Sokolovna Bakov nad Jizerou
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Středočeský |
| Župa: | župa Fügnerova |
| Okres: | Mladá Boleslav |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | arch. Josef Studničný, stavitelé Kyncl a Najman |
| Datace: | 1926 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Sokol byl založen v Bakově v r. 1888.
Tělovýchovná činnost Sokola se v poprvoválečných letech odehrávala v tělocvičně chlapecké školy a na venkovním cvičišti vedle školní budovy. Myšlenky vybudovat vlastní tělocvičnu se ujal nový výbor Sokola, do jehož čela přišel v roce 1921 starosta Bartoníček, který stál v čele zdejších sokolů až do roku 1927 a má největší podíl na výstavbě sokolovny. Z jeho iniciativy vznikl v roce 1922 stavební odbor Sokola za účelem výstavby tělocvičny. Jeho úkolem bylo především získat dostatečné množství finančních prostředků a zakoupit za ně nejdříve nové stavební místo, nebot’ stávající prostor hřiště vedle chlapecké školy se jevil pro výstavbu jako nevhodný. Jednak neměl patřičné rozměry, jednak k němu nebyl žádný přístup (jen po chodníku z dnešní Palackého ulice, popřípadě z radničního průjezdu), a navíc byl příliš drahý. Ve dnech 25. a 26. června 1922 uspořádali sokolové na náměstí tělocvičnou besedu, která měla velký úspěch u diváků a do spolkové pokladny přinesla 2 154 Kč. Hledaly se i další způsoby, jak navýšit potřebný obnos pro výstavbu sokolovny. V roce 1923 vypsal výbor Sokola sokolskou daň, kterou rozepsal svým členům podle majetkových poměrů ve výši od 50,- do 500,- Kč. Dne 23. června 1923 uspořádal dětský den, jehož výtěžek 1 000,- Kč byl rovněž určen na výstavbu tělocvičny. Podobné akce byly pak pořádány každým rokem. Výbor Sokola obdržel v roce 1923 koncesi na provozování biografu, jehož činnost byla provozována v sále radnice. Sledoval tím nejen zavádění nové formy osvěty do městečka, ale i vydatný zdroj příjmů, nutných k výstavbě sokolovny. V roce 1925 byl zakoupen pozemek za tratí při silnici směrem k Trenčínu. Nejdříve bylo třeba přemístit barokní sochu sv. Jana Nepomuckého, která stála na zdejším rozcestí Svatojánské a Boleslavské cesty, nebot’ by bránila vjezdu na sokolské cvičiště. Po dohodě byla přestěhována na církevní pozemek za kostel sv. Bartoloměje v únoru 1926.
Projekt nové sokolovny dodal pražský stavitel Studničný, jinak bakovský rodák, který stavbu pojal v duchu českého kubismu. Výstavba budovy byla zadána stavitelům Kynclovi a Najmanovi, kteří zahájili stavební práce 22. března 1926 výkopem základů. O šest týdnů později na 1. máje byl položen základní kámen za účasti 24 sokolských jednot i jiných spolků. Slavnostní otevření nové bakovské sokolovny proběhlo už 12. září 1926. Celkové náklady na výstavbu činily 353 779,34,- Kč. Navíc členové jednoty odpracovali ve svém volném čase tisíce brigádnických hodin v celkové hodnotě asi 100 000,- Kč. I přes jejich iniciativu vznikl dluh, který nebyl splacen ani do deseti let od slavnostního otevření sokolovny.
Vedle brigádnických prací neustala ani vlastní sokolská činnost.
Od roku 1926 je z radnice do sokolovny přesunuto kino.
V roce 2015 proběhla zdařilá rekonstrukce objektu. Obnovená fasáda respektuje původní podobu sokolovny a svou barevností odkazuje k sokolskému praporu.
Zdroj informací, literatura
https://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/sokolovne-bude-devadesat-let-vypada-vsak-znovu-jako-nova-20151112.html
https://www.emhstavebni.cz/reference-sokolovna/
http://m.bakovnj.cz/cs/turista/o-bakovu/vzpominky-pametniku/120-let-bakovskeho-sokola.html
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
