Databáze sokolských památek v České republice


  • Sokolovna Plzeň I.

      Stavba sokolovny pochází z dílny architekta Josefa Podhajského. Byla postavena v novorenezančním stylu v letech 1892 až 1896. V roce 1904 byla provedena instalace elektrického osvětlení. V roce 1896 byla slavnostně otevřena budova Sokola Plzeň I.(tehdy ještě jednota jsoucí jedinou jednotou v Plzni nesla název...

    Kategorie: Sokolovny

  • Atletický stadion T. J. Sokol Říčany a Radošovice

    Kategorie: Sokolovny

  • Beroun – Tyršův kámen

    Sokol v Berouně již v roce 1931 dal popud k sestavení výboru pro oslavy stých narozenin dr. M. Tyrše, které vyvrcholily v září roku 1932. V tzv. Tyršově týdnu se konaly cvičební hodiny a přednášelo se o Tyršově životě. V den Tyršových narozenin se konal slavnostní večer, při kterém vedle recitace, sborového a sólového zpěvu...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • BIO Sokol v Říčanech

    Když se před rokem 1921 sokolové v Říčanech rozhodli postavit svůj biograf, založili Biografický odbor jednoty , v jehož čele stanul MUDr. Viktor Kraus. Původní biograf byl zbudován ze dvou montovaných vojenských baráků, které byly zakoupeny v Broumově, dopraveny do Říčan a postaveny na pozemku Sokola. Zděnou stavbu...

    Kategorie: Sokolské biografy

  • Biograf Elektra, někdejší majetek T. J. Sokol Plzeň I.

    Soubor bia Elektra, činžovního domu a obchodního domu ASO V únoru roku 1930 byla Tělocvičnou jednotou Sokol Plzeň I. vyhlášená architektonická soutěž na stavbu kina s obchodním a obytným domem. Pro místo v nároží Jungmannovy (dnešní Americké) třídy a Lucemburské (dnes Škroupovy) ulice. Soutěže se zúčastnilo 22...

    Kategorie: Sokolské biografy

  • Budova bývalé sokolovny v Havlíčkově Brodě

    Sokolská jednota v Havlíčkově Brodě byla oficiálně ustavena na první valné hromadě konané dne 20. září 1868. Zdejší příznivci sokolských myšlenek však cvičili už od července téhož roku, a to v místě Mahlerovy továrny. Mladá jednota si tehdy pořídila bradla, žebřík, 15 párů činek po 3 librách, po jedné 30, 40 a 50 liberní. V...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá 'sokolovna' Božkov (u Plzně)

    Jednota Sokol Božkov (u Plzně) zřízena 25. 8. 1911. O sedm let dříve vzniká v Božkově DTJ, které si v roce 1923 staví tuto budovu na pozemku zakoupeném od jisté p. Kočandrlové za cenu 27 480 korun. Budova otevřena 17. října 1923. Během války v objektu působilo Kuratorium pro výchovu mládeže. Budova připadla do...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna (Horní) Litvínov

    Česká menšina v Horním Litvínově a Chudeníně založila roku 1896 tělocvičnou jednotu Sokol. Stalo se tak v hostinci "U Vycpálků", který stával poblíž dnešní železniční stanice Litvínov. Cvičení probíhala zatím v pronajatých sálech hostinců.  V roce 1921 jednota zakoupila část zámeckého parku, kde bylo vybudováno hřiště,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Ervěnice

    Ervěnice – městečko pod Krušnými horami na rozhraní okresů Chomutov – Most, téměř se 6.000 obyvateli smíšené česko-německé národnosti. V těsné blízkosti se nacházel povrchový důl Hedvika (po roce 1945 postupně přejmenovaný na Velkodůl čsl. Armády – VČSA) a ervěnická elektrárna. Psal se říjen 1898, když na ustavující...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Hostomice nad Bílinou

    Sokolovnu a Národní dům v Hostomicích si nechali postavit místní sokolové poté, co uspořádali sbírku a opatřili si úvěr. Nová budova sokolovny byla slavnostně otevřena v roce 1922. Sokolovnu hojně využíval dramatický odbor místní jednoty, který byl založen již v roce 1907. Jedná se o volně stojící nárožní budovu se...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Kdyně

    Začátky sportovního dění začínají ve Kdyni pod hlavičkou Sokola v roce 1869. Zakládající valná hromada se uskutečnila v hostinci pana Hostaše na náměstí (dnes čp. 154), účastnilo se jí 55 členů. O rok později již kdyňská sokolská jednota měla 96 členů, a tak se začalo s hledáním vhodných prostor ke cvičení. Členové cvičili...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Kokonín

    Sokolovna byla postavena počátkem třicátých let minulého století. Byla postavena německým spolkem jehož členové si pokládali za čest přispět na výstavbu této vysoce ceněné společensko sportovní budovy v obci. Na výstavbu bylo využíváno také zdrojů z kina, které bylo zprovozněno jako první příjmy z jeho provozování byly...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Koloveč

    Místní jednota Sokola byla založena roku 1896. Jednání o stavbě sokolovny ale započala až v roce 1922. Sokolové však měli zpočátku k dispozici pouze 20 000 Kč, finančně byl projekt podpořen ze strany obce, místní cihelny a barona Dr. Pergla. Stavbu řídil zdejší mistre Antonínem Umprechtem, pozdější dlouholetým starostou...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Konice

    V roce 1921 byla v Konici vystavěna budova sokolovny. Se stavbou se započalo 11. března, 15. května bylo slavnostní odhalení základního kamene, 25. září konáno slavnostní otevření. Plány vypracoval stavitel Petr Kočíř, stavbu provedli společně stavitelé: Petr Kočíř, Jasef Daněk a Antonín Valenta. Náklad dosáhl výše 400.000...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Kožlany (okr. Plzeň - sever)

    Místní jednota byla založena roku 1909. Spolková a cvičební místnost se nacházela nejprve v hostinci U Českého lva, poté v budově školy. Členové Sokola měli zájem na postavení vlastního objektu a zajímavým impulsem pro ně byl finanční dar ve výši 10 000 Kč věnovaný v roce 1918 právovárečným společenstvem, ovšem s podmínkou...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Kozolupy

    Místní jednota vznikla v roce 1910 (dle jiného údaje 1915). Základní kámen ku stavbě sokolovny položen roku 1925. V průběhu let prošla 4 etapami přístaveb a úprav, konkrétvně v letech 1928,1937,1961 a 1984. Současné využití objektu: kulturní dům s restaurací a pohostinstvím.    

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Most

    "Všeobecné nadšení vzbuzené II. sletem všesokolským v Praze roku 1891 zachvátilo i mostecké území dosud tiché a nevšímané, a snaha několika uvědomělých Čechů, zaříditi vlastní jednotu Sokol, brzo vyspěla v čin..." (časopis Sokol, 1902). První valná hromada Sokola Most se konala 31. ledna 1892 za přítomnosti 65 členů. Prvním...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Nýřany

    Místní jednota založena 2. července 1899 v hostinci "U zlatého soudku", který se nalézal v bývalém domě pekaře Vaněčka proti hostinci "U zeleného stromu". Později se jednota přestěhovala do hostince "U Langů" (č.p. 312), kde po řadu let pěstovala činnost tělocvičnou i kulturní. Život jednoty v prvých letech nebyl dobrý. Bylo...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Plzeň-Bolevec

    Jednota Bolevec vznikla v roce 1913. V roce 1924 po získání pozemku od svého člena br. Josefa Hrůzy byla zahájena stavba sokolovny. Ta skončila v roce 1928, o rok pozdjěi zde probíhalo veřejné cvičení u příležitosti rozvinutí praporu. Po roce 2002, kdy místní jednotě vznikl významný dluh, město při odkupu sokolovny...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Štěnovice

    Dne 9. října 1899 byl na obecním úřadu ve Štěnovicích sepsán protokol o stavebním povolení na budovu hostince s názvem Pivovarské restaurace. Podoba restaurace byla navržena tak, jak je nám známa do dnešních dnů. Hostinec měl být přízemní stavbou umístěnou na pozemcích velkostatku, tedy v areálu pivovaru. Budova samotná...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Sušice

    Krásná secesní budova sokolovny v Sušici byla postavena v letech 1914–1915 dle návrhu architekta Grabingera. V meziválečném období bylo dostavěno jižní a severní křídlo objektu včetně technického zázemí. Dnes již budova neslouží svému původnímu účelu. Kulturní dům Sokolovna (dále KD Sokolovna) je dnes místem, kde se...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Švihov

    Sokol Švihov byl založen roku 1902. Od svého vzniku neměl vlastní prostory pro svoji činnost. Cvičení se odehrávala na volném prostranství na loukách v blízkosti známého hradu, schůze a kulturní akce se konaly v radničním sále.  V roce 1913 vznikl ženský odbor Sokola Švihov, do kterého se na ustavující schůzi přihlásilo...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Tachov

    V roce 2007 bylo rozhodnuto o demolici této sokolovny, protože údržba byla pro místní sportovní složku (TJ Slavoj) již nerentabilní. Ppozději zde vyrostlo nákupní centrum Billa. Prodejem sokolovny získala TJ dle tiskové zprávy finance na opravy svých dalších sportovních zařízení. Další sokolovna se smutným osudem....

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Zbiroh

    Původní neoklasicistní sokolovna z roku 1921, po dlouhou dobu téměř nevyužívaný, zanedbaný objekt s řadou pozdějších nesourodých přístaveb, nerespektujících a potlačujících původní formu. Z popisu záměrů a realizace rekonstrukce objektu: Architektonický návrh prošel procesem debat se zástupci města i veřejnosti....

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalý cvičební pavilon žactva a dorostu Sokola Plzeň I.

    Plzeňská sokolská jednota, jedna z nejstarších (1863) a zároveň největších v českých zemích, vybudovala vlastní sokolovnu již v roce 1896. Ačkoliv se tento honosný novorenesanční „palác” v Pecháčkových (dnes Štruncových) sadech, stavěný podle projektu architekta Josefa Podhajského, řadil mezi nejmodernější a nejrozsáhlejší...

    Kategorie: Sokolovny

  • Chata Požár

    Chata Požár se nachází v Bílých Karpatech 792 metrů nad mořem pod vrcholem Požár v krásné krajině Valašska. K chatě vedou dvě turistické cesty a spravuje ji T. J. Sokol Valašské Klobouky.   Chata byla postavena roku 1940 německými vojsky jako celnice. Tomuto účelu sloužila ještě rok po válce. V roce 1946 ji na popud br....

