Databáze sokolských památek v České republice


  • Sokolovna Plzeň I.

      Stavba sokolovny pochází z dílny architekta Josefa Podhajského. Byla postavena v novorenezančním stylu v letech 1892 až 1896. V roce 1904 byla provedena instalace elektrického osvětlení. V roce 1896 byla slavnostně otevřena budova Sokola Plzeň I.(tehdy ještě jednota jsoucí jedinou jednotou v Plzni nesla název...

    Kategorie: Sokolovny

  • 'Rodný' dům Václava Šamánka – zakladatele Libereckého Sokola

    Jedná se o dům, který Václav Šamánek obýval a v kterém pracoval od roku 1884, kdy v Liberci opustil vojsko a založil si soukromou lékařskou praxi, až do osudného dne 9. 5. 1916, kdy zemřel. V domě se nacházela jeho ordinace a kancelář. Václav Šamánek paradoxně zemřel když ho cestou od pacienta postihl akutní infarkt, kterému...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Atletický stadion T. J. Sokol Říčany a Radošovice

    Kategorie: Sokolovny

  • Bendlova chata

    Sokolská župa Krušnohorská - Kukaňova chatu zakoupila v roce 1929 a pojmenovala po Dr. Václavu Bendlovi, bývalém župním starostovi.

    Kategorie: Sokolské chaty, boudy

  • Beroun – Tyršův kámen

    Sokol v Berouně již v roce 1931 dal popud k sestavení výboru pro oslavy stých narozenin dr. M. Tyrše, které vyvrcholily v září roku 1932. V tzv. Tyršově týdnu se konaly cvičební hodiny a přednášelo se o Tyršově životě. V den Tyršových narozenin se konal slavnostní večer, při kterém vedle recitace, sborového a sólového zpěvu...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • BIO Sokol v Říčanech

    Když se před rokem 1921 sokolové v Říčanech rozhodli postavit svůj biograf, založili Biografický odbor jednoty , v jehož čele stanul MUDr. Viktor Kraus. Původní biograf byl zbudován ze dvou montovaných vojenských baráků, které byly zakoupeny v Broumově, dopraveny do Říčan a postaveny na pozemku Sokola. Zděnou stavbu...

    Kategorie: Sokolské biografy

  • Biograf Elektra, někdejší majetek T. J. Sokol Plzeň I.

    Soubor bia Elektra, činžovního domu a obchodního domu ASO V únoru roku 1930 byla Tělocvičnou jednotou Sokol Plzeň I. vyhlášená architektonická soutěž na stavbu kina s obchodním a obytným domem. Pro místo v nároží Jungmannovy (dnešní Americké) třídy a Lucemburské (dnes Škroupovy) ulice. Soutěže se zúčastnilo 22...

    Kategorie: Sokolské biografy

  • Budova bývalé sokolovny v Havlíčkově Brodě

    Sokolská jednota v Havlíčkově Brodě byla oficiálně ustavena na první valné hromadě konané dne 20. září 1868. Zdejší příznivci sokolských myšlenek však cvičili už od července téhož roku, a to v místě Mahlerovy továrny. Mladá jednota si tehdy pořídila bradla, žebřík, 15 párů činek po 3 librách, po jedné 30, 40 a 50 liberní. V...

    Kategorie: Sokolovny

  • Busta Václava Šamánka – zakladatele Libereckého Sokola

    MUDr. Václava Šamánka dnes připomíná název jedné z libereckých ulic. V ní je na zahradě ZŠ 5. května umístěna busta od německého sochaře Karla Kolaczeka.   Václav Šamánek Václav Šamánek (23. října 1846 Milotice u Kyjova – 9. května 1916 Liberec) byl český lékař a politik, menšinový aktivista na Liberecku....

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Bývalá 'sokolovna' Božkov (u Plzně)

    Jednota Sokol Božkov (u Plzně) zřízena 25. 8. 1911. O sedm let dříve vzniká v Božkově DTJ, které si v roce 1923 staví tuto budovu na pozemku zakoupeném od jisté p. Kočandrlové za cenu 27 480 korun. Budova otevřena 17. října 1923. Během války v objektu působilo Kuratorium pro výchovu mládeže. Budova připadla do...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá 'sokolovna' Lenora

    S neustále narůstající členskou základnou místního Deustcher Turnvereinu začala nabývat stále na významu otázka vybudování vlastní tělocvičny. Tato myšlenka byla realizována v letech 1907-1908 díky velkému nasazení všech lenoráků a díky mimořádné podpoře majitele sklárny Heinricha Kralika von Meyrswalden. Pozemek nad...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá (původní) sokolovna Litovel

    Prostředí města Litovle v 70. letech 19. století nebylo přívětivým místem pro vznik sokolské jednoty. Česká menšina ve městě byla pasivní a nejednotná, nejbohatší a nejvlivnější měšťané, stejně jako zastupitelstvo, byli Němci, a tento stav se zdál být neměnným. Přesto však k založení jednoty v Litovli došlo. Přípravné práce...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá Fügnerova sokolovna v Jaroměři

    Fügnerova sokolovna alias Sokolský dům alias Městské divadlo v Jaroměři. Sokol byl v Jaroměři založen na ustavující schůzi již 17. 11. 1862 a ještě v průběhu 60. let získal místo ke cvičení na parcele na Pražském předměstí. V roce 1884 byl založen fond na stavbu nové tělocvičny. Na počátku 90. let 19. stol. členové...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá původní sokolovna Božkov (u Plzně)

    Jednota Sokol Božkov (u Plzně) byla zřízena 25. 8. 1911. V roce 1913 jí bylo zapůjčeno letní cvičiště v ohradě pivovaru Světovar.  Rokem 1928 jednota zahájila podnikání v hostinci p. Žáka na Karlíně, zřídila biograf za 38 939 korun. O dva roky později zakoupila hostinec p. Žáka čp. 115 za 337 000 korun, v místě kůlny...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá původní sokolovna Kdyně

    Nepodařilo se dohledat žádné podrobnější informace. Jednalo se zřejmě o provizorní zázemí, před dostavbou nové sokolovny. Pozice v mapě je vyznačena pouze orientačně (přesnou lokalitu neznáme).

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá původní sokolovna Kralupy nad Vltavou

    K založení kralupského Sokola došlo v restauraci U Holubů 15. července 1884. Roku 1893 byl položen základní kámen ke stavbě nové tělocvičny. V roce 1914 byla budova sokolovny předána k užívání organizaci Červený kříž. Po přesunu tělocvičné činnosti do upravené stodoly Jodlova statku se v průběhu roku 1920 objekt dispozičně...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá původní sokolovna Krmelín

    10. 12. 1911 na veřejné valné hromadě vzniká Tělocvičná jednota Sokol Krmelín. Předtím skupina nadšenců po vzoru okolních obcí organizovala pravidelná cvičení v pohostinství P. Máchy. Na darovaném pozemku od pana Jana Havránka se začalo stavět sportoviště, kde se později svépomocí začala stavět sokolovna. Slavnostně otevřena...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá původní sokolovna Kroměříž

    Tělocvičná jednota Sokola Kroměříž byla založena 25. 11. 1865. Vznikla po návštěvě Dr. Miroslava Tyrše s padesáti krojovanými sokoly v Kroměříži při příležitosti národní slavnosti a svěcení praporu pěveckého spolku Moravan. Měšťané byli tak nadšeni touto návštěvou, že za dva měsíce po této události založili Sokol....

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá původní sokolovna Pozořice

    K založení tělocvičné jednoty Sokol Pozořice dochází na počátku 20. století. Stalo se tak na valné hromadě dne 21. září 1902 v hostinci U Bílé růže pana Petra Šmerdy. Činnost nebyla snadná. Nebyla stálá místnost pro cvičení, chybělo nářadí. Majitel hostince U Bílé růže zprvu dovolil cvičení v sále pouze za nepříznivého...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá původní sokolovna Přerov (Na Marku)

    Sokolovna Na Marku, později kino Alfa, později kino JAS V roce 1887 byl podán návrh na zbudování vlastní tělocvičny, protože ředitelství gymnázia nejevilo valné přízně sokolské jednotě. Stavební místo Na Marku, naproti nynější sokolovny, darovalo obecní zastupitelstvo, plány byly zhotoveny bezplatně. Bylo ustaveno...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá původní sokolovna ve Vyškově

    Podnět k založení sokolské jednoty ve Vyškově vzešel od stavitele vyškovského cukrovaru Krátkého, který pro tuto myšlenku získal syna mlynáře Aloise Součka. První nadšenci začali cvičit v zahradě u Součkova mlýna v létě r. 1868. Stanovy vyškovské sokolské jednoty byly schváleny v srpnu (přípravným výborem) až listopadu (na...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá původní sokolovna Velké Těšany

    Činnost jednoty ve Velkých Těšanech byla od jejího založení v roce 1920 (jako pobočky Sokola Jarohněvice-Šelešovice) velice bohatá. Dne 10. června 1923 byla prohlášena za samostatnou jednotu Sokol. Byl pociťován nedostatek stálé, kryté tělocvičny. V roce 1925 bylo započato s její výstavbou. Místo bylo vybráno naproti...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá původní sokolovna Žatec

    Původní český spolkový dům v Žatci získal název podle místního spolku usilujícího o větší vliv Čechů ve městě, kde tehdy stále ještě dominovala německá populace. Spolek zde vznikl o celých 12 let dříve než Sokol. Sokolové získali objekt do svého vlastnictví až v roce 1930 a využívali ho pro své schůze a část činností....

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna (Horní) Litvínov

    Česká menšina v Horním Litvínově a Chudeníně založila roku 1896 tělocvičnou jednotu Sokol. Stalo se tak v hostinci "U Vycpálků", který stával poblíž dnešní železniční stanice Litvínov. Cvičení probíhala zatím v pronajatých sálech hostinců.  V roce 1921 jednota zakoupila část zámeckého parku, kde bylo vybudováno hřiště,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna a městské lázně Vsetín

    Sokol byl ve Vsetíně založen 23. května 1893, k jeho zakladatelům patřili významní občané města, např. továrník Karel Bubela, architekt Dušan Jurkovič nebo městský stavitel Michal Urbánek. M. Urbánek stál v čele Sokola celkem 30 let. A právě on umožnil na zahradě svého domku zřízení sokolského cvičiště a domek, kde...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Bílina

    Bílinská jednota byla založena 15. října 1895. Od počátku svého vzniku byl Sokol vypovídán ze všech hostinců, neboť tato zařízení provozovala německá část obyvatelstva. Po krátkou dobu byly jednotě umožňovány srazy v hostinci Germania na Újezdě, v městské části, kde Sokol plánoval výstavbu své tělocvičny. Pozemek, na kterém...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Blansko

    Výnosem c. k. místodržitelství v Brně ze dne 20. září 1892 byl oficiálně založen spolek Tělocvičné jednoty Sokol v Blansku. Podnět k založení jednoty dali dělníci, kteří přišli z Čech do Blanska do továrny K. & R. Ježek. Spolková místnost byla v Dělnickém domě. V roce 1893 se začaly objevovat rozpory mezi Sokolem a mezi...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Borová u Poličky

    Sokolovna je vybavena kuchyní, výčepem, jídelnou, sociálním zařízením (WC, sprchy), sálem pro míčové hry a sálem na stolní tenis. Ačkoliv sportovní možnosti sálu v sokolovně zůstaly zachovány, svému účelu již budova neslouží, je pronajímána pro různé účely. U sokolovny je sportovní areál, který má kurt s umělou...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Bošovice (okr. Vyškov)

    V roce 1946 byla postavena sokolovna s velkým jevištěm a moderním vybavením. Sál byl však využíván především při zkouškách a pro estrády, divadelní představení se i nadále hrála v kulturním domě nebo v přírodě Na hájku. Rekvizity a kostýmy si půjčovali ze Státního divadla v Brně. Objekt je po rekonstrukci střechy.

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Cerhenice

    Činnost zahájila místní jednota Sokol rokem 1910. Českobrodský časopis Naše hlasy přinesl v sobotu 23. srpna 1913 článek o slavnostním otevření „Sokolny cerhenické minulou neděli": V předvečer uspořádána byla akademie za spoluúčasti kvarteta z Prahy a sesterské jednoty kolínské. Ačkoli bylo počasí velmi nepřívětivé,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Černovice

    Tělocvičná jednota Sokol vznikla v Černovicích již v roce 1897. Základní kámen sokolovny byl položen v roce 1922. Vlastní stavba dle projektu Václava Bárty se ale uskutečnila až v roce 1933 a to za pouhých 214 dnů. Stavba byla zahájena 27. března a již 28. října 1933 došlo ke slavnostnímu uvedení do provozu. Záhy se...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Chrást u Plzně

    Tělocvičná jednota Sokol byla v Chrástu založena přičiněním několika zdejších čelnějších občanů na podzim roku 1901. Na 8. prosince byla svolána první valná hromada, na které byl zvolen správní výbor a další činovníci. Za starostu byl jednohlasně zvolen řídící učitel Viktor Dostál a za jednatele učitel Jan Mukenšnábl. Bratr...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Čtyřicet Lánů (Svitavy)

    Lány jsou část města Svitavy tvořící jeho jižní a západní část. Původně se jednalo o samostatný městys Čtyřicet Lánů (v roce 1930 měla obec 2728 obyvatel, z toho bylo 2539 německých občanů), který byl roku 1960 společně s tehdejším Moravským Lačnovem přičleněn k městu Svitavy jako jedna z místních částí. Katastrální území...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Dobřany

    Dobřanská jednota vznikla roku 1907. Budova bývalé sokolovny v současné době prochází komplexní rekonstrukcí. Dochází k její komplexní modernizaci, včetně změny dispozice na specializovanou hernu stolního tenisu.

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Dolní Kralovice

    Místní jednota byla založena roku 1907. V roce 1963 bylo vládou schváleno rozhodnutí o výstavbě velké vodárenské nádrže na Želivce, jejíž stavba byla zahájena v roce 1965. Tím bylo také rozhodnuto o likvidaci celých původních Dolních i Horních Kralovic. Bourání obce začalo roku 1968, od roku 1970 se občané Dolních...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Drnovice (okr. Blansko)

    Místní jednota vznikla roku 1920. Ze sokolovny je dnes obecní kulturní dům.

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Drnovice (okr. Vyškov)

    Místní jednota založena roku 1908. Sokolovna stála do roku 1950, za ní se nacházelo sokolské hřiště. Následně se přesunula činnost do kulturního domu na návsi. Na parcele původní sokolovny č.p. 313 se dnes nachází rodinný dům.

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Dubí u Teplic

    V roce 1928 objednal Dělnický tělocvičný spolek v Dubí (Allgemeinen Arbeiter – Turnverrein in Eichwald) výstavbu Lidového domu v dnešní ulici U Hřiště. Lidový dům (Volkshaus) byl již tehdy pojat jako multikulturní centrum se sálem (tělocvičnou) a jevištěm, šatnami, hostinskými pokoji, kuchyní, občerstvením s pivnicí, záchody...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Ervěnice

    Ervěnice – městečko pod Krušnými horami na rozhraní okresů Chomutov – Most, téměř se 6.000 obyvateli smíšené česko-německé národnosti. V těsné blízkosti se nacházel povrchový důl Hedvika (po roce 1945 postupně přejmenovaný na Velkodůl čsl. Armády – VČSA) a ervěnická elektrárna. Psal se říjen 1898, když na ustavující...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Heřmanův Městec

    Městská sokolovna v ulici Jiráskova je využívána jak pro sportovní vyžití, tak i pro různé kulturní a společenské akce. Pravidelně se zde pořádají koncerty, divadelní představení, plesy a zábavy. Do majetku města byla převedena v roce 2015 na základě dohody obce s místní sokolskou jednotou, která nebyla schopna ufinancovat...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Hostomice

    Místní jednota patřívala pod župu Jungmannovu. K roku 1932 eviduje obec provoz sokolského biografu. Slavnost otevření sokolovny se konala 15.–17. 5. 1937. Původní sokolovna byla vždy jednou z dominant centra Hostomic a dlouhá léta sloužila též jako podpora místní základní škole, neboť zde celé generace dětí školou...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Hostomice nad Bílinou

    Sokolovnu a Národní dům v Hostomicích si nechali postavit místní sokolové poté, co uspořádali sbírku a opatřili si úvěr. Nová budova sokolovny byla slavnostně otevřena v roce 1922. Sokolovnu hojně využíval dramatický odbor místní jednoty, který byl založen již v roce 1907. Jedná se o volně stojící nárožní budovu se...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Hranice u Aše

    Rossbašská Turnhalle (sokolovna) byla postavena v letech 1932–33 v tehdejší ulici Pfarreineweg (K Farskému lesu, dnešní Sportovní). Součástí Turnhalle byla také restaurace, kde se scházeli místní turneři. Tento hostinec zanikl po odsunu původního obyvatelstva a v poválečné době byl využíván pouze v době konání společenských...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Hrdlovka – Nová Ves

    Zaniklá obec Hrdlovka se nacházela v podhůří Krušných hor asi 2 km jižně od Oseka. V roce 1919 ve vsi žilo 937 Něm­ců a 2 866 Čechů a z obce se stalo malé prů­myslové městečko. Původně malé zemědělské obce Nová Ves a Hrdlovka zažívaly díky rozmachu hornictví společně s celým Podkrušnohořím bouřlivý rozvoj. Díky hornictví...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Janské Lázně

    Žíněnky, ribstole i hrazdy už definitivně opustily velký sál bývalé sokolovny – původního lázeňského domu č. 55. Vystřídalo je 21 panelů s dobovými fotografiemi i artefakty a zážitkové prvky k historii lázeňství v Janských Lázních a v polském Szczawno-Zdróji. Atraktivní budovu někdejší sokolovny, dříve známou pod názvem...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Jaroměř-Josefov

    Budova sokolovny evidovaná od 3. 5. 1958 jako kulturní památka rejst. č. ÚSKP 21873/6-1771 je hodnotným dokladem vývoje architektury města Josefova a jeho stavebního vývoje v 30. letech 20. století. Mimo jiné je také zajímavým příkladem sokolské architektury vůbec. Budova sokolovny vznikla výraznou přestavbou...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Jaroměřice nad Rokytnou

    V parkové úpravě situovaná solitérní dvoupodlažní budova sokolovny s výrazným a monumentálním portikem byla realizována v r. 1925 v duchu klasicizující moderny. V 70. letech byl tělocvičný sál rozšířen o postranní křídla. Stavba byla realizována v letech 1923–1925 místním stavitelem Františkem Veškrnou pravděpodobně přímo...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Kdyně

    Začátky sportovního dění začínají ve Kdyni pod hlavičkou Sokola v roce 1869. Zakládající valná hromada se uskutečnila v hostinci pana Hostaše na náměstí (dnes čp. 154), účastnilo se jí 55 členů. O rok později již kdyňská sokolská jednota měla 96 členů, a tak se začalo s hledáním vhodných prostor ke cvičení. Členové cvičili...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Kojetín

    Ustanovující výbor kojetínské jednoty se sešel dne 28. března 1888. Koncem roku 1889 měla jednota v Kojetíně již 75 členů. Důležité rozhodnutí schválila valná hromada v počátku roku 1889. Svým usnesením schválila vstup kojetínského Sokola do župní jednoty Moravské v Brně, do okrsku přerovského. Podobně jako jiné spolky a...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Kokonín

    Sokolovna byla postavena počátkem třicátých let minulého století. Byla postavena německým spolkem jehož členové si pokládali za čest přispět na výstavbu této vysoce ceněné společensko sportovní budovy v obci. Na výstavbu bylo využíváno také zdrojů z kina, které bylo zprovozněno jako první příjmy z jeho provozování byly...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Koloveč

    Místní jednota Sokola byla založena roku 1896. Jednání o stavbě sokolovny ale započala až v roce 1922. Sokolové však měli zpočátku k dispozici pouze 20 000 Kč, finančně byl projekt podpořen ze strany obce, místní cihelny a barona Dr. Pergla. Stavbu řídil zdejší mistre Antonínem Umprechtem, pozdější dlouholetým starostou...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Konice

    V roce 1921 byla v Konici vystavěna budova sokolovny. Se stavbou se započalo 11. března, 15. května bylo slavnostní odhalení základního kamene, 25. září konáno slavnostní otevření. Plány vypracoval stavitel Petr Kočíř, stavbu provedli společně stavitelé: Petr Kočíř, Jasef Daněk a Antonín Valenta. Náklad dosáhl výše 400.000...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Kopisty

    Kopisty – zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Obec byla zbořena v letech 1974–1979 z důvodu těžby hnědého uhlí.

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Kopřivnice

    Myšlenka na založení Sokola v Kopřivnici se zrodila již v roce 1870. Neuskutečnila se, ale po oslavách sta let od narození Františka Palackého v roce 1898 opět ožila. Kvůli poměrům v Kopřivnici, se místní nadšenci připojili nejprve k sokolské jednotě ve Štramberku. V roce 1909 zřídili v Kopřivnici její odbočku a cvičili v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Košťany

    K založení sokolské jednoty v Košťanech došlo 5. července 1896 a jak zaznamenal tehdejší kronikář: „byl to v pravdě projev uvědomělého češství v tehdy silně poněmčeném českém pohraničí.“ Vedle cvičení se výrazně podílel i na kulturním životě české menšiny, zejména na pořádání ochotnických divadelních představení a...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Kožlany (okr. Plzeň - sever)

    Místní jednota byla založena roku 1909. Spolková a cvičební místnost se nacházela nejprve v hostinci U Českého lva, poté v budově školy. Členové Sokola měli zájem na postavení vlastního objektu a zajímavým impulsem pro ně byl finanční dar ve výši 10 000 Kč věnovaný v roce 1918 právovárečným společenstvem, ovšem s podmínkou...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Kozolupy

    Místní jednota vznikla v roce 1910 (dle jiného údaje 1915). Základní kámen ku stavbě sokolovny položen roku 1925. V průběhu let prošla 4 etapami přístaveb a úprav, konkrétvně v letech 1928,1937,1961 a 1984. Současné využití objektu: kulturní dům s restaurací a pohostinstvím.    

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Krakovany

    Architektonicky pozoruhodná budova bývalé sokolovny z roku 1930. Slavnostně byla otevřena 23. října 1932. Po roce 1950 byla upravena na kino. Bývalá sokolovna je v současnosti navržena na zápis do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR, probíhá řízení k prohlášení kulturní památkou.

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Krásná u Aše

    Novodobá historie zdejší sokolovny se píše od revoluce, kdy v ní byla zřízena restaurace a později i menší rodinný penzion. V roce 2019 získala sokolovnu od původního majitele obec Krásná. Cílem je zachovat nejen stávající pohostinské a ubytovací služby, ale tyto dále rozvíjet a zkvalitňovat a zároveň podporovat kulturní...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Krnov

    Krnovská Sokolovna z roku 1932 je mistrovským dílem Leopolda Bauera, nejvýznamnějšího krnovského architekta. Slavnostní otevření tělocvičny proběhlo 19. listopadu 1933. Objekt je kulturní památkou. V současné době využívají budovu děti i dospělí pro zájmové kroužky. Leopold Bauer přizpůsobil návrh stavby železobetonové...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Kropáčova Vrutice

    7. prosince 1918 byla svolána první ustavující valná hromada k založení Sokola za účasti 51 členů. Do předsednictva byl zvolen zdejší řídící učitel František Smotlacha. Cvičilo se v nouzové tělocvičně, tj. v místnosti pro ubytování sezónního cukrovarnického dělnictva, kterou zapůjčila správa cukrovaru. Cvičební nářadí bylo...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Ledvice

    Sokolovna byla spolu s většinou domů této obce srovnána se zemí pro postupující těžbu uhlí v regionu. Na ploše původní obce se dnes rozkládá komplex ledvické elektrárny. (pozice sokolovny v mapě je vyznačena pouze orientačně).

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Lhota Rapotina

    Zchátralá sokolovna určená k demolici byla prodána soukromému majiteli, který ji od roku 2016 mění v tréninkové centrum.

