Databáze sokolských památek v České republice


  • Atletický stadion T.J. Sokol Říčany a Radošovice

    Kategorie: Jiné

  • Beroun – Tyršův kámen

    Sokol v Berouně již v roce 1931 dal popud k sestavení výboru pro oslavy stých narozenin dr. M. Tyrše, které vyvrcholily v září roku 1932. V tzv. Tyršově týdnu se konaly cvičební hodiny a přednášelo se o Tyršově životě. V den Tyršových narozenin se konal slavnostní večer, při kterém vedle recitace, sborového a sólového zpěvu...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • BIO Sokol v Říčanech

    Když se před rokem 1921 sokolové v Říčanech rozhodli postavit svůj biograf, založili Biografický odbor jednoty , v jehož čele stanul MUDr. Viktor Kraus. Původní biograf byl zbudován ze dvou montovaných vojenských baráků, které byly zakoupeny v Broumově, dopraveny do Říčan a postaveny na pozemku Sokola. Zděnou stavbu...

    Kategorie: Jiné

  • Budova bývalé sokolovny v Havlíčkově Brodě

    Sokolská jednota v Havlíčkově Brodě byla oficiálně ustavena na první valné hromadě konané dne 20. září 1868. Zdejší příznivci sokolských myšlenek však cvičili už od července téhož roku, a to v místě Mahlerovy továrny. Mladá jednota si tehdy pořídila bradla, žebřík, 15 párů činek po 3 librách, po jedné 30, 40 a 50 liberní. V...

    Kategorie: Sokolovny

  • Chata Požár

    Chata Požár se nachází v Bílých Karpatech 792 metrů nad mořem pod vrcholem Požár v krásné krajině Valašska. K chatě vedou dvě turistické cesty a spravuje ji T. J. Sokol Valašské Klobouky.   Chata byla postavena roku 1940 německými vojsky jako celnice. Tomuto účelu sloužila ještě rok po válce. V roce 1946 ji na popud br....

    Kategorie: Sokolské chaty, boudy

  • Divadelní opona s motivem Kde domov můj v Čisté u Horek

    Opona o rozměrech 630 x 270 cm z Čisté u Horek má mezi ostatními specifické postavení. Její autor František Ulrych totiž reprodukuje obraz Josefa Soukupa Kde domov můj, který toho roku vyšel tiskem, pro povzbuzení národního sebevědomí v době okupace. Za nápisovou páskou s textem národní hymny se do dáli otevírá komponovaná...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Dům Jana Podlipného v Praze

    Pamětní deska se nachází na domu v Bartolomějské ulici, kde žil a zemřel br. Jan Podlipný. U příležitosti desátého výročí jeho úmrtí v roce 1924 věnovala Československá obec sokolská na dům pamětní desku z červeného mramoru. Deska byla zhotovena podle návrhu architekta Aloise Dryáka, který byl rovněž aktivním sokolem....

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Horka nad Moravou – pomník M. Tyrše

    Pomník postavený a odhalený k výročí 100 let od narození dr. Miroslava Tyrše a zároveň 60 let od založení jednoty v Horce nad Moravou. Samotný pomník je ohraničen červeným nízkým plotem a nachází se kousek od železniční stanice. Pomník se skládá z kamenné mohyly, na jejímž vrcholu je socha sokola. Do popředí mohyly pod...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Hostivice – pamětní deska Fr. J. Pelzovi

    František Josef Pelz  Br. Pelz je v Sokole znám především jako skladatel neoficiální hymny Lví silou. Pamětní deska byla odhalena 2. října 1932 při příležitosti 40 let od založení Sokola v Hostivici.  F. J. Pelz (někdy též Pelc) se narodil 23. září 1848 na Zbraslavi. Vysvědčení učitelské způsobilosti získal v roce...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Hrob Hynka Pally v Plzni

    Hrob Hynka Pally, prvního náčelníka plzeňského Sokola v letech 1864 – 1881 (činovníkem až do r. 1896), významné osobnosti spolkového života v Plzni.

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob Jana Malýpetra

    Jan Malýpetr (29. května 1815 Klobuky - 31. ledna 1899 Praha) byl učitel a nadšený propagátor tělocviku. Roku 1848 se stal prvním českým učitelem tělesné výchovy na zemské škole v Praze. Spolu s J. E. Purkyněm, F. L. Čelakovským a K. J. Erbenem vytvořil české sportovní názvosloví. Ve svých žácích povzbuzoval národní...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob Jaroslava Kollingera

    Jaroslav Kollinger byl významný gymnasta a účastník Olympijských her v roce 1936 v Berlíně, vedoucí cvičitelských škol ČOS, šéfredaktor časopisu Tělocvik.

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Kino SOKOL v Roudnici n. Labem

    Původní myšlenka vybudovat kinosál byla spojena se záměrem Tělocvičné jednoty Sokol získat stabilní zdroj příjmů pro výstavbu tělocvičny. Valná hromada jednoty se ke stavbě rozhodla v lednu 1927 po získání biografické koncese. Nabídková řízení na práce, spojené se stavbou, byla omezena pouze na členy a příznivce jednoty,...

    Kategorie: Jiné

  • Kounov – Tyršův vrch s jeho památníkem

    Na popud Tělocvičné jednoty v Rozkoši pojmenovalo obecní zastupitelstvo obce Kounova k uctění památky 100. narozenin Tyršových skalnatý vrch mezi Kounovem a Rozkošem – kopcem "Tyršovým". Na vrchu pak byl zhotoven nákladem jmenované jednoty památník, který byl slavnostně odhalen 23. října 1932 za mimořádně krásného podzimního...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Loutková scéna v sokolovně Luhačovice

    Opona loutkového divadla Sokola v  Luhačovicích vznikla v roce 1930, kdy soubor získal stálou scénu v nové sokolovně. Jejím autorem je František Zápeca. Pro soubor, který hrál výhradně pro děti, se pokusil na oponě zobrazit jakousi kvintesenci pohádkových příběhů a jejich typických postav: na pozadí krajiny s pohádkovým...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Mělnické Vtelno –pamětní deska M. Tyrše

    Budova školy z roku 1819, kterou navštěvoval v letech 1838–1840 Dr. Miroslav Tyrš.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Mirošov – pomník u sokolovny věnovaný M. Tyršovi

    Pamětní kámen s reliéfem Miroslava Tyrše, který se nachází v parku u sokolovny.  Nápis: Dr. Mir. Tyrš, 1884–1832. Na reliéfu je pozoruhodná právě chyba (pokud to tedy nebyl úmysl) v letopočtech, kdy se nejdříve uvádí úmrtí, teprve pak narození. 

