Sokolovna Veltěž
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Středočeský |
| Župa: | |
| Okres: | |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | Architekt Antonín Jirásek z Bořanovic, stavbyvedoucí Karel Hausmann z Kobylis |
| Datace: | 1922-1924 |
| Vložil: | VzdelavatelVeltez |
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Středočeský |
| Župa: | |
| Okres: | |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | Architekt Antonín Jirásek z Bořanovic, stavbyvedoucí Karel Hausmann z Kobylis |
| Datace: | 1922-1924 |
| Vložil: | VzdelavatelVeltez |
Dne 23. července 1922, byl slavnostně položen základní kámen nové sokolovny. Po položení základního kamene bylo započato se stavbou sokolovny. Koncem září 1922 se již
podařilo sokolovnu zastřešit. Práce pokračovali s velkým nadšením dále a v září roku 1924 je sokolovna slavnostně otevřena. Původně byla sokolovna postavena bez obou přísálí, měla jen hlavní sál s jevištěm, předsálí s bytem pro sokolníka a malou sborovnou. Nad předsálím byla galerie a horní sborovna.
Se stavbou přísálí směrem do dvora a zahrady se začalo po válce v roce 1946 a v roce 1948 již bylo hotové. V tomto prostoru nyní máme uložené nářadí. To se během času obměnilo za
moderní a máme zde krásné barevné, měkké a bezpečné cvičební prvky, které děti milují. Přísálí směrem ke hřišti bylo postaveno v roce 1957. To se v běžných dnech používá pro
uskladnění nábytku – stolů a židlí, které využíváme např. při konání plesů. Jeviště už od začátku slouží k pořádání kulturních akcí, ochotníci zde někdy hrají divadlo,
občas i profesionální divadelníci. Zajímavostí je, že v sokolovně už od roku 1925 promítalo vlastní kino a od roku 1934 se tu konaly Sokolské besídky, které byli u obyvatelstva velmi oblíbené.
Pod jevištěm byla kuchyně pro přípravu občerstvení při plesech a dalších akcích. Po roce 1995 bylo v kuchyni zřízeno bistro s jídelnou. To fungovalo několik let a vystřídalo se tu několik nájemců. V dnešních dnech je v těchto prostorách Bar Sokolovna, jejíž majitel je v nájmu Sokola. Původně byly v Sokolovně pouze suché záchody, až do roku 1966, kdy byla do sokolovny zavedena voda a toalety byly zrekonstruovány. Zděné toalety však byly postaveny až v roce 2001, do té doby tam stály pouze zástěny.
Sokolovna byla od svého slavnostního otevření v září 1924 hojně využívána a stala se středobodem kulturního a sportovního dění v naší obci až do dnešních dnů. Sokolové konečně mohli pravidelně cvičit a vznikly první sportovní oddíly např. házené, které se účastnily už tehdy turnajů a soutěží. Slavným okamžikem pro naši sokolovnu bylo období, kdy zde trénoval Alois Hudec,
olympijský vítěz ve cvičení na kruzích, zlato získal na XI. olympijských hrách v Berlíně v roce 1936. Přivedl ho sem Karel Čermák náš dlouholetý cvičitel všestrannosti.
V roce 1939 došlo k obsazení Československé republiky Hitlerovskými vojsky. Proti německým okupantům bojovalo i mnoho členů Sokola. Jakýkoliv odpor však němečtí okupanti krutě potlačovali, mnoho členů Sokola bylo nacisty popraveno nebo umřelo v koncentračních táborech. V roce 1941 byl Sokol rozpuštěn a zdejší Sokolovna proměněna v kasárna pro německé vojsko. V období fašistické okupace i naše jednota utrpěla ztráty. V koncentračním táboře v Terezíně byl mučen náš bratr, vesnický písmák Jan Goldstein, který později zahynul v Lipsku během transportu do jiného koncentračního tábora. V Pankrácké sekyrárně byl popraven Jan Liška a jeho žena Antonie. Karel Brzobohatý si dobrovolně vzal život, aby nepadl živý do rukou gestapa. Na uctění jejich památky je v zádveří umístěna pamětní deska. Konečně v roce 1945 válka skončila. Sokol byl opět obnoven a rovněž jeho činnost. Po odchodu německých vojáků ze Sokolovny, zde zůstala velmi poničená podlaha. Aby mohl Sokol co nejrychleji začít fungovat, proběhl jen důkladný generální úklid a začalo se opětcvičit. První velkou akcí po válce bylo slavnostní shromáždění.