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Liboc

    Liboc se nachází v západní části Prahy 6 mezi oborou Hvězda a Evropskou třídou, součástí Prahy je od r. 1921. T. J. Sokol Liboc byla založena v r. 1892, tělocvičná činnost v prvních 20ti letech se provozovala v secesním dřevěném pavilonu – součásti hostince p. Kučery asi 100 m pod libockým kostelem. Tento pavilon, zakoupený...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Líně

    Nezjištěny žádné informace k původní jednotě. Objekt dnes slouží jako restaurace.

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Lysice

    V Lysicích byla založena tělocvičná jednota Sokol roku 1870. Tento spolek neměl na růžích ustláno a poté co c. k. zemským zastupitelstvem nebyly schváleny jeho stanovy pro jeho národnostní politiku, přivedla situace některé členy na myšlenku založit hasičský sbor. Proto pan Karel Šustr, dosavadní jednatel Sokola, podal v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Mariánské Lázně

    Objekt patří tělovýchovné jednotě SLOVAN Mariánské Lázně. Budova byla postavena stavitelem Johannem Königem na místě veřejného prostranství, odedávna využívaného pro lidové zábavy (tzv. Volksfestplatz). Zde se konávaly poutě, veselice se stánky, s boudami, s kolotoči a houpačkami; sem přijížděly cirkusy a kočovný biograf...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Merklín

    Tělocvičná jednota Sokol v Merklíně vznikala v letech 1867-1868. Oficiálně však počátkem roku 1869, kdy byla schválena úřady. Ta pro nepřízeň úřadů i finanční problémy zanikla v roce 1875. Obnovena byla až v roce 1904, kdy ji svou autoritou podpořily známé osobnosti města jako MUDr. Josef Komorous, obecní tajemník Josef...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Měšice (u Prahy)

    Jedná se o objekt bývalé zámecké jízdárny vystavěné v pozdně barokním stylu. Zámecký areál Měšice nechal zbudovat František Václav Nostic-Rieneck jako nové hlavní rodové sídlo Nosticů v blízkostí nevyhovující tvrze, která stála asi 300 m jižně od dnešního zámku. Architekta neznáme, je doložena pouze práce předních...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Modřice

    Jedná se o objekt postavený v 18. století rodinou Hradetzky jako zájezdní hostinec. Byl známý jako Brázdilův restaurant. Během minulého režimu byly provedeny architektonicky nepříliš hodnoté přístavby a úpravy. Až do sametové revoluce nebyly prováděny žádné zásadní investiční akce. V přízemí hlavní budovy tělocvičny je...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Moravany (u Pardubic)

    Místní jednota byla založena roku 1893. V roce 1920 byla uspořádána sbírka na výstavbu vlastní sokolovny. Jejím stavitelem byl pan Petráň z Moravan a náklady na výstavbu činily 320 000 Kčs. Od té doby slouží tělovýchově, zábavě a kultuře dodnes. V r. 1921 zde byl biograf. Prvním starostou Sokola byl pan Eduard Navrátil,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Most

    "Všeobecné nadšení vzbuzené II. sletem všesokolským v Praze roku 1891 zachvátilo i mostecké území dosud tiché a nevšímané, a snaha několika uvědomělých Čechů, zaříditi vlastní jednotu Sokol, brzo vyspěla v čin..." (časopis Sokol, 1902). První valná hromada Sokola Most se konala 31. ledna 1892 za přítomnosti 65 členů. Prvním...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Mosty u Jablunkova

    V roce 2018 realizovala TJ Sokol Mosty u Jablunkova, z. s. investiční akci „Rekonstrukce sportovní haly – II. etapa“. Šlo o poměrně náročnou akci, ale důležitou jak z hlediska zlepšení podmínek pro sportovce, tak z hlediska funkčnosti samotné budovy sokolovny. Výměnou střešní krytiny včetně okapového systému střechy byly...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Nalžovské Hory

    Objekt se nachází v místní části Stříbrné Hory.

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Náměšť nad Oslavou

    Stavba této sokolovny byla zahájena v roce 1924 a převzal ji 5. června 1924 stavitel Antonín Kašpar z Mohelna. Kromě cvičení Sokola a školních dětí sloužila sokolovna k pořádání kulturních akcí, kinematografických představení a výchovných přednášek ve městě. V průběhu nedávné historie nebyla i přes upozorňování na zhoršující...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Netolice

    Po ukončení první světové války a vzniku samostatné Československé republiky začali členové sokolské jednoty v Netolicích usilovat o vybudování samostatné sokolovny ve městě. V roce 1927 byl zakoupen dům proti budově obecné chlapecké školy v Bavorovské ulici. Zde bylo uvažováno s výstavbou sokolovny a byly vypracovány...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Nýřany

    Místní jednota založena 2. července 1899 v hostinci "U zlatého soudku", který se nalézal v bývalém domě pekaře Vaněčka proti hostinci "U zeleného stromu". Později se jednota přestěhovala do hostince "U Langů" (č.p. 312), kde po řadu let pěstovala činnost tělocvičnou i kulturní. Život jednoty v prvých letech nebyl dobrý. Bylo...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Obřany

    Budova sokolovny na Mlýnském nábřeží v Obřanech byla již dlouho v demoličním stavu, nakláněla se na jednu stranu a měla azbestovou střechu. „V sedmdesátém roce jsem tam cvičil naposledy, pak to statici zakázali," vzpomínal Milan Lutter z Těžkoatletického klubu Hellas, kterému objekt patří. Do konce roku půjde sokolovna k...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Olešnice (okr. Blansko)

    Olešnický kulturní dům se nachází v dolní části města na ulici Křtěnovské. Budova má dosti pohnutou historii, kdy měla mnočetné uplatnění. Byla postavena místním občanem Řehořem Sperátem v letech 1809 – 10 jako továrna na zpracování bavlny, která k dalšímu zpracování byla dovážena z Vídně. Když byla později výroba utlumena,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Ostrava-Svinov

    Místní jednota vznikla roku 1910. V roce 1919 vznikla její pobočka v nedalkých Třebovicích. Sportovní činnost se odehrávala v místech dnešního Úřadu městského obvodu Svinov. Členové toužili řadu let mít vlastní cvičiště a vlastní budovu. Získáním pozemku pod tzv. Římanovou cestou museli sice do prudkého svahu, přikoupením...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Osvračín (zámek)

    Místní sokolská jednota získala tento zámek v roce 1946. Obec zámek získala do svého držení v polovině roku 1999. Zámek nebyl nikdy uzavřen. Krátce po válce přišel o původního vlastníka, kterým byl majitel skláren Ziegler na Domažlicku. Ten památku koupil a přestavěl v roce 1845. Veškerý mobiliář byl do roku 1990...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Plánice

    Budova pochází zřejmě z první poloviny 20. let. 20. století. Sokolovna v Plánici dnež již neslouží svému původnímu účelu, ale je přeměněna na rodinný dům. Přesto je součástí plánické historie a pěkným architektonickým dílem. TJ Sokol Plánice (spadající pod ČSTV) má v současnosti 202 členů v 8 oddílech a sídlí v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Plzeň III. - Bory

    Ačkoliv bylo záměrem této jednoty postavit vlastní stánek, s příchodem války vzaly veškeré plány zasvé a to i přesto, že v lokalitě již byla naskladněna část materiálu pro stavbu. Loutkové divadlo Sokola Plzeň III. našlo po válce působiště v dřevěné boudě, která tak suplovala absenci sokolovny. Divadlu se začalo říkat Bouda....

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Plzeň-Bolevec

    Jednota Bolevec vznikla v roce 1913. V roce 1924 po získání pozemku od svého člena br. Josefa Hrůzy byla zahájena stavba sokolovny. Ta skončila v roce 1928, o rok pozdjěi zde probíhalo veřejné cvičení u příležitosti rozvinutí praporu. Po roce 2002, kdy místní jednotě vznikl významný dluh, město při odkupu sokolovny...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Plzeň-Radčice

    Jednota v Radčicích založena 20. dubna 1919 v hostinci u České Lípy č. p. 9. Zde se cvičilo přes zimu, v létě se jednota dělila s místní DTJ o plochu u řeky Mže zvanou tehdy „rejdiště“.  Roku 1932 se přestěhoval sokol do nové Staré hospody u Fišerů, původní cvičební místnost u České Lípy využila DTJ.  Po válce se...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Podbořany

    "Sokolovna" byla postavena německým tělocvičným spolkem Turnverein Podbořany. Po  2. světové válce přešla do českých rukou a byla provozována TJ Tatranem. Dnes je celý areál v majetku města Podbořany.  Sokolovnou byla tedy zřejmě jen v krátkém období mezi koncem 2. světové války a zahájením restrukturalizace...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Pohořelice

    Objekt sokolovny byl slavnostně otevřen v roce 1927. Šlo o manifestaci české a slovenské myšlenky ve městě. Na podzim roku 1938, když se Pohořelice staly součástí Třetí říše, činnost Sokola zanikla a sokolovna byla násilně zabrána. Sokol svou činnost obnovil v roce 1945, sokolovna pak sloužila České obci sokolské pouze do...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Poremba (Orlová-Poruba)

    Pozice v mapě je stanovena náhodně, přesnou lokalitu se z dostupných pramenů nepodařilo blíže dohledat. Tělocvičná jednota Sokol Poremba byla založena 3. října roku 1909 

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Pouchov (Hradec Králové)

    Místní jednota byla založena roku 1892. K demolici sokolovny v roce 2020 se přikročilo pro její špatný technický stav. Na jejím místě je zamýšleno postavit novou sportovní budovu, ve které nalezne místní stále existující jednota čítající asi 350 členů nové zázemí.

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Prachatice

    Sokolovna v Prachaticích byla otevřena 25. 6. 1922. Po zrušení sokolovny v objektu působil napřed Posádkový dům armády, později se transofrmoval na Dům pionýrů a mládeže,

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Praha Staré Město – Na Františku

    Ttělocvičná jednota Sokol Praha Staré Město byla založena 6. 9. 1894. Nejprve se cvičilo ve škole u sv. Kříže Většího na Jánském náměstí. Od roku 1909 cvičil mužský i ženský dorost v tělocvičně německé školy. V roce 1896 bylo založeno družstvo pro zřízení tělocvičny Sokola v Praze na Starém Městě. Dne 16. října se prvně...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Proseč

    Sokolovna (dnes objekt nese název Městské společenské kulturní centrum Proseč) v Proseči byla postavena v letech 1920 až 1921. Od počátku byla používaná současně k sokolskému cvičení, k pořádání divadelních představení a od konce 20. let fungovala také jako kino. Budova prošla řadou menších stavebních úprav a dostaveb,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Rasošky

    Budova sokolovny byla zděná, zastřešená sedlovou střechou. Nosná konstrukce krovu byla tvořena dřevěnou vazbou. Střešní krytina tělocvičny byla z azbestocementových šablon na bednění, nad přístavbou sokolovny pak krytina z cementových tašek. Podhled v tělocvičně byl dřevěný. Svislou nosnou konstrukci objektu tvořilo zdivo z...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Rohatec

    Po roce 1923 se v obci značně rozšířila činnost tělocvičné jednoty Sokol. Organizace měla ztížené podmínky pro svou činnost, zejména cvičení mládeže. Obecní zastupitelstvo rozhodlo tělocvičné jednotě prodat obecní hostinec č. 87 (dnes ulice Školní). Prodej se uskutečnil 18. prosince 1923 za cenu 73 100 Kč s tím, že prostory...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Rožnov (České Budějovice)

    Dnes je Rožnov součástí Českých Budějovic, stejně tak i místní sokolovna patří pod českobudějovickou jednotu. Ale v době, kdy zde vznikla sokolská jednota, byl Rožnov samostatnou obcí. U vzniku sokolské jednoty v Rožnově v roce 1919 stálo 18 členů. Jak se uvádí v dochované kronice jednoty, „…bez vlastního přístřeší, bez...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Rožnov pod Radhoštěm

    Vznik organizovaného tělovýchovného hnutí v Rožnově pod Radhoštěm je neoddělitelně spjat s rokem 1890. Nasvědčuje tomu místní tradice a potvrzují to i archivní dokumenty. Právě archivní doklady však dokazují, že první snahy o zřízení tělovýchovného spolku v Rožnově byly zaznamenány již o dvě desetiletí dříve. Pokus o...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Rybí

    Krásnou sokolovnu si postavila Tělovýchovná jednota Sokol Rybí. Při slavnostním otevření 14. srpna 1927 sehráli štramberští divadelní ochotníci pohádku J. Zeyera Radúz a Mahulena. Před lety ji ve špatném stavu koupila obec a do její opravy a rozšíření investovala 30 milionů korun. Lidé zde v současnosti mohou využívat...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Sedlčany

    Na tomto místě stál od roku 1418 pivovar.  V roce 1582 se tu začalo vařit pivo pro nového pána Sedlčan Jakuba Krčína, který měšťanům odebral várečné právo, aby mu nekonkurovali. Místním ovšem údajně „Krčín“ chutnal a brzy na svár zapomněli. Po přestavbě vysokochlumeckého pivovaru byl ten sedlčanský zrušen, místo něj tu byl...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Skryje (u Rouchovan)

    Zdejší sokolovna dostavěná v roce 1900 stávala v místě, které je dnes přes silnici přímo naproti vjezdu do areálu elektrárny Dukovany. Jaderné elektrárně kromě Skryjí padly za oběť také vesnice Heřmanice a Lipňany. Ves Skryje nad Jihlavou zanikla oficiálně k roku 1980.

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Skuteč

    V roce 1896 byla ve Skutči postavena sokolovna tehdejším spolkem Sokol, který šířil mezi obyvateli města vlastenecké cítění a hrdost na český národ. V roce 1935 byla sokolovna dále rozšířena adaptací dvou starších domků a přístavbou. Počátkem 60. let 20. století byla zrekonstruována na tzv. kulturní dům Sdruženého klubu...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Soběšice

    1896 vznikl první odbor Sokola Soběšice, o rok později uspořádal první veřejné cvičení. V roce 1900 organizace zanikla kvůli nepřízni úřadů. V roce 1901 vznikl druhý odbor Sokola Soběšice. Původní sokolovna už definitivně dosloužila. Volná plocha v těsném sousedství prapůvodního jádra příměstské obce, využívaná k...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Stará Bělá

    S myšlenkou založit jednotu ve Staré Bělé přišli starobělští mladí muži na přelomu 19. a 20. století. „Leč nebylo schopného člověka, jenž by tuto myšlenku uvedl ve skutek. Neboť tehdejší doba žádala muže staršího a požívajícího autority. Jen tomu podařilo by se něco podobného s úspěchem podniknouti. A ti mladí nadšenci si už...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Štěnovice

    Dne 9. října 1899 byl na obecním úřadu ve Štěnovicích sepsán protokol o stavebním povolení na budovu hostince s názvem Pivovarské restaurace. Podoba restaurace byla navržena tak, jak je nám známa do dnešních dnů. Hostinec měl být přízemní stavbou umístěnou na pozemcích velkostatku, tedy v areálu pivovaru. Budova samotná...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Strašice

    Nejstarší zmínka o strašických sokolech je z roku 1920, kdy měl již působit místní loutkový ochotnický odbor. Z pozdějích let pochází zmínky o sportovní činnosti - kopané. Sokolovna byla zřejmě poválečná, postavená z původního vojenského baráku.    

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Sušice

    Krásná secesní budova sokolovny v Sušici byla postavena v letech 1914–1915 dle návrhu architekta Grabingera. V meziválečném období bylo dostavěno jižní a severní křídlo objektu včetně technického zázemí. Dnes již budova neslouží svému původnímu účelu. Kulturní dům Sokolovna (dále KD Sokolovna) je dnes místem, kde se...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Švihov

    Sokol Švihov byl založen roku 1902. Od svého vzniku neměl vlastní prostory pro svoji činnost. Cvičení se odehrávala na volném prostranství na loukách v blízkosti známého hradu, schůze a kulturní akce se konaly v radničním sále.  V roce 1913 vznikl ženský odbor Sokola Švihov, do kterého se na ustavující schůzi přihlásilo...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Tachov

    V roce 2007 bylo rozhodnuto o demolici této sokolovny, protože údržba byla pro místní sportovní složku (TJ Slavoj) již nerentabilní. Ppozději zde vyrostlo nákupní centrum Billa. Prodejem sokolovny získala TJ dle tiskové zprávy finance na opravy svých dalších sportovních zařízení. Další sokolovna se smutným osudem....

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Toužim

    Původně se jednalo o tělocvičnu (Turnhalle) německých turnerů, po odsunutí sudetských Němců byla zřejmě na krátkou dobu předána do správy Sokolům. Ve zrekonstruovaném objektu se v současnosti provozuje pohostinství.

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Tyršův dům v Aši

    Ještě před první světovou válkou byl získán pozemek se záměrem vybudovat tělocvičnu. Nová hala (Turnhalle) německého gymnastického klubu Jahn byla slavnostně otevřena díky štědrým příspěvkům členů klubu a mnoha osobním příspěvkům, včetně mnoha darů a budova byla uvedena do provozu 30. dubna a 1. května 1933. Náklady na novou...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Újezd (okr. Plzeň-město)

    Zdejší jednota založena roku 1920 coby pobočka Sokola Doubravka. Po vypovězení sokolů ze spolkové místnosti v hostinci U Tomášků v důsledku hospodářské krize 1929 začali sokolové uvažovat o stavbě vlastního pavilonu. Myšlenka se zrealizovala v roce 1931, stavba byla započata v červnu a dokončena téhož roku v prosinci....

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna v Jablonné v Podještědí

    Objekt bývalé sokolovny se nalézá na pozemku o rozloze 3 021 m2. Budova dříve sloužila jako střelnice později sokolovna. Disponuje velkou řadou rozsáhlých prostor. Její hlavní dominantou je tělocvična o rozloze 320 m2 s bočními křídly určenými k dalšímu využití. Jsou zde sklady, mnoho dalších místností, toalety dámské,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Veselí nad Lužnicí

    Sokolovna byla postavena v roce 1904 na pozemku po zbořeném domu hrnčíře Václava Svobody. Realizaci stavby provedlo stavební družstvo Sokolské jednoty veselské. Pozemek byl zakoupen za 1 400 zlatých, samotná stavba sokolovny si vyžádala 14 500 zlatých. V té době docházelo k převodu zlatých na korunu, jeden zlatý měl hodnotu...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Všeň

    Dřevěná stavba sokolovny byla postavena v roce 1908, slavnostní otevření se konalo 9. srpna. Po roce 1948 sloužila jako skladiště JZD a v roce 1965 se zchátralá zřítila. Dodnes po ní zůstala kamenná terasa se třemi sklepy, na které stavba stála. V současnosti se hledá pro místo nové využití.

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Záluží u Litvínova

    Záluží je název zaniklé obce, která se nacházela se asi 5,5 km severozápadně od starého města Mostu. V prostoru bývalé obce se dnes nachází výrobní provozy koncernu Unipetrol RPA, obec byla zlikvidována v letech 1974–1975 při rozšíření chemických závodů. Se zemí tak byla srovnána i místní sokolovna vystavěná v letech...

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Zbiroh

    Původní neoklasicistní sokolovna z roku 1921, po dlouhou dobu téměř nevyužívaný, zanedbaný objekt s řadou pozdějších nesourodých přístaveb, nerespektujících a potlačujících původní formu. Z popisu záměrů a realizace rekonstrukce objektu: Architektonický návrh prošel procesem debat se zástupci města i veřejnosti....

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá sokolovna Zubří

    Budova byla postavena v roce 1926 z vlastních zdrojů občanů. V roce 2009 prošla celkovou rekonstrukcí. V sokolovně je velký sál s horolezeckou stěnou, malý sál, zrcadlový sál s funkční zónou a TRX konstrukcí a klubovna, které jsou využívány nejen pro sportovní účely, ale i pro pořádání kulturních a společenských akcí....

    Kategorie: Sokolovny

  • Bývalá Sokolská chata v Ostravici

    Ostravice je významná rekreační obec pod přehradou Šance s největším počtem chat v Beskydech. Vznikla spojením moravské Ostravice a slezských Hamrovic.  V severní části Ostravice se nacházela velmi známá Sokolská chata. Vedly zde trasy populárních frýdlantských dálkových pochodů.  Na místě bývalé Sokolské chaty je...

    Kategorie: Sokolské chaty, boudy

  • Bývalé cvičiště býv. Sokola Plzeň II.

    Jednota Sokol Plzeň II. vznikla roku 1920 jako odbočka Sokola Plzně V. a to především z kapacitních důvodů. Za samostatnou byla uznána 30. dubna 1921. Provizorní letní cvičiště bylo otevřeno 22. května 1921. Většinu stavebních prací na cvičišti prováděli sokolové svépomocí. Do roku 1930 bylo na pracích na cvičišti...

    Kategorie: Jiné

  • Bývalý biograf Sokola Třemošná

    Dříve U Čechůrů, později Plzeňská restaurace a Bio Sokol s benzínovou pumpou, později restaurace (spíše hospoda) U pumpy, dnes prodejna obuvi. Prosperující biograf zde třemošenští sokolové začali provozovat v roce 1920.

    Kategorie: Jiné

  • Bývalý cvičební pavilon žactva a dorostu Sokola Plzeň I.

    Plzeňská sokolská jednota, jedna z nejstarších (1863) a zároveň největších v českých zemích, vybudovala vlastní sokolovnu již v roce 1896. Ačkoliv se tento honosný novorenesanční „palác” v Pecháčkových (dnes Štruncových) sadech, stavěný podle projektu architekta Josefa Podhajského, řadil mezi nejmodernější a nejrozsáhlejší...

    Kategorie: Sokolovny

  • Čapkova sokolovna v Moravské Ostravě

    Základní kámen k Čapkově sokolovně na Sokolské třídě byl položen v červnu 1930. Nová sokolovna vznikala v Moravské Ostravě na rozdíl od starší, ještě historizující budovy na okraji tehdejší zástavby mezi vlastním centrem města a Přívozem. Jednopatrové dvojkřídlé stavbě na půdorysu ve tvaru L s plochou střechou dal...

    Kategorie: Sokolovny

  • Čapkova sokolovna – T. J. Sokol Moravská Ostrava

    Úvod Čapkova sokolovna patří mezi jedny z nejvýznamnějších prvorepublikových staveb v Ostravě. Autorem této budovy je významný brněnský architekt Miloslav Kopřiva (1894–1968), jehož tvorba byla zaměřena na funkcionalismus. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří mimo jiné Obchodní dům Brouk a Babka v Brně nebo Sokolovna...

    Kategorie: Sokolovny

  • Čečelice – dům vyzdobený bustami osob českých dějin

    V Čečelicích na čísle popisném 269 stojí zajímavý dům z roku 1912, jehož stěny zdobí busty národních osobností. Na průčelí tak na kolemjdoucího shlíží i Tyrš s Fügnerem.     

    Kategorie: Jiné

  • Chata Požár

    Chata Požár se nachází v Bílých Karpatech 792 metrů nad mořem pod vrcholem Požár v krásné krajině Valašska. K chatě vedou dvě turistické cesty a spravuje ji T. J. Sokol Valašské Klobouky.   Chata byla postavena roku 1940 německými vojsky jako celnice. Tomuto účelu sloužila ještě rok po válce. V roce 1946 ji na popud br....

    Kategorie: Sokolské chaty, boudy

  • Divadelní opona s motivem Kde domov můj v Čisté u Horek

    Opona o rozměrech 630 x 270 cm z Čisté u Horek má mezi ostatními specifické postavení. Její autor František Ulrych totiž reprodukuje obraz Josefa Soukupa Kde domov můj, který toho roku vyšel tiskem, pro povzbuzení národního sebevědomí v době okupace. Za nápisovou páskou s textem národní hymny se do dáli otevírá komponovaná...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Dobříň – pomník Dr. Miroslava Tyrše

    Pískovcový pomník zakladatele sokolstva stál na stadionu Sokola Dobříň. Při likvidaci pomníku se podařilo zachránit měděnou desku, byla uschována do rodinného hrobu. V roce 2018 byla věnována roudnickému Sokolu a je umístěna při vstupu na Tyršův stadion v Roudnici n. L.

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Dorostenecký prapor býv. Sokola Plzeň II.