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Mirovice – hrob B. Šupčíka – první československý olympijský vítěz

    U příležitosti 100. výročí narození Bedřicha Šupčíka, prvního československého olympijského vítěze z roku 1924 (VII. OH, Paříž, šplh na laně bez přírazu do výšky), se uskutečníl v Mirovicích u jeho hrobu peitní akt. O renovaci náhrobku a instalaci pamětního štítku se zasloužily Tělocvičná jednota Sokol Příbram a Český...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Místek – pomník Miroslava Tyrše

    Pomník dr. Miroslava Tyrše v Místku je signovaným výtvarným dílem významného českého sochaře Ladislava Šalouna z roku 1932, jehož pamětní bronzovou desku odlil přední český šperkař, kovolitec a podnikatel František Anýž. Tyršův pomník s pamětní deskou byl odhalen v neděli 11. září 1832 ve výročním roce 100 let od...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Mramorová busta Miroslava Tyrše v Bratislavě

    Mezi nejtěžší sbírkové předměty Muzea tělesné kultury v Bratislavě patří bezpochyby mramorová busta zakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše, která patří mezi kvalitní ukázku tvorby sochaře Josefa Pospíšila (29. 4. 1897 Siladice – 15. 7. 1976 Bratislava), představitele meziválečného sochařství na Slovensku. V letech 1920 až...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Olomou-Černovír pamětní deska br. Peřinovi

    Bratr Edvard Peřina "Za týden se vrátím," tak loučil se s námi br. starosta. A vrátil se z Prahy. Ale jak! Jen tělo ztuhlé a vychladlé s nepatrným záchvěvem úsměvu v té milé tváři vnesli jsme naposled do tělocvičny k devítihodinovému pobytu v naší sokolské rodině.  Tak začíná smutná zpáva o skonu černovírského...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Olomouc – Nové Sady, pamětní deska na sokolovně

    Z ulice Republikánské vede boční vchod do sokolovny v Olomouci – Nových Sadech. Z této strany na zdi se nachází pamětní deska se jmény padlých ze II. světové války.  Nápis: VLAST ŽIJE Z KRVE DĚTÍ SVÝCH       DOSTÁL FRANTIŠEK                           MIŠÁK JOSEF ML. HLAVICA ANTONÍN...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Olomouc-Černovír hrob br. Peřiny

    Na Černovírském hřbitově se nachází hrob br. Peřiny, který byl starostou župy a zdejší jednoty. V Černovíru má na škole pamětní desku, neboť zde většinu svého života učil, a kousek od školy je pojmenována po něm i jedna z ulic.  Hrob je zajímavý tím, že se na něm nachází plaketa Na stráž. Je vidět, že pod ní bylo něco...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Opona divadelního souboru Sokol Poniklá (Přívlaky)

    Opona sokolského spolku založeného 9. 1. 1921 v tehdy samostatné obci Přívlaka. Motivem opony je věštící Libuše podle předlohy obrazu Josefa Mathausera. Opona i kulisy byly zakoupeny v roce 1924 po přestěhování sokolských ochotníků do sálu hostince U Enklerů od pana Lva z Jilemnice. V současné době je vlastníkem jednota...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona divadelního spolku Sokola Bystřec

    Divadelní spolek bystřického Sokola, založený roku 1920, si už o rok později vybudoval v místním hostinci U Špičáků nové jeviště. Vybavení mělo být pořízeno u firmy Franitška Ferta z Brna. Kromě poklopu na nápovědu a dekkorace to byla snad opona s námětem Kde domov můj. To svědčí pro variantu známého obrazu A. Liebschera,...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona dramatického odboru Sokol Lanžov

    Motivem opony (580 x 280 cm) v Lanžově je Přemysl Oráč (Libušino poselství). Malba Františka Ženíška Povolání Přemysla Oráče od pluhu pro pražské Národním muzeum byla na českém venkově jako motiv široce rozšířená, a to zejména v podobě reprodukcí pro školní účely. Jako předloha sloužila také profesionálním malířům dekorací,...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona dramatického odboru Sokola v Dlouhomilově

    Malíř František Flasar (1903–1989) se vyučil u dekoratéra Aloise Macha v Litovli a od roku 1929 pracoval samostatně. V pozdějších letech vytvářel sgrafita, maloval nástěnné malby i oltářní obrazy. Divadelní dekorace tvořily pouze malou část jeho práce, ačkoli jeho vztah k divadlu byl velmi silný.  Sokolové z...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona Kde domov můj v Korouhvi

    Opona z Korouhve na Svitavsku je jedním z dokladů velké popularity malířského a reprodukovaného díla Adolfa Liebschera (1857–1919). Díky tisku se stávalo vhodným zdrojem inspirace zejména pro venskovské učitele, což je příklad i učitele Oty Brože, autora opony v Korouhvi.  Liebscher svým tiskem Kde domov můj prakticky...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona LD Sokola Ostrava–Zábřeh

    Ve 20. letech 20. století spolupracoval malíř Václav Kottan (1886 – 1941) s loutkovým divadlem Sokola v Zábřehu nad Odrou (od roku 1924 v Ostravě–Zábřehu). Pro divadlo maloval zejména dekorace. Kromě toho byl autorem malby na železné protipožární oponě zábřežského sokolského loutkového divadla. Vyzdobil ji postavou Kašpárka...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona loutkového divadla Sokol Třemošná

