Sokolovna Veltěž

Typ stavby: Sokolovny
Kraj:Středočeský
Župa:
Okres:
Stav objektu:existuje
Autor objektu:Architekt Antonín Jirásek z Bořanovic, stavbyvedoucí Karel Hausmann z Kobylis
Datace:1922-1924
Vložil:VzdelavatelVeltez

Popis objektu

Dne 23. července 1922, byl slavnostně položen základní kámen nové sokolovny. Po položení základního kamene bylo započato se stavbou sokolovny. Koncem září 1922 se již
podařilo sokolovnu zastřešit. Práce pokračovali s velkým nadšením dále a v září roku 1924 je sokolovna slavnostně otevřena. Původně byla sokolovna postavena bez obou přísálí, měla jen hlavní sál s jevištěm, předsálí s bytem pro sokolníka a malou sborovnou. Nad předsálím byla galerie a horní sborovna.
Se stavbou přísálí směrem do dvora a zahrady se začalo po válce v roce 1946 a v roce 1948 již bylo hotové. V tomto prostoru nyní máme uložené nářadí. To se během času obměnilo za
moderní a máme zde krásné barevné, měkké a bezpečné cvičební prvky, které děti milují. Přísálí směrem ke hřišti bylo postaveno v roce 1957. To se v běžných dnech používá pro
uskladnění nábytku – stolů a židlí, které využíváme např. při konání plesů. Jeviště už od začátku slouží k pořádání kulturních akcí, ochotníci zde někdy hrají divadlo,
občas i profesionální divadelníci. Zajímavostí je, že v sokolovně už od roku 1925 promítalo vlastní kino a od roku 1934 se tu konaly Sokolské besídky, které byli u obyvatelstva velmi oblíbené.
Pod jevištěm byla kuchyně pro přípravu občerstvení při plesech a dalších akcích. Po roce 1995 bylo v kuchyni zřízeno bistro s jídelnou. To fungovalo několik let a vystřídalo se tu několik nájemců. V dnešních dnech je v těchto prostorách Bar Sokolovna, jejíž majitel je v nájmu Sokola. Původně byly v Sokolovně pouze suché záchody, až do roku 1966, kdy byla do sokolovny zavedena voda a toalety byly zrekonstruovány. Zděné toalety však byly postaveny až v roce 2001, do té doby tam stály pouze zástěny.
Sokolovna byla od svého slavnostního otevření v září 1924 hojně využívána a stala se středobodem kulturního a sportovního dění v naší obci až do dnešních dnů. Sokolové konečně mohli pravidelně cvičit a vznikly první sportovní oddíly např. házené, které se účastnily už tehdy turnajů a soutěží. Slavným okamžikem pro naši sokolovnu bylo období, kdy zde trénoval Alois Hudec,
olympijský vítěz ve cvičení na kruzích, zlato získal na XI. olympijských hrách v Berlíně v roce 1936. Přivedl ho sem Karel Čermák náš dlouholetý cvičitel všestrannosti.
V roce 1939 došlo k obsazení Československé republiky Hitlerovskými vojsky. Proti německým okupantům bojovalo i mnoho členů Sokola. Jakýkoliv odpor však němečtí okupanti krutě potlačovali, mnoho členů Sokola bylo nacisty popraveno nebo umřelo v koncentračních táborech. V roce 1941 byl Sokol rozpuštěn a zdejší Sokolovna proměněna v kasárna pro německé vojsko. V období fašistické okupace i naše jednota utrpěla ztráty. V koncentračním táboře v Terezíně byl mučen náš bratr, vesnický písmák Jan Goldstein, který později zahynul v Lipsku během transportu do jiného koncentračního tábora. V Pankrácké sekyrárně byl popraven Jan Liška a jeho žena Antonie. Karel Brzobohatý si dobrovolně vzal život, aby nepadl živý do rukou gestapa. Na uctění jejich památky je v zádveří umístěna pamětní deska. Konečně v roce 1945 válka skončila. Sokol byl opět obnoven a rovněž jeho činnost. Po odchodu německých vojáků ze Sokolovny, zde zůstala velmi poničená podlaha. Aby mohl Sokol co nejrychleji začít fungovat, proběhl jen důkladný generální úklid a začalo se opětcvičit. První velkou akcí po válce bylo slavnostní shromáždění.