    Jedná se o originál oboustranně ručně vyšívaného praporu dorostu Sokola Plzeň II. K praporu patří ještě původní žerď z tmavého dřeva a stuhy. Jeho jsou 68 x 68 cm. Prapor je v současné době ve velmi zachovalém stavu. Nachází se v depozitáři jedné z plzeňských jednot. Nápisy na stuhách: "Jen národ zdravý též...

    Kategorie: Jiné

  • Dorostenecký prapor Sokola Blovice

    Originál praporu dorostu Sokola Blovice. Momentálně se nachází ve sbírkách Muzea jižního Plzeňska.  Prapor je oboustranně vyšívaný a ve velmi dobrém stavu. Jeho výška činí 80 cm, šířka rovněž 80 cm. K praporu není k dispozici příslušenství.

    Kategorie: Jiné

  • Dorostenecký prapor Sokola Bzenec

    Prapor byl předán jednotě v roce 1936. Rozměry a místo jeho současného uložení nezjištěny.

    Kategorie: Jiné

  • Dorostenecký prapor Sokola Plzeň III. - Bory

    K praporu nejsou dostupné žádné podrobnější informace. Jedná se o originál uložený v depozitáři Západočeského muzea v Plzni.

    Kategorie: Jiné

  • Dorostenecký prapor Sokola Třemošná

    Prapor byl vyšit svépomocně sestrami Sokola Třemošná počátkem 20. let. Mezi lety 1941 až 1992 byl spolu s prapory žákovským a sokolským ukryt u br. Vladimíra Čechury. Současná lokace praporu, rozměry, technický stav a příslušenství - nezjištěno.

    Kategorie: Jiné

  • Dům Jana Podlipného v Praze

    Pamětní deska se nachází na domu v Bartolomějské ulici, kde žil a zemřel br. Jan Podlipný. U příležitosti desátého výročí jeho úmrtí v roce 1924 věnovala Československá obec sokolská na dům pamětní desku z červeného mramoru. Deska byla zhotovena podle návrhu architekta Aloise Dryáka, který byl rovněž aktivním sokolem....

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Historický prapor T. J. Sokol Zbraslav – původní prapor národní gardy z roku 1848 se Zbraslavskou madonou

    Madona na praporu Sokola Zbraslav Zbraslavský Sokol se dlouho pyšnil unikátem – neobvyklým praporem s Madonou z roku 1848, který byl původně vytvořený pro jednotku zbraslavské národní gardy a jehož autorství je připisováno mistru Josefu Mánesovi a jeho žákům. Na jaře bouřlivého roku 1848 byla na Zbraslavi...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Hodonín – sokolovna

    Sokol Hodonín – historie sokolovny Počátky cvičení V roce 1872 byl založen Sokol Hodonín. Začínal v hostinci U Lakenauera, kde měl svou spolkovou místnost. V létě se cvičilo na zahradě, v zimě v zadní místnosti domu. V roce 1884 se nepravidelně cvičilo v místnostech domu p. Fuňáka, hlavní činnost ale byly...

    Kategorie: Sokolovny

  • Horka nad Moravou – pomník M. Tyrše

    Pomník postavený a odhalený k výročí 100 let od narození dr. Miroslava Tyrše a zároveň 60 let od založení jednoty v Horce nad Moravou. Samotný pomník je ohraničen červeným nízkým plotem a nachází se kousek od železniční stanice. Pomník se skládá z kamenné mohyly, na jejímž vrcholu je socha sokola. Do popředí mohyly pod...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Hostivice – pamětní deska Fr. J. Pelzovi

    František Josef Pelz  Br. Pelz je v Sokole znám především jako skladatel neoficiální hymny Lví silou. Pamětní deska byla odhalena 2. října 1932 při příležitosti 40 let od založení Sokola v Hostivici.  F. J. Pelz (někdy též Pelc) se narodil 23. září 1848 na Zbraslavi. Vysvědčení učitelské způsobilosti získal v roce...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Hotel Sokolský dům v Domažlicích (bývalá sokolovna Domažlice)

    V době vzniku jednoty se všechna cvičení konala v obecní kramářské kůlně a v tělocvičně chlapecké školy. Historie hotelu Sokolský dům začíná v 1. polovině 19. stol., kdy pan Prášil zřídil ze svého měšťanského domu zájezdní hostinec "U Černého koně". V přízemí byly stáje pro koně, ve dvoře místa pro povozy. Mezitím od...

    Kategorie: Jiné

  • Hrob br. Antonína Emingera, náčelníka Sokola Skvrňany

    bratr Antonín Eminger (5. 8. 1891, Slaný – 23. 8. 1940, Plzeň)  povoláním soustružník a technický úředník ve Škodových závodech. Původně působil v Sokole Plzeň III. jako náčelník, později přešel do skvrňanské jednoty, kde byl roku 1938 zvolen starostou. Věnoval se i sokolskému divadlu. Aktivně zapojen do odbojové...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob br. Františka Čížka, významného činovníka Sokola Pražského a prvního náčelníka ČOS

    bratr František Čížek (15. října 1850 Křelina — 24. prosince 1889 Praha) český advokát a veřejný činitel. Dlouhodobě se angažoval v sokolském hnutí (1874 přijat do cvičitelského sboru, 1878 náměstek náčelníka Sokola pražského, 1883 tamtéž místostarosta, 1889 náčelník České obce sokolské a starosta Sokola pražského). Byl...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob br. Karla Hrona, náčelníka středočeské Sokolské župy

    Karel Hron (11. 11. 1869 – 4. 7. 1894) byl náčelník Středočeské sokolské župy. Narodil se v Praze. Do Sokola vstoupil roku 1887 a jako nadaný atlet už o dva roky později reprezentoval Sokol v Paříži. V roce 1890 se jako náčelník vyšehradského Sokola výrazně podílel na zlepšení jeho úrovně. Roku 1891 byl zvolen náčelníkem...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob br. Otakara Schiffnera a dalších sokolských činovníků

    Otakar Schiffner (3. 7. 1882 – 2. 9. 1912) byl jedním z významných členů Sokola Pražského. Výrazně se zasloužil o dostavbu a rozšíření historicky první sokolovny v Sokolské ulici v Praze na Novém městě a její rozšíření o takzvaný Tyršův sál, na němž se finančně podílel značnou měrou. Rovněž odkázal Sokolu značné jmění, z...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob druhého starosty T. J. Sokol Votice Jana Vlčka

    Jan Vlček se ve zdějších sokolských kruzích pohyboval již od založení místní jednoty. Byl jedním ze zakládajících členů a první správce pokladny, později jednatel. Poté byl několikrát zvolen starostou (1917–1933) jednoty a  později i starostou župy Blanické, když už mu nedovoloval věk zastávat úřad, zvolili jej členové za...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob Ervína Špindlera

    Místo posledního odpočinku zakladatele sokolské jednoty v Roudnici nad Labem (1868) a Sokolské župy Podřipské (1887). Hrob byl zrekonstruován v roce 2002 nákladem župy Podřipské a města Roudnice n. L.

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob Hynka Pally v Plzni

    Hrob Hynka Pally, prvního náčelníka plzeňského Sokola v letech 1864 – 1881 (činovníkem až do r. 1896), významné osobnosti spolkového života v Plzni.

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob Jana Malýpetra

    Jan Malýpetr (29. května 1815 Klobuky - 31. ledna 1899 Praha) byl učitel a nadšený propagátor tělocviku. Roku 1848 se stal prvním českým učitelem tělesné výchovy na zemské škole v Praze. Spolu s J. E. Purkyněm, F. L. Čelakovským a K. J. Erbenem vytvořil české sportovní názvosloví. Ve svých žácích povzbuzoval národní...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob Jaroslava Kollingera

    Jaroslav Kollinger byl významný gymnasta a účastník Olympijských her v roce 1936 v Berlíně, vedoucí cvičitelských škol ČOS, šéfredaktor časopisu Tělocvik.

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob prvního starosty T. J. Sokol Votice Karla Hrušky

    Náhrobek prvního starosty Sokola Votice Karla Hrušky. V prvopočátcích jednoty byl velmi aktivním členem. Nelze se tedy divit, že kromě starosty jednoty zastával několikrát také post starosty župy Blanické, či v rámci svého občanského zaměstnání též post ředitele školy. Zemřel v srpnu 1918 v Benešově, takže nové republiky se...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob sokolského dobrovolníka J. Pilze (1919)

    Hrob nejmladšího sokolského dobrovolníka J. Pilze z Prahy XV. (nar. 1904), zemřelého na následky zranění během bojů o Slovensko proti maďarským bolševikům. Hrob se má nacházet na vojenském hřbitově v Ružomberoku na Slovensku (aktuální stav neověřen). Bratr Pilz zemřel 12. července 1919 ve vojenské nemocnici v Ružomberoku na...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob Václava Šamánka – zakladatele Libereckého Sokola

    Václav Šamánek zemřel na infarkt myokardu dne 9. května 1916 v Liberci cestou od pacienta. Na úmrtním oznámení je uvedeno, že si přál být zpopelněn. Obřad se konal v krematoriu v Žitavě. Urna byla nejdříve uložena na hřbitově v Ruprechtické ulici. Po zrušení hřbitova byla urna umístěna v obvodové zdi urnového háje u...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Hrob Václava Vrbaty

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Kino SOKOL v Roudnici n. Labem

    Původní myšlenka vybudovat kinosál byla spojena se záměrem Tělocvičné jednoty Sokol získat stabilní zdroj příjmů pro výstavbu tělocvičny. Valná hromada jednoty se ke stavbě rozhodla v lednu 1927 po získání biografické koncese. Nabídková řízení na práce, spojené se stavbou, byla omezena pouze na členy a příznivce jednoty,...

    Kategorie: Jiné

  • Kounov – Tyršův vrch s jeho památníkem

    Na popud Tělocvičné jednoty v Rozkoši pojmenovalo obecní zastupitelstvo obce Kounova k uctění památky 100. narozenin Tyršových skalnatý vrch mezi Kounovem a Rozkošem – kopcem "Tyršovým". Na vrchu pak byl zhotoven nákladem jmenované jednoty památník, který byl slavnostně odhalen 23. října 1932 za mimořádně krásného podzimního...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Křivoklát – hrob Marie Čechové

    Jedním z důležitých úkolů sokolských jednot bylo podpo­rovat národní cítění svých členů a působit příkla­dem na okolí. Proto bývalo zvykem nějakým způsobem některou z významných osobností ná­rodního obrození mít trochu ve svém „okolí“. Slavný básník a spisovatel Svatopluk Čech, jehož jméno bylo v té době vyslovováno s úctou,...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Lesní běh Malá křivoklátská

    Závod probíhá v krásném prostředí údolí Rakovnického potoka pod hradem Křivoklát. Celé zázemí závodu a žákovská trať jsou na sportovišti Kolečko patřící pořádající jednotě Sokol Křivoklát. Závod má dlouhou tradici. Byl založen v roce 1973. První tři ročníky se hledala správná trať i délka závodu. Po každé byla jiná. Od roku...

    Kategorie: Události

  • Letní sokolovna ''Na Remanenci'' v Nymburku

    Letní cvičiště Sokola mělo v minulosti své předchůdce v letním cvičišti na dvoře dominikánského kláštera v býv. Svatojiřské (dnešní Tyršově) ulici (1868) a v pozdějším letním cvičišti v býv. Bočkově ulici blízko nádraží. S rostoucím tělovýchovným hnutím v Nymburce, zejména koncem 19. a na počátku 20. století, přestala...

    Kategorie: Sokolovny

  • Litovel ulice Šmakalova

    Ulice pojmenovaná po Josefu Šmakalovi Jedna z hlavních ulic východní vilové čtvrti vychází z křižovatky a směřuje k lesu. Odtud dostala v roce 1930 název Lesní, v letech 1940–1945 Waldgasse. Po válce byl schválen název ulice Josefa Šmakala, brzy se začal užívat zkrácený název Šmakalova.  Josef Šmakal...

    Kategorie: Sokolský uličník

  • Litovel – pomník Vácslava Sochy

    Pomník Vácslavu Sochovi Vácslav Socha byl prvním českým starostou města Litovle, šest let byl i starostou Sokola. Pomník mu v roce 1932 ještě za jeho života odhalil Okrašlovací spolek. Jedná se o hrubě otesaný kámen, na kterém je připěvněna mramorová deska s nápisem, před kamenem je malý okrasný záhonek.  Nápis:...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Litovel – socha Frištenského

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Loutková scéna v sokolovně Luhačovice

    Opona loutkového divadla Sokola v  Luhačovicích vznikla v roce 1930, kdy soubor získal stálou scénu v nové sokolovně. Jejím autorem je František Zápeca. Pro soubor, který hrál výhradně pro děti, se pokusil na oponě zobrazit jakousi kvintesenci pohádkových příběhů a jejich typických postav: na pozadí krajiny s pohádkovým...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Malý prapor býv. Sokola Netolice

    Prapor je z roku 1921 a má rozměry 52 x 76 cm. Je uložen v depozitáři Muzea JUDr. Otakara Kudrny v Netolicích.

    Kategorie: Jiné

  • Masarykův stadion (později Strahovský stadion)

    Výstavba prvního stadionu, který byl dřevěný s písčitou plochou a částečně nasypanými nekrytými hliněnými tribunami, avšak již na dnešním půdoryse, zde začala roku 1926 pro VIII. Všesokolský slet. Autorem projektu byl Alois Dryák. Při Svatováclavském miléniu v roce 1929 se zde konala veřejná vystoupení orelských jednot, za...

    Kategorie: Jiné

  • Mělnické Vtelno – pamětní deska M. Tyrše

    Budova školy z roku 1819, kterou navštěvoval v letech 1838–1840 Dr. Miroslav Tyrš.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Mirošov – pomník u sokolovny věnovaný M. Tyršovi

    Pamětní kámen s reliéfem Miroslava Tyrše, který se nachází v parku u sokolovny.  Nápis: Dr. Mir. Tyrš, 1884–1832. Na reliéfu je pozoruhodná právě chyba (pokud to tedy nebyl úmysl) v letopočtech, kdy se nejdříve uvádí úmrtí, teprve pak narození. 

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Mirovice – hrob B. Šupčíka – první československý olympijský vítěz

    U příležitosti 100. výročí narození Bedřicha Šupčíka, prvního československého olympijského vítěze z roku 1924 (VII. OH, Paříž, šplh na laně bez přírazu do výšky), se uskutečníl v Mirovicích u jeho hrobu peitní akt. O renovaci náhrobku a instalaci pamětního štítku se zasloužily Tělocvičná jednota Sokol Příbram a Český...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Místek – pomník Miroslava Tyrše

    Pomník dr. Miroslava Tyrše v Místku je signovaným výtvarným dílem významného českého sochaře Ladislava Šalouna z roku 1932, jehož pamětní bronzovou desku odlil přední český šperkař, kovolitec a podnikatel František Anýž. Tyršův pomník s pamětní deskou byl odhalen v neděli 11. září 1832 ve výročním roce 100 let od...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Mramorová busta Miroslava Tyrše v Bratislavě

    Mezi nejtěžší sbírkové předměty Muzea tělesné kultury v Bratislavě patří bezpochyby mramorová busta zakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše, která patří mezi kvalitní ukázku tvorby sochaře Josefa Pospíšila (29. 4. 1897 Siladice – 15. 7. 1976 Bratislava), představitele meziválečného sochařství na Slovensku. V letech 1920 až...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Myslivna Na Králi – zde se setkal Tyrš s Fügnerem

    První setkání Miroslava Tyrše s Jindřichem Fügnerem Na památku jejich setkání byla na myslivně Král umístěna pamětní deska: "Z přátelství, které uzavřel pod tímto krovem Jindřich Fügner s Dr. Miroslavem Tyršem vzešlo sokolstvo spojující slovanský svět." Po velké přestavbě myslivny je pamětní deska umístěna na plotě....

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Nápis co čech, to sokol na zámku Kolštejn

    V roce 1622 připadl renesanční zámek Kolštejn Lichtenštejnům, kteří zde nikdy nesídlili a ze zámku udělali administrační centrum pro své rozsáhlé panství v okolí. Tento velký šlechtický rod vlastnil zámek až do roku 1941, kdy jej František Josef z Lichtenštejna prodal obci. Dnešní Branná (dříve Goldenstein) byla německým...

    Kategorie: Jiné

  • Nová sokolovna Přerov (Brabansko)

    V roce 1921 sokolové vybudovali sokolský stadion na Brabansku. 13. září 1936 byla slavnostně otevřena za účasti sokolstva téměř z celé republiky nová sokolovna na Brabansku, která dodnes slouží svému účelu. V roce 1997 sokolovnu zasáhla povodeň, musela být tedy následně rekonstruována. Budova nese statut kulturní památky...

    Kategorie: Sokolovny

  • Novodobý prapor Sokola Spálené Poříčí

    Novodobý prapor jednota pořídila u příležitosti Všesokolského sletu 2006.

    Kategorie: Jiné

  • Nový Jáchymov – pamětní deska M. Tyršovi

    Deska byla pořízena z různých finančních zdrojů jednotou v Otročiněvsi, bývalou odbočkou Nový Jáchymov. Má upomínat na období, kdy doktor Tyrš v Novém Jáchymově žil. Odlita byla už v roce 1939 a celou dobu protektorátu ji místní museli ukrývat, aby nepadla do rukou nacistům. V roce 1945 byla odevzdána do rukou Místního...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Olomou-Černovír pamětní deska br. Peřinovi

    Bratr Edvard Peřina "Za týden se vrátím," tak loučil se s námi br. starosta. A vrátil se z Prahy. Ale jak! Jen tělo ztuhlé a vychladlé s nepatrným záchvěvem úsměvu v té milé tváři vnesli jsme naposled do tělocvičny k devítihodinovému pobytu v naší sokolské rodině.  Tak začíná smutná zpáva o skonu černovírského...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Olomouc – busta Miroslava Tyrše u sokolovny

    Busta u sokolovny. 

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Olomouc – Nové Sady, pamětní deska na sokolovně

    Z ulice Republikánské vede boční vchod do sokolovny v Olomouci – Nových Sadech. Z této strany na zdi se nachází pamětní deska se jmény padlých ze II. světové války.  Nápis: VLAST ŽIJE Z KRVE DĚTÍ SVÝCH       DOSTÁL FRANTIŠEK                           MIŠÁK JOSEF ML. HLAVICA ANTONÍN...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Olomouc-Černovír hrob br. Peřiny

    Na Černovírském hřbitově se nachází hrob br. Peřiny, který byl starostou župy a zdejší jednoty. V Černovíru má na škole pamětní desku, neboť zde většinu svého života učil, a kousek od školy je pojmenována po něm i jedna z ulic.  Hrob je zajímavý tím, že se na něm nachází plaketa Na stráž. Je vidět, že pod ní bylo něco...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Opočno – pamětní kámen

    U příležitosti 150.výročí založení spolku v roce 2018 byl ohalen pamětní kámen umístěný na dětském hřišti, které bylo vybudováno za Sokolským domem z vlastních prostředků a otevřeno také při oslavách 150. výročí. V blízkosti je lípa vysazená ke 100. výročí vzniku ČSR.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Opočno sokolovna

    Sokolský dům T. J. Sokol Opočno získal po roce 1990 jako náhradu za sousední kulturní dům města. Budova ze 16. století je památkově chráněna. V minulém století zde bývala školka. V domě se narodil spisovatel Trnobranský, který složil libreto ke Smetanově opeře "Rolnická". V budově má své zázemí 5 oddílů ze 14 a kancelář s...

    Kategorie: Sokolovny

  • Opona divadelního souboru Sokol Poniklá (Přívlaky)

    Opona sokolského spolku založeného 9. 1. 1921 v tehdy samostatné obci Přívlaka. Motivem opony je věštící Libuše podle předlohy obrazu Josefa Mathausera. Opona i kulisy byly zakoupeny v roce 1924 po přestěhování sokolských ochotníků do sálu hostince U Enklerů od pana Lva z Jilemnice. V současné době je vlastníkem jednota...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona divadelního spolku Sokola Bystřec

    Divadelní spolek bystřického Sokola, založený roku 1920, si už o rok později vybudoval v místním hostinci U Špičáků nové jeviště. Vybavení mělo být pořízeno u firmy Franitška Ferta z Brna. Kromě poklopu na nápovědu a dekkorace to byla snad opona s námětem Kde domov můj. To svědčí pro variantu známého obrazu A. Liebschera,...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona dramatického odboru Sokol Lanžov

    Motivem opony (580 x 280 cm) v Lanžově je Přemysl Oráč (Libušino poselství). Malba Františka Ženíška Povolání Přemysla Oráče od pluhu pro pražské Národním muzeum byla na českém venkově jako motiv široce rozšířená, a to zejména v podobě reprodukcí pro školní účely. Jako předloha sloužila také profesionálním malířům dekorací,...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona dramatického odboru Sokola v Dlouhomilově

    Malíř František Flasar (1903–1989) se vyučil u dekoratéra Aloise Macha v Litovli a od roku 1929 pracoval samostatně. V pozdějších letech vytvářel sgrafita, maloval nástěnné malby i oltářní obrazy. Divadelní dekorace tvořily pouze malou část jeho práce, ačkoli jeho vztah k divadlu byl velmi silný.  Sokolové z...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona Kde domov můj v Korouhvi

    Opona z Korouhve na Svitavsku je jedním z dokladů velké popularity malířského a reprodukovaného díla Adolfa Liebschera (1857–1919). Díky tisku se stávalo vhodným zdrojem inspirace zejména pro venskovské učitele, což je příklad i učitele Oty Brože, autora opony v Korouhvi.  Liebscher svým tiskem Kde domov můj prakticky...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona LD Sokola Ostrava–Zábřeh

    Ve 20. letech 20. století spolupracoval malíř Václav Kottan (1886 – 1941) s loutkovým divadlem Sokola v Zábřehu nad Odrou (od roku 1924 v Ostravě–Zábřehu). Pro divadlo maloval zejména dekorace. Kromě toho byl autorem malby na železné protipožární oponě zábřežského sokolského loutkového divadla. Vyzdobil ji postavou Kašpárka...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona loutkového divadla Sokol Třemošná

    Oponu namaloval učitel František Hrabák z Plzně v roce 1949 a sloužila na stálém jevišti pro marionety v přístavbě sokolského pavilonu v Třemošné, který je na ní v pozadí zobrazen. Vlevo je zástup pohádkových bytostí, vítaný mladými sokoly v krojích. Opona byla namalována na plátně a upevněna byla v dřevěném rámu. V...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona loutkového divadla Sokola Pardubice I

    O existenci i činnosti loutkářského souboru Sokola Pardubice I se nezachovaly téměř žádné informace. Krátkou zprávu obsahuje například Památník Sokola pardubického vydaný roku 1923. Loutkové divadlo zde vzniklo patrně ve stejném roce v souvislosti s postavením nové sokolovny, kde pak loutkáři působili. Zachoval se popis...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona loutkového divadla Sokola Strakonice

    Jihočeské Strakonice patří do regionu s mimořádně živou loutkářskou tradicí již od 19. století. V roce 1930 vzniklo ve strakonickém Sokole stálé loutkové divadlo. S přerušením za druhé světové války činnost této scény trvala až do roku 1949. Pravděpodobným podnětem k zahájení divadla bylo otevření nové sokolovny, kde tak pro...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona loutkového divadla Suchovršice

    Motivem opony, která byla vytvořena pro loutkové divadlo Sokola Suchovršice, je princ s přemoženým drakem. Jedná se o lidovou malbu.  Na oponách loutkových divadel, hrajících nejpozději od přelomu 19. a 20. století stále častěji pro děti spíš než pro dospělé, se také stále častěji objevovaly pohádkové motivy. Hlavní...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona loutkového divadla v Benešově u Semil

    V roce 1930, v době velkého rozmachu sokolského loutkového divadelnictví, si IV. semilský sokolský okrsek zřídil putovní loutkové divadlo. Většinou na něm hráli loutkáři z Benešova u Semil, kteří si roku 1935 toto divadélko zakoupili. Činnost loutkářů z místního Sokola byla ukončena ve 40. letech se zákazem sokolské...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ochotníků v Tříči