    Kategorie: Sokolské chaty, boudy

  • Divadelní opona s motivem Kde domov můj v Čisté u Horek

    Opona o rozměrech 630 x 270 cm z Čisté u Horek má mezi ostatními specifické postavení. Její autor František Ulrych totiž reprodukuje obraz Josefa Soukupa Kde domov můj, který toho roku vyšel tiskem, pro povzbuzení národního sebevědomí v době okupace. Za nápisovou páskou s textem národní hymny se do dáli otevírá komponovaná...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Dům Jana Podlipného v Praze

    Pamětní deska se nachází na domu v Bartolomějské ulici, kde žil a zemřel br. Jan Podlipný. U příležitosti desátého výročí jeho úmrtí v roce 1924 věnovala Československá obec sokolská na dům pamětní desku z červeného mramoru. Deska byla zhotovena podle návrhu architekta Aloise Dryáka, který byl rovněž aktivním sokolem....

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Historický prapor T. J. Sokol Zbraslav – původní prapor národní gardy z roku 1848 se Zbraslavskou madonou

    Madona na praporu Sokola Zbraslav Zbraslavský Sokol se dlouho pyšnil unikátem – neobvyklým praporem s Madonou z roku 1848, který byl původně vytvořený pro jednotku zbraslavské národní gardy a jehož autorství je připisováno mistru Josefu Mánesovi a jeho žákům. Na jaře bouřlivého roku 1848 byla na Zbraslavi...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Hodonín – sokolovna

    Sokol Hodonín – historie sokolovny Počátky cvičení V roce 1872 byl založen Sokol Hodonín. Začínal v hostinci U Lakenauera, kde měl svou spolkovou místnost. V létě se cvičilo na zahradě, v zimě v zadní místnosti domu. V roce 1884 se nepravidelně cvičilo v místnostech domu p. Fuňáka, hlavní činnost ale byly...

    Kategorie: Sokolovny

  • Horka nad Moravou – pomník M. Tyrše

    Pomník postavený a odhalený k výročí 100 let od narození dr. Miroslava Tyrše a zároveň 60 let od založení jednoty v Horce nad Moravou. Samotný pomník je ohraničen červeným nízkým plotem a nachází se kousek od železniční stanice. Pomník se skládá z kamenné mohyly, na jejímž vrcholu je socha sokola. Do popředí mohyly pod...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Hostivice – pamětní deska Fr. J. Pelzovi

    František Josef Pelz  Br. Pelz je v Sokole znám především jako skladatel neoficiální hymny Lví silou. Pamětní deska byla odhalena 2. října 1932 při příležitosti 40 let od založení Sokola v Hostivici.  F. J. Pelz (někdy též Pelc) se narodil 23. září 1848 na Zbraslavi. Vysvědčení učitelské způsobilosti získal v roce...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Hrob Ervína Špindlera

    Místo posledního odpočinku zakladatele sokolské jednoty v Roudnici nad Labem (1868) a Sokolské župy Podřipské (1887). Hrob byl zrekonstruován v roce 2002 nákladem župy Podřipské a města Roudnice n. L.

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob Hynka Pally v Plzni

    Hrob Hynka Pally, prvního náčelníka plzeňského Sokola v letech 1864 – 1881 (činovníkem až do r. 1896), významné osobnosti spolkového života v Plzni.

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob Jana Malýpetra

    Jan Malýpetr (29. května 1815 Klobuky - 31. ledna 1899 Praha) byl učitel a nadšený propagátor tělocviku. Roku 1848 se stal prvním českým učitelem tělesné výchovy na zemské škole v Praze. Spolu s J. E. Purkyněm, F. L. Čelakovským a K. J. Erbenem vytvořil české sportovní názvosloví. Ve svých žácích povzbuzoval národní...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob Jaroslava Kollingera

    Jaroslav Kollinger byl významný gymnasta a účastník Olympijských her v roce 1936 v Berlíně, vedoucí cvičitelských škol ČOS, šéfredaktor časopisu Tělocvik.

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob sokolského dobrovolníka J. Pilze (1919)

    Hrob nejmladšího sokolského dobrovolníka J. Pilze z Prahy XV. (nar. 1904), zemřelého na následky zranění během bojů o Slovensko proti maďarským bolševikům. Hrob se má nacházet na vojenském hřbitově v Ružomberoku na Slovensku (aktuální stav neověřen). Bratr Pilz zemřel 12. července 1919 ve vojenské nemocnici v Ružomberoku na...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Kino SOKOL v Roudnici n. Labem

    Původní myšlenka vybudovat kinosál byla spojena se záměrem Tělocvičné jednoty Sokol získat stabilní zdroj příjmů pro výstavbu tělocvičny. Valná hromada jednoty se ke stavbě rozhodla v lednu 1927 po získání biografické koncese. Nabídková řízení na práce, spojené se stavbou, byla omezena pouze na členy a příznivce jednoty,...

    Kategorie: Jiné

  • Kounov – Tyršův vrch s jeho památníkem

    Na popud Tělocvičné jednoty v Rozkoši pojmenovalo obecní zastupitelstvo obce Kounova k uctění památky 100. narozenin Tyršových skalnatý vrch mezi Kounovem a Rozkošem – kopcem "Tyršovým". Na vrchu pak byl zhotoven nákladem jmenované jednoty památník, který byl slavnostně odhalen 23. října 1932 za mimořádně krásného podzimního...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Křivoklát – hrob Marie Čechové

    Jedním z důležitých úkolů sokolských jednot bylo podpo­rovat národní cítění svých členů a působit příkla­dem na okolí. Proto bývalo zvykem nějakým způsobem některou z významných osobností ná­rodního obrození mít trochu ve svém „okolí“. Slavný básník a spisovatel Svatopluk Čech, jehož jméno bylo v té době vyslovováno s úctou,...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Lesní běh Malá křivoklátská

    Závod probíhá v krásném prostředí údolí Rakovnického potoka pod hradem Křivoklát. Celé zázemí závodu a žákovská trať jsou na sportovišti Kolečko patřící pořádající jednotě Sokol Křivoklát. Závod má dlouhou tradici. Byl založen v roce 1973. První tři ročníky se hledala správná trať i délka závodu. Po každé byla jiná. Od roku...

    Kategorie: Události

  • Litovel ulice Šmakalova

    Ulice pojmenovaná po Josefu Šmakalovi Jedna z hlavních ulic východní vilové čtvrti vychází z křižovatky a směřuje k lesu. Odtud dostala v roce 1930 název Lesní, v letech 1940–1945 Waldgasse. Po válce byl schválen název ulice Josefa Šmakala, brzy se začal užívat zkrácený název Šmakalova.  Josef Šmakal...

    Kategorie: Sokolský uličník

  • Litovel – pomník Vácslava Sochy

    Pomník Vácslavu Sochovi Vácslav Socha byl prvním českým starostou města Litovle, šest let byl i starostou Sokola. Pomník mu v roce 1932 ještě za jeho života odhalil Okrašlovací spolek. Jedná se o hrubě otesaný kámen, na kterém je připěvněna mramorová deska s nápisem, před kamenem je malý okrasný záhonek.  Nápis:...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Litovel – socha Frištenského

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Loutková scéna v sokolovně Luhačovice

    Opona loutkového divadla Sokola v  Luhačovicích vznikla v roce 1930, kdy soubor získal stálou scénu v nové sokolovně. Jejím autorem je František Zápeca. Pro soubor, který hrál výhradně pro děti, se pokusil na oponě zobrazit jakousi kvintesenci pohádkových příběhů a jejich typických postav: na pozadí krajiny s pohádkovým...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Mělnické Vtelno – pamětní deska M. Tyrše

    Budova školy z roku 1819, kterou navštěvoval v letech 1838–1840 Dr. Miroslav Tyrš.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Mirošov – pomník u sokolovny věnovaný M. Tyršovi

    Pamětní kámen s reliéfem Miroslava Tyrše, který se nachází v parku u sokolovny.  Nápis: Dr. Mir. Tyrš, 1884–1832. Na reliéfu je pozoruhodná právě chyba (pokud to tedy nebyl úmysl) v letopočtech, kdy se nejdříve uvádí úmrtí, teprve pak narození. 

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Mirovice – hrob B. Šupčíka – první československý olympijský vítěz

    U příležitosti 100. výročí narození Bedřicha Šupčíka, prvního československého olympijského vítěze z roku 1924 (VII. OH, Paříž, šplh na laně bez přírazu do výšky), se uskutečníl v Mirovicích u jeho hrobu peitní akt. O renovaci náhrobku a instalaci pamětního štítku se zasloužily Tělocvičná jednota Sokol Příbram a Český...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Místek – pomník Miroslava Tyrše

    Pomník dr. Miroslava Tyrše v Místku je signovaným výtvarným dílem významného českého sochaře Ladislava Šalouna z roku 1932, jehož pamětní bronzovou desku odlil přední český šperkař, kovolitec a podnikatel František Anýž. Tyršův pomník s pamětní deskou byl odhalen v neděli 11. září 1832 ve výročním roce 100 let od...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Mramorová busta Miroslava Tyrše v Bratislavě

    Mezi nejtěžší sbírkové předměty Muzea tělesné kultury v Bratislavě patří bezpochyby mramorová busta zakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše, která patří mezi kvalitní ukázku tvorby sochaře Josefa Pospíšila (29. 4. 1897 Siladice – 15. 7. 1976 Bratislava), představitele meziválečného sochařství na Slovensku. V letech 1920 až...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Myslivna Na Králi – zde se setkal Tyrš s Fügnerem

    První setkání Miroslava Tyrše s Jindřichem Fügnerem Na památku jejich setkání byla na myslivně Král umístěna pamětní deska: "Z přátelství, které uzavřel pod tímto krovem Jindřich Fügner s Dr. Miroslavem Tyršem vzešlo sokolstvo spojující slovanský svět." Po velké přestavbě myslivny je pamětní deska umístěna na plotě....

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Olomou-Černovír pamětní deska br. Peřinovi

    Bratr Edvard Peřina "Za týden se vrátím," tak loučil se s námi br. starosta. A vrátil se z Prahy. Ale jak! Jen tělo ztuhlé a vychladlé s nepatrným záchvěvem úsměvu v té milé tváři vnesli jsme naposled do tělocvičny k devítihodinovému pobytu v naší sokolské rodině.  Tak začíná smutná zpáva o skonu černovírského...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Olomouc – busta Miroslava Tyrše u sokolovny

    Busta u sokolovny. 

