Sokolovna a bývalé sokolské kino Nymburk
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Středočeský |
| Župa: | župa Barákova |
| Okres: | Nymburk |
| Stav objektu: | v provozu |
| Autor objektu: | projekt arch. J. Žáka z Prahy, stavitel arch. Emil Pruckner |
| Datace: | 1898 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Sokol v Nymburce vznikl roku 1868. Od počátků jednoty se jako existenční nutnost jevilo zřízení vlastního střediska s tělocvičnou a hřištěm, kde by se mohl rozvíjet sokolský život. Z počátku se cvičilo "na Střelnici" (dnešní "Ostrov"). Tehdy měla jednota 56 členů, z nichž 30 cvičilo ve dvou družstvech. V podzimním období roku 1868 a na jaře 1869 si členové upravovali letní cvičiště na dvoře bývalého dominikánského kláštera ve Svatojiřské ulici (dnes Tyršova). Už v roce 1869 byl pronajmut sál v hostinci „U beránka" (v Boleslavské tř., čp. 133) ke zřízení první zimní tělocvičny. Tento sál však sloužil sokolským účelům jen krátce a konaly se v něm patrně jen schůze. V roce 1871 se zimní tělocvična přestěhovala do sálu hostince "U černého orla" (dnes se jedná o nájemní dům). Rok nato byla nymburskému Sokolu propůjčena obecní místnost v budově býalého kláštera. Když došlo roku 1881 k její demolici, byla následně na jaře 1882 tělocvična prozatímně přemístěna do dřevěné boudy na Ostrově, u níž byla zřízena i letní tělocvična. Jako náhrada za ztrátu místnosti pro zimní cvičení dalo město jednotě k dispozici prostorné místnosti v domě čp. 1 ve Svatojiřské ulici.
Tehdy se začalo uvažovat o zbudování vlastní sokolovny, Realizaci umožnila i tehdejší příznivá finannčí sitauce jednoty, a to zásluhou zábavně společenské činnosti, kterou v uplynulém období jednota vyvíjela. Dne 10. května 1886 valná hromada schválila, aby z pokladního přebytku 700 zlatých byl založen fond pro postavení sokolovny. Částka ve fondu postupně narůstala, a tak mohl být v prosinci 1891 zakoupen dům čp. 180 ve Svatojiřské ulici za sumu 3 700 zlatých. O dva roky později bylo vytvořeno samostané "Družstvo pro vystavění tělocvičny Sokola v Nymburce". Stavba nové sokolovny se stala zřejmě záležitostí celého města a jednotliví občané pomáhali jak finančně, tak i různými službami, například zapůjčením potahů, darováním cihel apod.
V anonymní soutěži na projekt nové sokolovny, vypsané v letech 1896–1897 byl vybrán projekt architekta J. Žáka z Prahy. Stavba byla zadána místnímu staviteli architektu Emilu Prucknerovi a speciální řemeslnické práce místním řemeslníkům, členům nymburské jednoty. Stavba běžela ve svižném tempu, 4. dubna 1898 byly vyhloubeny základy a 4. září téhož roku byla sokolovna slavnostně otevřena za přítomnosti starosty ČOS dr. Jana Podlipného.
Sokolovna byla vystavena ve slohu české neorenesance s orientálními sgrafity ve štítech a se Špilarovými alegorickými sgrafity "Svornosti", "Síly", "Volnosti", "Vědy" a "Statečnosti" ve vlysu mezi okny. Dominantou interiéru původní podoby budovy byl 24 metrů dlouhý a 12 metrů široký tělocvičný sál s dvěma galeriemi, nářaďovnou a předsálím, šatnou, sprchami a sociálním zařízením. V prvním patře směrem do ulice se nacházely další místnosti. Během první světové války sloužila sokolovna jako lazaret.
S vývojem činnosti jednoty a se stoupajícím počtem členů došlo roku 1926 ke stavebním úpravám. Za účelem rozšíření sokolovny byl zakoupen sousední pozemek a později zahrada s domkem. V letech 1928–1929 bylo k původnímu sálu přistavěno přísálí, nový samostatný sál kina spojený s tělocvičnou, celá budova byla vybavena ústředním topením. Značnými finančními výdaji, spojenými s touto rekonstrukcí, se dosáhlo na tehdejší dobu poměrně velikého zadlužení, které činilo 1 500 000 Kč!
Ve své době představovala tělocvična zdejší sokolovny největší sál v Nymburce a byla hojně využívána nejen k tělocvičným účelům, ale i ke kulturní a osvětové činnosti, konaly se v ní nejen přednášky, koncerty a různá vystoupení, ale i besídky, taneční hodiny a taneční čaje a oblíbené šibřinky.
Od roku 1911 do roku 1928 se v tělocvičně promítalo i kino, poté vznikl samostatný biografický sál s hledištěm. Od roku 1925 se zde hrálo také sokolské loutkové divadlo. V sokolovně se nacházela i zkušebna tamburašského souboru a od r. 1934 zde zněly hlasy tehdy vzniklého sokolského pěveckého odboru, řízeného ředitelem kůru kostela sv. Jiljí Antonínem Hoffmanem. V místnostech sokolovny byla umístěna i bohatá spolková knihovna s čítárnou, která byla hojně navštěvována a jejíž fond dosáhl asi 9 500 svazků. Po přechodném období let 1939–1946, kdy sloužila zprvu (a později opět) potřebám čs. armády a během 2. světové války okresnímu úřadu, který měl v přepážkami rozděleném tělocvičném sále své kanceláře, se po skončení války vrátila na několik let opět do sokolských rukou.
Zdroj informací, literatura
125 let Sokola Nymburk 1868–1993. Vydala vlastním nákladem Tělocvičná jednota Sokol v Nymburce v roce 1993.
Webové stránky Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska: Sokolovna Nymburk: https://www.historickasidla.cz/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&dr=2524
Mapa
Upozornění pro vývojářeTento web používá již nepodporovanou knihovnu pro zobrazení mapy.Více informací najdete zde
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