    Na oponě tříčských ochotníků je vyobrazeno kázání Mistra Jana Husa. Oponu zhotovila firma František Fert z Brna-Husovic v roce 1936 a v 50. letech 20. století ji také restaurovala. Opona o rozměru 500 x 300 cm je navinuta na válci o průměru 30 cm, ve spodní části je poškozená, ale funkční. Přesto by bylo žádoucí oponu...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona pro sokolovnu v Tišnově

    Pro nově zřízené divadlo v tišnovské sokolovně navrhl oponu Jožka Uprka, který v té době stál na prahu svého největšího věhlasu. V roce 1929 ale opona shořela při požáru sokolovny a nedochovala se ani její dokumentace. Přesto došlo k publikování dvou fotografií, které jsou ale velmi nejasné a nedovolují učnit si představu o...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona s vedutou města LD Sokola Přibyslav

    Tradice ochotnického loutkového divadla sahá v Přibyslavi do konce 19. století. Od počátku 20. století se několikrát přibyslavští loutkáři, zejména sokolové, pokoušeli o zřízení stálé scény. Toho dosáhlo loutkové divadlo místního Sokola někdy v meziválečném období, nejspíše ve 30. letech, kdy byl zdejší soubor již velmi...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona Sokola Činěves

    Téma Libuše věštící slávu Prahy se objevuje na desítkách venkovských opon. Opona v obci Činěves však svým provedením silně vybočuje. Jejím autorem je rožďalovický fotograf Josef Voseček, který namaloval také oponu pro divadelní spolek v Podlužanech. Jako autor činěveské opony byl určen až v únoru roku 2018. Inovoval na ní...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona Sokola Frenštát pod Radhoštěm

    Motivem opony o rozměrech 600 x 330 cm je kojící matka s dětmi, otec za pluhem taženým volem, jeden ze synů sází štěp, druhý hraje na housle, v pozadí je veduta města a nad ním se tyčí vrcholy Beskyd. Postranice dávají tušit, že na nich pokračují výtvarné motivy opony. Než byla roku 1906 ve Frenštátě otevřena nová...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona Sokola Zásada

    Autorem opony z roku 1912 je akademický malíř Bohumil Šourek. Námět opony je převzat z Moravského Slovácka. Uprostřed opony je zachycena dvojice Slováků tančící šátečkový tanec. Napravo před domem je skupina zpěváků a vlevo ji potulný Vlach pod lípou doprovází na housle. Vpravo v popředí vyšívá selka ornamenty na národní...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v berounské sokolovně

    Opona v berounské sokolovně z roku 1936 je dílem člena zdejší jednoty, malíře Pavla Vyhnanovského. Je na ní veduta města v rámu uprostřed tmavě zeleného pozadí, znak Sokola, po stranách v ornamentech vlevo dívčí postava a vpravo dudák. Dnes je opona nefunkční, poškozená povodněmi. Je uložena nad nově instalovanou oponou na...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Července

    Oponu o rozměrech 600 x 300 cm pro Sokol v Července vytovořil František Flasar 1903–1989). Oproti jiným jeho dílům se tato opona vyznačuje daleko nižší kvalitou výtvarného zpracování. Tematicky je ale výjev velmi zajímavý. Středem kompozice je sloupové uskupení s myšlenkou Josefa Kajetána Tyla: "Divadlo je život a jde zas do...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v České Bělé

    Oponu v České Bělé používal pravděpodobně divadelní soubor Sokola, který si v roce 1924 zřídil vlastní jeviště v místním hostinci. Jeviště bylo zakoupeno od firmy Eichler za 1500 Kč. Motivem je pohled na obec Česká Bělá. Autor není znám. Fragment opony je nyní umístěn ve vestibulu základní školy. 

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Dolní Rovni

    V roce 1932 byla postavena nová sokolovna, dá se předpokládat, že k jejímu vybavení patřila velmi výmluvná památka – opona, která výrazně sdělovala proklamovaný program Sokola. Kompozice opony užívá každé místečko k umístění alegorických znaků sokolstva a jejího místa i významu v osvobozené vlasti. Střední plochu opony...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Jehnědí

    Opona o rozměrech 500 x 250 cm vyobrazuje panorama Karlova mostu a Hradčan. Autorem je malíř dekorací z Vysokého Mýta Antonín Hubálek. Opona byla nalezena na půdě sokolovny v Jehnědí, kde ležela spolu s dalšími památkami na místní sokolské divadlo. Rekvizity byly v dezolátním stavu, téměř zázrakem z nich nejlépe přežila léta...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Krnsku

    Opona v Krnsku (okres Mladá Boleslav), spojená s činností dramatického odboru místního Sokola, je dnes známá pouze z černobílé fotografie. Celková kompozice je méně obvyklá – "obraz v rámu" lemovaný po všech stranách rozvilinou. Námět je pojatý ve výpravném historizujícím stylu. V pozadí je vidět Pražský hrad v pohledu od...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Lipnici nad Sázavou

    Na starší ze dvou dohledaných lipnických opon o rozměrech 390 x 240 cm byl zachycen pohled na městečko s hradem od jihu tak, jak vypadalo v lednu roku 1869, ještě před velkým požárem. Ten vypukl v roce 1871, kdy údajně opona vznikla. Zachycení města a hradu před požárem mohlo, ale nemuselo být připomínkou dřívější situace;...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Loužnici

    Sokolské ochotnické divadlo v obci Loužnice (okres Jablonec nad Nisou) dnes připomíná pouze malovaná opona.  Autorem opony o rozměrech 700 x 320 cm s motivem lva a múz je Alois Otahal. Alois Otahal (1871–1952) byl malíř autodidakt, rodák z Litovle, který se roku 1898 usadil v Držkově. Pro Držkov namaloval oponu tamního...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Metylovicích

    Opona s vyobrazením alegorie Vlasti a díkuvzdání sokolů (pravděpodobně na bílém koni alegorie Vlasti, v ruce možná znak republiky, díkuvzdání sokolů, v pozadí možná veduta obce, rámováno obloukem větvoví) se do současnosti nedochovala, byla zničena během druhé světové války. Dokumentována je na dvou černobílých fotografiích,...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v Mníšku pod Brdy

    Opona o rozměrech 500 x 400 cm s motivem Kde domov můj sloužila pro divadelní ochotníky v Mníšku pod Brdy. Umístěna byla při jevišti v sále zdejší sokolovny. Oponu namaloval neznámý malíř pravděpodobně mezi lety 1940–1945. Jedná se o reprodukci obrazu Josefa Soukupa z roku 1940. Vzhledem k odlišnému formátu autor opony...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v obci Světnov

    Modrá opona o rozměrech 350 x 250 cm znázorňující město Žďár nad Sázavou a zdejší zámek. Dále je na ní vyobrazen znak Sokola a kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Vzácná opona ležela na půdě bývalé hospody půl století. Namalovaná je podle pohlednice vydané mezi roky 1897 až 1905. Tato unikátní opona se přestala...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona v sokolovně v Kounově

    Oskar Brázda namaloval oponu v Kounově o rozměrech 650 x 390 cm bez nároku na honorář. Veřejnosti ji předal při otevření sokolovny dne 13. 6. 1937. Opona je skvostem sokolovny v Kounově. Dochoval se popis opony dle pojetí jejího tvůrce: Levá skupina představuje český lid, pohlížející s údivem na oráče, který z tvrdé...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve Štěpánovicích

    Alegorický výjev se sokolskou tematikou namaloval neznámý autor na oponu pro jeviště v hostinci U Chalupů ve Štěpánovicích (dnes místní část obce Výčapy v okrese Třebíč). Opona z 20. let 20. století byla bezesporu majetkem dramatického odboru Sokola, dnes je v soukromém vlastnictví. Na oponě je použit motiv z pohlednice...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve Strakonicích

    Oponu pro strakonickou sokolovnu o rozměrech 800 x 445 cm namaloval v roce 1898 strakonický rodák, malíř a dekoratér Alois Hanš. Malovat se učil v Písku u dekoračního malíře Mikuleho spolešně s Mikolášem Alšem. Pro nedostatek prostředků nešel s Alšem na akademii, ale vydal se do světa. Zakotvil na čas v Brazílii v Buenos...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve Svratce

    V roce 1928 se ve Svratce otevřela pro veřejnost sokolovna. Na tehdejší dobu to byla opravdu moderní budova pro účely tělovýchovné, kulturní a společenské. Návštěvníci mohli zhlédnout na jevišti oponu o rozměrech 700 x 450 cm,  dílo umělců Josefa Fialy, Jindřicha (dle signatury jde o Otu Bubeníčka) a Cíny Jelínka. V současné...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve vlastibořské sokolovně

    U opony ve vlastibořské sokolovně se nepodařilo zjistit autora ani rok jejího vzniku. Tvůrce opony vytvořil parafrázi slavného obrazu malíře Adolfa Liebschnera (1857–1919), příslušníka generace Národního divadla, jednoho z našich nejpopulárnějších výtvarných umělců 80. a 90. let 19. století. "Na bočnicích plátna vidíme...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve Vodňaněch

    Neznámý tvůrce opony loutkového divadla Sokola ve Vodňanech se inspiroval obrazem malíře Emanuela Boháče z roku 1925 Proroctví Libušino. Středový obraz věštící Libuše je rámován architektonickou dekorací. V levém oblouku tančící dívka v kroji, v pravém oblouku jinoch hrající na housle. V dolním pásu po stranách v medailonech...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Opona ve Zbirohu

    Opona je dílem Alfonse Muchy. Vznikla za jeho pobytu na zámku Colloredo-Mansfeldů v letech 1923–1924. Opona byla zhotovena na objednávku sokolského spolku pro jeviště v budově sokolovny, kde byla v roce 1924 nainstalována. Oponu Mucha vytvořil v ateliéru na zámku Zbiroh, kde pracoval od roku 1910 na Slovanské epopeji. Jedná...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Památná bronzová socha Antonína Švehly

    Říčanská socha Antonína Švehly pochází z roku 1936. Původní místo jejího odhalení bylo u radnice. Po Mnichovu byla za nacistů ihned v březnu 1939 odstraněna, ale nezničena. Díky úsilí rolníků byla v roce 1946 opět instalována a to již na své nynější místo – do parku nedaleko nádraží. Poválečná republika neměla s...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Památník Emilu Tšídovi na vrchu Ráj u Kdyně

    Emil Tšída žil v letech 1862–1926, byl hlavním zakladatelem Sokola ve Kdyni a od roku 1884 i jeho starostou. V roce 1886 stál u kolébky župy Plzeňské a byl také jejím zástupcem na Výboru ČOS. V roce 1913 se stal starostou Sokolské župy Šumavské. Důležitá byla i jeho činnost coby významného sokolského a vlastivědného...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Památník mistru Janu Husovi zbudovaný lipnickými sokoly

    Pomník je věnován památce mistra Jana Husa a je na něm letopočet 1415. Z druhé strany stojí tento nápis: MILUJTE SE A PRAVDY KAŽDÉMU PŘEJTE. Zbudován péčí lipnických sokolů v roce 1919.

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Památník PhDr. Miroslava Tyrše před dačickou sokolovnou

    Kamenný památník s nápisem Dr. M. TYRŠ 1832–1884

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Pamětní deska Antonína Rozsypala

    Bronzový portrétní reliéf s pamětní deskou byl na Budačině v Chřibech, v katastru obce Halenkovice, odhalen v roce 1946. Autorem reliéfu je kroměřížský sochař Sylvestr Harna. Antonín Rozsypal se narodil 11. dubna 1890 v Kvasicích na Kroměřížsku. Už za první světové války těsně unikl smrti. Složil totiž satirickou báseň...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Augustinu Pechlátovi, popravenému náčelníkovi čs. obce sokolské

    Na domě čp.1247 v Revoluční třídě 26 v Praze 1 Nové Město je bronzová pamětní deska s reliéfním dekorem a textem:  „V tomto domě žil pokračovatel v díle Tyršově Dr.Augustin Pechlát, náčelník Čs.obce sokolské popraven 30.IX.1941. Svému náčelníku tělocvičná jednota Sokol Praha I “. Augustin Pechlát (26. srpna 1877 Praha –...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska boleveckým sokolům padlým za 1. světové války

    Pamětní deska je spolu s deskou vzpomínající bratry padlé v 2. světové válce umístěna na stěně někdejší bolevecké sokolovny.  Je evidována v rámci Centrální evidence válečných hrobů Ministerstva obrany ČR pod označením CZE3209-28201.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska boleveckým sokolům padlým za 2. světové války

    Pamětní deska je spolu s deskou vzpomínající bratry padlé v 1. světové válce umístěna na stěně někdejší bolevecké sokolovny.  Je evidována v rámci Centrální evidence válečných hrobů Ministerstva obrany ČR pod označením CZE3209-28201.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska br. Adolfu Svitkovi, náčelníkovi teplického Sokola padlému u Zborova

    Vlevo ode dveří je instalována pamětní deska náčelníkovi místní jednoty, který ve službách v ruských legiích padl v bitvě u Zborova. Svítek Adolf, nar. 9. 1. 1888, Divice okr. Louny. V RU armádě sloužil u 92. pěšího pluku jako vojín. Byl zajat 28. 11. 1914 v Karpatech. Do čs legií v Rusku zařazen jako vojín k 2....

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska br. Aloisi Trefnému, zakladateli a 1. náčelníkovi Sokola Smíchov II.

    bratr Alois TREFNÝ (1864–1917), spoluzakladatel sokolské jednoty na Smíchově, její mnohaletý náčelník od r. 1896 do své smrti v r. 1917, od r. 1909 v nově postavené budově Sokola Smíchov II. text na desce "1921 / NÁŠ NEZAPOMENUTELNÝ / ALOIS TREFNÝ / TVŮRCE A I. NÁČELNÍK / JEDNOTY. / 1864–1917". Žulová deska má...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska br. Antonínu Brázdovi, umučenému dorostenci ze Sokola Troubky

    Pamětní deska Antonínu Brázdovi. Jednoduchá obdélná deska s rytým nápisem je osazena na symbolickém hrobě na obecním hřbitově. Původně byla osazena na fasádě sokolovny, která vyhořela a byla srovnána se zemí v šedesátých letech. Nápis: VZPOMÍNÁME NAŠEHO DOROSTENCE ANTONÍNA BRÁZDY UMUČENÉHO NĚM. OKUPANTY V...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska br. Bohumíru Kostečkovi, kralupskému sokolu a legionáři padlému za 1. světové války

    Na fasádě kralupské sokolovny se nachází uskupení pěti pamětních desek. Jednou z nich je i tato: BRATR BOHUMÍR KOSTEČKA POLOŽIL ŽIVOT ZA SVOBODU SVÉ VLASTI  JAKO LEGIONÁŘ 6. HANÁCKÉHO PLUKU  V BOJI U MARINOVKY POD OMSKEM  DNE 25. KVĚTNA 1918 ČEST JEHO PAMÁTCE Kostečka Bohumil, nar. 15. 2. 1892, Strádonice...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska br. Františku Oliveriusovi, radnickému sokolovi a rozvědčíkovi padlému v 1. světové válce

    7.XII.1893 1.II.1916 V TOMTO DOMĚ SE NARODIL SOKOL- STARODRUŽINÍK FRANTIŠEK OLIVERIUS OBĚTOVAL SE PŘI HISTORICKÉ ROZVĚDCE PRAP. J. SYROVÉHO ZA SVOBODU MILOVANÉ VLASTI NA VĚČNOU PAMĚT VĚNOVÁNO JEDN. ČSL. OBCE LEGIONÁŘSKÉ A TĚL. JEDN. SOKOL V RADNICÍCH 1937 Poznámka: Oliverius František, narozen...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska br. Františku Oliveriusovi, radnickému sokolu a legionáři

    Nápis: 7. XII. 1893 1. II. 1916 V TOMTO DOMĚ SE NARODIL SOKOL-STARODRUŽINÍK FRANTIŠEK OLIVERIUS OBĚTOVAL SE PŘI HISTORICKÉ ROZVĚDCE PRAP. J. SYROVÉHO ZA SVOBODU MILOVANÉ VLASTI NA VĚČNOU PAMĚT VĚNOVÁNO JEDN. ČSL. OBCE LEGIONÁŘSKÉ A TĚL. JEDN. SOKOL V RADNICÍCH 1937 Poznámka:  Oliverius...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska br. Janu Čapkovi, významnému legionáři a sokolskému činovníkovi

    Bronzová pamětní deska připomínající českého legionáře Jana Čapka byla slavnostně odhalena 12. 6. 1926 v rámci oslav VII. všesokolského sletu. Jejím autorem je akademický sochař Jaroslav Hruška a arch. Rössler. Deska je umístěna na domě čp. 176 v Čapkově ulici 5 v Praze 4 Michli, kde se Čapek narodil. Po odhalení michelský...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska br. Jaroslava Starého a jeho manželky Marie – pomocníků výsadku Anthropoid

    Pamětní deska věnovaná bratru Jaroslavu Starému a jeho manželce Marii se nachází v Šestajovicích na plotě domu čp. 182, kde společně od roku 1928 žili, a kde byl br. Jaroslav Starý dne 15. 7. 1942 zatčen gestapem. Poprvé zde byla umístněna šestajovickými sokoly při oslavách prvního roku osvobození v květnu 1946. V padesátých...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska br. Jaroslavu Koukolíkovi, hrdinovi odboje

    Málo známá pamětní deska na zdi sokolovny v Plzni na Bílé Hoře. Jedná se o žulovou pamětní desku připomínající bratra Jaroslava Koukolíka (1916–1943), člena bělohorského Sokola a policejního úředníka, který byl zapojen do odbojové organizace ÚVOD. Jeho úkolem bylo zajišťování potravinových lístků pro odbojáře, osobám...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska br. Jaroslavu Pešatovi, náčelníkovi župy Krušnohorské-Kukaňovy

    Deska z černého leštěného mramoru byla odhalena na zadní části budovy sokolovny v Duchcově v roce 2004 z iniciativy Konfederace politických vězňů a sokolské obce. Město Duchcov se ke svému rodákovi přihlásilo prvním pietním aktem u jeho hrobu na duchcovském hřbitově již v březnu 1990 a přejmenováním ulice Gottwaldovy na...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska br. JUDr. Karlu Pippichovi, významnému sokolskému a osvětovému pracovníkovi

    Pamětní deska JUDr. Karla Pippicha s jeho podobiznou se nachází na budově chrudimské sokolovny. Reliéf, jehož autorem je Ladislav Šaloun (mj. autor slavné sochy dr. Tyrše), nese tento text: Dr. JUDr. Karel Pippich starosta Východočeské župy a Sokola v Chrudimi 1885–1921 vynikající pracovník sokolský, v samosprávě i...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska br. Rudolfu Lukaštíkovi, účastníkovi 1. a 2. odboje

    Nápis: NA PAMĚŤ BRATRA RUDOLFA LUKAŠTÍKA *23. 11. 1894 BEŇOV +21. 1. 1979 PŘEROV VÝZNAMNÉHO PRACOVNÍKA STŘEDOMORAVSKÝCH ENERGETICKÝCH ZÁVODŮ, ZASLOUŽILÉHO ČLENA SOKOLA. ODSOUZEN V 1. ODBOJI, JAKO JEDNATEL SOKOLSKÉ ŽUPY ZAHRANIČNÍ SE PODÍLEL NA 2. ODBOJI, VĚZNĚN VE 3. ODBOJI. VĚNUJE r. 2000...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska br. Slavomíru Kratochvilovi

    Pamětní deska na sokolovně v Přerově je věnována členu přerovského Sokola bratru Slavomíru Kratochvilovi. Deska je součástí Centrální evidence válečných hrobů ministerstva obrany ČR pod ozn. CZE-7109-07370. Nápis na desce: SLAVOMÍRU KRATOCHVILOVI členu Sokola přerovského první oběti českého vlastenectví za...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska bratru Janu Šenkovi, starostovi Sokola Kojetín

    Nápis: NÁRODNÍMU MUČEDNÍKU BRATRU JANU ŠENKOVI UMUČENÉMU V OSVĚČIMĚ ZA DLOUHOLETOU PRÁCI SOKOLSKOU NA NEHYNOUCÍ PAMĚŤ věnuje IV. okrsek sokolské župy Hanácké r. 1945 Starosta kojetínské jednoty Jan Šenk *27. 5. 1890 Bukovany u Olomouce – †13. 6. 1942 Osvětim; válka a odboj 1914–1919; legionář ruský;...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska členům kojetínského Sokola padlým za okupace

    Nápis: ZEMŘELI, ABY NÁROD ŽIL. ŠENK JAN, starosta Sokola nar. 27. V. 1890, umučen 13. VI. 1942 v Osvětimi. RIEGL JINDŘICH, náměstek starosty, nar. 7. VII. 1893, umučen 13. II. 1942 v Osvětimi. BAJER JOSEF, nar. 13. III. 1888 – umučen 26. III. 1942 v Osvětimi. MLČOCH LEOPOLD, nar. 10. XI. 1900 – popraven 3. X....

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska členům Sokola Plzeň IV. padlým za 2. světové války

    Reprezentativní funkci měla kromě hlavního sálu i hala v suterénu, propojující hlavní schodiště a šatny. Na přání svého starosty zde sokolská obec nechala instalovat rozměrný památník. Stéla předstupující před zeď a dosahující od podlahy až ke stropu nese jedno ze sokolských hesel a malou bustu T. G. Masaryka s citátem,...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska členům vojensko-sokolské odbojové skupiny br. kpt. Čermáka

    Na fasádě kralupské sokolovny se nachází uskupení pěti pamětních desek. Jednou z nich je i tato: 1939–1945 zde byla činná historická  vojenskosokolská skupina  odboje kpt. Čermáka Deska je evidována v Centrální evidenci válečných hrobů Ministerstva obrany ČR pod označením CZE2111-28122.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska dubickým sokolům padlým ve 2. světové válce

    Pamětní deska obětem 2. světové války je v Dubicku umístěna na budově sokolovny. Je opatřena státním znakem a nese nápis: BRATŘÍM A SESTRÁM OBĚTEM VÁLKY 1938–45. SOKOL. URBÁŠEK FRANTIŠEK VRTEK SEVERIN PLHÁK JIŘÍ STRYKOVÁ TEREZIE KUPKOVÁ MARIE KUPKA JIŘÍ M. J. HUS: PROSÍM VÁS ABYSTE SE MILOVALI,...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Ervínu Špindlerovi

    Pamětní deska zakladatele roudnického Sokola a župy Podřipské na jeho úmrtním domě byla odhalena 28. října 1935. O její vznik se zasloužil Sokol a Spolek pro postavení historických pomníků a Jednota Říp. Autorem desky je roudnický sochař a kameník Jan Brabec a odlitek vyrobila karlínská firma Fr. Matouška. Dům čp.164 byl v...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Jana Zelenky-Hajského a jeho rodiny

    Pamětní deska věnovaná památce Jana Zelenky-Hajského a jeho rodiny byla odhalena na domě v Biskupcově ulici č.p. 1837/4 v Praze, kde Zelenka žil, v roce 2012. Deska nese následující nápis:  "V tomto domě žili: Jan Zelenka-Hajský , říd. učitel s manželkou Františkou a synem Milíčem. Poštovní úředník Václav Ruta s manželkou...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Jana Zelenky-Hajského na budově bývalé obecní školy v Háji u Duchcova

    Pamětní deska vznikla na počest významného sokolského odbojáře, který se podílel na přípravách atentátu na Reinharda Heydricha. Při příležitosti slavnostního odhalení byla škola pojmenována na „OBECNOU ŠKOLU JANA ZELENKY-HAJSKÉHO“. Desku odhalil zástupce ministerstva školství Jan Maryška za účasti cca 860 diváků. Maryška...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Jana Zelenky-Hajského na budově bývalé sokolovny v Háji u Duchcova

    Pamětní deska vznikla na počest významného sokolského odbojáře, který se podílel na přípravách atentátu na Reinharda Heydricha. Deska vzpomíná i členů jeho rodiny a dalších padlých bratří z místní jednoty. V roce 2012 tehdejší starosta obce rozhodl, že deska na sokolovně je nevhodně umístěna mezi okny hospody a došlo k...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska JUDr. Antonína Hřebíka v Praze-Zbraslavi

    Pamětní deska v ulici Žitavského č. p. 494 v Praze-Zbraslavi na domě, ve kterém žil JUDr. Antonín Hřebík – poslanec Národního shromáždění a starosta ČOS v letech 1945–1948 – v době, kdy zde působil jako advokát a také člen Sokola-Zbraslav. JUDr. Antonín Hřebík Narodil se 24. února 1902 v Řevnicích zámečníku...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska k Tyršovu skonu v Oetzu

    Pamětní deska s reliéfem Miroslava Tyrše od Bohumila Kafky Tato pamětní deska byla původně určena pro rakouský Oetz na památku tragické smrti Miroslava Tyrše v roce 1884 v řece Acha. Autorem je Bohumil Kafka, který se vydal někdy na konci roku 1913 do Oetzu, aby si prohlédl, kam by se deska mohla osadit. Následujícího...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska k založení Sokola roku 1862 na domě čp. 3 v Panské ulici v Praze – Novém Městě

    V Panské ulici čp. 3 byl 16. 2. 1862  oficiálně založen český tělocvičný spolek Sokol. Stalo se tak při první valné hromadě, které se účastnilo celkem 75 osob. Starostou Sokola zde byl zvolen Jindřich Fügner (12. 9. 1822 – 15. 11. 1865), mezi členy prvního výboru se objevila jména Miroslava Tyrše, pozdějšího náčelníka Sokola...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska kralupským bratrům padlým za 2. světové války

    Na fasádě kralupské sokolovny se nachází uskupení pěti pamětních desek. Jednou z nich je i tato: PAMÁTCE OBĚTÍ  NĚMECKÉ OKUPACE 1939–1945 JOSEF ČERMÁK  18. 11. 1895 – 25. 3. 1943 VÁCLAV NOVOTNÝ  14. 9. 1886 – 8. 9. 1943 ANTONÍN RYCHTAŘÍK  18. 9. 1914 – 17. 6. 1944 VAVŘA SEDLÁČEK  2. 8....