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Olomouc – Nové Sady, pamětní deska na sokolovně

    Z ulice Republikánské vede boční vchod do sokolovny v Olomouci – Nových Sadech. Z této strany na zdi se nachází pamětní deska se jmény padlých ze II. světové války.  Nápis: VLAST ŽIJE Z KRVE DĚTÍ SVÝCH       DOSTÁL FRANTIŠEK                           MIŠÁK JOSEF ML. HLAVICA ANTONÍN...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Olomouc-Černovír hrob br. Peřiny

    Na Černovírském hřbitově se nachází hrob br. Peřiny, který byl starostou župy a zdejší jednoty. V Černovíru má na škole pamětní desku, neboť zde většinu svého života učil, a kousek od školy je pojmenována po něm i jedna z ulic.  Hrob je zajímavý tím, že se na něm nachází plaketa Na stráž. Je vidět, že pod ní bylo něco...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Opočno – pamětní kámen

    U příležitosti 150.výročí založení spolku v roce 2018 byl ohalen pamětní kámen umístěný na dětském hřišti, které bylo vybudováno za Sokolským domem z vlastních prostředků a otevřeno také při oslavách 150. výročí. V blízkosti je lípa vysazená ke 100. výročí vzniku ČSR.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Opočno sokolovna

    Sokolský dům T. J. Sokol Opočno získal po roce 1990 jako náhradu za sousední kulturní dům města. Budova ze 16. století je památkově hráněna. V minulém století zde bývala školka. V domě se narodil spisovatel Trnobranský, který složil libreto ke Smetanově opeře "Rolnická". V budově má své zázemí 5 oddílů ze 14 a kancelář s...

    Kategorie: Sokolovny

  • Opona divadelního souboru Sokol Poniklá (Přívlaky)

    Opona sokolského spolku založeného 9. 1. 1921 v tehdy samostatné obci Přívlaka. Motivem opony je věštící Libuše podle předlohy obrazu Josefa Mathausera. Opona i kulisy byly zakoupeny v roce 1924 po přestěhování sokolských ochotníků do sálu hostince U Enklerů od pana Lva z Jilemnice. V současné době je vlastníkem jednota...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona divadelního spolku Sokola Bystřec

    Divadelní spolek bystřického Sokola, založený roku 1920, si už o rok později vybudoval v místním hostinci U Špičáků nové jeviště. Vybavení mělo být pořízeno u firmy Franitška Ferta z Brna. Kromě poklopu na nápovědu a dekkorace to byla snad opona s námětem Kde domov můj. To svědčí pro variantu známého obrazu A. Liebschera,...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona dramatického odboru Sokol Lanžov

    Motivem opony (580 x 280 cm) v Lanžově je Přemysl Oráč (Libušino poselství). Malba Františka Ženíška Povolání Přemysla Oráče od pluhu pro pražské Národním muzeum byla na českém venkově jako motiv široce rozšířená, a to zejména v podobě reprodukcí pro školní účely. Jako předloha sloužila také profesionálním malířům dekorací,...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona dramatického odboru Sokola v Dlouhomilově

    Malíř František Flasar (1903–1989) se vyučil u dekoratéra Aloise Macha v Litovli a od roku 1929 pracoval samostatně. V pozdějších letech vytvářel sgrafita, maloval nástěnné malby i oltářní obrazy. Divadelní dekorace tvořily pouze malou část jeho práce, ačkoli jeho vztah k divadlu byl velmi silný.  Sokolové z...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona Kde domov můj v Korouhvi

    Opona z Korouhve na Svitavsku je jedním z dokladů velké popularity malířského a reprodukovaného díla Adolfa Liebschera (1857–1919). Díky tisku se stávalo vhodným zdrojem inspirace zejména pro venskovské učitele, což je příklad i učitele Oty Brože, autora opony v Korouhvi.  Liebscher svým tiskem Kde domov můj prakticky...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona LD Sokola Ostrava–Zábřeh

    Ve 20. letech 20. století spolupracoval malíř Václav Kottan (1886 – 1941) s loutkovým divadlem Sokola v Zábřehu nad Odrou (od roku 1924 v Ostravě–Zábřehu). Pro divadlo maloval zejména dekorace. Kromě toho byl autorem malby na železné protipožární oponě zábřežského sokolského loutkového divadla. Vyzdobil ji postavou Kašpárka...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona loutkového divadla Sokol Třemošná

    Oponu namaloval učitel František Hrabák z Plzně v roce 1949 a sloužila na stálém jevišti pro marionety v přístavbě sokolského pavilonu v Třemošné, který je na ní v pozadí zobrazen. Vlevo je zástup pohádkových bytostí, vítaný mladými sokoly v krojích. Opona byla namalována na plátně a upevněna byla v dřevěném rámu. V...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona loutkového divadla Sokola Pardubice I

    O existenci i činnosti loutkářského souboru Sokola Pardubice I se nezachovaly téměř žádné informace. Krátkou zprávu obsahuje například Památník Sokola pardubického vydaný roku 1923. Loutkové divadlo zde vzniklo patrně ve stejném roce v souvislosti s postavením nové sokolovny, kde pak loutkáři působili. Zachoval se popis...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona loutkového divadla Sokola Strakonice

    Jihočeské Strakonice patří do regionu s mimořádně živou loutkářskou tradicí již od 19. století. V roce 1930 vzniklo ve strakonickém Sokole stálé loutkové divadlo. S přerušením za druhé světové války činnost této scény trvala až do roku 1949. Pravděpodobným podnětem k zahájení divadla bylo otevření nové sokolovny, kde tak pro...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona loutkového divadla Suchovršice

    Motivem opony, která byla vytvořena pro loutkové divadlo Sokola Suchovršice, je princ s přemoženým drakem. Jedná se o lidovou malbu.  Na oponách loutkových divadel, hrajících nejpozději od přelomu 19. a 20. století stále častěji pro děti spíš než pro dospělé, se také stále častěji objevovaly pohádkové motivy. Hlavní...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona loutkového divadla v Benešově u Semil

    V roce 1930, v době velkého rozmachu sokolského loutkového divadelnictví, si IV. semilský sokolský okrsek zřídil putovní loutkové divadlo. Většinou na něm hráli loutkáři z Benešova u Semil, kteří si roku 1935 toto divadélko zakoupili. Činnost loutkářů z místního Sokola byla ukončena ve 40. letech se zákazem sokolské...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ochotníků v Tříči

    Na oponě tříčských ochotníků je vyobrazeno kázání Mistra Jana Husa. Oponu zhotovila firma František Fert z Brna-Husovic v roce 1936 a v 50. letech 20. století ji také restaurovala. Opona o rozměru 500 x 300 cm je navinuta na válci o průměru 30 cm, ve spodní části je poškozená, ale funkční. Přesto by bylo žádoucí oponu...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona pro sokolovnu v Tišnově

    Pro nově zřízené divadlo v tišnovské sokolovně navrhl oponu Jožka Uprka, který v té době stál na prahu svého největšího věhlasu. V roce 1929 ale opona shořela při požáru sokolovny a nedochovala se ani její dokumentace. Přesto došlo k publikování dvou fotografií, které jsou ale velmi nejasné a nedovolují učnit si představu o...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona s vedutou města LD Sokola Přibyslav

    Tradice ochotnického loutkového divadla sahá v Přibyslavi do konce 19. století. Od počátku 20. století se několikrát přibyslavští loutkáři, zejména sokolové, pokoušeli o zřízení stálé scény. Toho dosáhlo loutkové divadlo místního Sokola někdy v meziválečném období, nejspíše ve 30. letech, kdy byl zdejší soubor již velmi...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona Sokola Činěves

    Téma Libuše věštící slávu Prahy se objevuje na desítkách venkovských opon. Opona v obci Činěves však svým provedením silně vybočuje. Jejím autorem je rožďalovický fotograf Josef Voseček, který namaloval také oponu pro divadelní spolek v Podlužanech. Jako autor činěveské opony byl určen až v únoru roku 2018. Inovoval na ní...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona Sokola Frenštát pod Radhoštěm

    Motivem opony o rozměrech 600 x 330 cm je kojící matka s dětmi, otec za pluhem taženým volem, jeden ze synů sází štěp, druhý hraje na housle, v pozadí je veduta města a nad ním se tyčí vrcholy Beskyd. Postranice dávají tušit, že na nich pokračují výtvarné motivy opony. Než byla roku 1906 ve Frenštátě otevřena nová...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona Sokola Zásada

    Autorem opony z roku 1912 je akademický malíř Bohumil Šourek. Námět opony je převzat z Moravského Slovácka. Uprostřed opony je zachycena dvojice Slováků tančící šátečkový tanec. Napravo před domem je skupina zpěváků a vlevo ji potulný Vlach pod lípou doprovází na housle. Vpravo v popředí vyšívá selka ornamenty na národní...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v berounské sokolovně

    Opona v berounské sokolovně z roku 1936 je dílem člena zdejší jednoty, malíře Pavla Vyhnanovského. Je na ní veduta města v rámu uprostřed tmavě zeleného pozadí, znak Sokola, po stranách v ornamentech vlevo dívčí postava a vpravo dudák. Dnes je opona nefunkční, poškozená povodněmi. Je uložena nad nově instalovanou oponou na...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Července

    Oponu o rozměrech 600 x 300 cm pro Sokol v Července vytovořil František Flasar 1903–1989). Oproti jiným jeho dílům se tato opona vyznačuje daleko nižší kvalitou výtvarného zpracování. Tematicky je ale výjev velmi zajímavý. Středem kompozice je sloupové uskupení s myšlenkou Josefa Kajetána Tyla: "Divadlo je život a jde zas do...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v České Bělé

    Oponu v České Bělé používal pravděpodobně divadelní soubor Sokola, který si v roce 1924 zřídil vlastní jeviště v místním hostinci. Jeviště bylo zakoupeno od firmy Eichler za 1500 Kč. Motivem je pohled na obec Česká Bělá. Autor není znám. Fragment opony je nyní umístěn ve vestibulu základní školy. 