    Oponu namaloval učitel František Hrabák z Plzně v roce 1949 a sloužila na stálém jevišti pro marionety v přístavbě sokolského pavilonu v Třemošné, který je na ní v pozadí zobrazen. Vlevo je zástup pohádkových bytostí, vítaný mladými sokoly v krojích. Opona byla namalována na plátně a upevněna byla v dřevěném rámu. V...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona loutkového divadla Sokola Pardubice I

    O existenci i činnosti loutkářského souboru Sokola Pardubice I se nezachovaly téměř žádné informace. Krátkou zprávu obsahuje například Památník Sokola pardubického vydaný roku 1923. Loutkové divadlo zde vzniklo patrně ve stejném roce v souvislosti s postavením nové sokolovny, kde pak loutkáři působili. Zachoval se popis...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona loutkového divadla Sokola Strakonice

    Jihočeské Strakonice patří do regionu s mimořádně živou loutkářskou tradicí již od 19. století. V roce 1930 vzniklo ve strakonickém Sokole stálé loutkové divadlo. S přerušením za druhé světové války činnost této scény trvala až do roku 1949. Pravděpodobným podnětem k zahájení divadla bylo otevření nové sokolovny, kde tak pro...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona loutkového divadla Suchovršice

    Motivem opony, která byla vytvořena pro loutkové divadlo Sokola Suchovršice, je princ s přemoženým drakem. Jedná se o lidovou malbu.  Na oponách loutkových divadel, hrajících nejpozději od přelomu 19. a 20. století stále častěji pro děti spíš než pro dospělé, se také stále častěji objevovaly pohádkové motivy. Hlavní...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona loutkového divadla v Benešově u Semil

    V roce 1930, v době velkého rozmachu sokolského loutkového divadelnictví, si IV. semilský sokolský okrsek zřídil putovní loutkové divadlo. Většinou na něm hráli loutkáři z Benešova u Semil, kteří si roku 1935 toto divadélko zakoupili. Činnost loutkářů z místního Sokola byla ukončena ve 40. letech se zákazem sokolské...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ochotníků v Tříči

    Na oponě tříčských ochotníků je vyobrazeno kázání Mistra Jana Husa. Oponu zhotovila firma František Fert z Brna-Husovic v roce 1936 a v 50. letech 20. století ji také restaurovala. Opona o rozměru 500 x 300 cm je navinuta na válci o průměru 30 cm, ve spodní části je poškozená, ale funkční. Přesto by bylo žádoucí oponu...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona pro sokolovnu v Tišnově

    Pro nově zřízené divadlo v tišnovské sokolovně navrhl oponu Jožka Uprka, který v té době stál na prahu svého největšího věhlasu. V roce 1929 ale opona shořela při požáru sokolovny a nedochovala se ani její dokumentace. Přesto došlo k publikování dvou fotografií, které jsou ale velmi nejasné a nedovolují učnit si představu o...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona s vedutou města LD Sokola Přibyslav

    Tradice ochotnického loutkového divadla sahá v Přibyslavi do konce 19. století. Od počátku 20. století se několikrát přibyslavští loutkáři, zejména sokolové, pokoušeli o zřízení stálé scény. Toho dosáhlo loutkové divadlo místního Sokola někdy v meziválečném období, nejspíše ve 30. letech, kdy byl zdejší soubor již velmi...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona Sokola Činěves

    Téma Libuše věštící slávu Prahy se objevuje na desítkách venkovských opon. Opona v obci Činěves však svým provedením silně vybočuje. Jejím autorem je rožďalovický fotograf Josef Voseček, který namaloval také oponu pro divadelní spolek v Podlužanech. Jako autor činěveské opony byl určen až v únoru roku 2018. Inovoval na ní...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona Sokola Frenštát pod Radhoštěm

    Motivem opony o rozměrech 600 x 330 cm je kojící matka s dětmi, otec za pluhem taženým volem, jeden ze synů sází štěp, druhý hraje na housle, v pozadí je veduta města a nad ním se tyčí vrcholy Beskyd. Postranice dávají tušit, že na nich pokračují výtvarné motivy opony. Než byla roku 1906 ve Frenštátě otevřena nová...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona Sokola Zásada

    Autorem opony z roku 1912 je akademický malíř Bohumil Šourek. Námět opony je převzat z Moravského Slovácka. Uprostřed opony je zachycena dvojice Slováků tančící šátečkový tanec. Napravo před domem je skupina zpěváků a vlevo ji potulný Vlach pod lípou doprovází na housle. Vpravo v popředí vyšívá selka ornamenty na národní...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v berounské sokolovně

    Opona v berounské sokolovně z roku 1936 je dílem člena zdejší jednoty, malíře Pavla Vyhnanovského. Je na ní veduta města v rámu uprostřed tmavě zeleného pozadí, znak Sokola, po stranách v ornamentech vlevo dívčí postava a vpravo dudák. Dnes je opona nefunkční, poškozená povodněmi. Je uložena nad nově instalovanou oponou na...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Července

    Oponu o rozměrech 600 x 300 cm pro Sokol v Července vytovořil František Flasar 1903–1989). Oproti jiným jeho dílům se tato opona vyznačuje daleko nižší kvalitou výtvarného zpracování. Tematicky je ale výjev velmi zajímavý. Středem kompozice je sloupové uskupení s myšlenkou Josefa Kajetána Tyla: "Divadlo je život a jde zas do...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v České Bělé

    Oponu v České Bělé používal pravděpodobně divadelní soubor Sokola, který si v roce 1924 zřídil vlastní jeviště v místním hostinci. Jeviště bylo zakoupeno od firmy Eichler za 1500 Kč. Motivem je pohled na obec Česká Bělá. Autor není znám. Fragment opony je nyní umístěn ve vestibulu základní školy. 

