednotě Pozemkovým úřadem přiděleno místo na "Palánku" pro vybudování hřiště na lehkou atletiku.
Stavba sokolovny byla zaplacena z výtěžku kina za 660 000 korun. Tělocvična v nové sokolovně měla rozměry 14x30x7 metrů.
Památník Sokola Vyškovského 1870–1930.
Diplomová práce Pavla Procházky Vyškovské spolky v letech 1945-52 (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2008).
Sokolské souzvuky č. 11, listopad 2015, ročník 5.
https://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/nove-multifunkcni-hriste-pro-zs-tyrsova-vyskov-odkoupi-pozemky-od-sokola-20200320.html
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.