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Dolní Rovni

    V roce 1932 byla postavena nová sokolovna, dá se předpokládat, že k jejímu vybavení patřila velmi výmluvná památka – opona, která výrazně sdělovala proklamovaný program Sokola. Kompozice opony užívá každé místečko k umístění alegorických znaků sokolstva a jejího místa i významu v osvobozené vlasti. Střední plochu opony...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Jehnědí

    Opona o rozměrech 500 x 250 cm vyobrazuje panorama Karlova mostu a Hradčan. Autorem je malíř dekorací z Vysokého Mýta Antonín Hubálek. Opona byla nalezena na půdě sokolovny v Jehnědí, kde ležela spolu s dalšími památkami na místní sokolské divadlo. Rekvizity byly v dezolátním stavu, téměř zázrakem z nich nejlépe přežila léta...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Krnsku

    Opona v Krnsku (okres Mladá Boleslav), spojená s činností dramatického odboru místního Sokola, je dnes známá pouze z černobílé fotografie. Celková kompozice je méně obvyklá – "obraz v rámu" lemovaný po všech stranách rozvilinou. Námět je pojatý ve výpravném historizujícím stylu. V pozadí je vidět Pražský hrad v pohledu od...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Lipnici nad Sázavou

    Na starší ze dvou dohledaných lipnickcýh opon o rozměrech 390 x 240 cm byl zachycen pohled na městečko s hradem od jihu tak, jak vypadalo v lednu roku 1869, ještě před velkým požárem. Ten vypkukl v roce 1871, kdy údajně opona vznikla. Zachycení města a hradu před požárem mohlo, ale nemuselo být připomínkou dřívější situace;...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Loužnici

    Sokolské ochotnické divadlo v obci Loužnice (okres Jablonec nad Nisou) dnes připomíná pouze malovaná opona.  Autorem opony o rozměrech 700 x 320 cm s motivem lva a múz je Alois Otahal. Alois Otahal (1871–1952) byl malíř autodidakt, rodák z Litovle, který se roku 1898 usadil v Držkově. Pro Držkov namaloval oponu tamního...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Metylovicích

    Opona s vyobrazením alegorie Vlasti a díkuvzdání sokolů (pravděpodobně na bílém koni alegorie Vlasti, v ruce možná znak republiky, díkuvzdání sokolů, v pozadí možná veduta obce, rámováno obloukem větvoví) se do současnosti nedochovala, byla zničena během druhé světové války. Dokumentována je na dvou černobílých fotografiích,...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Mníšku pod Brdy

    Opona o rozměrech 500 x 400 cm s motivem Kde domov můj sloužila pro divadelní ochotníky v Mníšku pod Brdy. Umístěna byla při jevišti v sále zdejší sokolovny. Oponu namaloval neznámý malíř pravděpodobně mezi lety 1940–1945. Jedná se o reprodukci obrazu Josefa Soukupa z roku 1940. Vzhledem k odlišnému formátu autor opony...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v obci Světnov

    Modrá opona o rozměrech 350 x 250 cm znázorňující město Žďár nad Sázavou a zdejší zámek. Dále je na ní vyobrazen znak Sokola a kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Vzácná opona ležela na půdě bývalé hospody půl století. Namalovaná je podle pohlednice vydané mezi roky 1897 až 1905. Tato unikátní opona se přestala...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v sokolovně v Kounově

    Oskar Brázda namaloval oponu v Kounově o rozměrech 650 x 390 cm bez nároku na honorář. Veřejnosti ji předal při otevření sokolovny dne 13. 6. 1937. Opona je skvostem sokolovny v Kounově. Dochoval se popis opony dle pojetí jejího tvůrce: Levá skupina představuje český lid, pohlížející s údivem na oráče, který z tvrdé...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve Štěpánovicích

    Alegorický výjev se sokolskou tematikou namaloval neznámý autor na oponu pro jeviště v hostinci U Chalupů ve Štěpánovicích (dnes místní část obce Výčapy v okrese Třebíč). Opona z 20. let 20. století byla bezesporu majetkem dramatického odboru Sokola, dnes je v soukromém vlastnictví. Na oponě je použit motiv z pohlednice...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve Strakonicích

    Oponu pro strakonickou sokolovnu o rozměrech 800 x 445 cm namaloval v roce 1898 strakonický rodák, malíř a dekoratér Alois Hanš. Malovat se učil v Písku u dekoračního malíře Mikuleho spolešně s Mikolášem Alšem. Pro nedostatek prostředků nešel s Alšem na akademii, ale vydal se do světa. Zakotvil na čas v Brazílii v Buenos...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve Svratce

    V roce 1928 se ve Svratce otevřela pro veřejnost sokolovna. Na tehdejší dobu to byla opravdu moderní budova pro účely tělovýchovné, kulturní a společenské. Návštěvníci mohli zhlédnout na jevišti oponu o rozměrech 700 x 450 cm,  dílo umělců Josefa Fialy, Jindřicha (dle signatury jde o Otu Bubeníčka) a Cíny Jelínka. V současné...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve vlastibořské sokolovně

    U opony ve vlastibořské sokolovně se nepodařilo zjistit autora ani rok jejího vzniku. Tvůrce opony vytvořil parafrázi slavného obrazu malíře Adolfa Liebschnera (1857–1919), příslušníka generace Národního divadla, jednoho z našich nejpopulárnějších výtvarných umělců 80. a 90. let 19. století. "Na bočnicích plátna vidíme...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve Vodňaněch

    Neznámý tvůrce opony loutkového divadla Sokola ve Vodňanech se inspiroval obrazem malíře Emanuela Boháče z roku 1925 Proroctví Libušino. Středový obraz věštící Libuše je rámován architektonickou dekorací. V levém oblouku tančící dívka v kroji, v pravém oblouku jinoch hrající na housle. V dolním pásu po stranách v medailonech...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve Zbirohu

    Opona je dílem Alfonse Muchy. Vznikla za jeho pobytu na zámku Colloredo-Mansfeldů v letech 1923–1924. Opona byla zhotovena na objednávku sokolského spolku pro jeviště v budově sokolovny, kde byla v roce 1924 nainstalována. Oponu Mucha vytvořil v ateliéru na zámku Zbiroh, kde pracoval od roku 1910 na Slovanské epopeji. Jedná...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Památná bronzová socha Antonína Švehly

    Říčanská socha Antonína Švehly pochází z roku 1936. Původní místo jejího odhalení bylo u radnice. Po Mnichovu byla za nacistů ihned v březnu 1939 odstraněna, ale nezničena. Díky úsilí rolníků byla v roce 1946 opět instalována a to již na své nynější místo – do parku nedaleko nádraží. Poválečná republika neměla s...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Památník Emilu Tšídovi na vrchu Ráj u Kdyně

    Emil Tšída žil v letech 1862–1926, byl hlavním zakladatelem Sokola ve Kdyni a od roku 1884 i jeho starostou. V roce 1886 stál u kolébky župy Plzeňské a byl také jejím zástupcem na Výboru ČOS. V roce 1913 se stal starostou Sokolské župy Šumavské. Důležitá byla i jeho činnost coby významného sokolského a vlastivědného...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Pamětní deska br. Janu Čapkovi, významnému legionáři a sokolskému činovníkovi

    Bronzová pamětní deska připomínající českého legionáře Jana Čapka byla slavnostně odhalena 12. 6. 1926. Jejím autorem je akademický sochař Jaroslav Hruška. Deska je umístěna na domě čp. 176 v Čapkově ulici 5 v Praze 4 Michli, kde se Čapek narodil Deska nese tento text:  „ Čapek Jan, vzorný Sokol, organizátor...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska br. Jaroslavu Koukolíkovi, hrdinovi odboje

    Málo známá pamětní deska na zdi sokolovny v Plzni na Bílé Hoře. Jedná se o žulovou pamětní desku připomínající bratra Jaroslava Koukolíka (1916–1943), člena bělohorského Sokola a policejního úředníka, který byl zapojen do odbojové organizace ÚVOD. Jeho úkolem bylo zajišťování potravinových lístků pro odbojáře, osobám...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska br. Jaroslavu Pešatovi, náčelníkovi župy Krušnohorské-Kukaňovy

    Deska z černého leštěného mramoru byla odhalena na zadní části budovy sokolovny v Duchcově v roce 2004 z iniciativy Konfederace politických vězňů a sokolské obce. Město Duchcov se ke svému rodákovi přihlásilo prvním pietním aktem u jeho hrobu na duchcovském hřbitově již v březnu 1990 a přejmenováním ulice Gottwaldovy na...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska členům Sokola Plzeň IV. padlým za 2. světové války

    Reprezentativní funkci měla kromě hlavního sálu i hala v suterénu, propojující hlavní schodiště a šatny. Na přání svého starosty zde sokolská obec nechala instalovat rozměrný památník. Stéla předstupující před zeď a dosahující od podlahy až ke stropu nese jedno ze sokolských hesel a malou bustu T. G. Masaryka s citátem,...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Ervínu Špindlerovi

    Pamětní deska zakladatele roudnického Sokola a župy Podřipské na jeho úmrtním domě byla odhalena 28. října 1935. O její vznik se zasloužil Sokol a Spolek pro postavení historických pomníků a Jednota Říp. Autorem desky je roudnický sochař a kameník Jan Brabec a odlitek vyrobila karlínská firma Fr. Matouška. Dům čp.164 byl v...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Jana Zelenky-Hajského a jeho rodiny

    Pamětní deska věnovaná památce Jana Zelenky-Hajského a jeho rodiny byla odhalena na domě v Biskupcově ulici č.p. 1837/4 v Praze, kde Zelenka žil, v roce 2012. Deska nese následující nápis:  "V tomto domě žili: Jan Zelenka-Hajský , říd. učitel s manželkou Františkou a synem Milíčem. Poštovní úředník Václav Ruta s manželkou...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska k založení Sokola roku 1862 na domě čp. 3 v Panské ulici v Praze – Novém Městě

    V Panské ulici čp. 3 byl 16. 2. 1862  oficiálně založen český tělocvičný spolek Sokol. Stalo se tak při první valné hromadě, které se účastnilo celkem 75 osob. Starostou Sokola zde byl zvolen Jindřich Fügner (12. 9. 1822 – 15. 11. 1865), mezi členy prvního výboru se objevila jména Miroslava Tyrše, pozdějšího náčelníka Sokola...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Martina Tupého náčelníka župy Hanácké, který tragicky zahynul.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska na domě, kde se narodil Jindřich Fügner

    Na domě čp.970 v Růžové ulici 5 Praha 1 Nové Město je černá syenitová deska s bronzovým dekorem osazená v roce 1885 Sokolem s textem:  „Zde narodil se Jindřich Fügner dne 12.září 1822“ Více zde:  https://www.pametni-desky-v-praze.cz/products/fugner-jindrich-na-dome-cp-970-v-ruzove-ulici-2-v-praze-2-/ Jindřich...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska obětem 2. světové války z přeštického Sokola

    Na jinží stěně přeštické sokolovny se nachází pamětní deska s tímto nápisem: Nápis: SVÝM MUČEDNÍKŮM 1938–45: ČERMÁK JAN FIALA GUSTAV HRUBÝ VÁCLAV HODL EMAN HANÁK KAREL HANÁKOVÁ ELLA HANÁK JIŘÍ JANDA FRANT. SKÁLA VÁCLAV TICHOTA JOSEF NA VĚČNOU PAMĚŤ – "SOKOL" Deska figuruje v Centrální...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska třebíčským sokolům padlým za 2. světové války

    V roce 1947 se rozhodl výbor Sokola Třebíč pořídit bronzovou pamětní desku svým 15 umučeným členům nacistickými okupanty v letech 1939–1945. Dílo bylo zadáno akademickému sochaři Vlastimilu Večeřovi z Nového Veselí, žáku profesora Laudy. Desku odlila firma František Anýž z Prahy nákladem 26 000 Kč.  Dne 23. května 1948...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Vratislavu Jandovi (Sokol Mnichovo Hradiště)

    Deska s rytým textem věnovaná Vratislavu Jandovi je umístěna na podstavci ve vstupní hale sokolovny v Mnichově Hradišti. Je zde umístěna společně s pamětními deskami připomínajícími prvního náčelníka Sokola a oběti druhé světové války z řad místních sokolů. Deska byla instalována v roce 1993. Nápis na desce: PLK. IN...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní listina říčanských sokolů

    Pamětní listina odkazující na říčanské sokoly Šouleje (starosta jednoty) a Šolce (pokladník) – oba sokolští činovníci v letech 1924–1939. Nalezena při demolici klubovny, která probíhala v rámci výstavby nového atletického stadionu T.J. Sokol Říčany a Radošovice.