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Martina Tupého náčelníka župy Hanácké, který tragicky zahynul.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Miroslava Tyrše v Ostravě

    Jedná se o brnozový reliéf o velikosti 1,45 x 1,20 m je ukotven na zdi obložené žulovými deskami z dílny Bohumila Kafky.  Tato pamětní deska byla v roce 1914 vyrobena pro místo skonu M. Tyrše v Oetzu. Vlivem 1. světové války a jejích následků, byla nakonec zasazena do zdi Tyršova domu v roce 1925. V roce 1932 (100 let...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Pamětní deska Miroslavu Tyršovi na kunratické sokolovně

    Na fasádě kunratické sokolovny je osazena pamětní deska s textem: "Výbor pro oslavu 100 narozenin Dr. Miroslava Tyrše utvořený z místních spolků a organizací uctil tuto památku zasazením pamětní desky a podnětem k jmenování hlavní ulice jménem Tyršovým". Věstník sokolský 1932, č. 40: V Kunraticích u Prahy byla na...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska moravičanským bratřím padlým za 2. světové války

    Na budově je vestavěna i pamětní deska bratrů Rostislava Ambrože a Františka Kruše. Nápis: ZA NAŠÍ SVOBODU – DALI SVÉ ŽIVOTY BRATŘI ROSTISLAV AMBROŽ UMUČEN V OSVĚTIMI 6. 3. 1942 FRANTIŠEK KRUŠ ZASTŘELEN GESTAPEM 14. 1. 1944 VDĚČNOST A LÁSKU VÁM Mj. František Kruš (1898 - 14. 1. 1944) je moravičanský...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska na domě, kde bydlel 1841–1852 M. Tyrš

    Pamětní deska v Karmelitské ulici připomíná pobyt Miroslava Tyrše v rodině svého strýce Antonína Kirschbauma. Desku věnovala Občanská záložna na Malé straně a Malostranský Sokol ji slavnostně zasadil v předsletových dnech roku 1932, tedy v roce výročí 100 let od Tyršova narození. Pamětní deska je bronzová od autorů – Rudolfa...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska na domě, kde se narodil Jindřich Fügner

    Na domě čp.970 v Růžové ulici 5 Praha 1 Nové Město je černá syenitová deska s bronzovým dekorem osazená v roce 1885 Sokolem s textem:  „Zde narodil se Jindřich Fügner dne 12.září 1822“ Více zde:  https://www.pametni-desky-v-praze.cz/products/fugner-jindrich-na-dome-cp-970-v-ruzove-ulici-2-v-praze-2-/ Jindřich...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Obětem 1. a 2. světové války z nymburského Sokola

    Deska se nachází uvnitř sokolovny, konkrétně v chodbě vpravo od vstupu. Nápis: Dr. ED. BENEŠ – splnili národní příkaz až na nejzazší hranici lidských sil – ZA VĚC SOKOLSKOU ZEMŘELI V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE V OSVĚTIMI Václav Janda žup. vzdělavatel, 11. II. 1942 Josef Štafl žup. náčelník, 4. IV. 1942 ZA...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Obětem 1. světové války z poděbradského Sokola

    Nápis: NA TRVALOU PAMĚŤ PADLÝCH BRATŘÍ 1914–18. STARÝ KAREL, BAJTLER VÁCLAV, BEZUCHA FRANT., FIALA KAREL, HEŘMANOVSKÝ K., LOUDA JOSEF, PÁCAL FRANT., PETRÁSEK BOH., RÁKOSNÍK ALOIS, KIRCHNER ANT. MARŠON VÁCLAV, ROHLÍČEK FRANT., ŠAFRÁNEK ED., ZLÁMANÝ EMIL, HELLICH JAR., JENÍK FRANT., KRUPIČKA JAN, POPPER EVŽEN, SOMMER FR....

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Obětem 2. světové války a komunistického režimu z poděbradského Sokola

    Nápis: SOKOL MY ŽIVÍ NEZAPOMÍNÁME NA PŘÍSLUŠNÍKY PODĚBRADSKÉHO SOKOLA KTEŘÍ SE STALI OBĚTÍ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY, NACISTICKÉ PERZEKUCE ČI KOMUNISTICKÉ PERZEKUCE V LETECH 1939–1989 8. 5. 95 výbor sokola

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Obětem 2. světové války z blatenského Sokola

    Pamětní deska je situována na stěně sokolovny a nese tento nápis: SOKOL BLATNÁ Vzpomíná umučených bratří náčelníka Jana Janovského Karla Pelikána Bohumila Krska 1941–1945

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Obětem 2. světové války z ostravského Sokola

    V Čapkově sokolovně se nachází pamětní deska s tímto nápisem: SOKOLSKÁ ŽUPA MORAVSKOSLEZSKÁ SVÝM 333 OBĚTEM SVĚTOVÉ VÁLKY 1939 1945 Pamětní deska ze slezské žuly 136 x 226 cm je věnována 333 obětem z řad členů Sokolské župy moravskoslezské, odhalena byla 2. 11. 1947. V jedné třetině od podlahy je deska...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska obětem 2. světové války z přeštického Sokola

    Na jinží stěně přeštické sokolovny se nachází pamětní deska s tímto nápisem: Nápis: SVÝM MUČEDNÍKŮM 1938–45: ČERMÁK JAN FIALA GUSTAV HRUBÝ VÁCLAV HODL EMAN HANÁK KAREL HANÁKOVÁ ELLA HANÁK JIŘÍ JANDA FRANT. SKÁLA VÁCLAV TICHOTA JOSEF NA VĚČNOU PAMĚŤ – "SOKOL" Deska figuruje v Centrální...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Obětem 2. světové války z volyňského Sokola

    Umístění: Volyně, v zádveří zadního vchodu sokolovny. Nápis: Z NAŠÍ JEDNOTY PRO VLAST ZEMŘELI, ALE PRO NÁS VĚČNĚ ŽIJÍ. 1939–1945 DR.JIŘÍ BURCHAUSER – VÁCLAV SMUTNÝ JOSEF KOVÁRNA – DR.JINDŘICH SVOBODA LUDVÍK KŘÍŠŤAN – EDUARD TUREK JOSEF WIESER

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska obětem 2. světové války ze skvrňanského Sokola

    Bronzová pamětní deska obětem 2. světové války se znakem Sokola v trnové koruně. Nápis: NEZAPOMENEME / / VAŠICH OBĚTÍ ZA SVOBODU / /              EMINGER ANT. / /              KOUBEK JOS. / / 1939     PYTLÍK BOH. ŠTKP.       1945/ /              ŠTRUNC EMIL / / Instalována na chodbě v 1. patře....

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Obětem 2. světové války ze Sokola Mosty u Jablunkova

    Nápis: TJ SOKOL MOSTY PADLÝM HRDINŮM SVÝM ČLENŮM NA VĚČNOU PAMÁTKU por. ALOIS BENEK 17. 3. 1916 MOSTY 20. 3. 1945 DUKLA – ŠUMPERK por. ALOIS DRONG 5. 5. 1915 MOSTY 11. 9. 1944 DUKLA – KOBYLANY NEZAPOMENEME Benek Alois, nar. 17. 3. 1916, Mosty, kmenové číslo 4.283/M a 1.223/D. Odveden 8. 11. 1943, Buzuluk,...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska obětem 2. světové války ze Sokola Plzeň I.

    V mezipatře schodiště na galerii v sokolovně Plzeň I. je instalována tato pamětní deska padlým bratřím.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska obětem fašismu z řad Sokola Uherský Brod

    Vlevo od bočního vchodu do sokolovny se na fasádě nachází veřejně přístupná pamětní deska obětem fašismu z řad místního Sokola. Autorem je sochař Miloš Láska (nar. 1917) z Brna a deska byla slavnostně odhalena v předvečer státního svátku 27. října 1947. Text: UMUČENÝM A POPRAVENÝM BRATŘÍM V LETECH 1939–1945...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska padlým a umučeným bratřím 1939–1945 Sokola Lomnice nad Popelkou

    Pamětní deska byla slavnostně odhalena 28. července 1946 a je věnována padlým a umučeným bratřím. Původně byla deska umístěna na velkém sále sokolovny, ale v roce 1995 byla přemístěna do vstupní haly. Autorem je lomnický akad. sochař Josef Borovec. Jména sokolů jsou také uvedena na Památníku obětí nacistické okupace...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska padlým bratrům a sestrám Sokola Valašské Meziříčí

    Deska je umístěna na fasádě meziříčské sokolovny. Je evidována v Centrální evidenci válečných hrobů Ministerstva obrany ČR pod označením CZE-7210-01293. Nápis: ZA SVOBODU NÁRODA V LETECH 1939–1945 OBĚTOVALI ŽIVOT TITO ČLENOVÉ SOKOLA VE VAL. MEZIŘÍČÍ PADL V BOJI: IVAN KOLAŘÍK POPRAVENI BYLI: JAROSLAV...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska plzeňskému sokolskému činovníkovi br. Emilu Štruncovi

    Br. Emil Štrunc (* 20. 12. 1887 Mirošov – † 29. 1. 1942 Osvětim), náčelník plzeňské sokolské župy. Vyučen typografem, pracoval jako faktor v tiskárně. Od roku 1905 zapojen do sokolské jednoty ve Skvrňanech, od roku 1914 župní náčelník Sokola ve Skvrňanech. 1918–1919 vedl IV. pluk Stráže svobody v Plzni. Zatčen při...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska připomínající okolnosti vzniku sokolské hymny Lví silou

    Na fasádě kralupské sokolovny se nachází uskupení pěti pamětních desek. Jednou z nich je i tato připomínající okolnosti vzniku sokolské hymny Lví silou: 1880–1890 věnoval T. J. Sokol Kralupy N/V. učitel F. J. Pelz píseň LVÍ SILOU

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska sokolům ze Čtyř Dvorů padlým za 2. světové války

    Velkou ránu pro Sokol znamenala druhá světová válka. Zatýkání se nevyhnulo ani jednotě Čtyři Dvory – hned čtyři její členové nepřežili. Po druhé světové válce vznikla pamětní deska, která tyto oběti dodnes připomíná. Na sokolovnu byla znovu osazena až v počátku devadesátých let, byla nalezena náhodou ve stavebním domku v...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska starostovi Sokola Březnice Emilu Kubátovi umučenému v Osvětimi

    Ing. Emil Kubát (narozen 13. 2. 1893, zemřel 18. 3. 1943) Činorodý vlastenec zapojený v mnoha společenských a kulturních aktivitách. Za I. světové války byl pasivním vojákem rakouské c. a k. polní armády, který na konci války dezertoval a ukrýval se u svého strýce v Rožmitále pod Třemšínem. V meziválečném období...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska třebíčským sokolům padlým za 2. světové války

    V roce 1947 se rozhodl výbor Sokola Třebíč pořídit bronzovou pamětní desku svým 15 umučeným členům nacistickými okupanty v letech 1939–1945. Dílo bylo zadáno akademickému sochaři Vlastimilu Večeřovi z Nového Veselí, žáku profesora Laudy. Desku odlila firma František Anýž z Prahy nákladem 26 000 Kč.  Dne 23. května 1948...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska Vratislavu Jandovi (Sokol Mnichovo Hradiště)

    Deska s rytým textem věnovaná Vratislavu Jandovi je umístěna na podstavci ve vstupní hale sokolovny v Mnichově Hradišti. Je zde umístěna společně s pamětními deskami připomínajícími prvního náčelníka Sokola a oběti druhé světové války z řad místních sokolů. Deska byla instalována v roce 1993. Nápis na desce: PLK. IN...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní deska vsetínským sokolům, obětem 2. světové války

    Nápis: TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL NA VSETÍNĚ, OBĚTEM NĚMECKÉ PERSEKUCE 1939–1945. MUDr. BÁRTEK ADOLF COCHLAR OTAKAR ČECH EMIL DRÁPALA VLADIMÍR FAJKUS JAROSLAV FALDA ŠTĚPÁN FRÖHLICH JAROSLAV KUBIČÍK KAREL RAJNOCH RUDOLF SMÍLEK MIROSLAV SOUSEDÍK JOSEF STEINLAUF FERDINAND SUCHÝ FRANTIŠEK...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní desky obětem 1. a 2. světové války z jinonického sokola

    Ve vestibulu budovy Sokola Jinonice jsou osazeny tři pamětní desky. Nápis: Památce padlých bratří 1914 – 1918 JOSEF KORDA JAN ADAM JOSEF BÍBA TOMÁŠ DOLEJŠ VÁCLAV JÁNSKÝ FRANTIŠEK JAVŮREK KAREL MILDORF ČENĚK ŠKARDA věnuje výbor Sokola Jinonice 1993 ZDE BYLI PŘÍTOMNI V DEN VYSÍLÁNÍ Z...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní desky Obětem 1. a 2. světové války ze Sokola Smíchov II.

    Žulové pamětní desky shodného rozměru 100 x 80 cm se nachází uvnitř objektu sokolovny Praha Smíchov II. Nápis: SOKOL SMÍCHOV II. U VDĚČNÉ A TRVALÉ PAMĚTI BRATŘÍM, KTEŘÍ STALI SE OBĚTÍ SVĚTOVÉ VÁLKY: VESELÝ JOSEF, ŠINKORA JOSEF, ŠIMEK ČENĚK, SUCHOCHLEB ALOIS, SNOPEK ANTONÍN, HEVEROCH JOSEF, MILUTINOVIČ JVO,...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní desky Obětem 2. světové války z teplického sokola

    Vpravo od vchodu do budovy se nachází paměrní deska, figurující v Centrální evidenci válečných hrobů Ministerstva obrany ČR pod označením CZE4213-53891. Nápis: NÁRODNÍM MUČEDNÍKŮM DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY BRATRU PRAVOSLAVU VYKOUKOVI STAROSTOVI SESTŘE PAVLE VYKOUKOVÉ NÁČELNICI BRATRU JUDR STANISLAVU ROPKOVI BRATRU...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní kámen br. B. Baumana a jeho manželky Emílie – pomahatelů výsadku Anthropoid

    Pamětní kámen s deskou věnovaný bratru Břetislavu Baumanovi (3. 12. 1905 – 24. 10. 1942) a jeho manželce Emílii (17. 2. 1916 – 24. 10. 1942), se nachází v Horoušanech v křižovatce ulic Baumanova x U Mlýna. Dům pod ním je bývalá stodola, jenž náležela k mlýnu čp. 11, ve kterém manželé Baumanovi před, a v průběhu druhé světové...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pamětní listina říčanských sokolů

    Pamětní listina odkazující na říčanské sokoly Šouleje (starosta jednoty) a Šolce (pokladník) – oba sokolští činovníci v letech 1924–1939. Nalezena při demolici klubovny, která probíhala v rámci výstavby nového atletického stadionu T.J. Sokol Říčany a Radošovice.

    Kategorie: Jiné

  • Pamětní tablo roudnických mučedníků

    Pamětní tablo s 37 umučenými, popravenými či při náletu zahynuvšími bratry a sestrami z T. J. Sokol Roudnice n. L. Původně bylo vystaveno v zasedací místnosti v kině Sokol. Naposledy bylo k vidění na výstavě ke 100. výročí roudnického Sokola v roce 1968, poté zmizelo.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Plzeň – Štruncovy sady

    Štruncovy sady jsou pojmenovány po náčelníku Plzeňské župy br. Emilu Štruncovi. Narodil se v roce 1887 v Mirošově a zemřel v koncentračním táboře 29. ledna 1942 v Osvětimi. V únoru 1919, kdy se ustanovil IV. pluk stráže svobody, který hlídal pořádek v nově vzniklém Československu, stal se br. Štrunc jeho velitelem. Napsal...

    Kategorie: Sokolský uličník

  • Pomník božkovským sokolům padlým za 2. světové války

    Pomník sestávající z šesti kamenů, kde největší je uprostřed a je na něm napsáno: " Oběti německé persekuce Václav Skalický, Josef Lukáš". Před ním je menší kámen s deskou a věnováním od sokolů Zbývající kameny jsou umístěny po dvojicích z každé strany a nesou vždy jedno jméno. 1939-1945 Těl. jednota v Božkově...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Pomník br. JUDr. Václava Petáka, purkmistra král. města Plzně a sokolského činovníka

    JUDr. Václav Peták (* 24.9.1842, Rosovice – † 19.11.1917, Plzeň): právník, od roku 1874 provoz vlastní advokátní kanceláře v Plzni. V téže době již politicky činný - napřed jako člen obecního zastupitelstva, posléze člen městské rady, od roku 1892 purkmistr, souběžně také poslanec zemského sněmu Království českého,...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Pomník br. Karla Vaníčka v Šárce

    Vaníčkův postupně chátrající pomníček z buližníku nese nápis „Zde zemřel sokolský písmák Karel Vaníček 24. června r. 1926“. Karel Vaníček se narodil 10. 2. 1860. Vystudoval techniku a působil jako vrchní oficiál na pražské poště. Byl členem předsednictva České obce sokolské, zakladatelem sokolského muzea (jeho bratr...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Pomník Emila Tšídy

    Starosta župy Plzeňské Emil Tšída, bývalý starosta župy Šumavské, který se přestěhoval do Plzně. Byl redaktorem časopisu „Sokol na českém západě“ a členem předsednictva ČOS. Župa postavila Tšídovi spolu se Sokolem Kdyně, odkud pocházel, pomník na vrchu Ráj. Pomník Němci po záboru pohraničí zlikvidovali. Zásluhou města Kdyně...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Pomník Obětem 1. světové války z křižanovického sokola

    Černý vysoký žulový pomník s fotografiemi a jmény 19 padlých a reliéfy T. G. Masaryka a M. R. Štefánika zhotovila za 23 tisíc Kč firma Semerák z Olomouce. Odhalení pomníku bylo přítomno i 26 legionářů. Nejmladším padlým ve válce byl teprve 18letý František Fröhlich z čísla 51, nejstaršímu Františkovi Růžičkovi z čísla 110...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Pomník Obětem 2. světové války z Krušnohorské župy

    Dvě pamětní desky umístěny na pomníku v areálu sokolovny, křižovatka ulic Tyršova a Kubicových. Vzpomínají 106 obětí obětí z krušnohorské župy, mj. i br. Jana Zelenku-Hajského. Nápis: (levá pamětní deska) BĚHÁNKY – CUKMANTL: KIRCHNER RUD. MÜLLER MIROSLAV SANDNER JOS. BÍLINA: HUBÁČEK VÁC. VANÍK FRANT....

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Pomník Obětem 2. světové války z orlickoústecké jednoty

    Umístění: Ústí nad Orlicí, ulice Quido Kociana, sportovní areál, za tenisovými kurty poblíž pilinové běžecké dráhy Nápis: VAŠE OBĚŤ – SOKOLSKÉ VÍTĚZSTVÍ! ČERNOHORSKÝ EDUARD *1906 POPRAVEN 18. 10. 1944 V DRÁŽĎANECH MACHEK OTAKAR *1906 ZEMŘEL 9. 3. 1943 V PARDUBICÍCH WEISS OTAKAR *1894 POPRAVEN 12. 10. 1944 V...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Pomník PhDr. Miroslavu Tyršovi v lokalitě býv. cvičiště Sokola Plzeň II.

    Pomník neznámého autora se nachází v těsné blízkosti dnešní budovy TJ Slavoj, nástupnické organizace býv. Sokola Plzeň II., který v těchto místech míval své letní cvičiště a zázemí. Nápis je dnes prakticky nečitelný, odkazuje na sto let od narození zakladatele Sokola Dr. Tyrše.

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Pomník s pamětní deskou umučeným Sokolům ve Frýdlantu nad Ostravicí

    Pamětní deska umučeným Sokolům byla odhalena 28. září 1947 před budovou sokolovny. V úvodu zapěl pěvecký sbor Förstrova Oráče, po zahajovacím proslovu starosty Sokola p. Roubinka byl zazpíván chorál Velký Bože, na to předneseny básně, promluvil předseda MNV Kudělka a pietní slavnost vyvrcholila překrásnými slovy prof....

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Pomník Tyrše a Fügnera na Olšanských hřbitovech

    Pomník byl původně vystaven na počest Jindřicha Fügnera (12. 9. 1822 – 15. 11. 1865), jednoho ze zakladatelů Sokola. Místo na Olšanských hřbitovech, kde pomník stojí, zakoupila Česká obec sokolská v únoru 1866 a pro realizaci stavby byla utvořena speciální komise. Se stavbou se začalo na konci 60. let 19. století, a to podle...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Pomník Vincencii Tirschové v Sokolském parku Dolní Slivno

    Na starém hřbitově v Dolním Slivně byla v roce 1838 pochována Vincencie Tirschová, matka dr. Miroslava Tyrše (vlastním jménem Friedrich Emanuel Tirsch), zakladatele Sokola. Hřbitov byl v roce 1903 zrušen a v roce 1933 sokolská župa Fügnerova zádušní pozemek koupila a upravila ho na sad. V roce 1934 byl slavnostně odhalen...

    Kategorie: Hroby, náhrobky

  • Pomník zbirožskému sokolovi a odbojáři br. Ladislavu Šmídovi a jeho rodině

    Šmídův mlýn u "Čápa" poblíž Zbiroha připomíná smutnou historii z doby německé okupace a současně je spjat s počátky protifašistického odboje na Zbirožsku, konkrétně s činností odbojové skupiny Severní Zbirožsko patřící do širšího rámce skupiny Obrana Národa. Z tohoto mlýna pocházel Jaroslav Šmíd, demobilizovaný poručík...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Praha ulice Vaníčkova

    Ulice pojmenovaná po náčelníku ČOS Jindru Vaníčkovi, 8. 10. 2019 zde byla slavnostně odhalena dodatková cedule Jindřich Vaníček byl ve 20. letech minulého století jako náčelník Československé obce sokolské jedním z hlavních iniciátorů vybudování strahovského Masarykova stadionu. V roce 1935 byla ulice obepínající...