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Dolní Rovni

    V roce 1932 byla postavena nová sokolovna, dá se předpokládat, že k jejímu vybavení patřila velmi výmluvná památka – opona, která výrazně sdělovala proklamovaný program Sokola. Kompozice opony užívá každé místečko k umístění alegorických znaků sokolstva a jejího místa i významu v osvobozené vlasti. Střední plochu opony...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Jehnědí

    Opona o rozměrech 500 x 250 cm vyobrazuje panorama Karlova mostu a Hradčan. Autorem je malíř dekorací z Vysokého Mýta Antonín Hubálek. Opona byla nalezena na půdě sokolovny v Jehnědí, kde ležela spolu s dalšími památkami na místní sokolské divadlo. Rekvizity byly v dezolátním stavu, téměř zázrakem z nich nejlépe přežila léta...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Krnsku

    Opona v Krnsku (okres Mladá Boleslav), spojená s činností dramatického odboru místního Sokola, je dnes známá pouze z černobílé fotografie. Celková kompozice je méně obvyklá – "obraz v rámu" lemovaný po všech stranách rozvilinou. Námět je pojatý ve výpravném historizujícím stylu. V pozadí je vidět Pražský hrad v pohledu od...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Lipnici nad Sázavou

    Na starší ze dvou dohledaných lipnickcýh opon o rozměrech 390 x 240 cm byl zachycen pohled na městečko s hradem od jihu tak, jak vypadalo v lednu roku 1869, ještě před velkým požárem. Ten vypkukl v roce 1871, kdy údajně opona vznikla. Zachycení města a hradu před požárem mohlo, ale nemuselo být připomínkou dřívější situace;...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Loužnici

    Sokolské ochotnické divadlo v obci Loužnice (okres Jablonec nad Nisou) dnes připomíná pouze malovaná opona.  Autorem opony o rozměrech 700 x 320 cm s motivem lva a múz je Alois Otahal. Alois Otahal (1871–1952) byl malíř autodidakt, rodák z Litovle, který se roku 1898 usadil v Držkově. Pro Držkov namaloval oponu tamního...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Metylovicích

    Opona s vyobrazením alegorie Vlasti a díkuvzdání sokolů (pravděpodobně na bílém koni alegorie Vlasti, v ruce možná znak republiky, díkuvzdání sokolů, v pozadí možná veduta obce, rámováno obloukem větvoví) se do současnosti nedochovala, byla zničena během druhé světové války. Dokumentována je na dvou černobílých fotografiích,...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Mníšku pod Brdy

    Opona o rozměrech 500 x 400 cm s motivem Kde domov můj sloužila pro divadelní ochotníky v Mníšku pod Brdy. Umístěna byla při jevišti v sále zdejší sokolovny. Oponu namaloval neznámý malíř pravděpodobně mezi lety 1940–1945. Jedná se o reprodukci obrazu Josefa Soukupa z roku 1940. Vzhledem k odlišnému formátu autor opony...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v obci Světnov

    Modrá opona o rozměrech 350 x 250 cm znázorňující město Žďár nad Sázavou a zdejší zámek. Dále je na ní vyobrazen znak Sokola a kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Vzácná opona ležela na půdě bývalé hospody půl století. Namalovaná je podle pohlednice vydané mezi roky 1897 až 1905. Tato unikátní opona se přestala...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v sokolovně v Kounově

    Oskar Brázda namaloval oponu v Kounově o rozměrech 650 x 390 cm bez nároku na honorář. Veřejnosti ji předal při otevření sokolovny dne 13. 6. 1937. Opona je skvostem sokolovny v Kounově. Dochoval se popis opony dle pojetí jejího tvůrce: Levá skupina představuje český lid, pohlížející s údivem na oráče, který z tvrdé...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve Štěpánovicích

    Alegorický výjev se sokolskou tematikou namaloval neznámý autor na oponu pro jeviště v hostinci U Chalupů ve Štěpánovicích (dnes místní část obce Výčapy v okrese Třebíč). Opona z 20. let 20. století byla bezesporu majetkem dramatického odboru Sokola, dnes je v soukromém vlastnictví. Na oponě je použit motiv z pohlednice...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve Strakonicích

    Oponu pro strakonickou sokolovnu o rozměrech 800 x 445 cm namaloval v roce 1898 strakonický rodák, malíř a dekoratér Alois Hanš. Malovat se učil v Písku u dekoračního malíře Mikuleho spolešně s Mikolášem Alšem. Pro nedostatek prostředků nešel s Alšem na akademii, ale vydal se do světa. Zakotvil na čas v Brazílii v Buenos...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve Svratce

    V roce 1928 se ve Svratce otevřela pro veřejnost sokolovna. Na tehdejší dobu to byla opravdu moderní budova pro účely tělovýchovné, kulturní a společenské. Návštěvníci mohli zhlédnout na jevišti oponu o rozměrech 700 x 450 cm,  dílo umělců Josefa Fialy, Jindřicha (dle signatury jde o Otu Bubeníčka) a Cíny Jelínka. V současné...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve vlastibořské sokolovně

    U opony ve vlastibořské sokolovně se nepodařilo zjistit autora ani rok jejího vzniku. Tvůrce opony vytvořil parafrázi slavného obrazu malíře Adolfa Liebschnera (1857–1919), příslušníka generace Národního divadla, jednoho z našich nejpopulárnějších výtvarných umělců 80. a 90. let 19. století. "Na bočnicích plátna vidíme...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve Vodňaněch

    Neznámý tvůrce opony loutkového divadla Sokola ve Vodňanech se inspiroval obrazem malíře Emanuela Boháče z roku 1925 Proroctví Libušino. Středový obraz věštící Libuše je rámován architektonickou dekorací. V levém oblouku tančící dívka v kroji, v pravém oblouku jinoch hrající na housle. V dolním pásu po stranách v medailonech...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve Zbirohu