    Kategorie: Jiné

  • Pamětní tablo roudnických mučedníků

    Pamětní tablo s 37 umučenými, popravenými či při náletu zahynuvšími bratry a sestrami z T. J. Sokol Roudnice n. L. Původně bylo vystaveno v zasedací místnosti v kině Sokol. Naposledy bylo k vidění na výstavě ke 100. výročí roudnického Sokola v roce 1968, poté zmizelo.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Plzeň – Štruncovy sady

    Štruncovy sady jsou pojmenovány po náčelníku Plzeňské župy br. Emilu Štruncovi. Narodil se v roce 1887 v Mirošově a zemřel v koncentračním táboře 29. ledna 1942 v Osvětimi. V únoru 1919, kdy se ustanovil IV. pluk stráže svobody, který hlídal pořádek v nově vzniklém Československu, stal se br. Štrunc jeho velitelem. Napsal...

    Kategorie: Sokolský uličník

  • Pomník Emila Tšídy

    Starosta župy Plzeňské Emil Tšída, bývalý starosta župy Šumavské, který se přestěhoval do Plzně. Byl redaktorem časopisu „Sokol na českém západě“ a členem předsednictva ČOS. Župa postavila Tšídovi spolu se Sokolem Kdyně, odkud pocházel, pomník na vrchu Ráj. Pomník Němci po záboru pohraničí zlikvidovali. Zásluhou města Kdyně...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Pomník Tyrše a Fügnera na Olšanských hřbitovech

    Pomník byl původně vystaven na počest Jindřicha Fügnera (12. 9. 1822 – 15. 11. 1865), jednoho ze zakladatelů Sokola. Místo na Olšanských hřbitovech, kde pomník stojí, zakoupila Česká obec sokolská v únoru 1866 a pro realizaci stavby byla utvořena speciální komise. Se stavbou se začalo na konci 60. let 19. století, a to podle...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Praha ulice Vaníčkova

    Ulice pojmenovaná po náčelníku ČOS Jindru Vaníčkovi, 8. 10. 2019 zde byla slavnostně odhalena dodatková cedule Jindřich Vaníček byl ve 20. letech minulého století jako náčelník Československé obce sokolské jedním z hlavních iniciátorů vybudování strahovského Masarykova stadionu. V roce 1935 byla ulice obepínající...

    Kategorie: Sokolský uličník

  • Prapor Sokolské župy Plzeňské

    Prapor je z roku 1932, byl vytvořen a poprvé použit u příležitosti IX. sletu. Je zajímavé, že vítězný návrh vytvořil Svatopluk Máchal, syn Jana Máchala, podle kterého je pojmenována jedna z moravských žup. Návrh pana Svatopluka Máchala zvítězil v konkurenci známých plzeňských výtvarníků jako byl Hodek, Krs nebo Janke. Navíc...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor Sokolské župy Podřipské

    Prapor byl rozvinut při příležitosti Krajského sletu v Roudnici n. L. dne 27. 5. 2006. Na základě sbírky pro pořízení praporu bylo vybráno celkem třináct tisíc Kč. Kmotrou praporu byla ses. Blažena Vavřenová.

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor T. J. Sokol Křivoklát

    Prapor Tělocvičné jednoty Sokol Křivoklát Prapor jednoty byla důležitá součást identity každé jednoty. Praporem se jednota prezentovala na veřejnosti jako silná, dobře vedená a významná v rámci celé sokolské obce. V počátcích Sokola obzvlášť, kdy se pořádaly okázalé výlety a prapor se nesl v čele spořádaného útvaru při...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor T. J. Sokol Plzeň Lobzy Petřín

    3. 8.1924 se konalo slavnostní rozvinutí praporu. V 9 hodin dopoledne konána slavnostní Valná hromada, o 3. hodině odpolední předání praporu zhotoveného sestrami z naší jednoty – slavnostní rozvinutí spojené s proslovem br. E. Tšídy. Na pořadu tělocvičná scéna Sen káněte, cvičení žen v národních krojích, recitace. Účastnilo...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor T. J. Sokol Roudnice n.L.

    Prapor byl rozvinut při příležitosti Slavnostního koncertu ke 150. výročí založení Sokola v Roudnici n.L. a Památného dne Sokolstva dne 8. 10. 2018. Na jeho pořízení finančně přispěli někteří členové Sokola. Kmotrem praporu je br. Petr Jirků.

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor T.J. Sokol Unhošť

    Nový prapor byl pravděpodobně pořízen k 40. výročí jednoty v roce 1927. Nyní je uložen ve sbírkách Melicharova vlastivědného muzea Unhošť. Původní prapor byl objednán již na jaře 1889 a ještě téhož roku byl i firmou Trenkwald z Prahy dodán. Cena praporu byla 45 zl. a na jeho pořízení se složilo členstvo jednoty. Plnou...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor tělocvično-hasičské jednoty Sokol v Strakonicích

    Po podepsání státoprávní deklarace v roce 1868 byly sokolské jednoty rozpouštěny. Místo nich vznikaly různé jiné uniformované spolky s cílem vytlačit sokolský kroj, např. veteránské, hasičské, ostrostřelecké apod. Také Sokol strakonický se přeměnil v Hasičskou tělocvičnou jednotu Sokol. První valná hromada tohoto spolku se...

    Kategorie: Jiné

  • Řevnice – místo narození Antonína Hřebíka

    Pamětní deska umístěna na domě, kde se narodil významný sokol Antonín Hřebík – starosta Československé obce sokolské 1945–1948, poté emigroval do zahraničí, kde byl starostou celosvětového sokolstva.  Více informací informací o jeho životě viz wikipedie.  https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_H%C5%99eb%C3%ADk...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Říčany – park Antonína Švehly

    Park Antonína Švehly je pojmenován po československém politikovi Antonínu Švehlovi. Nachází se v dochozí vzdálenosti od říčanského vlakového nádraží. Parku dominuje památná bronzová socha A.Švehly, jejímž autorem je akademický sochař Antonín Bučánek. Odlévání provedl umělec Karel Barták z Prahy-Žižkova (síla odlitku je půl...

    Kategorie: Sokolský uličník

  • Roudnice nad Labem – budova bývalé sokolovny

    Sokolovna postavena v roce 1886. Kompletně dostavěna, vybavena a slavnostně otevřena byla až v roce 1888 u příležitosti 20. výročí roudnického Sokola. V květnu 1918 byla prodána za 60 000 korun a dnes v ní sídlí Základní umělecká škola.

    Kategorie: Sokolovny

  • Roudnice nad Labem – pamětní deska sokolským obětem nacismu

    Pamětní deska sokolským obětem nacismu. Umístění: vestibul Kina Sokol, Masarykova 1212, Roudnice nad Labem. Pamětní deska věnovaná 37 sokolským obětem nacismu, kteří byli popraveni, umučeni či padli během náletu ruských letadel na Roudnici n. L. dne 9. května 1945. Odhalena 2 .června 1946, ale v 50. letech přemístěna...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Roudnice nad Labem – reliéf Dr. M. Tyrše

    Reliéf Dr. Miroslava Tyrše . Umístění: vestibul kina Sokol, Masarykova 1212, Roudnice nad Labem. Tento reliéf byl umístěn na Tyršově kameni v Tyršově parku, kde byl v roce 2011 zachráněn před zcizením. Od roku 2013 je umístěn ve vestibulu kina Sokol a na Tyršův kámen byla umístěna kopie.

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Roudnice nad Labem – sádrový reliéf a měděná deska – Dr. Miroslav Tyrš

    Reliéf a deska Dr. Miroslav Tyrš. Umístění: Vstup na Tyršův stadion, Sokolská 1284, Roudnice nad Labem. Reliéf dr. Miroslava Tyrše od neznámého umělce s iniciály J. Č. byl umístěn v 70. letech na popud sokolského cvičitele Jožky Malčíka. V roce 2018 k němu přibyla měděná deska s nápisem Dr. Miroslav Tyrš 1832 – 1884,...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Roudnice nad Labem – Tyršův kámen

    Tyršův kámen . Umístění: Tyršův park u ulice K Řípu, Roudnice nad Labem. Kámen s kovovým reliéfem byl odhalen v říjnu 1935. Během nacistické okupace byl reliéf uschován a po válce ho sokolové opět instalovali. V roce 2011 byl zachráněn před zcizením, vznikla jeho kopie, která s informační tabulkou byla odhalena 8....

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Rozhledna Máminka – jeden schod věnovaný sokolkami

    V roce 2015 na Krušné hoře u obcí Hudlice a Nový Jáchymov, na okraji hlubokých křivoklátských lesů, vyrostla rozhledna Máminka, která nabízí turistům krásný výhled na nádhernou okolní krajinu. Na rozhlednu přispěli různí donátoři, kteří pak mohli mít text umístěn na schodu. I zde se Sokol finančně podílel – konkrétně...