    Kategorie: Sokolský uličník

  • Prapor býv. Sokola Kozolupy

    Vyšívaný prapor neznámých rozměrů a nepotvrzené současné existence.

    Kategorie: Jiné

  • Prapor býv. Sokola Netolice

    Prapor z roku 1921 má rozměry 103 x 117 cm, délka žerdě je 320 cm. Prapor je uložen v depozitáři Muzea JUDr. Otakara Kudrny v Netolicích.

    Kategorie: Jiné

  • Prapor dorostenců Sokola Plzeň V.

    Originální vyšívaný prapor dorostenců Sokola Plzeň V. Nápis: DOROST PLZEŇ V. / VLASTNÍ SILOU Prapor má rozměry 80x80 cm, náleží k němu původní červeně lakovaná žerď délky 184 cm. K praporu náleží dvě původní stuhy s nápisy: TUŽME SE (a letopočet 1931) DOROSTENKY DOROSTENCŮM Prapor se nachází v...

    Kategorie: Jiné

  • Prapor dorostenek Sokola Plzeň V.

    Originální vyšívaný prapor dorostenek Sokola Plzeň V. Nápis: DOROSTENKY PLZEŇ V. / VE ZDRAVÉM MLÁDÍ JE NESMRTELNOST NÁRODA Prapor má rozměry 86x76 cm, náleží k němu původní červeně lakovaná žerď délky 184 cm. K praporu náleží tři původní stuhy s nápisy: TUŽME SE NEDEJME SE MILUJME SE Prapor...

    Kategorie: Jiné

  • Prapor Sokol Plzeň Lobzy Petřín

    3. 8.1924 se konalo slavnostní rozvinutí praporu. V 9 hodin dopoledne konána slavnostní Valná hromada, o 3. hodině odpolední předání praporu zhotoveného sestrami z naší jednoty – slavnostní rozvinutí spojené s proslovem br. E. Tšídy. Na pořadu tělocvičná scéna Sen káněte, cvičení žen v národních krojích, recitace. Účastnilo...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor Sokola Běšiny

    Vyšívaný prapor Sokola Běšiny s datací 1923. Blížší informace k historii praporu, jeho současnému spočinutí a k podrobnostem o jeho příslušenství nezjištěny.

    Kategorie: Jiné

  • Prapor Sokola Blovice

    Originál praporu blovického Sokola se momentálně nachází ve sbírkách Muzea jižního Plzeňska v Blovicích.  Prapor je oboustranně vyšívaný a ve velmi dobrém stavu. Jeho výška činí 103 cm, šírka 117 cm. K praporu není k dispozici příslušenství. Existuje věrná replika praporu, kterou užívají členové T. J. Sokol...

    Kategorie: Jiné

  • Prapor Sokola Brno I.

    Prapor Sokol Brno I je v pořadí třetím praporem představitelů místního sokolského sdružení a slavnostně byl předán při otevření nově vybudovaného stadionu v Kounicově ulici v Brně v roce 1929. Prapor nechala na vlastní náklady vyrobit tehdejší známá brněnská mecenáška Luisa Šílená. Návrh pochází z dílny brněnského...

    Kategorie: Jiné

  • Prapor Sokola Mnichovo Hradiště 19. stol

    Nejstarší dochovaný a zároveň první prapor T. J. Sokol Mnichovo Hradiště. Pochází z konce 19. století. Na hlavní straně je červený nápis na bílém poli "SOKOL MNICH. - HRADIŠŤSKÝ" na druhé straně nápis bílý na červeném poli "TUŽME SE"  Rozměr praporu je 145cm x 140cm.

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor Sokola Mnichovo Hradiště 1945

    Prapor, který nechala znovu ustanovená jednota po konci války vytvořit. Prapor je zdobný a těžký. Přední strana je bílá s červeným okrajem. Je na ní vyšitý zlatý znak Sokola a také nápis "TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA MNICHOVO HRADIŠTĚ", který je vyšitý červeně. Nalezneme tam i dvacet lipových lístků. Zadní strana je červená s...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor Sokola Mnichovo Hradiště dorostenci

    Prapor je menší a decentní. Přední strana je bílá, v horní a spodní části je našitá trikolora, uprostřed je vyšitý modrý znak Sokola. Dále je zde vyšitý červený nápis "DOROSTENCI MICHOVO HRADIŠTĚ". Zadní strana je červená opět v horní a spodní části s trikolorou. Uprostřed je modře vyšitý zámek Mnichovo Hradiště a kolem něj...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor Sokola Moravské Budějovice

    Touhou vznikající jednoty bylo mít vlastní prapor. 23. března 1890 se výbor usnesl jej zakoupit a 10. dubna 1890 požádal o povolení. Žádost byla zamítnuta místodržitelstvím. Okresní hejtmanství ve Znojmě to oznámilo jednotě dne 24. dubna 1890. Důvodem byl rudý demonstrativní charakter barvy. Po osobní intervenci a záruce...

    Kategorie: Jiné

  • Prapor Sokola Plzeň - Skvrňany

    Originál praporu je uložen ve skvrňanské sokolovně. Rozměr cca 120x120 cm. Podrobnější informace připravujeme.

    Kategorie: Jiné

  • Prapor Sokola Plzeň III. - Bory

    K praporu nejsou dostupné žádné podrobnější informace. Jedná se o originál uložený v depozitáři Západočeského muzea v Plzni.

    Kategorie: Jiné

  • Prapor Sokola Plzeň V.

    V průběhu roku 1992 nechala jednota vyrobit repliku praporu podle dochovaného originálu. Tento artefakt je s největší pravděpodobností onou replikou, avšak je opatřen zřejmě původní žerdí. Nápisy na praporu: PLZEŇ V / TUŽME SE K praporu náleží soubor stuh dokládajících přítomnost praporu na významných akcích...

    Kategorie: Jiné

  • Prapor Sokola Spálené Poříčí

    Prapor pochází z roku 1930, kdy Spolek rodáků a přátel města Spálené Poříčí se sídlem v Praze při zájezdu do svého rodiště 8. a 9. června 1930 prapor věnoval jednotě coby projev úcty za vybudování sokolovny. Autorem návrhu byl br. František Barták, toho času úředník čsl. státníh drah v Praze. Prapor je s ohledem na...

    Kategorie: Jiné

  • Prapor Sokola Strážov

    Vyšívaný prapor Sokola Strážov s neznámou datací. Blížší informace k historii praporu, jeho současnému spočinutí a k podrobnostem o jeho příslušenství nezjištěny.

    Kategorie: Jiné

  • Prapor Sokola Třemošná

    Prapor byl vyšit svépomocně sestrami Sokola Třemošná počátkem 20. let. Mezi lety 1941 až 1992 byl spolu s prapory žákovským a dorosteneckým ukryt u br. Vladimíra Čechury. K praporu náleží původní dvoudílná zdobená žerď z tmavého dřeva opatřená hlavicí se soškou sokola, a také stuha s nápisem V MÍRU ZA PLUHEM, V...

    Kategorie: Jiné

  • Prapor Sokola Žatec

    Prapor byl slavnostně předán 26. června 1927 při cvičení ve Vlastislavi. Roku 1937 byla vyslána delegace s praporem zahaleným černou látkou na pohřeb prezidenta Masaryka. Prapor byl později, kdy situace již spěla k restrickím a válečným událostem, zazděn v mezipatru Tyršova domu v Praze a odtud neporušený vyjmut až v lednu...

    Kategorie: Jiné

  • Prapor Sokola Zbiroh

    Původní prapor byl v roce 1943 při zatčení Josefa Svobody z čp. 32 převezen na gestapo v Plzni a tam zničen. Po národním osvobození byla nalezena pouze žerď. Protože členové Sokola chtěli mít nový prapor, uspořádali za tímto účelem mezi sebou a příznivci jednoty sbírku. Malíř Jára Pik místní rodák, zhotovil ochotně zdarma...

    Kategorie: Jiné

  • Prapor Sokola Žinkovy

    Originální prapor neupřesněných rozměrů klasického formátu 2:3 je umístěn v přístupné expozici Vlastivědné sbírky Žinkovska. Ručně vyšívaný sokolský prapor vytvořený pravděpodobně svépomocně sestrami z žinkovské jednoty zůstal po dobu minulého režimu ukryt na půdě jednoho z místních obyvatel, následně byl svěřen do péče...

    Kategorie: Jiné

  • Prapor Sokolské župy Plzeňské

    Prapor je z roku 1932, byl vytvořen a poprvé použit u příležitosti IX. sletu. Je zajímavé, že vítězný návrh vytvořil Svatopluk Máchal, syn Jana Máchala, podle kterého je pojmenována jedna z moravských žup. Návrh pana Svatopluka Máchala zvítězil v konkurenci známých plzeňských výtvarníků jako byl Hodek, Krs nebo Janke. Navíc...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor Sokolské župy Podřipské

    Prapor byl rozvinut při příležitosti Krajského sletu v Roudnici n. L. dne 27. 5. 2006. Na základě sbírky pro pořízení praporu bylo vybráno celkem třináct tisíc Kč. Kmotrou praporu byla ses. Blažena Vavřenová.

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor sokolských káňat býv. Sokola Kozolupy

    Vyšívaný prapor neznámých rozměrů a nepotvrzené současné existence.

    Kategorie: Jiné

  • Prapor Svornosti pražské z roku 1848

    Prapor Svornosti pražské z r. 1848. Sokol Roudnice n. L. jej zakoupil v roce 1870 od vdovy komisara, který ho r. 1848 konfiskoval v Teplicích. Rozměry: 142 x 170 cm. Firma Trenkvald Praha jej upravila: původní znak Malé Strany přeměněn ve znak města Roudnice n. L. a monogram FJI za sokolský znak. V roce 1898 byl prapor...

    Kategorie: Jiné

  • Prapor T. J. Sokol Křivoklát

    Prapor Tělocvičné jednoty Sokol Křivoklát Prapor jednoty byla důležitá součást identity každé jednoty. Praporem se jednota prezentovala na veřejnosti jako silná, dobře vedená a významná v rámci celé sokolské obce. V počátcích Sokola obzvlášť, kdy se pořádaly okázalé výlety a prapor se nesl v čele spořádaného útvaru při...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor T. J. Sokol Liberec 1 – Členský

    Jeden z našich nejcennějších a nejstarších praporů, pochází přibližně z roku 1926, starší záznam se nepodařilo nalézt. V roce 2016 proběhlo Zuzanou Červenkovou nákladné restaurování poté co byl prapor skoro až fatálně zničen. Došlo k jeho znečištění a poškození nevhodným manipulováním – byl vyprán v automatické pračce!!!!...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor T. J. Sokol Liberec 1 – Dorostenecký (Původní a Současný)

    Výroční zpráva Tělocvičné jednoty Sokol Liberec 1 za rok 1946 – výpis k předání Dorosteneckého praporu Dne 17. srpna 1946 se konalo cvičení k oslavám 60 let trvaní naší jednoty. Cvičilo se na Sokolském stadionu v Pavlovicích. K předání praporu našemu dorostu nastupují všichni dorostenci a po obou stranách je útvar...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor T. J. Sokol Liberec 1 – Jednotový (původní)

    První prapor T. J. Sokol Liberec 1 Jan Durych 1936 Z našeho archivu je možno zjistiti, že ještě dříve, než jednota měla potvrzeny stanovy, mluvilo a jednalo se o pořízení praporu. Mezi „Cvičící omladinou“ jistě byli radikální členové, kteří i viditelně chtěli ukázati protivníkům svůj odboj a vzdor. Všechny...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor T. J. Sokol Liberec 1 – Jednotový (Současný)

    Rozvinutí praporu proběhlo v roce 1926 při oslavách 40letého trvání jednoty, přenesena byla na něj hlavice žerdě ze starého praporu, který již byl ve velmi špatném, nedůstojném stavu.

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor T. J. Sokol Liberec 1 – Žákovský

    Rozvinutí praporu proběhlo v roce 1926 při oslavách 40letého trvání jednoty spolu s novodobým praporem jednoty. Prapor je vyveden ve stejné grafické podobě jako prapor jednotový a z toho je možné usuzovati, že byl zhotoven stejným člověkem.

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor T. J. Sokol Roudnice n.L.

    Prapor byl rozvinut při příležitosti Slavnostního koncertu ke 150. výročí založení Sokola v Roudnici n.L. a Památného dne Sokolstva dne 8. 10. 2018. Na jeho pořízení finančně přispěli někteří členové Sokola. Kmotrem praporu je br. Petr Jirků.

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor T. J. Sokol Votice

    Prapor jednoty Sokol Votice zhotovený k výročí 106 let od založení jednoty. Lícovou stranu zdobí sokol s roztaženými křídly a heslo "Tužme se".  Na rubu můžeme vidět zdobně vyšívané logo sokola, název naší jednoty, rok jejího založení, a také rok vzniku praporu. Vše je ručně vyšívané na hedvábnou látku. Prapor slouží k...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor T.J. Sokol Unhošť

    Nový prapor byl pravděpodobně pořízen k 40. výročí jednoty v roce 1927. Nyní je uložen ve sbírkách Melicharova vlastivědného muzea Unhošť. Původní prapor byl objednán již na jaře 1889 a ještě téhož roku byl i firmou Trenkwald z Prahy dodán. Cena praporu byla 45 zl. a na jeho pořízení se složilo členstvo jednoty. Plnou...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapor tělocvično-hasičské jednoty Sokol v Strakonicích

    Po podepsání státoprávní deklarace v roce 1868 byly sokolské jednoty rozpouštěny. Místo nich vznikaly různé jiné uniformované spolky s cílem vytlačit sokolský kroj, např. veteránské, hasičské, ostrostřelecké apod. Také Sokol strakonický se přeměnil v Hasičskou tělocvičnou jednotu Sokol. První valná hromada tohoto spolku se...

    Kategorie: Jiné

  • Prapor župy Blanické

    Prapor zhotovený ke kulatému výročí  120. let od založení župy Blanické.  Na lícové straně múžeme vidět sokola nesoucího činku a lipovou ratolest. Též je zde vyšit název župy a roky založení a znovuobnovení. Na rubové straně je vyobrazen bájný vrchol Velký Blaník i s jeho dominantou-rozhlednou.  Prapor byl v tomto roce...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Prapory morkovského Sokola 1872, 1931

    Historie praporu jednoty Sokola morkovského. Vzhledem k čilým stykům s okolními jednotami pořídily morkovské dívky Marie Knapová a Josefa Pěnčíková jednotě prapor. Vyšit byl v r. 1872 na látce, kterou darovali divadelní ochotníci podle praporu jednoty kroměřížské. Na svěcení nebylo však ani pomyšlení a proto náš prapor...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • První sokolovna v Liberci – Na Rybníčku

    Dne 26. 5. 1928 vykoupen pozemek a dům číslo popisné 3 Na Rybníčku od Československé republiky. V roce 1934 pořízen projekt na výstavbu nové sokolovny br. Františkem Zejdlem. V roce 1939 vše zkonfiskováno jakožto německý majetek.

    Kategorie: Sokolovny

  • Putovní vlajka (prapor) dorostu Sokolské župy Plzeňské

    K praporu nejsou dostupné žádné podrobnější informace. Jedná se o originál uložený v depozitáři Západočeského muzea v Plzni.

    Kategorie: Jiné

  • Původní sokolovna v Moravských Budějovicích (u sv. Jana)

    Sokolská jednota v Moravských Budějovicích byla založena roku 1889. Myšlenka na stavbu sokolovny se objevila o pár let později, v roce 1895. Důvodem byla nevyhovující velikost školní tělocvičny, kde jednota tehdy cvičívala. U tělocvičny chyběly šatny i společenská místnost, což bylo překážkou v rozvoji společenského života....

    Kategorie: Sokolovny

  • Replika praporu Sokola Plzeň Lobzy Petřín

    V roce 2018 se začalo jednat o ztraceném praporu jednoty Sokol Plzeň Petřín. Originál byl ztracen nebo zničen, nikdo z pamětníků o jeho osudu nevěděl nic bližšího. Proto bylo zahájeno jednání o výrobě repliky praporu. Z osmi kandidátů byla na základě doporučení vybrána firma z Ostravy. Prapor byl dokončen v lednu 2019....

    Kategorie: Jiné

  • Řevnice – místo narození Antonína Hřebíka

    Pamětní deska umístěna na domě, kde se narodil významný sokol Antonín Hřebík – starosta Československé obce sokolské 1945–1948, poté emigroval do zahraničí, kde byl starostou celosvětového sokolstva.  Více informací informací o jeho životě viz wikipedie.  https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_H%C5%99eb%C3%ADk...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Říčany – park Antonína Švehly

    Park Antonína Švehly je pojmenován po československém politikovi Antonínu Švehlovi. Nachází se v dochozí vzdálenosti od říčanského vlakového nádraží. Parku dominuje památná bronzová socha A.Švehly, jejímž autorem je akademický sochař Antonín Bučánek. Odlévání provedl umělec Karel Barták z Prahy-Žižkova (síla odlitku je půl...

    Kategorie: Sokolský uličník

  • Roudnice nad Labem – budova bývalé sokolovny

    Sokolovna postavena v roce 1886. Kompletně dostavěna, vybavena a slavnostně otevřena byla až v roce 1888 u příležitosti 20. výročí roudnického Sokola. V květnu 1918 byla prodána za 60 000 korun a dnes v ní sídlí Základní umělecká škola.

    Kategorie: Sokolovny

  • Roudnice nad Labem – pamětní deska sokolským obětem nacismu

    Pamětní deska sokolským obětem nacismu. Umístění: vestibul Kina Sokol, Masarykova 1212, Roudnice nad Labem. Pamětní deska věnovaná 37 sokolským obětem nacismu, kteří byli popraveni, umučeni či padli během náletu ruských letadel na Roudnici n. L. dne 9. května 1945. Odhalena 2 .června 1946, ale v 50. letech přemístěna...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Roudnice nad Labem – reliéf Dr. M. Tyrše

    Reliéf Dr. Miroslava Tyrše . Umístění: vestibul kina Sokol, Masarykova 1212, Roudnice nad Labem. Tento reliéf byl umístěn na Tyršově kameni v Tyršově parku, kde byl v roce 2011 zachráněn před zcizením. Od roku 2013 je umístěn ve vestibulu kina Sokol a na Tyršův kámen byla umístěna kopie.

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Roudnice nad Labem – sádrový reliéf a měděná deska – Dr. Miroslav Tyrš

    Reliéf a deska Dr. Miroslav Tyrš. Umístění: Vstup na Tyršův stadion, Sokolská 1284, Roudnice nad Labem. Reliéf dr. Miroslava Tyrše od neznámého umělce s iniciály J. Č. byl umístěn v 70. letech na popud sokolského cvičitele Jožky Malčíka. V roce 2018 k němu přibyla měděná deska s nápisem Dr. Miroslav Tyrš 1832 – 1884,...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Roudnice nad Labem – Tyršův kámen

    Tyršův kámen . Umístění: Tyršův park u ulice K Řípu, Roudnice nad Labem. Kámen s kovovým reliéfem byl odhalen v říjnu 1935. Během nacistické okupace byl reliéf uschován a po válce ho sokolové opět instalovali. V roce 2011 byl zachráněn před zcizením, vznikla jeho kopie, která s informační tabulkou byla odhalena 8....

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Rozhledna Máminka – jeden schod věnovaný sokolkami

    V roce 2015 na Krušné hoře u obcí Hudlice a Nový Jáchymov, na okraji hlubokých křivoklátských lesů, vyrostla rozhledna Máminka, která nabízí turistům krásný výhled na nádhernou okolní krajinu. Na rozhlednu přispěli různí donátoři, kteří pak mohli mít text umístěn na schodu. I zde se Sokol finančně podílel – konkrétně...

    Kategorie: Jiné

  • Socha Gustava Frištenského před litovelskou sokolovnou

    Legendární silák a zápasník Gustav FrIštenský (1879–1957) býval členem místní jednoty. Osobně přispěl i na stavbu místní sokolovny. Mistr Čech v hodu diskem roku 1900, mistr Moravy v řeckořímském zápasu v roce 1901, o rok později vítěz mistrovství Rakouska, zlatý medailista z amatérského mistrovství Evropy 1903. Za pět let...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Socha Jana Podlipného

    Pomník prvního starosty České obce sokolské se nachází v parku před Libeňským zámečkem, na  Elsnicově náměstí. Vystavěn byl v roce 1935 podle návrhu sochaře Jaroslava Brůhy, který sám měl k Sokolu velice blízko, a architekta Jana Bloudka. V roce 2009 byl pomník renovován.  Jan Podlipný se narodil 23. srpna 1848 v obci...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Socha M. Tyrše u kyjovské sokolovny

    Z významnějších událostí kulturních a společenských v Kyjově roku 1933 sluší se vzpomenouti Tyršových oslav. Kyjovský Sokol jako důkaz vděku Miroslavu Tyršovi dal poříditi z výnosu dobrovolných příspěvků členstva a přátel Jednoty jeho sochu, kterou podle modelu akademického sochaře Jana Znoje, profesora na státní keramické...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Socha M. Tyrše v Českém Brodě

    Socha sedícího Miroslava Tyrše původně stále u koupaliště, dnes se nachází severněji u tenisových kurtů. Byla postavena ke 100 letům výročí od narození Miroslava Tyrše. Socha nění dnes umístěna na původním soklu.  Pomník dr. Mír. Tyršovi v českém Brodě ke 100 letům od narození  IV. okrsek sokolské župy...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Socha Miroslava Tyrše na děčínském nábřeží

    Když se v roce 1932 blížilo 100. výročí od narození Miroslava Tyrše, bylo rozhodnuto umístit v jeho děčínském rodišti sochu. Za tímto účelem byla zvolena kopie sochy od Ladislava Śalouna, která byla roku 1926 slavnostně odhalena na I. nádvoří Tyršova domu.  Informace o datu odhalení sochy v Děčíně se ale různí. Zatímco...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Socha Miroslava Tyrše na I. nádvoří Tyršova domu

    Již při otevření Tyršova domu na jaře roku 1925 zde stál na žulovém podstavci model sochy Miroslava Tyrše, kterou vytvořil významný český sochař a člen Sokola Ladislav Šaloun. Předsednictvo Československé obce sokolské posléze rozhodlo, aby byla na I. nádvoří Tyršova domu umístěna přímo bronzová socha. K jejímu slavnostnímu...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Socha Miroslava Tyrše u turnovské sokolovny

    Socha Miroslava Tyrše se skládá z žulového podstavce nesoucího bronzovou sochu zakladatele Sokola, nalezneme ve Skálově ulici u turnovské sokolovny v sadu. Pomník tvoří protějšek pomníku padlým z roku 1927. Autorem pomníku odhaleného roku 1932 (100 let od narození Tyrše) je profesor Uměleckoprůmyslové školy v Praze, Josef...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Socha Miroslava Tyrše ve vestibulu vinohradské sokolovny

    Autorem Tyršovy sochy v nadživotní velikosti umístěné ve vestibulu vinohradské sokolovny v Riegrových sadech je Ladislav Šaloun. Po druhé světové válce začala Československá obec sokolská uvažovat o tom, že vytvoří kopii sochy Miroslava Tyrše, která od roku 1926 stála na I. nádvoří Tyršova domu, a která byla za války...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Sokol Plzeň Petřín – pamětní deska členům padlým členům za Protektorátu Čechy a Morava

    Pamětní deska je instalovaná na jižní stěně přístavby petřínské sokolovny, evidována jako válečný hrob ozn. CZE 3209-5653 pod správou Ministerstva obrany České republiky. Odboj v jednotě: domácí odboj – Václav Krofta a Adolf Hrček, v zahraničním odboji jsme zastoupení neměli. Bratři Pecháček a Zámek se odboje...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • sokolovna T.J. Sokol Praha VII

    Stavitel Josef Vaňha, stavební dozor vykonával V. Knakal.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna (původní Spolkový dům) Strakonice

    K založení strakonické sokolské jednoty došlo v květnu 1885 coby členské jednoty župy Jeronýmovy (ve skutečnosti došlo k založení prapůvodní sokolské jednoty již o 17 dříve, ale peripetie  a různé formy existence jednoty napřed jako jednota tělocvično-hasičská, posléze jako jednota Tyrš neměly delšího trvání). Následně 30....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna a bývalé sokolské kino Nymburk