    Opona je dílem Alfonse Muchy. Vznikla za jeho pobytu na zámku Colloredo-Mansfeldů v letech 1923–1924. Opona byla zhotovena na objednávku sokolského spolku pro jeviště v budově sokolovny, kde byla v roce 1924 nainstalována. Oponu Mucha vytvořil v ateliéru na zámku Zbiroh, kde pracoval od roku 1910 na Slovanské epopeji. Jedná...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Památná bronzová socha Antonína Švehly

    Říčanská socha Antonína Švehly pochází z roku 1936. Původní místo jejího odhalení bylo u radnice. Po Mnichovu byla za nacistů ihned v březnu 1939 odstraněna, ale nezničena. Díky úsilí rolníků byla v roce 1946 opět instalována a to již na své nynější místo – do parku nedaleko nádraží. Poválečná republika neměla s...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Pamětní deska Jana Zelenky-Hajského a jeho rodiny

    Pamětní deska věnovaná památce Jana Zelenky-Hajského a jeho rodiny byla odhalena na domě v Biskupcově ulici č.p. 1837/4 v Praze, kde Zelenka žil, v roce 2012. Deska nese následující nápis:  "V tomto domě žili: Jan Zelenka-Hajský , říd. učitel s manželkou Františkou a synem Milíčem. Poštovní úředník Václav Ruta s manželkou...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska k založení Sokola roku 1862 na domě čp. 3 v Panské ulici v Praze – Novém Městě

    V Panské ulici čp. 3 byl 16. 2. 1862  oficiálně založen český tělocvičný spolek Sokol. Stalo se tak při první valné hromadě, které se účastnilo celkem 75 osob. Starostou Sokola zde byl zvolen Jindřich Fügner (12. 9. 1822 – 15. 11. 1865), mezi členy prvního výboru se objevila jména Miroslava Tyrše, pozdějšího náčelníka Sokola...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Martina Tupého náčelníka župy Hanácké, který tragicky zahynul.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska na domě, kde se narodil Jindřich Fügner

    Na domě čp.970 v Růžové ulici 5 Praha 1 Nové Město je černá syenitová deska s bronzovým dekorem osazená v roce 1885 Sokolem s textem:  „Zde narodil se Jindřich Fügner dne 12.září 1822“ Více zde:  https://www.pametni-desky-v-praze.cz/products/fugner-jindrich-na-dome-cp-970-v-ruzove-ulici-2-v-praze-2-/ Jindřich...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní listina říčanských sokolů

    Pamětní listina odkazující na říčanské sokoly Šouleje (starosta jednoty) a Šolce (pokladník) – oba sokolští činovníci v letech 1924–1939. Nalezena při demolici klubovny, která probíhala v rámci výstavby nového atletického stadionu T.J. Sokol Říčany a Radošovice.

    Kategorie: Jiné

  • Plzeň – Štruncovy sady

    Štruncovy sady jsou pojmenovány po náčelníku Plzeňské župy br. Emilu Štruncovy. Narodil se v roce 1887 v Mirošově a zemřel v koncentračním táboře 29. ledna 1842 v Osvětimi. V únoru 1919, kdy se ustanovil IV. pluk stráže svobody, který hlídal pořádek v nově vzniklém Československu, stal se br. Štrunc jeho velitelem. Napsal...

    Kategorie: Jiné

  • Pomník Tyrše a Fügnera na Olšanských hřbitovech

    Pomník byl původně vystaven na počest Jindřicha Fügnera (12. 9. 1822 – 15. 11. 1865), jednoho ze zakladatelů Sokola. Místo na Olšanských hřbitovech, kde pomník stojí, zakoupila Česká obec sokolská v únoru 1866 a pro realizaci stavby byla utvořena speciální komise. Se stavbou se začalo na konci 60. let 19. století, a to podle...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Prapor Sokolské župy Plzeňské

    Prapor je z roku 1932, byl vytvořen a poprvé použit u příležitosti IX. sletu. Je zajímavé, že vítězný návrh vytvořil Svatopluk Máchal, syn Jana Máchala, podle kterého je pojmenována jedna z moravských žup. Návrh pana Svatopluka Máchala zvítězil v konkurenci známých plzeňských výtvarníků jako byl Hodek, Krs nebo Janke. Navíc...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor T. J. Sokol Plzeň Lobzy Petřín

    3. 8.1924 se konalo slavnostní rozvinutí praporu. V 9 hodin dopoledne konána slavnostní Valná hromada, o 3. hodině odpolední předání praporu zhotoveného sestrami z naší jednoty – slavnostní rozvinutí spojené s proslovem br. E. Tšídy. Na pořadu tělocvičná scéna Sen káněte, cvičení žen v národních krojích, recitace. Účastnilo...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor T. J. Sokol Roudnice n.L.

    Prapor byl rozvinut při příležitosti Slavnostního koncertu ke 150. výročí založení Sokola v Roudnici n.L. a Památného dne Sokolstva dne 8. 10. 2018. Na jeho pořízení finančně přispěli někteří členové Sokola.

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor T.J. Sokol Unhošť

    Nový prapor byl pravděpodobně pořízen k 40. výročí jednoty v roce 1927. Nyní je uložen ve sbírkách Melicharova vlastivědného muzea Unhošť. Původní prapor byl objednán již na jaře 1889 a ještě téhož roku byl i firmou Trenkwald z Prahy dodán. Cena praporu byla 45 zl. a na jeho pořízení se složilo členstvo jednoty. Plnou...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Řevnice – místo narození Antonína Hřebíka

    Pamětní deska umístěna na domě, kde se narodil významný sokol Antonín Hřebík – starosta Československé obce sokolské 1945–1948, poté emigroval do zahraničí, kde byl starostou celosvětového sokolstva.  Více informací informací o jeho životě viz wikipedie.  https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_H%C5%99eb%C3%ADk...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Roudnice nad Labem – budova bývalé sokolovny

    Sokolovna postavena v roce 1886. Kompletně dostavěna, vybavena a slavnostně otevřena byla až v roce 1888 u příležitosti 20. výročí roudnického Sokola. V květnu 1918 byla prodána za 60 000 korun a dnes v ní sídlí Základní umělecká škola.