    Kategorie: Jiné

  • Socha Jana Podlipného

    Pomník prvního starosty České obce sokolské se nachází v parku před Libeňským zámečkem, na  Elsnicově náměstí. Vystavěn byl v roce 1935 podle návrhu sochaře Jaroslava Brůhy, který sám měl k Sokolu velice blízko, a architekta Jana Bloudka. V roce 2009 byl pomník renovován.  Jan Podlipný se narodil 23. srpna 1848 v obci...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Sokol Plzeň Petřín – pamětní deska členům padlým členům za Protektorátu Čechy a Morava

    Pamětní deska je instalovaná na jižní stěně přístavby petřínské sokolovny, evidována jako válečný hrob ozn. CZE 3209-5653 pod správou Ministerstva obrany České republiky. Odboj v jednotě: domácí odboj – Václav Krofta a Adolf Hrček, v zahraničním odboji jsme zastoupení neměli. Bratři Pecháček a Zámek se odboje...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • sokolovna T.J. Sokol Praha VII

    Stavitel Josef Vaňha, stavební dozor vykonával V. Knakal.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna a bývalé sokolské kino Nymburk

    Sokol v Nymburce vznikl roku 1868. Od počátků jednoty se jako existenční nutnost jevilo zřízení vlastního střediska s tělocvičnou a hřištěm, kde by se mohl rozvíjet sokolský život. Z počátku se cvičilo na "Střelnici" (dnešní "Ostrov"). Tehdy měla jednota 56 členů, z nichž 30 cvičilo ve dvou družstvech. V podzimním období...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Babice nad Svitavou

    základní kámen 17. 6.1906  otevřena 2. 7. 1907  slavnostní předání veřejnosti 1. 9. 1907

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Blovice

    Ustavující valná hromada bloviské jednoty se konala 1. června 1889. Na schůzi byl zvolen dr. J. Karlík starostou, jednatelem dr. J. Březina, pokladníkem K. Čapek a náčelníkem byl zvolen K. Klement, současně byla navržena výše členského příspěvku na 20 korun. Místnost pro letní i zimní cvičení propůjčil jednotě A. Klement v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Bystré (u Poličky)

    Zajímavě architektonicky řešená budova, postavena svépomocí v letech 1932–1934. Členstvo odpracovalo 50.000 hodin, finanční náklad činil 340.000,- Kč, tj. polovinu plánovaného rozpočtu. Jeden z nejpozoruhodnějších sokolských stánků v župě Krále Jiřího (dnes se nachází v jiné župě). V Sokolovně se konaly slavné Šibřinky a...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Černožice

    Sokol Černožice byl založen již v roce 1891. Od roku 1894 konala jednota svá veřejná cvičení v rezervní třídě místní školy, která byla upravena na prozatímní tělocvičnu. V roce 1910 začali členové uvažovat o stavbě vlastní tělocvičny a za tímto účelem byl založen stavební fond. Plány přerušila první světová válka....

    Kategorie: Sokolovny

  • sokolovna Chocerady

    V roce 1921 dostaly spolky Sokol a Komenský darem od majitele panství Antonína Khevenhüllera-Metsche hostinec „Na Knížecí“. Aby budova vyhovovala potřebám obou jednot, bylo rozhodnuto přestavět ji. Přestavbu navrhl a provedl stavitel Vojtěch Tuka z Hvězdonic. Práce začaly v srpnu 1921, velkou měrou se na nich podíleli...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Chodská Lhota

    Sokol v Chodské Lhotě byl založen v roce 1923 a osamostatnil se od Župy Šumavské 18. května 1928. Stavba sokolovny probíhala po elektrifikaci obce v témž roce 1928, dokončena byla až v roce 1933. Prošla rekonstrukcemi v letech 1988–1989, venkovní úpravy provedeny v roce 1990 a znovu v letech 2009–2010. (Název obce Lhota...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Chudenice

    Budova sokolovny čp. 136 v  Chudenicích (okr. Klatovy) se nachází při severovýchodním okraji obce, která je od roku 1996 součástí krajinné památkové zóny Chudenicko. Byla postavena v letech 1921–1923, tedy v době rozvoje sokolského hnutí a  rostoucí obliby tělovýchovy a  sportu v tehdejším Československu, kdy se sokolovny...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Dobřív

    Z malých poměrů vznikla v roce 1890 sokolská jednota. Po celou dobu trvání se vždy našlo dost nadšenců, kteří jednotu pomáhali ochotně udržovat v činnosti až do dnešních dnů. Byla to jedna z prvních TJ na okrese Rokycany. Morální podpora začínající jednotě přicházela z Rokycan a Mýta, ale i z Hořovic, Rožmitálu a...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Domažlice

    Místní jednota vznikla roku 1868 a zpočátku provozovala svou činnost v různých objektech ve městě, například v kramářské dílně nebo později v přestavené restauraci (Sokolský dům). Před stavbou sokolovny byla zavedena pracovní povinnost na každého člena jednoty, muži odpracovávali 55 hodin, ženy 20 hodin. Stavba byla na...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Henčlov

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Horní Bříza

    Před zahájením výstavby sokolovny využívala místní jednota prostor ve zdejších hostincích, napřed U Benešů, později U Karezů. Prostory ale pro potřeby činnosti nestačily. Rozhodnutí o stavbě sokolovny padlo na mimořádné Valné hromadě dne 25. 8. 1921. Výstavba probíhala na pozemcích obč. Prusíka, obč. Manclové a také na části...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Janovice nad Úhlavou

    Místní jednota sokolská byla v Janovicích založena v roce 1898. Už v roce 1906 začali sokolové uvažovat o stavbě vlastní budovy – sokolovny. Ještě dlouho se však o tom jen hovořilo a teprve v roce 1922 tento záměr nabyl konkrétní podoby. Majitelé lesů v okolí uvažovaného staveniště byli požádání, aby darovali dříví....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Jihlava

    Jihlavská sokolovna byla postavena ve stylu českého funkcionalismu, v současné době je kulturní památkou. Má betonový skelet s cihlovou výplní. Vlastní a provozuje ji T. J. Sokol Jihlava, nachází se ve velmi dobrém stavu.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Klatovy

    Prvné stanovy klatovské jednoty schváleny v červnu 1868.  Počátkem 70. let 19. století se prohlubuje krize v jednotě, jedinou viditelnou aktivitou spolku je snaha přeměnit jej na jednotu hasičsko - tělocvičnou. K tomu došlo v srpnu 1874, v čistě hasičský spolek se trosky původního Sokola transformovaly na valné hromadě...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Křimice

    Pokusy o založení sokolské jednoty v Křimicích se objevily již v roce 1894 a následně 1906, tehdy ale sokolská ještě nezaujala křimickou veřejnost. Tato myšlenka se ujala až roku 1912, kdy 25. 6. bratři Fňouk a Honzík ze Sokola Plzeň svolali první cvičení. Tehdy dorazilo 40 cvičenců a hned následující den, tj. 26. 6. 1912,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Kyšice

    Jednota vznikla oddělení části členů z unhošťského Sokola po I. světové válce. Pozemek na stavbu sokolovny přidělen obcí v roce 1922. 27. 7. 1924 položen základní kámen nové sokolovny. Jednota byla obnovena v roce 1991, ale zanikla v průběhu 90. let. Objekt získala obec Kyšice od ČOS v roce 2004. V roce 2013 byla...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Merklín

    Tělocvičná jednota Sokol v Merklíně vznikala v letech 1867-1868. Oficiálně však počátkem roku 1869, kdy byla schválena úřady. Ta pro nepřízeň úřadů i finanční problémy zanikla v roce 1875. Obnovena byla až v roce 1904, kdy ji svou autoritou podpořily známé osobnosti města jako MUDr. Josef Komorous, obecní tajemník Josef...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Mirošov

    Mirošovský Sokol byl založen slunného nedělního odpoledne 26.června 1898 na valné schůzi v hostinci paní Barbory Mastné (dnes Na Statku) Na Dolinách, v hostinské místnosti nazývané České kasino. Zpočátku sokolové cvičili na sále v hostinci U Mastných. Protože jednota disponovala malým množstvím peněz, měla z Rokycan...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Náklo

    V březnu 1913 byl založen stavební fond na stavbu vlastní tělocvičny. Ve sbírkách do fondu se pokračovalo po I. světové válce v roce 1918 a když jednota získala pozemek "na Trávníku" na stavbu tělocvičny darem od obce Nákelské, mohla být v roce 1921 tato započata. Celkový rozpočet na stavbu tělocvičny byl 259 000 korun....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Nezvěstice

    Sokol Nezvěstice byl založen 4. června 1919 na ustavující valné hromadě v hostinci na Úslavě čp. 26 (u Nekolů). V roce 1920 zakoupen pozemek na cvičiště a na stavbu sokolovny V roce 1926 začaly přípravy stavby sokolovny. Byla to významná událost v životě celé obce i jejího širšího okolí. Část financí sokolové získali...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Nižbor

    Od 1907 ve městě Sokol s dramatickým, pěveckým a loutkářským odborem. Činný i v období první republiky. Po druhé světové válce obnovil činnost, ale po několika představeních se ochotníci rozešli do souborů v Hýskově a v Berouně. V roce 1932 fungoval v obci biograf Sokol. Nižborský mlýn dřívější č.p. 63 se proměnil v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Nový Knín

    Sokol v Novém Kníně byl založen v roce 1898. První spolkovou místností se stal hostinec Na Hrádku, v jehož sále se sokolové scházeli a cvičili. Sokolská činnost se začala v městečku rozvíjet, kromě cvičení pořádala jednota různé kulturní večírky a taneční zábavy. První spolkovou místnost nahradil později sál U Fonů. Během...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Plzeň-Karlov

    Sokolovnu nechala na úvěr zbudovat Tělocvičná jednota Sokol Plzeň Karlov. Karlov, zaniklá plzeňská čtvrt, se začala stavět před více než sto lety. Pro zaměstnance Škodovky tehdy syn Emila Škody Karel vybudoval na okraji města kolonii rodinných domků. Dle pamětníků se materiál vozil na koňských povozech a na stavbu byly...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Plzeň-Petřín

    Malá sokolovna na plzeňské perfirii, původní název jednoty dle obce, ke které jsme v době založení (1919) spadali – T.J. Sokol Lobzy-Petřín. Uvedena do provozu v roce 1932, spolu s koupí pozemků financována zejména půjčkami, dary a obětavou prací členů, financování napomohla zábavní a vzdělávací činnost – loutková...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Plzeň-Skvrňany

    Sokolovna ve Skvrňanech – T. J. Sokol Skvrňany Do r. 1921 se cvičilo v pronajatých místnostech místní školy, později v sále restaurace "U Brantlů" a nakonec v sále restaurace "U Raisů" V roce 1908 vzniká družstvo pro výstavbu tělocvičny a zřízení venkovního hřiště Toto družstvo skládá účty z provedených...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Praha Žižkov I

    Tělocvičná jednota Sokol Žižkov byla založena roku 1872 na ustavující valné hromadě v hostinci "U bílého beránka" a účastnilo se jí tehdy 28 členů. Místní sokolové z počátku nedisponovali vlastním prostorem pro cvičení, a tak v prvních letech existence jednoty cvičili po hospodách. Dne 23. dubna 1872 uspořádala jednota první...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Praha Žižkov II.