    Sokol v Nymburce vznikl roku 1868. Od počátků jednoty se jako existenční nutnost jevilo zřízení vlastního střediska s tělocvičnou a hřištěm, kde by se mohl rozvíjet sokolský život. Z počátku se cvičilo "na Střelnici" (dnešní "Ostrov"). Tehdy měla jednota 56 členů, z nichž 30 cvičilo ve dvou družstvech. V podzimním období...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna a bývalý biograf Sokol Kladno

    Jednou z prvních (a vůbec první v regionu) mimopražských jednot byla sokolská jednota v Kladně, která vznikla v roce 1869 (ve stejném roce byla založena i jednota v Novém Strašecí). Tradice organizovaného působení Sokola v Kladně však byla přerušena, když v roce 1877 rakousko-uherské úřady kladenskou jednotu (stejně jako...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna a Tyršův dům Chrudim

    Roku 1867 vzniká Sokolská jednota v Chrudimi na popud Aloise Galláta, ředitele Spolku divadelních ochotníků, kterého posléze nahradil významný chrudimský rodák br. JUDr. Karel Pippich. Návrh Karla Pippicha postavit novou chybějící tělocvičnu byl přijat v roce 1890, kdy byla stavba i zahájena. Pippich tehdy napsal: „Sokol náš...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Albrechtičky

    V roce 1911 byla založena jednota Sokol. Osvobození obce předcházela průzkumná činnost ruského letectva. Mezi Albrechtičkami a Mošnovem se rozkládalo polní vojenské letiště. S blížící se frontou se stupňoval počet přeletů a na vesnici začaly dopadat letecké zápalné a tříštivé pumy. Těžká bomba dopadla mezi sokolovnou a...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Babice nad Svitavou

    základní kámen 17. 6.1906  otevřena 2. 7. 1907  slavnostní předání veřejnosti 1. 9. 1907

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Bakov nad Jizerou

    Sokol byl založen v Bakově v r. 1888. Tělovýchovná činnost Sokola se v poprvoválečných letech odehrávala v tělocvičně chlapecké školy a na venkovním cvičišti vedle školní budovy. Myšlenky vybudovat vlastní tělocvičnu se ujal nový výbor Sokola, do jehož čela přišel v roce 1921 starosta...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Běšiny

    Na jaře roku 1921 sokolové začali stavět svoji vlastní tělocvičnu za pomoci Jindřicha Kolowrata, majitele velkostatku, který jim daroval jak již výše zmíněný pozemek včetně školního cvičiště, tak i všechen stavební materiál, který ke stavbě potřebovali.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Blatná

    Dne 23. listopadu 1884 se v poradní síni městské radnice v Blatné sešlo 42 příznivců sokolské myšlenky, kteří se usnesli, že založí místní jednotu. V březnu r. 1885 byly potvrzeny stanovy a poté se za účasti patnácti členů konala ustavující valná hromada. Prvním starostou byl zvolen František Diviš. Jednota se stala součástí...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Blovice

    Ustavující valná hromada bloviské jednoty se konala 1. června 1889. Na schůzi byl zvolen dr. J. Karlík starostou, jednatelem dr. J. Březina, pokladníkem K. Čapek a náčelníkem byl zvolen K. Klement, současně byla navržena výše členského příspěvku na 20 korun. Místnost pro letní i zimní cvičení propůjčil jednotě A. Klement v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Bludov

    V neděli 19. září 1897 odpoledne se sešlo 19 občanů, z nichž jeden byl ze Šumperka, ostatní z Bludova, a založili Tělovýchovnou jednotu Sokol v Bludově. Místnost pro potřeby spolku si pronajali naproti dnešní sokolovně (tehdy ještě nestála) u řezníka a hostinského Entra, později Sourala za 20 zl. ročně (do r. 1945 Rekův...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Bohuňovice (Moravské Loděnice, okr. Olomouc)

    Moravská Loděnice je bývalá obec, nyní katastrální území obce Bohuňovice v Olomouckém kraji, okres Olomouc. V roce 1898 byl v Moravské Loděnici založen Sokol, který si roku 1913 vybudoval sokolovnu, jež svého času sloužila i jako kino. Jedná o jediná kulturně-historickou významnou necírkevní stavbu a architektonicky...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Boskovice

    Historická budova sokolovny se svým velkým sálem, jevištěm a přísálím je hlavním kulturním a společenským střediskem. Pořádají se zde divadelní představení, koncerty, plesy, firemní a soukromé akce. V budově je umístěna Restaurace Sokolovna. V roce 1909 bylo tělocvičnou jednotou Sokol ustaveno Družstvo pro zřízení...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Brandýs nad Orlicí

    VILA LUDMILA, později SOKOLOVNA. Jedná se o bezesporu jednou z nejkrásnějších staveb ve městě. Původně se jednalo o honosnou vilu postavenou na místě požárem zničených chalup pro Ludmilu, manželku rytíře Jana Horského). Vila číslo popisné 117 byla postavena Janem Horským na místě domů čp. 119 , 120, 121, 122 a 124,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Břasy

    Místní jednota založena roku 1873 měla původně své sídlo v hostinci U České koruny. "Když se po roce 1880 počaly jednoty sokolské organisovati ve svazky župní, a tyto pak v Českou obec sokolskou, počaly se stavěti po vzoru Sokola pražského prvé sokolské tělocvičny. A již v této době vznikla u nás myšlenka založení fondu pro...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Bratříkov

    Bratříkovský Sokol byl založen v roce 1896 a od samého počátku to neměl vůbec lehké. Drsné severní pohraničí s 85% obyvatel německé národnosti, samotná vesnice hospodářsky i sociálně velmi slabá a z toho všeho plynoucí problémy, hraničící se samotnou schopností jednoty v tomto prostředí přežít. Podobný osud mělo i spoustu...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Březnice (okr. Příbram)

    Tělocvičná jednota Sokol byla v Březnici založena dne 15. 8. 1880 za osobní účasti samotného Miroslava Tyrše. Budova byla slavnostně otevřena 6. srpna 1922.Tou dobou bývala zařazena do dnes již neexistující Jeronýmovy župy. Na březnickou sokolovnu je už roky žalostný pohled. Kdysi místo společenského dění chátrá....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Brno-Královo pole

    Tělocvičná jednota Sokol v Králově Poli byla založena v roce 1891. Nejprve se cvičení a další akce odehrávaly v hostincích. Proto členové začali sbírat prostředky na stavbu vlastní sokolovny. V roce 1899 bylo založeno Družstvo ku zřízení tělocvičny pro TJ Sokol v Králově Poli. Sokolovna se stavěla od léta 1914 podle...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Brno-Tuřany

    Činnost Sokola Tuřany se datuje od valné hromady dne 21. května 1905. Od svého vzniku cvičívali sokolové v hostinci U Zlatého lva. V roce 1919 se objevuje první návrh na vybudování vlastní sokolovny. Zakoupený pozemek ke stavbě byl rozšířen o další pozemky prodané, nebo darované jednotě jejími členy. Vzniklo tak...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Bystré (u Poličky)

    Zajímavě architektonicky řešená budova, postavena svépomocí v letech 1932–1934. Členstvo odpracovalo 50.000 hodin, finanční náklad činil 340.000,- Kč, tj. polovinu plánovaného rozpočtu. Jeden z nejpozoruhodnějších sokolských stánků v župě Krále Jiřího (dnes se nachází v jiné župě). V Sokolovně se konaly slavné Šibřinky a...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Bystřice pod Hostýnem

    Místní jednota byla založena roku 1892. V r. 1909 se zrodila první myšlenka postavit si svoji vlastní sokolovnu. Mezi členy výboru jednoty tehdy patřil i Vilém Kučera a br. Antonín Polášek, kteří byli hlavními propagátory stavby sokolovny. Nově založené stavební družstvo v r. 1910 zakoupilo v Nádražní ulici i pozemek na...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Bzí

    V roce 1892 vzniká Sokol i ve Bzí, tehdy ještě Nábzí. 16. října toho roku pak proběhla v hostinci Františka Donáta první ustavující schůze. Nadšení bylo obrovské. Prvních deset cvičenců cvičilo na primitivním nářadí na školním dvorku až do zimy. V zimě se cvičila pouze bradla a to v sále u Herzmannů. Za rok již cvičila...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Černožice

    Sokol Černožice byl založen již v roce 1891. Od roku 1894 konala jednota svá veřejná cvičení v rezervní třídě místní školy, která byla upravena na prozatímní tělocvičnu. V roce 1910 začali členové uvažovat o stavbě vlastní tělocvičny a za tímto účelem byl založen stavební fond. Plány přerušila první světová válka....

    Kategorie: Sokolovny

  • sokolovna Chocerady

    V roce 1921 dostaly spolky Sokol a Komenský darem od majitele panství Antonína Khevenhüllera-Metsche hostinec „Na Knížecí“. Aby budova vyhovovala potřebám obou jednot, bylo rozhodnuto přestavět ji. Přestavbu navrhl a provedl stavitel Vojtěch Tuka z Hvězdonic. Práce začaly v srpnu 1921, velkou měrou se na nich podíleli...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Chodská Lhota

    Sokol v Chodské Lhotě byl založen v roce 1923 a osamostatnil se od Župy Šumavské 18. května 1928. Stavba sokolovny probíhala po elektrifikaci obce v témž roce 1928, dokončena byla až v roce 1933. Prošla rekonstrukcemi v letech 1988–1989, venkovní úpravy provedeny v roce 1990 a znovu v letech 2009–2010. (Název obce Lhota...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Chomutov (Horní Ves)

    Tato sokolovna postavená roku 1921 a slavnostně otevřena 21. srpna téhož roku byla využívána Českou menšinou v Chomutově. Z fotografií je zřejmé, že v ní nějakou dobu působil i německý tělocvičný spolek JAHN TURNVEREIN.  

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Chudenice

    Budova sokolovny čp. 136 v  Chudenicích (okr. Klatovy) se nachází při severovýchodním okraji obce, která je od roku 1996 součástí krajinné památkové zóny Chudenicko. Byla postavena v letech 1921–1923, tedy v době rozvoje sokolského hnutí a  rostoucí obliby tělovýchovy a  sportu v tehdejším Československu, kdy se sokolovny...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Čtyři Dvory (České Budějovice)

    V době založení jednoty byly Čtyři Dvory samostatnou obcí v blízkosti Českých Budějovic. Členové jednoty Sokol Čtyři Dvory cvičili od založení v roce 1912 do zimy 1920/1921 v létě venku, v zimě v sálech hostinců. Roku 1920 měla jednota již 350 členů a cvičení v zimě po hospodách už přesahovalo kapacitu sálů. Sokolové...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Dačice

    Sokol v Dačicích byl založen 25. března 1871. Zasloužili se o to především členové Čtenářského spolku Dyje v Dačicích. Sokolové se hlásili k Tyršovým ideálům zdravého a čestného života a byli také velkými vlastenci. Družstva pro vybudování tělocvičny bylo zřízeno dne 26. února 1910. Starostou Družstva byl zvolen odborný...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Dědice

    Již v roce 1909 hrstku pokrokových nadšenců nadchla sokolská idea a s odvahou, nebojíce se překážek, výsměchu, urážek, pochopila význam a prospěch tělocviku a duchovní stránku sokolské myšlenky, která nesla ráz velkého vlastenectví. Pustili se tedy do práce. Dne 26. září 1909 byl založen matriční jednotou ve Vyškově odbor...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Dobřív

    Z malých poměrů vznikla v roce 1890 sokolská jednota. Po celou dobu trvání se vždy našlo dost nadšenců, kteří jednotu pomáhali ochotně udržovat v činnosti až do dnešních dnů. Byla to jedna z prvních TJ na okrese Rokycany. Morální podpora začínající jednotě přicházela z Rokycan a Mýta, ale i z Hořovic, Rožmitálu a...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Dolní Lukavice

    Vznik Sokola v Dolní Lukavici se datuje rokem 1919. 12. ledna 1919 byla starostou obce Josefem Regnerem, svolána schůze přátel Sokola, aby se zjistilo, byly-li by v Dolní Lukavici podmínky k založení této jednoty. Podmínky byly dobré, proto byl zvolen přípravný výbor. 27. února 1919 byly připraveny sokolské stanovy a zadány...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Dolní Slivno

    Se stavbou sokolovny se započalo v roce 1921 a již 25. června 1922 byla slavnostně otevřena. Její prostory nesloužily jen tělovýchovné činnosti, ale i osvětové. Pořádaly se zde přednášky i ochotnická divadelní představení. Sál sloužil také jako biograf. První nejnutnější rekonstrukce budovy probíhala v letech 1998–99. Svou...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Dolní Újezd (u Litomyšle)

    Tělocvičná jednota Sokol Dolní Újezd vznikla na ustavující valné hromadě dne 7. října 1911. Současnost: Sokolovna v Dolním Újezdě představuje jednu z architektonických dominant vesnice. Je středem kulturního života obce, neboť se zde pořádají plesy, divadelní a hudební představení, výtvarné vernisáže, oslavy svátků...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Domažlice

    Místní jednota vznikla roku 1868 a zpočátku provozovala svou činnost v různých objektech ve městě, například v kramářské dílně nebo později v přestavené restauraci (Sokolský dům). Před stavbou sokolovny byla zavedena pracovní povinnost na každého člena jednoty, muži odpracovávali 55 hodin, ženy 20 hodin. Stavba byla na...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Držkov

    Místní jednota vznikla roku 1885. Dne 12. června 1932 bylo slavnostní otevření letního cvičiště – nazvané Tyršovo cvičiště. Bývalá sokolovna v Držkově byla postavena před rokem 1900, v současnosti se zde nachází obecní Kulturní dům. V roce 2013 probíhala rekonstrukce objektu. Investice přesáhly 8 milionů Kč.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Dubicko

    Dubičtí nadšenci do cvičení a obdivovatelé Tyršových myšlenek se scházeli a cvičili nejprve v hostinci U Nevrlých a na venkovním cvičišti u Mlékárny. Toto období je pro všechny jednoty příznačné tím, že si svépomocí stavěly vlastní tělocvičny. První vyrostly v Zábřeze, Bludově, Postřelmově a také v Hrabové v roce 1914, kde...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Frýdek-Místek

    Frýdecká Tělocvičná jednota Sokol založená v roce 1895 měla početné společenské i kulturní aktivity a prudce se rozvíjela po roce 1918. Zatímco v roce 1915 měla jen 92 členů, v říjnu 1919 se jejich počet zvýšil na 209 a do roku 1935 až na 372 členů. Sokolové cvičili od roku 1913 v sále hotelu Jandovice (naproti dnešní...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Frýdlant nad Ostravicí

    Do frýdecko-místeckého regionu se myšlenka Sokola dostala po několika desítkách let, až v 2. polovině 80. let 19. století. K nejstarším jednotám v Místku, Paskově, Brušperku a Frýdku patří i jednota ve Frýdlantě n. O. Situace na počátku 90. let 19. století nebyla českým spolkům příliš nakloněna. Důvodem byl stále ještě silný...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Háj u Duchcova

    V Háji byla dne 5. prosince 1919 založena samostatná jednota Sokol. Tato jednota později odkoupila budovu č. p. 38. Po úpravě tohoto domu starosta jednoty zajistil v r. 1928 odkoupení Seidlerova mlýna s pekárnou č. p. 20 a povolení k demolici této budovy. Mlýn se nacházel na potoce asi 100 m za obcí po pravé straně silnice...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Havlíčkova Borová

    Sokolovna je ve stavu vyžadujícím nemalé náklady na rekonstrukci. Pořádají se zde především plesy a kulturní akce místních spolků. V objektu se nachází i ubytovna. Z majetku České obce sokolské přešla sokolovna do vlastnictví městyse.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Henčlov

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Holice

    Jednota Sokol v Holicích byla založena 11. prosince 1870. Veškeré záležitosti spojené se Sokolem se v začátcích konaly v sálech holických hostinců a později ve chlapecké škole. Již 16. ledna roku 1909 připravil starosta jednoty p. Bauš návrh smlouvy, kdy městská obec Holice za tři tisíce korun postupuje tělocvičné jednotě...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Holoubkov

    Místní jednota založena v roce 1919. Sokolovna získána v roce 1930 přestavbou kantýny místní továrny. Budova samotná je z roku 1869. Budova sokolovny aktuálně prochází postupnou rekonstrukcí vnitřních prostor. Sportovní činnost členů jednoty je organizována do jednotlivých oddílů - stolní tenisté, florbalisté, kruhové...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Horažďovice

    Místní jednota byla založena roku 1869 jako Tělocvično–hasičská jednota, členové však tíhli spíše k hasičské myšlence. Skutečné přejmenování na Sbor dobrovolných hasičů se uskutečnilo v roce 1893. O rok později se Sokol znovuustanovil. V prvních letech existence si mladí nadšenci opatřili vlastními prostředky hrazdu, bradla,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Horní Bříza

    Před zahájením výstavby sokolovny využívala místní jednota prostor ve zdejších hostincích, napřed U Benešů, později U Karezů. Prostory ale pro potřeby činnosti nestačily. Rozhodnutí o stavbě sokolovny padlo na mimořádné Valné hromadě dne 25. 8. 1921. Výstavba probíhala na pozemcích obč. Prusíka, obč. Manclové a také na části...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Horní Čermná

    Sokol byl v Čermné založen již roku 1912, v roce 1923 Čermná II.  21. srpna 1932 byla otevřena sokolovna v Horní Čermné. Sokolovna s přístavbou se využívá dodnes.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Horní Jelení

    Tělocvičná jednota Sokol Horní Jelení byla ustanovena 4. září 1897 ustavující valnou hromadou. Jako každá sokolská jednota požadovala i Tělocvičná jednota Sokol Horní Jelení "spolkovou místnost, a to samostatnou, s výčepem nápojů nespojenou“. Pro cvičení si od svého založení pronajímala místnosti v místních pohostinstvích....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Horní Kruty

    Spolek T. J. Sokol Horní Kruty si v roce 1924 vystavěl sokolovnu v Horních Krutech. Stavba proběhla za velké pomoci všech členů, obce i vzálenějších obcí. V současnosti v buově probíhají zimní tréninky fotbalového oddíli, plesy a společenské akce. Prostory se sociálním zázemím jsou zrekonstruované, jinak je většina...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Horoměřice

    Sokolská jednota v Horoměřicích byla založena 18. srpna v roce 1907. První výbor zasedal pod vedením starosty br. Antonína Čackého a místostarosty MUDr. Antonína Doubravského. Prostory pro cvičení a kulturní spolkové akce měla jednota k dispozici bezplatně v prostorách hostince br. Jana Čackého. Po 25-ti letech, v roce 1932,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Hostivice

    Tělocvičná jednota Sokol Hostivice byla ustavena 18. září 1892, kdy se sešla valná hromada za účasti 20 osob. Novou jednotu čekala spousta práce. Bylo potřeba získat další členy, předložit stanovy ke schválení c. a k. okresnímu hejtmanství v Kladně, připravit vše potřebné pro cvičení a hlavně bylo třeba najít vhodnou...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Ivaň (okr. Prostějov)

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Janovice nad Úhlavou

    Místní jednota sokolská byla v Janovicích založena v roce 1898. Zprvu místní sokolové cvičili na „place u papírny“ nebo na „kolejišti“. V zimě se dlouhých 20 let scházeli a cvičili v hostinci „U Šumavy“. Už v roce 1906 však začali sokolové uvažovat o stavbě vlastní budovy – sokolovny. Ještě dlouho se však o tom jen...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Jihlava

    Jihlavská sokolovna byla postavena ve stylu českého funkcionalismu, v současné době je kulturní památkou. Má betonový skelet s cihlovou výplní. Vlastní a provozuje ji T. J. Sokol Jihlava, nachází se ve velmi dobrém stavu. Na konci roku 1891 sepsal JUDr. Karel Malát stanovy jihlavské jednoty. Schváleny byly ale až v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Kačice

    Kačická jednota byla založena 20. prosince roku 1896.  Původně se cvičilo v sálech místních hostinců. Od 24. prosince roku 1917 se cvičení přesunulo do rezervní třídy místní školy. Roku 1923 byla dle projektu stavitelů Šímy ze Studnice a Müllera ze Smečna postavena sokolovna. Odhadní cena byla určena na 400.00 Kčs....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Kácov

    2. prosince 1912 se konala 1. výborová schůze Tělocvičné jednoty Sokola Kácov v místnosti pohostinství U Růžičků na náměstí, kde bylo schváleno konání I. valné hromady. První zpráva o získání staveniště pro budovu sokolovny byla v roce 1919. O čtyři roky později v roce 1923 je ustaven stavební odbor k výstavbě sokolovny...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Kardašova Řečice

    Myšlenka založit tělocvičný spolek v Řečici se vyskytla již v sedmdesátých letech 19. století. Avšak první podnět v důsledku nešťastné náhody ztroskotal. Také druhý podnět v letech osmdesátých se minul cíle. A tak až v letech devadesátých došlo k vlastnímu založení zdejší sokolské jednoty. Přičinil se o to zejména Gustav...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Kařez

    V roce 2008 byla schválena rekonstrukce objektu zahrnující mj.: kompletní rekonstrukci staré části sokolovny, kde vzniklo nové pódium, nové sociální prostory pro ženy a muže, včetně sprch, toalet a pod pódiem nové klubovny, nové sociální prostory (i pro občany s invalidní postižením), vestavěná šatna pro kulturní a...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Klášterec nad Orlicí

    Tělocvičná jednota Sokol Klášterec nad Orlicí byla založena 26. května 1909. Vzorem byly jednoty a cvičení v okolních obcích. Prvých 36 členů začalo cvičit v sále hostince U Holendů. Po obnovení cvičení v r. 1919 začali členové uskutečňovat sen o své sokolovně. Již tehdy se to neobešlo bez pomoci obce a to bezúplatným...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Klatovy

    Prvné stanovy klatovské jednoty schváleny v červnu 1868.  Počátkem 70. let 19. století se prohlubuje krize v jednotě, jedinou viditelnou aktivitou spolku je snaha přeměnit jej na jednotu hasičsko - tělocvičnou. K tomu došlo v srpnu 1874, v čistě hasičský spolek se trosky původního Sokola transformovaly na valné hromadě...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Klimkovice

    V roce 1904 vznikla v Klimkovicích tělovýchovná jednota Sokol. Jejím zakladatelem byl místní advokát Rudolf Hess. Činnost jednoty vyplývala z Tyršova požadavku harmonického rozvoje tělesné, duševní a mravní stránky lidské osobnosti a z jeho ideálu zdravého a všestranně vyspělého národa. V tomto pojetí Sokol vychovával své...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Klobouky u Brna

    Místní jednota byla založena v roce 1900. Kloboucká sokolovna patří k jedné z nejstarších staveb v obci – postavena roku 1921. K roku 2011 byla sokolovna shledána v havarijním stavu a byla uzavřena veřejnosti. Obnova sokolovny dokončená v roce 2015 město vyšla na více než 32 milionů korun. Kromě toho, že stavaři...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Kokory

    Jednota byla založena 14. prosince 1903. Sdružovala sportovní nadšence a vlastence také z Nelešovic, Lukové, Čelechovic a Žeravic. Bohatou tělovýchovnou, sportovní a také společenskou a kulturní činnost rozvinula jednota již před první světovou válkou a po ní ji ještě více obohatila. Díky nadšení a obětavosti členů otevřela...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Komárov (okr. Beroun)

    Tělocvičná jednota Sokol Komárov byla založena 9. března 1902. 2. června 1902 byla jednota přijata do sokolské župy Rokycanovy. V roce 1910 opouští tělocvičná jednota Sokol sál u Tůmů a začíná cvičit v nově upravené tělocvičně ve stodole u br. Wimmra. V roce 1920 byl ustanoven stavební odbor pro stavbu sokolovny. Přípravné...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Kopidlno

    Budova představuje velmi solidní příklad regionálně laděného českého purismu, Stavba je typickým příkladem osobního stylu jičínského architekta Čeňka Musila a v jeho díle ji lze řadit mezi nejlepší realizace. Jednopatrová budova na nárožní parcele, částečně napojená na starší zástavbu. Jednokřídlá hmota obdélného...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Kounov