    Kategorie: Sokolovny

  • Roudnice nad Labem – pamětní deska sokolským obětem nacismu

    Pamětní deska sokolským obětem nacismu. Umístění: vestibul Kina Sokol, Masarykova 1212, Roudnice nad Labem. Pamětní deska věnovaná 37 sokolským obětem nacismu, kteří byli popraveni, umučeni či padli během náletu ruských letadel na Roudnici n. L. dne 9. května 1945. Odhalena 2 .června 1946, ale v 50. letech přemístěna...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Roudnice nad Labem – reliéf Dr. M. Tyrše

    Reliéf Dr. Miroslava Tyrše . Umístění: vestibul kina Sokol, Masarykova 1212, Roudnice nad Labem. Tento reliéf byl umístěn na Tyršově kameni v Tyršově parku, kde byl v roce 2011 zachráněn před zcizením. Od roku 2013 je umístěn ve vestibulu kina Sokol a na Tyršův kámen byla umístěna kopie.

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Roudnice nad Labem – sádrový reliéf a měděná deska – Dr. Miroslav Tyrš

    Reliéf a deska Dr. Miroslav Tyrš. Umístění: Vstup na Tyršův stadion, Sokolská 1284, Roudnice nad Labem. Reliéf dr. Miroslava Tyrše od neznámého umělce s iniciály J. Č. byl umístěn v 70. letech na popud sokolského cvičitele Jožky Malčíka. V roce 2018 k němu přibyla měděná deska s nápisem Dr. Miroslav Tyrš 1832 – 1884,...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Roudnice nad Labem – Tyršův kámen

    Tyršův kámen . Umístění: Tyršův park u ulice K Řípu, Roudnice nad Labem. Kámen s kovovým reliéfem byl odhalen v říjnu 1935. Během nacistické okupace byl reliéf uschován a po válce ho sokolové opět instalovali. V roce 2011 byl zachráněn před zcizením, vznikla jeho kopie, která s informační tabulkou byla odhalena 8....

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Rozhledna Máminka – jeden schod věnovaný sokolkami

    V roce 2015 na Krušné hoře u obcí Hudlice a Nový Jáchymov, na okraji hlubokých křivoklátských lesů, vyrostla rozhledna Máminka, která nabízí turistům krásný výhled na nádhernou okolní krajinu. Na rozhlednu přispěli různí donátoři, kteří pak mohli mít text umístěn na schodu. I zde se Sokol finančně podílel – konkrétně...

    Kategorie: Jiné

  • Socha Jana Podlipného

    Pomník prvního starosty České obce sokolské se nachází v parku před Libeňským zámečkem, na  Elsnicově náměstí. Vystavěn byl v roce 1935 podle návrhu sochaře Jaroslava Brůhy, který sám měl k Sokolu velice blízko, a architekta Jana Bloudka. V roce 2009 byl pomník renovován.  Jan Podlipný se narodil 23. srpna 1848 v obci...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • sokolovna T.J. Sokol Praha VII

    Stavitel Josef Vaňha, stavební dozor vykonával V. Knakal.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Babice nad Svitavou

    základní kámen 17. 6.1906  otevřena 2. 7. 1907  slavnostní předání veřejnosti 1. 9. 1907

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Henčlov

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Jihlava

    Jihlavská sokolovna byla postavena ve stylu českého funkcionalismu, v současné době je kulturní památkou. Má betonový skelet s cihlovou výplní. Vlastní a provozuje ji T. J. Sokol Jihlava, nachází se ve velmi dobrém stavu.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Kyšice

    Jednota vznikla oddělení části členů z unhošťského Sokola po I. světové válce. Pozemek na stavbu sokolovny přidělen obcí v roce 1922. 27. 7. 1924 položen základní kámen nové sokolovny. Jednota byla obnovena v roce 1991, ale zanikla v průběhu 90. let. Objekt získala obec Kyšice od ČOS v roce 2004. V roce 2013 byla...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Nový Knín

    Sokol v Novém Kníně byl založen v roce 1898. První spolkovou místností se stal hostinec Na Hrádku, v jehož sále se sokolové scházeli a cvičili. Sokolská činnost se začala v městečku rozvíjet, kromě cvičení pořádala jednota různé kulturní večírky a taneční zábavy. První spolkovou místnost nahradil později sál U Fonů. Během...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Plzeň-Petřín

    Malá sokolovna na plzeňské perfirii, původní název jednoty dle obce, ke které jsme v době založení (1919) spadali – T.J. Sokol Lobzy-Petřín. Uvedena do provozu v roce 1932, spolu s koupí pozemků financována zejména půjčkami, dary a obětavou prací členů, financování napomohla zábavní a vzdělávací činnost – loutková...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Plzeň-Skvrňany

    Sokolovna ve Skvrňanech – T. J. Sokol Skvrňany Do r. 1921 se cvičilo v pronajatých místnostech místní školy, později v sále restaurace "U Brantlů" a nakonec v sále restaurace "U Raisů" V roce 1908 vzniká družstvo pro výstavbu tělocvičny a zřízení venkovního hřiště Toto družstvo skládá účty z provedených...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Praha-Hanspaulka

    Sokolovnu postavili členové jednoty Sokol Dejvice II. Za své sídlo si jednota zvolila a zakoupila původní hájovnu Na Hanspaulce 2/166, později zakoupili také pozemek nad bývalou hájovnou pro letní cvičiště. V roce 1940 bylo přistoupeno k výstavbě vlastní sokolovny, i když to bylo již v době německé okupace, povedlo se...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Český Brod