    Ještě před druhou světovou válkou zakoupil Sokol Žižkov nový pozemek v lokalitě "Na Balkáně", kde byla postavena další sokolská tělocvična. Její uvedení do provozu ale na šest let přerušila válka, doopravdy cvičit se zde tedy začíná až po válce. Sokolovna se brzy osamostatnila, bývala označována jako Sokol Žižkov II. K...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Praha-Hanspaulka

    Sokolovnu postavili členové jednoty Sokol Dejvice II. Za své sídlo si jednota zvolila a zakoupila původní hájovnu Na Hanspaulce 2/166, později zakoupili také pozemek nad bývalou hájovnou pro letní cvičiště. V roce 1940 bylo přistoupeno k výstavbě vlastní sokolovny, i když to bylo již v době německé okupace, povedlo se...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Předslav

    Prolog: Obyvatelé museli pánům, kteří vlastnili tvrz na místě, kde dnes stojí sokolovna, robotovati. Ze staré tvrze lze spatřiti jen nepatrnou část. Poněvadž obyvatelé měli cestu ku tvrzi velice špatnou, hlavně v dobách deštivých blativou a příliš vzdálenou, daroval jim jeden z majitelů tvrze pozemky přímo pod tvrzí,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Radnice

    Sokolovna v Radnicích u Rokycan byla slavnostně otevřena dne 5. 9. 1926. V obci býval vždy bohatý i spolkový život. Mimo Sokola zde působily také další spolky – ochotnický spolek, Orel, ostrostřelci, různá pěvecká sdružení a orchestry, baráčnické spolky Kozina a Puchmajer.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Spálené Poříčí

    Ustavující valná hromada místního Sokola se konala 9. listopadu 1892 a už následujícího roku začalo cvičení v místním hostinci. Avšak Sokolové obohatili i společenský život v Poříčí pořádáním plesů, šibřinek, tělocvičných akademií, letních výletů do okolí a brzy založili ochotnický spolek, který nastudoval a hrál...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Český Brod

    Sokolovna v Českém Brodě z let 1884–1885 se řadí mezi nejstarší budovy tohoto typu na území České republiky. Autorem projektu byl významný pražský architekt Jan Koula, českobrodský rodák a člen Sokola. Tato architektonicky i urbanisticky hodnotná stavba patří mezi jeho nejstarší a nejvýznamnější díla, navíc postavená pro...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Dolní Chabry

    Na pozemku, který chaberský Sokol zakoupil v polovině 20. let 20. století, byla po II. světové válce zbudována Sokolovna, jejímž základem je montovaný vojenský objekt přestěhovaný z německého pohraničí. Dostavba byla realizována dobrovolnou prací jeho členů a 22. 12. 1946 slavnostně otevřena. V 80. letech 20. století se v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Křivoklát

    Na valné hromadě v květnu 1923 bylo rozhodnuto o stavbě sokolovny podle plánů předložených br. Maxmiliánem Šnoblem, místním stavitelem, členem jednoty. Plány pocházely z projekční kanceláře A. Meindl – V. Šantrůček z Prahy a původně se jednalo o projekt sokolského osvětového a sportovního domu ve Ždánicích na Moravě. Pro...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Žebrák

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T.J. Sokol Zbraslav

    Roku 1926 vzniká návrh budovy sokolovny se dvěma sály – tělocvičnou a přízemním sálem biografu, který vypracoval člen zbraslavské jednoty, architekt Kavalír. 11. dubna 1927 byla sestavena ze zástupců jednoty a Družstva finanční komise pro výstavbu sokolovny. Dne 18. srpna 1928 správní výbor jednoty schválil výstavbu podle...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Teplice (Na Letné/Šanov)

    Historickou budovu tělocvičny na Královské výšině, dnešní Letné v Teplicích, kterým se do druhé světové války pro vysokou kulturní úroveň i klasickou architekturu přezdívalo "Malá Paříž", nechal postavit německý spolek Turnverein v roce 1909. Tělocvičná jednota Sokol Teplice začala budovu spravovat po druhé světové válce. Po...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Třebětice

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Unhošť

    Historie se začala psát již mnohem dříve. V roce 1889 byl založen stavební fond pro postavení vlastní sokolovny, prvním vkladem bylo 16 zlatých. Částka postupně rostla díky darům členů nebo z výtěžku akcí pro veřejnost a v roce 1900 bylo ve fondu již 2620 zlatých. Jelikož se po letech shromažďování blížila chvíle vlastní...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Ústí n. Orlicí-Hylváty (U Tří mostů)

    Sokolská jednota v Hylvátech byla založena v roce 1919. Po tři roky, až do podzimu 1922, využívala jednota spolkové místnosti v pivovarské restauraci, od 28. října v hostini "U tří mostů", kde byl i sál k hraní divadla. V témže roce zamýšlel pan rada Karel Nováček postavit na pozemku určeném pro školní budovu český dům se...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Benátkách nad Jizerou

    V roce 1904 se stala Jednota majitelem domu č.p. 87 v Nových Benátkách (za 4.200 zl.), na jehož místě by měla býti postavena tělocvična. V roce 1905 byl požádán bratr Volf aby zhotovil skicu na stavbu a bratr Chramosta byl pověřen vypracováním projektu a rozpočtu. Akce pro získání bezúročných půjček od peněžních ústavů...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Českém Dubu

    K prvnímu pokusu založit v Českém Dubu spolek Sokol dochází už v roce 1865. V prostředí většinově německém se ale české spolkové činnosti nedařilo. Ačkoli si členové nově ustaveného spolku pronajali ke cvičení dvorek vedle hostince, kde si postavili letní tělocvičnu, nemělo fungování místního Sokola dlouhého trvání a po dvou...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Hronově

    Tělocvičná jednota Sokol Hronov byla založena 3. července 1870. Při svém založení měla 25 členů. Na stavbu vlastní sokolovny byla roku 1929 vyhlášena sbírka. Ke sbírce napsal prohlášení dokonce spisovatel Alois Jirásek, který byl členem hronovského Sokola od roku 1872. Zahájení stavby sokolovny bylo schváleno 4....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Jablonci nad Nisou

    Jablonecká sokolovna byla postavena německým tělocvičným spolkem Turnverein. V roce 1946 budovu získali jablonečtí sokolové jako náhradu za jejich válkou zničené nemovitosti. Jedná se o reprezentativní novorenesanční budovu zapsanou v ústředním seznamu kulturních památek. Stavba je třípodlažní a sloužila nejen pro...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Kolíně

    Sokol v Kolíně patří mezi devět sokolských jednot, které vznikly záhy po založení Tělocvičné jednoty pražské roku 1862. Místní jednota se ustavila 24. června 1862, byla tak tedy čtvrtou sokolskou jednotou na českém území. Kolínský Sokol se dostával do povědomí širokého okolí hlavně díky svým výletům, které doprovázela...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Lounech

    Sokol v Lounech byl založen roku 1867 jako sedmnáctá jednota v českých zemích. Nejdříve cvičili sokolové ve zdejší škole, poté v sále u Františka Drtiny, bývalého starosty místního Sokola. Kolem roku 1888 přijali lounští sokolové desetileté bezplatné pohostinství v Krýzlově sále v Lázních. V této době se už ale uvažovalo o...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Pardubicích

    Pardubický Sokol byl založen v červnu roku 1863, ale činnost se začala prakticky více rozvíjet až o čtyři roky později. Tehdy se starostou jednoty stal Václav Bubeník, který byl zároveň starostou města. První cvičení se odehrávala ve zdarma propůjčované chodbě městské reálky, což byly prostory naprosto nevyhovující a...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Poděbradech

    Sokol v Poděbradech byl založen 1. srpna 1863. Z počátku členové cvičili v létě na dvoře staré radnice. Tohoto cvičení se opakovaně účastnil i sám Dr. M. Tyrš, který dle svědectví "pravidelně vrhal oštěpem proti dveřím kasáren, vedle kterých byl vojenský záchod (a ten hrozně zapáchal). V zimě pak sokolové cvičili v pronajaté...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Přelouči

    Základní kámen sokolovny v Přelouči byl položen 29. září 1926. Celé tři roky byla stavba podporována členy jednoty. Ke slavnostnímu otevření došlo1. a 2. června roku 1929. Otevření bylo doprovázeno bohatým kulturním programem. Tělocvičná jednota Sokol Přelouč vznikla již v roce 1888 a velice dlouho jí chyběly jakékoliv...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Rakovníku

    Dne 25. července 1869 proběhla v Rakovníku ustavující valná hromada spolku Sokol. Protože však město nemělo do té doby ani hasičský sbor, vznikla na naléhání městské rady organizace s názevm Tělocvičnohasičský spolek Sokol. Zahájení vlastní činnosti spolku se posunulo až do roku 1870. Cvičilo se v zadní části hostince U...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Říčanech – Radošovicích

    Po válce obnovený Sokol Radošovice pokračoval ve svých aktivitách. Roku 1947 se jednotě podařilo to, co se nepodařilo nikdy sokolům v Říčanech: vybudovat sokolovnu. Ta byla postavena na dosavadním cvičišti na východním okraji Radošovic, v dnešní Strašínské ulici. Podle vzpomínek pamětníků byla, podobně jako BIO Sokol,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Telči

    Družstvo pro postavení sokolovny v Telči bylo založeno již na konci 19. století. K vlastní stavbě budovy sokolové přikročili na konci roku 1921. Po prohlídce tělovýchovných zařízení v okolí i v Praze, vypracoval telčský stavitel Ludvík Srb zdarma plány na stavbu. Zohlednil přitom jak požadavky cvičitelského sboru, tak přání...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna ve Bzenci

    Budova bzenecké Sokolovny vznikla již někdy v druhé polovině 17. století jako panský pivovar. Po roce 1918 řešila bzenecká jednota Sokol problém s nedostatkem místa pro pořádání cvičení, schůzí a přednášek díky velkému nárůstu nových členů po rozpadu rakouské monarchie. Pro stavbu nové budovy nedisponovala dostatkem...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Vejprnice

    Místní jednota vznikla jako teprve třetí v okrese (po Plzni a Nýřanech) v roce 1902. O rok později zařazena do IV. okrsku Sokolské župy plzeňské. V roce 1913 založen fond na financování pozemku pro cvičiště. Pozemky získány v letech 1923 a 1924 od občana Krše a obce. Sokolovna dokončena zřejmě v roce 1935. Po...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Votice

    Původně měla sokolovna stát u bývalé měšťanské školy, ale pozemek nevyhovoval. V roce 1921 byl proto pro stavbu sokolovny zakoupen vhodnější pozemek nad židovským městem a zde sokolovna stojí dodnes. Fond byl však na počátku 20. let 20. století příliš malý na to, aby se mohlo začít stavět. Peníze na stavbu sháněli sokolové...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Žamberk

    První řádná valná hromada sokolské jednoty v Žamberku se konala 22. ledna 1887. Cvičilo se v sále u Modré hvězdy, který ochotně sokolům propůjčila záložna. O dva roky později jednota založila fond ku zbudování vlastní tělocvičny. Po roce 1891 přišly těžké časy a jednota se musela stěhovat z místa na místo, jako tělocvična...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Zásmuky

    Sokolovna byla dostavěna v roce 1923. V posledních letech doznala sokolovna a jejíokolí mnoha změn. V roce 2002 na podzim se začalo s výstavbou tenisových kurtů a již na jaře 2003 se na těchto kurtech hrálo. I samotná sokolovna se velmi změnila. Začala kompletní rekonstrukcí toalet v celém objektu, následovaly sprchy v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Zdemyslice

    Sokolská jednota ve Zdemyslicích byla ustavena 18. 7. 1936. Jako spolková místnost a tělocvična sloužil hostinec u pana Josefa Komorouse čp. 6. Prvními akcemi byly tělocvičná akademie, veřejné vystoupení členů, posvícenská zábava a vánoční dětská besídka spojená s nadílkou. ​V roce 1980 byla otevřena přestavěná sokolovna. V...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolská bouda NA STRÁŽI

    Slavnostně otevřena dne 6. srpna 1933. Na jejím místě dnes stojí hotel Na Stráži.

