Hrob Vojtěcha Ignáce Ullmanna v Příbrami
| Typ stavby: | Hroby, náhrobky |
|---|---|
| Kraj: | Středočeský |
| Župa: | župa Jungmannova |
| Okres: | Příbram |
| Stav objektu: | existuje |
| Datace: | 17. 9. 1897 |
| Vložil: | KaterinaPohlova |
Popis objektu
Architekt Vojtěch Ignác Ullmann (23. dubna 1822 Praha – 17. září 1897 Příbram) nebyl sokolem, ale do sokolské historie se nenávratně zapsal, když ho Jindřich Fügner oslovil, aby navrhl tělocvičnou budovu pro cvičení sokolů - budoucí první sokolovnu. Ullmann byl architektem historismu, po roce 1860 hlavně novorenesance. Neorenesanční architekturu obdivoval i Miroslav Tyrš a jiní, proto také najdeme v této stavbě odraz italských palácových staveb z počátku 16. století. Podobně jako se sokolská myšlenka srovnávala s antickou myšlenkou kalokagathie – dosažení harmonie tělesných a duchovních hodnot, tak se i první sokolovny přirovnávaly k řeckým gymnasionům, ačkoli toho zas až tolik společného neměly. Mezi další novorenesanční (a neoklasicistní) stavby patří sokolovny v Kutné Hoře (Josef Kruliš, 1885), Karlíně (Josef Blecha 1886), Chrudimi, Dvoře Králové nad Labem (AloisČenský, 1898).
Sokolovna byla postavena v roce 1863, tedy krátce po založení Sokola.
Ideální vzhled sokolovny v 19. století - v každé sokolovně musí bezesporu být prostor pro cvičení. Jeho základem byl obdélníkový sál vysoký přes dvě podlaží o ideálních rozměrech 20 x 12 m, tak aby se vešlo 10 cvičenců po šesti řadách. Vedlejší prostory sloužily k odkládání nářadí či jako sprchy. Nezapomínalo se ani na funkci společenskou a při sokolovnách vznikaly knihovny, restaurace, pódia a časem i biografy. Typickým rysem sokoloven 19. a přelomu 20. století jsou ve druhém podlaží ochozy – balkony. Zprvu byla veřejná cvičení uvnitř, a tak se při stavbě nesmělo zapomínat na diváky.
Do roku 1874 realizoval architekt Ullmann v Praze řadu staveb. Když ale neuspěl v architektonických soutěžích na výstavbu Národního divadla a Rudolfina, odešel do ústraní na venkov, nejprve do Dubence, kde mu v letech 1879–1889 patřil tamní zámek, a poté do Příbrami, kde v roce 1897 zemřel a je pohřben na zdejším hřbitově. Vlastní náhrobek, který si sám navrhl na hrobě na Olšanských hřbitovech, hřbitov IV, oddělení 9, hrob číslo 255, nebyl nikdy využit.
Zdroj informací, literatura
Více o sokolovně např. na tomto webu v článcích.
Dále pak hesla V. I. Ullmann a sokolovna Sokola Pražského v encyklopedii Prahy 2.
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