    Sokolovna v Českém Brodě z let 1884–1885 se řadí mezi nejstarší budovy tohoto typu na území České republiky. Autorem projektu byl významný pražský architekt Jan Koula, českobrodský rodák a člen Sokola. Tato architektonicky i urbanisticky hodnotná stavba patří mezi jeho nejstarší a nejvýznamnější díla, navíc postavená pro...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Dolní Chabry

    Na pozemku, který chaberský Sokol zakoupil v polovině 20. let 20. století, byla po II. světové válce zbudována Sokolovna, jejímž základem je montovaný vojenský objekt přestěhovaný z německého pohraničí. Dostavba byla realizována dobrovolnou prací jeho členů a 22. 12. 1946 slavnostně otevřena. V 80. letech 20. století se v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T.J. Sokol Zbraslav

    Roku 1926 vzniká návrh budovy sokolovny se dvěma sály – tělocvičnou a přízemním sálem biografu, který vypracoval člen zbraslavské jednoty, architekt Kavalír. 11. dubna 1927 byla sestavena ze zástupců jednoty a Družstva finanční komise pro výstavbu sokolovny. Dne 18. srpna 1928 správní výbor jednoty schválil výstavbu podle...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Třebětice

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Unhošť

    Historie se začala psát již mnohem dříve. V roce 1889 byl založen stavební fond pro postavení vlastní sokolovny, prvním vkladem bylo 16 zlatých. Částka postupně rostla díky darům členů nebo z výtěžku akcí pro veřejnost a v roce 1900 bylo ve fondu již 2620 zlatých. Jelikož se po letech shromažďování blížila chvíle vlastní...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Benátkách nad Jizerou

    V roce 1904 se stala Jednota majitelem domu č.p. 87 v Nových Benátkách (za 4.200 zl.), na jehož místě by měla býti postavena tělocvična. V roce 1905 byl požádán bratr Volf aby zhotovil skicu na stavbu a bratr Chramosta byl pověřen vypracováním projektu a rozpočtu. Akce pro získání bezúročných půjček od peněžních ústavů...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Českém Dubu

    K prvnímu pokusu založit v Českém Dubu spolek Sokol dochází už v roce 1865. V prostředí většinově německém se ale české spolkové činnosti nedařilo. Ačkoli si členové nově ustaveného spolku pronajali ke cvičení dvorek vedle hostince, kde si postavili letní tělocvičnu, nemělo fungování místního Sokola dlouhého trvání a po dvou...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Jablonci nad Nisou

    Jablonecká sokolovna byla postavena německým tělocvičným spolkem Turnverein. V roce 1946 budovu získali jablonečtí sokolové jako náhradu za jejich válkou zničené nemovitosti. Jedná se o reprezentativní novorenesanční budovu zapsanou v ústředním seznamu kulturních památek. Stavba je třípodlažní a sloužila nejen pro...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Kolíně

    Sokol v Kolíně patří mezi devět sokolských jednot, které vznikly záhy po založení Tělocvičné jednoty pražské roku 1862. Místní jednota se ustavila 24. června 1862, byla tak tedy čtvrtou sokolskou jednotou na českém území. Kolínský Sokol se dostával do povědomí širokého okolí hlavně díky svým výletům, které doprovázela...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Lounech

    Sokol v Lounech byl založen roku 1867 jako sedmnáctá jednota v českých zemích. Nejdříve cvičili sokolové ve zdejší škole, poté v sále u Františka Drtiny, bývalého starosty místního Sokola. Kolem roku 1888 přijali lounští sokolové desetileté bezplatné pohostinství v Krýzlově sále v Lázních. V této době se už ale uvažovalo o...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Pardubicích

    Pardubický Sokol byl založen v červnu roku 1863, ale činnost se začala prakticky více rozvíjet až o čtyři roky později. Tehdy se starostou jednoty stal Václav Bubeník, který byl zároveň starostou města. První cvičení se odehrávala ve zdarma propůjčované chodbě městské reálky, což byly prostory naprosto nevyhovující a...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Poděbradech

    Sokol v Poděbradech byl založen 1. srpna 1863. Z počátku členové cvičili v létě na dvoře staré radnice. Tohoto cvičení se opakovaně účastnil i sám Dr. M. Tyrš, který dle svědectví "pravidelně vrhal oštěpem proti dveřím kasáren, vedle kterých byl vojenský záchod (a ten hrozně zapáchal). V zimě pak sokolové cvičili v pronajaté...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Přelouči

    Základní kámen sokolovny v Přelouči byl položen 29. září 1926. Celé tři roky byla stavba podporována členy jednoty. Ke slavnostnímu otevření došlo1. a 2. června roku 1929. Otevření bylo doprovázeno bohatým kulturním programem. Tělocvičná jednota Sokol Přelouč vznikla již v roce 1888 a velice dlouho jí chyběly jakékoliv...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Rakovníku

    Dne 25. července 1869 proběhla v Rakovníku ustavující valná hromada spolku Sokol. Protože však město nemělo do té doby ani hasičský sbor, vznikla na naléhání městské rady organizace s názevm Tělocvičnohasičský spolek Sokol. Zahájení vlastní činnosti spolku se posunulo až do roku 1870. Cvičilo se v zadní části hostince U...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Říčanech – Radošovicích

    Po válce obnovený Sokol Radošovice pokračoval ve svých aktivitách. Roku 1947 se jednotě podařilo to, co se nepodařilo nikdy sokolům v Říčanech: vybudovat sokolovnu. Ta byla postavena na dosavadním cvičišti na východním okraji Radošovic, v dnešní Strašínské ulici. Podle vzpomínek pamětníků byla, podobně jako BIO Sokol,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Telči