    Kategorie: Sokolské chaty, boudy

  • Sokolská opona v Plánici

    Jedná se o 5 obrazů – fragmentů opony, které zůstaly z někdejší opony dramatického odboru Sokola v Plánici (okres Klatovy). Fragmenty bohužel neumožňují usuzovat o motiu opony jako celku. Připomínají spíše přírodní motivy z pravděpodobnějšího prospektu lesa. Původně se však mělo údajně jednat o vedutu města. Dochovaných 5...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Sokolský prapor v Peruci

    Tělocvičná jednota Sokol byla v Peruci založena v roce 1896. Poprvé přišel s myšlenkou pořídit prapor bratr E. Preisler. Sám přispěl částkou 30 Kč. Definitivně rozhodla valná hromada jednoty o pořízení praporu 22. ledna 1928. V krátké době se ve sbírce vybralo přes 6 000 Kč. Přispěli jak členové zdejší jednoty, tak příznivci...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Sokolský stadion Klatovy

    Již v roce 1926 se podařilo zakoupit v Podhůrčí pozemky na výstavbu budoucího stadionu. Peníze byly převážně z dědictví pana Rudolfa Brože, který odkázal Sokolu necelých 90 tis. Kč. Tento stadion byl dostavěn v roce 1930. Byl velice pěkný a zcela vyhovoval požadavkům atletiky. Škvárový ovál byl 350 metrů dlouhý, měl čtyři...

    Kategorie: Jiné

  • spolkový prapor TJ Sokol Vrané nad Vltavou I.

    Prapor o rozměru 110x140 cm pochází z roku 1921. Je zhotoven z několika vrstev tkanin, a to svrchní vlněné tkaniny na jedné straně červené a na druhé straně bílé barvy a podkladového bavlněného plátna, které působí jako výztuž a zároveň zpevňující podklad pro plastickou výšivku. Celý prapor je olemován kroucenou šňůrou...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Stolperstein br. Smrčkovi v Olomouci

    Stolperstein před domem v ulici Švermova 7, kde bydlel br. JUDr. Otakar Smrčka, starosta olomoucké župy, advokát popravený nacisty.  V srpnu roku 2015 byl stolperstein slavnostně položen za účasti krojovaných sokolů a dětí ze sokolského příměstského tábora. Br. Otakar Smrčka Byl jedním z nejvýznamnějších členů...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Stránov – pomník připomínající pobyt Tyrše

    Pomník s plastikami připomíná krátký pobyt Miroslava Tyrše v zámeckém areálu ve Stránově, kde bydlel u svého strýce Bedřicha Kirschbauma.  Nápis: Miroslav Tyrš, tvůrce sokolství českého V ROCE 1841 PROŽIL ZDE ČÁST SVÉHO DĚTSTVÍ Dr. MIROSLAV TYRŠ TVŮRCE SOKOLSTVA ODHALENO 14. ČERVNA 1931 TĚLOCVIČNOU JEDNOTOU...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • T. J. Sokol Křivoklát – sportovní areál U Kolečka

    V prostoru dnešního sportovního areálu se začalo se sportem v roce 1924 při II. sletu župy Rakovnické, tehdy se jednalo o tzv. panskou louku s místopisem "Pod Kuchyněmi". V roce 1932 zde bylo slavnostně otevřeno fotbalové hřiště atleticko-fotbalového klubu AFK Křivoklát, a to vedle již vybudovaného tenisového kurtu. Klub...

    Kategorie: Sokolské chaty, boudy

  • T. J. Sokol Malíkovice – sokolovna

    Kategorie: Sokolovny

  • T. J. Sokol Pražský

    Budova Sokola Pražského stojí v samém centru Prahy, v Městské památkové rezervaci. Historická budova byla postavena v letech 1863–1864 podle projektu architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna za stěžejního finančního příspěvku od významného pražského obchodníka a prvního starosty Sokola, Jindřicha Fügnera. Hlavní sál budovy...

    Kategorie: Sokolovny

  • T. J. Sokol Uherské Hradiště

    Sokolovna Uh. Hradiště Uherskohradišťská sokolovna byla postavena na starobylých městských hradbách. Na těchto místech zakotvila naše jednota po 37 letech střídání různých tělocvičných místnostní. Z hostince, který byl dřívějším majitelem rozšířen o prostranný sál, se stal v roce 1905 hotel Koruna. Později se...

    Kategorie: Sokolovny

  • Tyršův dub v Předslavi

    Památný strom zvaný Tyršův dub je přibližně třistapadesátiletý dub letní (Quercus robur), který roste nedaleko předslavské sokolovny a je pojmenován po zakladateli České obce sokolské, Miroslavu Tyršovi. Obvod jeho kmene měří 591 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 31 m (měření 2004). Dub je chráněn pro svůj vzrůst a věk...

    Kategorie: Jiné

  • Tyršův dům, sídlo ČOS

    Palác do dnešní podoby ze starších obytných domů vystavěli Michnové z Vacínova. Poté, co objekt prodali, střídal několik let majitele. Palác koupila ve zdevastovaném stavu v roce 1921 Československá obec sokolská, ta vypsala soutěž na projekt stavby Tyršova domu. Z 23 návrhů první cenu získal architekt František Krásný....

    Kategorie: Sokolovny

  • Tyršův kámen

    Pamětní Tyršův kámen byl osazen u sokolovny ve Vraném nad Vltavou místními sokoly v roce 1932 při příležitosti 100 let od narození Dr. Miroslava Tyrše. (Současně naši předci vysázeli i několik tzv. pamětních lip. Ty se však již nedochovaly). Přímo do kamene je vyrytý text "Dr.M.Tyrš 1832–1932" V současné chvíli (léto...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Tyršův most v Plzni

    Tyršův most , pojmenovaný po jednom ze zakladatelů Sokola, je silniční most přes řeku Radbuzu v Plzni . Jde o první zcela svařovaný obloukový most v Česku a ve své době byl řazen mezi pět nejodvážnějších konstrukcí světa. Projekt mostu vytvořil prof. František Faltus , tehdejší konstruktér ve Škodovce , jejíž mostárna...

    Kategorie: Sokolský uličník

  • Uherské Hradiště – pamětní deska v sokolovně

    Pamětní deska padlým za 2. světové války je umístěna ve foyeru Slováckého divadla (Tyršovo náměstí 480, Uherské Hradiště). Jména uvedená na desce: Beneš Milan, Beneš František, Cenek Emil, Daniel Josef, Dufka Gustav, Graca Vladimír, Hájek Karel, Hejl Antonín, Holánek Josef, Janoušek Vladimír, Kopecký Beno, Kropáč...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Uherské Hradiště – stolperstein Josefa Horáka

    Josef Horák   – stavitel a sokol Narodil se 11. února 1877 v Semonicích u Dvora Králové nad Labem. V roce 1895 s vyznamenáním ukončil studium stavitelství na průmyslové škole v Brně a přestěhoval se do Uherského Hradiště, kde se věnoval stavitelství, velmi aktivní činnosti v Sokole a zpíval v souboru Svatopluk....

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Ulice Doudova Praha-Podolí

    Na Praze 4 se nachází ulice, která vede z podolského nábřeží nahoru na Pankrác. Jmenuje se Doudova a je pojmenována po legionáři a sokolu Václavu Doudovi. Ulice svůj název dostala poprvé v době svého vzniku v roce 1925. Za druhé světové války byla na pět let přejmenována. Nesla jméno po německém císaři a českém králi...

    Kategorie: Sokolský uličník

  • Unhošť, Suchý mlýn – pamětní tabule k pobytu R. Tyršové a K. Fügnerové

    Tabule je umístěna na budově Suchého mlýna.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Velké Bílovice – historický prapor z roku 1930

    Plátěný oboustranný vyšívaný prapor z r. 1930, rozm. 120 x 110 cm. Prapor pořídili sokolové z vlastní peněžité sbírky.

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Žákovský prapor bývalé jednoty Sokola Plzeň II.

    Originální oboustranně vyšívaný prapor žactva Sokola Plzeň II. Nápisy na stuhách: "Pravda vítězí" "V mládí budoucnosť " "Věnuje krojový odbor žen 16. 6.1938"   Prapor má původní žerď z tmavého dřeva, která je opatřena niklovanou koncovkou s nápisem "X. slet všesokolský v Praze 1938"....

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Zásmuky – pamětní deska Františka Kmocha

    Zásmuky mají dvě pamětní desky zdejšího rodáka  Františka Kmocha . Tato - starší - byla v roce 1928 zasazena místními sokoly na jižní stěnu zásmucké sokolovny. Druhá byla v roce 1986 umístěna na Kmochově rodném domě.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Zbraslav – Pamětní deska Dr. Miroslava Tyrše k upomínce jeho pobytů na Zbraslavi v letech 1881-1883

    Pamětní deska Dr. Miroslavu Tyršovi v upomínku na jeho pobyt na Zbraslavi v letech 1881–1883 byla umístěna na zbraslavském nábřeží na dům č. 65 (dnes ulice U Malé řeky č. 622), který patřil členům Sokola Janu a Barboře Zdechyncovým během slavnosti, které se účastnily jednoty tehdejší Středočeské župy. Za druhé světové války...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Župní dům v Roudnici n. Labem

    Tento župní dům byl Sokolskou župou Podřipskou zakoupen 29. prosince 1937 a po stavebních úpravách (z původního domu zbyla pouze část obvodového zdiva) slavnostně otevřen 1. dubna 1938. Na valné hromadě župy 27. března 1938 navrhli zástupci Sokola Podlusky, aby dům nesl název „Blažkův sokolský dům“. (MUDr. Antonín Blažka byl...

    Kategorie: Sokolovny

  • Župní prapor Sokolské župy Barákovy

    Popis praporu: Oboustranný prapor o rozměrech cca 105 x 115 cm. Oba listy jsou podložené výztužným plátnem, skrze které jsou provedeny výšivky. Je připevněn na žerď pomocí kroucené tkanice v barvě trikolory. Po obvodu je lemovaný rovněž kroucenou tkanicí v barvě trikolory. Avers –  je zhotovený z červeného...

    Kategorie: Sokolské prapory