V roce 1952 došlo ke zrušení České obce sokolské (ČOS) a naše jednota byla povinně začleněna pod ČSTV. Nicméně Sokol z názvu naší jednoty nikdy nezmizel. V roce 1953 byla teprve celá poničená dřevěná podlaha vyměněna za novou – parketovou. Na oslavu nové podlahy byly v plánu slavnostní šibřinky s programem. Ale vše dopadlo jinak. Zasáhla vyšší moc a Sokol byl donucen (přesto, že se bránil a argumentoval novými parketami) ubytovat v sokolovně naše vojsko, protože tehdy proběhla vojenská pohotovost. Dopadlo to tak, jak se dalo předpokládat, po odchodu vojska ze sokolovny byla podlaha opět poničená. Naše jednota žádala o náhradu od armády, ale bohužel marně. V roce 1966 proběhla „generální oprava“ budovy – rekonstrukce toalet, oprava vnitřních
stěn, které byly následně opatřeny dřevěným obložením. Dále byla provedena nová omítka a zmodernizováno elektrické vedení a zateplení stropu. Také byl do sokolovny zaveden vodovod.
Bohužel firma při zateplování příliš zatížila strop nad sálem a již v roce 1970 začal strop opadávat a v roce 1972 již hrozilo jeho zřícení. Budova byla uzavřena na celé 2 roky – tak dlouho trvala náprava chybného řešení zateplení sálu. V průběhu dalších let proběhla řada úprav a modernizací sokolovny. V letech 1971 až 2017 byly postaveny 3 odpadní jímky – 2 u toalet a třetí u bytu sokolníka, vyměněna okna za plastová, zateplen strop a provedeny klempířské opravné práce na střeše. Většina prací proběhla svépomocí. Významným rokem pro nás se stal rok 2005. Sponzorským darem jsme dostali topení od firmy BARACOM. Jednalo se o infrazářič, který byl zavěšen na krovech střechy. Konečně se mohlo cvičit i v zimě, bez rizika podchlazení. Do té doby se topilo pouze v kamnech na pevná paliva, a to pouze při velkých mrazech a při zábavách. Na běžná cvičení ne. Jedna kamna stála napravo od basketbalového koše. Pak zde byla ještě další přídavná kamna, a to vpravo a vlevo od jeviště. Ta se používala pouze při zábavách, poté se vždy odstranila. Poslední kamna stála v přísálí směrem na cvičiště. V zimě byla možnost cvičit buď ve studené tělocvičně nebo venku. Proto se často chodilo bruslit či dělat jiné zimní sporty. Další rok (2006) bylo vybudováno plynové topení v prostorách kuchyně a výčepu, odkud se vytápěly i záchody.
Byla však potřeba řádná rekonstrukce. Co se týkalo podlahy v tělocvičně zničené již v roce 1953, celá léta se dělala jen běžná údržba a až do roku 2018 se stále flikovala.
Opakovaně jsme žádali na MŠMT o dotaci. Až v roce 2017 to vyšlo. Dotace byla přislíbena. Všichni jsme jásali. Ale předčasně. V tomto roce byly zjištěny jakési nekalé praktiky na
fotbalovém svazu (FAČR) a tehdejší ministryně (Valachová) všechny dotace zastavila. Byli jsme opět na začátku. V dalším roce jsme opět podávali žádost o dotaci a tentokrát to už opravdu vyšlo. Jen za horších podmínek než rok před tím. Původní spoluúčast měla být 10 % a teď už 40 %. Přesto jsme se do opravy pustili. Celková cena rekonstrukce činila 5.178.428,-Kč. Kromě získané
dotace, která pokrývala 60 % ceny, nám místní Obecní úřad přispěl částkou 1.360.000,-Kč a veřejná sbírka pro Sokol vynesla neuvěřitelných 362.878,-Kč.
Během této rekonstrukce byla kompletně předělána podlaha, elektrické vedení, provedeny nové vnitřní omítky, nové osvětlení a celková výmalba a natření vnitřních dveří. Také zmizel
stupínek mezi sálem a západním přísálím (do dvora a zahrady správce sokolovny) a podlaha byla dána do jedné roviny. 9. března 2019 byla zrekonstruovaná sokolovna slavnostně otevřena, za účasti vedení obce Zdiby a velkého zájmu spoluobčanů. O kulturní vložku se postarali naši ochotníci.
Kronika T. J. Sokol Veltěž
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.