    Družstvo pro postavení sokolovny v Telči bylo založeno již na konci 19. století. K vlastní stavbě budovy sokolové přikročili na konci roku 1921. Po prohlídce tělovýchovných zařízení v okolí i v Praze, vypracoval telčský stavitel Ludvík Srb zdarma plány na stavbu. Zohlednil přitom jak požadavky cvičitelského sboru, tak přání...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna ve Bzenci

    Budova bzenecké Sokolovny vznikla již někdy v druhé polovině 17. století jako panský pivovar. Po roce 1918 řešila bzenecká jednota Sokol problém s nedostatkem místa pro pořádání cvičení, schůzí a přednášek díky velkému nárůstu nových členů po rozpadu rakouské monarchie. Pro stavbu nové budovy nedisponovala dostatkem...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolská opona v Plánici

    Jedná se o 5 obrazů – fragmentů opony, které zůstaly z někdejší opony dramatického odboru Sokola v Plánici (okres Klatovy). Fragmenty bohužel neumožňují usuzovat o motiu opony jako celku. Připomínají spíše přírodní motivy z pravděpodobnějšího prospektu lesa. Původně se však mělo údajně jednat o vedutu města. Dochovaných 5...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Sokolský prapor v Peruci

    Tělocvičná jednota Sokol byla v Peruci založena v roce 1896. Poprvé přišel s myšlenkou pořídit prapor bratr E. Preisler. Sám přispěl částkou 30 Kč. Definitivně rozhodla valná hromada jednoty o pořízení praporu 22. ledna 1928. V krátké době se ve sbírce vybralo přes 6 000 Kč. Přispěli jak členové zdejší jednoty, tak příznivci...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • spolkový prapor TJ Sokol Vrané nad Vltavou I.

    Prapor o rozměru 110x140 cm pochází z roku 1921. Je zhotoven z několika vrstev tkanin, a to svrchní vlněné tkaniny na jedné straně červené a na druhé straně bílé barvy a podkladového bavlněného plátna, které působí jako výztuž a zároveň zpevňující podklad pro plastickou výšivku. Celý prapor je olemován kroucenou šňůrou...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Stolperstein br. Smrčkovi v Olomouci

    Stolperstein před domem v ulici Švermova 7, kde bydlel br. JUDr. Otakar Smrčka, starosta olomoucké župy, advokát popravený nacisty.  V srpnu roku 2015 byl stolperstein slavnostně položen za účasti krojovaných sokolů a dětí ze sokolského příměstského tábora. Br. Otakar Smrčka Byl jedním z nejvýznamnějších členů...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Stránov – pomník připomínající pobyt Tyrše

    Pomník s plastikami připomíná krátký pobyt Miroslava Tyrše v zámeckém areálu ve Stránově, kde bydlel u svého strýce Bedřicha Kirschbauma.  Nápis: Miroslav Tyrš, tvůrce sokolství českého V ROCE 1841 PROŽIL ZDE ČÁST SVÉHO DĚTSTVÍ Dr. MIROSLAV TYRŠ TVŮRCE SOKOLSTVA ODHALENO 14. ČERVNA 1931 TĚLOCVIČNOU JEDNOTOU...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • T. J. Sokol Plzeň I.

    V roce 1896 byla slavnostně otevřena budova Sokola Plzeň I. na místě zvaném Obcizna. Ta je zmiňována například na Plánu královského města Plzně upraveného městským stavebním úřadem z let přibližně 1895 až 1896. Jedná se o alternativní název pro oblast Městského sadu, který se rozkládal mezi dnešní (i tehdejší) tělocvičnou...

    Kategorie: Sokolovny

  • T. J. Sokol Pražský

    Budova Sokola Pražského stojí v samém centru Prahy, v Městské památkové rezervaci. Historická budova byla postavena v letech 1863–1864 podle projektu architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna za stěžejního finančního příspěvku od významného pražského obchodníka a prvního starosty Sokola, Jindřicha Fügnera. Hlavní sál budovy...

    Kategorie: Sokolovny

  • T. J. Sokol Uherské Hradiště

    Kategorie: Sokolovny

  • Tyršův dům, sídlo ČOS

    Palác do dnešní podoby ze starších obytných domů vystavěli Michnové z Vacínova. Poté, co objekt prodali, střídal několik let majitele. Palác koupila ve zdevastovaném stavu v roce 1921 Československá obec sokolská, ta vypsala soutěž na projekt stavby Tyršova domu. Z 23 návrhů první cenu získal architekt František Krásný....

    Kategorie: Sokolovny

  • Tyršův most v Plzni

    Tyršův most , pojmenovaný po jednom ze zakladatelů Sokola, je silniční most přes řeku Radbuzu v Plzni . Jde o první zcela svařovaný obloukový most v Česku a ve své době byl řazen mezi pět nejodvážnějších konstrukcí světa. Projekt mostu vytvořil prof. František Faltus , tehdejší konstruktér ve Škodovce , jejíž mostárna...

    Kategorie: Jiné

  • Ulice Doudova Praha-Podolí

    Na Praze 4 se nachází ulice, která vede z podolského nábřeží nahoru na Pankrác. Jmenuje se Doudova a je pojmenována po legionáři a sokolu Václavu Doudovi. Ulice svůj název dostala poprvé v době svého vzniku v roce 1925. Za druhé světové války byla na pět let přejmenována. Nesla jméno po německém císaři a českém králi...

    Kategorie: Jiné

  • Unhošť, Suchý mlýn – pamětní tabule k pobytu R. Tyršové a K. Fügnerové

    Tabule je umístěna na budově Suchého mlýna.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Župní dům v Roudnici n. Labem

    Tento župní dům byl Sokolskou župou Podřipskou zakoupen 29. prosince 1937 a po stavebních úpravách (z původního domu zbyla pouze část obvodového zdiva) slavnostně otevřen 1. dubna 1938. Na valné hromadě župy 27. března 1938 navrhli zástupci Sokola Podlusky, aby dům nesl název „Blažkův sokolský dům“. (MUDr. Antonín Blažka byl...

    Kategorie: Sokolovny