V roce 1952 došlo ke zrušení České obce sokolské (ČOS) a naše jednota byla povinně začleněna pod ČSTV. Nicméně Sokol z názvu naší jednoty nikdy nezmizel. V roce 1953 byla teprve celá poničená dřevěná podlaha vyměněna za novou – parketovou. Na oslavu nové podlahy byly v plánu slavnostní šibřinky s programem. Ale vše dopadlo jinak. Zasáhla vyšší moc a Sokol byl donucen (přesto, že se bránil a argumentoval novými parketami) ubytovat v sokolovně naše vojsko, protože tehdy proběhla vojenská pohotovost. Dopadlo to tak, jak se dalo předpokládat, po odchodu vojska ze sokolovny byla podlaha opět poničená. Naše jednota žádala o náhradu od armády, ale bohužel marně. V roce 1966 proběhla „generální oprava“ budovy – rekonstrukce toalet, oprava vnitřních
stěn, které byly následně opatřeny dřevěným obložením. Dále byla provedena nová omítka a zmodernizováno elektrické vedení a zateplení stropu. Také byl do sokolovny zaveden vodovod.
Bohužel firma při zateplování příliš zatížila strop nad sálem a již v roce 1970 začal strop opadávat a v roce 1972 již hrozilo jeho zřícení. Budova byla uzavřena na celé 2 roky – tak dlouho trvala náprava chybného řešení zateplení sálu. V průběhu dalších let proběhla řada úprav a modernizací sokolovny. V letech 1971 až 2017 byly postaveny 3 odpadní jímky – 2 u toalet a třetí u bytu sokolníka, vyměněna okna za plastová, zateplen strop a provedeny klempířské opravné práce na střeše. Většina prací proběhla svépomocí. Významným rokem pro nás se stal rok 2005. Sponzorským darem jsme dostali topení od firmy BARACOM. Jednalo se o infrazářič, který byl zavěšen na krovech střechy. Konečně se mohlo cvičit i v zimě, bez rizika podchlazení. Do té doby se topilo pouze v kamnech na pevná paliva, a to pouze při velkých mrazech a při zábavách. Na běžná cvičení ne. Jedna kamna stála napravo od basketbalového koše. Pak zde byla ještě další přídavná kamna, a to vpravo a vlevo od jeviště. Ta se používala pouze při zábavách, poté se vždy odstranila. Poslední kamna stála v přísálí směrem na cvičiště. V zimě byla možnost cvičit buď ve studené tělocvičně nebo venku. Proto se často chodilo bruslit či dělat jiné zimní sporty. Další rok (2006) bylo vybudováno plynové topení v prostorách kuchyně a výčepu, odkud se vytápěly i záchody.
Byla však potřeba řádná rekonstrukce. Co se týkalo podlahy v tělocvičně zničené již v roce 1953, celá léta se dělala jen běžná údržba a až do roku 2018 se stále flikovala.
Opakovaně jsme žádali na MŠMT o dotaci. Až v roce 2017 to vyšlo. Dotace byla přislíbena. Všichni jsme jásali. Ale předčasně. V tomto roce byly zjištěny jakési nekalé praktiky na
fotbalovém svazu (FAČR) a tehdejší ministryně (Valachová) všechny dotace zastavila. Byli jsme opět na začátku. V dalším roce jsme opět podávali žádost o dotaci a tentokrát to už opravdu vyšlo. Jen za horších podmínek než rok před tím. Původní spoluúčast měla být 10 % a teď už 40 %. Přesto jsme se do opravy pustili. Celková cena rekonstrukce činila 5.178.428,-Kč. Kromě získané
dotace, která pokrývala 60 % ceny, nám místní Obecní úřad přispěl částkou 1.360.000,-Kč a veřejná sbírka pro Sokol vynesla neuvěřitelných 362.878,-Kč.
Během této rekonstrukce byla kompletně předělána podlaha, elektrické vedení, provedeny nové vnitřní omítky, nové osvětlení a celková výmalba a natření vnitřních dveří. Také zmizel
stupínek mezi sálem a západním přísálím (do dvora a zahrady správce sokolovny) a podlaha byla dána do jedné roviny. 9. března 2019 byla zrekonstruovaná sokolovna slavnostně otevřena, za účasti vedení obce Zdiby a velkého zájmu spoluobčanů. O kulturní vložku se postarali naši ochotníci.

Zdroj informací, literatura

Kronika T. J. Sokol Veltěž

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.