    Nepřehlédnutelná budova sokolovny v Kounově byla postavena v letech 1936–1937 rakovnickým stavitelem Vopršalem podle plánů pražského architekta Zímy. Na stavbu sokolovny byly použity cihly ze zbořených budov zrušeného dolu Kateřina, které kounovští sokolové koupili za pět tisíc korun. Velkolepé slavnostní otevření sokolovny...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Kout na Šumavě

    V sokolovně sídlí také hospoda. Místní jednota je zřejmě zaměřena pouze na fotbal. Je součástí Šumavské župy.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Kralovice

    Jednota založena jako  Tělocvičnohasičská jednota Sokol Karlovická roku 1873. Dramatický odbor vznikl ještě před 1. světovou válkou. 20. léta 20. století byla pro kralovický Sokol obdobím shromažďování finančních prostředků a příprav na stavbu sokolovny, divadlu byla věnována menší pozornost. Sokolovna byla...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Kralupy nad Vltavou

    Původní sokolovna v Kralupech nad Vltavou byla postavena v 90. letech 19. století. Po 28. říjnu 1918, kdy se v jednotě postupně znovu probouzela sokolská činnost, začali členové zjišťovat jisté nedostatky pro budoucí cvičení. Stávající sokolovna neměla letní cvičiště a ve městě se stěží dal sehnat dům či alespoň místnost...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Králův Dvůr (Počaply)

    K založení Sokola Králův Dvůr došlo dne 20. srpna 1911 na ustavující valné hromadě v hostinci U Ševčíků v Počaplech za účasti 30 osob. Původní název zněl Tělocvičná jednota Sokol v Počaplech a okolí. I přes počáteční finannčí potíže se začala činnost jednoty úspěšně rozvíjet. Ze Sokola v Berouně bylo zapůjčeno nářadí, od ČOS...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Kraslice

    Počátky tělovýchovného hnutí v Kraslicích a okolí spadají do 20. let předminulého století a jsou spojeny s činností turnerských organizací a později dalších německých tělovýchovných a skautských spolků zakládanými zejména s ideově politickými podtexty. Počátky sokolské jednoty v Kraslicích jsou datovány dnem 14. 1. 1934, kdy...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Křimice

    Pokusy o založení sokolské jednoty v Křimicích se objevily již v roce 1894 a následně 1906, tehdy ale sokolská ještě nezaujala křimickou veřejnost. Tato myšlenka se ujala až roku 1912, kdy 25. 6. bratři Fňouk a Honzík ze Sokola Plzeň svolali první cvičení. Tehdy dorazilo 40 cvičenců a hned následující den, tj. 26. 6. 1912,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Křižanovice (okr. Vyškov)

    Myšlenka založení odboru Sokola v Křižanovicích vznikla mezi nadšenými mladíky v roce 1897. Definitivní podobu dostala 8. září toho roku, kdy se sešli pod vedením Matěje Cenka č. 87 ve staré hospodě Františka Medka, pozdější nově postavená hospoda U Hoňků č. 32, a zvolili si výbor. 22. února 1922 bylo na valné hromadě...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Kyšice

    Jednota vznikla oddělení části členů z unhošťského Sokola po I. světové válce. Pozemek na stavbu sokolovny přidělen obcí v roce 1922. 27. 7. 1924 položen základní kámen nové sokolovny. Jednota byla obnovena v roce 1991, ale zanikla v průběhu 90. let. Objekt získala obec Kyšice od ČOS v roce 2004. V roce 2013 byla...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Lázně Bělohrad

    Sokolovna byla postavena za první republiky. Slavnostní otevření se konalo 25. 5. 1930 za přítomnosti tisíců diváků. Od své výstavby sloužila jako multifunkční zařízení. Kino v Lázních Bělohrad funguje od roku 1932. Po bohatých letech provozu malých kin, došlo po roce 2000 k redukci představení a kino v Lázních Bělohrad od...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Lipnice nad Sázavou

    Devětadvacet členů měl Sokol v Lipnici nad Sázavou při svém založení 9. srpna 1908. Lipničtí sokolové se scházeli v hostinci U Nováků (později se jmenoval U Kotků), kde bylo možno cvičit v sále, který sloužil k zábavám, divadelním představením a ze kterého se později stalo kino. Pokud se pořádalo velké veřejné cvičení,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Lišov

    Podobně jako mnoho jiných jednot, musela si také ta lišovská na svou vlastní sokolovnu několik let počkat. Ustavující valná hromada, která se uskutečnila 24. února 1894, čítala třicet členů. Díky tomuto počátečnímu kroku vznikla Tělocvičná jednota Sokol Lišov. Scházeli se v sále hostince u Bohoňků. Jako letní cvičiště jim...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Litovel

    Hned po prodeji staré budovy sokolovny vytvořil Sokol Litovel stavební fond,  který byl činný od roku 1920. V této době probíhaly aktivní přípravné práce pro stavbu nové litovelské sokolovny. V následujících letech ale začalo docházet k různým změnám a zpožďování projektu. V roce 1924 si Sokol Litovel připomínal 50 let od...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Lomnice nad Popelkou

    Muži po založení jednoty v r. 1870 nejdříve cvičili v místním hostinci na náměstí a od r. 1871 v tělocvičně tkalcovské školy, ale nárůst členské základny vedl k myšlence postavit si vlastní sokolovnu. Peníze na její výstavbu se shromažďovaly pomalu, pocházely z nejrůznějších sbírek, darů a ze společenských akcí, které Sokol...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Miletín

    Sportovní činnost v Miletíně dle kronik sahá až do 23. května 1897, kdy byla založena jednota Sokol. První cvičení probíhala ve školní tělocvičně. Od roku 1911, kdy bylo jmenováno stavební družstvo a byl založen stavební fond, byl záměr občanů Miletína postavit sokolovnu. To se také podařilo, sokolovna byla postavena hlavně...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Milevsko

    Sokolská jednota v Milevsku byla založena dne 6. října 1889. Sokolové cvičili v městském pivovaře, bývalé tkalcovně a v zahradním sále hotelu Jindřicha Vodňanského. Zde však museli v roce 1923 cvičení zanechat, protože hrozilo zřícení stropu. Milevská sokolovna je krásným příkladem architektury 20. let. Jako první se...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Miličín

    Sokolovnu v Miličíně stojící na území starého zámku projektovat a její stavbu řídil bez nároku na odměnu miličínský rodák, architekt Vojtěch Kraupner, který zároveň vyzdobil její interiér malbami Miličína a okolních vsí. Sokolovna se začala stavět 7. 10. 1935, základní kámen byl usazen 14. 6. 1936, zprovozněna 17. 7. 1938....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Mirošov

    Mirošovský Sokol byl založen slunného nedělního odpoledne 26.června 1898 na valné schůzi v hostinci paní Barbory Mastné (dnes Na Statku) Na Dolinách, v hostinské místnosti nazývané České kasino. Zpočátku sokolové cvičili na sále v hostinci U Mastných. Protože jednota disponovala malým množstvím peněz, měla z Rokycan...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Mnichovo Hradiště

    Základní kámen sokolovny byl položen v roce 1904. Sokolovna se ovšem slavnostního otevření dočkala až v dubnu 1919. Původní fasáda byla zdobná, na fasádě byly znaky Sokola a nápisy "VOLNOST, ROVNOST, BRATRSTVÍ". (Tyto nápisy však byly i se sokolskými smyboly za 2. světové války odstraněny.) Nad bočním vchodem byl rok...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Moravský Písek

    Historie píseckého Sokola se počala psát 12. 10. 1912, kdy byla jednota založena jakožto odbočka uherskoostrožského Sokola. Toho roku zanikl spolek „Havlíček“ a jeho členové přešli většinou do Sokola, spolu se spolkovou knihovnou čítající cca 500 svazků, která se později stala základem veřejné obecní knihovny. Cvičilo se v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Mořice

    Dne 11. května 1919 byl založen v Mořicích spolek pro tělovýchovnou a mravní výchovu lidu českého pod názvem – „Tělocvičný odbor Sokola v Mořicích“. V tento významný den byla zasazena lípa svobody před kaplí. V roce 1925 došlo k odprodeji pozemkové parcely kat. č. 28 od arcibiskupství olomouckého. V roce 1926 bylo...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Mýto

    V květnu 1869 byla založena "Sokolsko - hasičská tělovýchovná jednota v Mýtě". Ta se po deseti letech rozdělila a obě složky pracovaly samostatně. Sokolovna slavnostně předána k užívání roku 1931.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Náklo

    V březnu 1913 byl založen stavební fond na stavbu vlastní tělocvičny. Ve sbírkách do fondu se pokračovalo po I. světové válce v roce 1918 a když jednota získala pozemek "na Trávníku" na stavbu tělocvičny darem od obce Nákelské, mohla být v roce 1921 tato započata. Celkový rozpočet na stavbu tělocvičny byl 259 000 korun....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Nehvizdy

    Úspěch V. všesokolského sletu 1907 vedl několik nadšenců k myšlence založit v Nehvizdech sokolskou jednotu. Průkopníky této myšlenky tehdy byli bratři Eduard Fara, Jaroslav Čibera a Josef Ryčl. První valná hromada nehvizdského Sokola se konala 27. října 1907 v hostinci u pana Fr. Petránka. Nová sokolská jednota čítající 67...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Němčice

    Místní jednota vznikla roku 1912. Sokolovna byla savnostně otevřena v říjnu 1926.  Němčice jsou částí města Ivančice.  

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Nepomuk

    Místní jednota vznikla již v roce 1868. Na otevření vlastní sokolovny čekali zdejší sokolové celých 58 let. Jednota je dodnes aktivní, spadá pod župu Plzeňskou.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Nezvěstice

    Sokol Nezvěstice byl založen 4. června 1919 na ustavující valné hromadě v hostinci na Úslavě čp. 26 (u Nekolů). V roce 1920 zakoupen pozemek na cvičiště a na stavbu sokolovny V roce 1926 začaly přípravy stavby sokolovny. Byla to významná událost v životě celé obce i jejího širšího okolí. Část financí sokolové získali...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Nižbor

    Od 1907 ve městě Sokol s dramatickým, pěveckým a loutkářským odborem. Činný i v období první republiky. Po druhé světové válce obnovil činnost, ale po několika představeních se ochotníci rozešli do souborů v Hýskově a v Berouně. V roce 1932 fungoval v obci biograf Sokol. Nižborský mlýn dřívější č.p. 63 se proměnil v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Nížkov

    Již před 1. světovou válkou se v Nížkově scházívali sokolové ze tří okolních měst – Polné, Přibyslavi a Žďáru – na občasných srazech, někdy v krojích, v zahradě i v hostinci U Zikmundů, kde i cvičili. Sokolská myšlenka byla tehdy ještě záležitost měst. Teprve po skončení 1. světové války v samostatném státě nastal bouřlivý...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Nová Ves pod Pleší

    Ustavující valná hromada Tělocvičné jednoty Sokol se konala dne 5. srpna 1919 v restauraci U Šedivých. Dne 15. února 1925 byla na valné hromadě, která se konala v místní škole, schválena stavba sokolovny na pozemku Josefa Cihelky nacházejícího se při silnici směrem k nádraží. Dne 1. května 1925 byl položen základní...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Nový Hrádek (okr. Náchod)

    V Novém Hrádku svolává zdejší továrník Josef Tošovský 20. května 1896 své spoluobčany a ve svém provolání vyzve k založení jednoty. Valná hromada je svolána na 14. června a na ní jsou zvoleni první činovníci. První starosta, pan Václav Lepš, dal k dispozici sál pro cvičení. Členové jednoty měli svůj sen – vlastní sportovní...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Nový Knín

    Sokol v Novém Kníně byl založen v roce 1898. První spolkovou místností se stal hostinec Na Hrádku, v jehož sále se sokolové scházeli a cvičili. Sokolská činnost se začala v městečku rozvíjet, kromě cvičení pořádala jednota různé kulturní večírky a taneční zábavy. První spolkovou místnost nahradil později sál U Fonů. Během...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Olomouc

    Ve druhé polovině 19. století bylo město Olomouc v rukou německého měšťanstva, sídlila zde velká posádka rakouské armády, silný vilv ve městě si udržovala římskokatolická církev a skupinka národnostně uvědomělých Čechů byla malá. Podmínky pro založení Sokola tak z počátku nebyly vůbec ideální. Přesto se na konci 60. let 19....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Oplot

    Místní tělocvičná jednota vznikla roku 1919. V roce 1922 byla v Oplotě zahájena výstavba sokolovny. Po celé čtyři roky pak obyvatelé obce obětavě a dobrovolně pracovali, vkládali nemalé úsilí i prostředky, aby mohla být nová sokolovna dne 6. června 1926 slavnostně otevřena. Budova pak sloužila také jako kulturní stánek, a to...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Ostrava-Poruba

    Jedná se o nejstarší sokolovnu v regionu Slezska. Tělocvičná jednota Sokol Poruba je po Sokolu Opava druhou nejstarší sokolskou jednotou ve Slezsku. Byla založena 10. června 1894 v době vlády Rakousko-Uherské monarchie. Její vznik inicioval mladý učitel Jan Dědek, kterému se podařilo pro svůj záměr získat vlivné...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Paršovice

    Dne 15. srpna 1920 založena Tělocvičná jednota Sokol Paršovice a okolí. Členové této nově založené tělocvičné jednoty se řadili z obcí Paršovice, Opatovice, Rakova a Valšovic. Tělocvičná jednota čítala při svém založení na 151 členů, z toho 111 mužů a 40 žen. Nadšení a zájem o sokolskou myšlenku byl velký, a tak brzy po...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Plaňany

    Honosná pseudorenesanční budova sokolovny z let 1894–95 byla postavená podle návrhu kolínského architekta Čeňka Křičky z prostředků sebraných mezi členy Sokola, z peněžních darů pojišťovny, cukrovaru, spolků, obce a okresu. Pro její výstavbu bylo zřízeno Družstvo pro stavbu a udržování sokolovny, které ji v roce 1935 předalo...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Plzeň - Bílá Hora

    Roku 1937 místní jednota Sokol zbudovala novou sokolovnu, která nahradila dosud nevyhovující sportoviště. Místní jednota již neexistuje, nástupnická organizace zde provozuje sportovní činnost, avšak pod ČSTV.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Plzeň - Doubravka

    Na počátku 20. století byla Doubravka samostatnou obcí s převažujícím dělnickým a rolnickým obyvatelstvem, mezi nímž sokolská myšlenka neměla zvlášť velký ohlas. Ale ustavit samostatnou sokolskou jednotu se zde přece podařilo, a to v roce 1903. Většina členů nicméně pocházela z okolních obcí. Podobně jako naprostá většina...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Plzeň - Letná

    Místní jednota vznikla roku 1917. Areál zahrnuje kromě sokolovny s restaurací i fotbalové hřiště. Jednota funguje a je součástí Plzeňské župy.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Plzeň - Valcha

    Jednota Sokol Valcha založena 11. 3. 1939 na slavnostní schůzi u Frauknechtů. Již během prvního roku činností se snažili členové Sokola vybudovat vhodnější cvičební prostory. Začalo se s úpravami cvičiště “Na vršku” u bývalého kuželníku. Tato snaha však ztroskotala pro nedostatečné finanční zajištění. V roce 1940 při vyroční...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Plzeň IV.

    Historie roudenské sokolovny je pevně spjata se založením a vývojem samotné sokolské jednoty. První snahy o založení Sokola na Saském (dnes Severním) Předměstí v Plzni se objevily již na konci 19. století, samostatná jednota však zde vznikla až ve dvacátých letech století minulého. Myšlenku na vystavění vlastní budovy pojali...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Plzeň V.

    Místní jednota založena v roce 1907. Do roku 1926 působí jednota v pronájmu v blízké reálce. Sokokolovna postavena jako pavilon na pozemku zakoupeném jednotnou v průběhu roku 1923, později došlo k rozšíření objektu. Objekt je technicky vzato hrázděnou stavbou. Původně byl provizorním působištěm, ale k...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Plzeň-Karlov

    Sokolovnu nechala na úvěr zbudovat Tělocvičná jednota Sokol Plzeň Karlov. Karlov, zaniklá plzeňská čtvrt, se začala stavět před více než sto lety. Pro zaměstnance Škodovky tehdy syn Emila Škody Karel vybudoval na okraji města kolonii rodinných domků. Dle pamětníků se materiál vozil na koňských povozech a na stavbu byly...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Plzeň-Koterov

    Sokol v Koterově byl založen v květnu roku 1919 jako odbočka Sokola – Starý Plzenec. V roce 1929 koupila jednota hostinec na návsi se zahradou od občana M. Otty ze 70. let 19. století, a přestavěla jej podle plánů Koterovského rodáka architekta Františka Krásného, oddaného sokola, na vzorný sokolský stánek s jevištěm a...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Plzeň-Petřín

    Malá sokolovna na plzeňské perfirii, původní název jednoty dle obce, ke které jsme v době založení (1919) spadali – T.J. Sokol Lobzy-Petřín. Uvedena do provozu v roce 1932, spolu s koupí pozemků financována zejména půjčkami, dary a obětavou prací členů, financování napomohla zábavní a vzdělávací činnost – loutková...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Plzeň-Skvrňany

    Sokolovna ve Skvrňanech – T. J. Sokol Skvrňany Do r. 1921 se cvičilo v pronajatých místnostech místní školy, později v sále restaurace "U Brantlů" a nakonec v sále restaurace "U Raisů" V roce 1908 vzniká družstvo pro výstavbu tělocvičny a zřízení venkovního hřiště Toto družstvo skládá účty z provedených...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Praha Dejvice I

    V neděli 4. března 1888 se sešlo 22 občanů Dejvic v hostinci "U Hrdličků" na ustavující valné hromadě Sokola Dejvice. Dejvická jednota se stala jednou z nejstarších sokolských tělocvičných jednot. Pro účely cvičení propůjčil sokolům sál svého hostince A. Hrdlička, náčelník nové jednoty. Právě proto nesl později tento...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Praha Jinonice

    Historie jinonické jednoty se počala psát na počátku roku 1897, kdy se jinoničtí a butovičtí sportovní nadšenci rozhodli založit telocvičnou jednotu též ve své obci a tak byla 14. února 1897 v hostinci U Jurisů založena jinonická tělocvicná jednota Sokol Tyrš. Tehdy byly Jinonice-Butovice samostatnou dvojobcí. Členové Sokola...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Praha Malá Strana

    Zdejší jednota (ve starých archivech nazývaná též Sokol na Menším městě Pražském) založena roku 1887, kolaudována o deset let později. Byla vystavěna v historizujícím novorenensančním stylu s dlouhým průčelím, dvouúrovňovým hlavním sálem a dvěma bočními rizality dle projektu pražských architektů A. Čenského a K. H....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Praha Troja

    Místní jednota byla založena roku 1895. Pozemky kolem sokolovny patří Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který se o tyto pozemky soudí s Magistrátem hl. m. Prahy. Soud není dosud uzavřen. V roce 1938 započata stavba sokolovny – poloviny budovy bez tělocvičny – byla dostavěna v roce 1939 a následně v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Praha Vršovice

    Vršovický Sokol byl založen roku 1869 za přítomnosti 40 osob včetně Miroslava Tyrše. Stalo se tak v hostinci "Na Špendlíkářce". Schůze se usnesla, aby nově založený spolek nesl název "Čtenářsko-tělocvičná jednota Sokol vršovicko-vinohradský", a to z toho důvodu, že na konci 60. let 19. století tvořily nepatrné Vinohrady...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Praha Žižkov I

    Tělocvičná jednota Sokol Žižkov byla založena roku 1872 na ustavující valné hromadě v hostinci "U bílého beránka" a účastnilo se jí tehdy 28 členů. Místní sokolové z počátku nedisponovali vlastním prostorem pro cvičení, a tak v prvních letech existence jednoty cvičili po hospodách. Dne 23. dubna 1872 uspořádala jednota první...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Praha Žižkov II.

    Ještě před druhou světovou válkou zakoupil Sokol Žižkov nový pozemek v lokalitě "Na Balkáně", kde byla postavena další sokolská tělocvična. Její uvedení do provozu ale na šest let přerušila válka, doopravdy cvičit se zde tedy začíná až po válce. Sokolovna se brzy osamostatnila, bývala označována jako Sokol Žižkov II. K...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Praha-Hanspaulka

    Sokolovnu postavili členové jednoty Sokol Dejvice II. Za své sídlo si jednota zvolila a zakoupila původní hájovnu Na Hanspaulce 2/166, později zakoupili také pozemek nad bývalou hájovnou pro letní cvičiště. V roce 1940 bylo přistoupeno k výstavbě vlastní sokolovny, i když to bylo již v době německé okupace, povedlo se...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Praskačka

    K ustavující valné hromadě TJ Sokol došlo 23. října 1904 a již od začátku toužila po vlastní tělocvičně. Nejprve se usadila v jedné „rozdrchané stodole“ a teprve v roce 1919 zakoupila v zajateckém táboře v Broumově 2 baráky, jejichž rozebráním se získaly stavebniny na stavbu tělocvičny. 11 členům a 2 nečlenům se podařilo...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Předslav

    Prolog: Obyvatelé museli pánům, kteří vlastnili tvrz na místě, kde dnes stojí sokolovna, robotovati. Ze staré tvrze lze spatřiti jen nepatrnou část. Poněvadž obyvatelé měli cestu ku tvrzi velice špatnou, hlavně v dobách deštivých blativou a příliš vzdálenou, daroval jim jeden z majitelů tvrze pozemky přímo pod tvrzí,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Přeštice

    Místní sokolská jednota založena roku 1887. V roce 1953 byl Sokol Přeštice přejmenován na DSO Slavoj Přeštice (Dobrovolná sportovní organizace), později na Slavoj Přeštice. Sokolovna pochází z odbobí první republiky. ​Organizačně je Tělocvičná jednota Sokol Přeštice začleněna do Sokolské župy Šumavské, která působí...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Příbram

    Podnětem k založení Sokola v Příbrami byla účast lékárníka Čeňka Hnilici a krupaře Jana Šembery na manifestačním pochodu vlastenců na Karlštejn, který uspořádala Tělocvičná jednota Pražská. Po návratu z výletu domů začali oba příbramští nadšenci propagovat sokolskou myšlenku. Na padesát příbramských vlastenců se sešlo 18....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Proseč pod Ještědem

    Ustavující schůze se konala 21. října 1920 za účasti 40 občanů. Několik měsíců to byla odbočka českodubského Sokola, ale hned na jaře 1921 se stala samostatnou jednotou. Ke konci r. 1920 již měla 71 členů, 31 dorostenců, 58 žactva – celkem 124 cvičících. Spolkovou místností byl sál u Jáchymů. Hned v roce 1921 se mimo...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Proskovice

    Výstavba sokolovny začala v dubnu 1926 podle projektu pražského architekta Františka Krásného a stavba byla úspěšně zkolaudována 2. 6. 1926. Slavnostní otevření proběhlo 5. července 1927. Budova o základních půdorysných rozměrech cca 30 x 15 m obsahovala tělocvičnu s jevištěm, místností pro rekvizity a diváckou galerií,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Protivín

    Tělocvičná jednota Sokol byla v Protivíně založena v roce 1898. Její ustavovací schůze se zúčastnilo 28 příznivců a zpočátku se cvičilo v létě na zahradě u Böhmů v č. p. 29, v zimě v sále u Zelenků v č. p. 22, od roku 1906 v tělocvičně nových škol. Roku 1908 se v Protivíně konal slet sokolské župy Husovy. Dne 23. ledna 1921...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Pustějov

    V Pustějově byla založena Tělocvičná jednota Sokol 2. 2. 1919. Na ustavující schůzi bylo do zápisnice členstva zapsáno 35 členů. Úsilí bylo hned od počátku věnováno stavbě sokolovny. Původní jednání o pozemku na stavbu na drahách k Hladkým Životicím zkrachovala, kvůli stále se stupňujícím požadavkům vlastníka pozemku....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Račiněves

    Jednota Sokola byla v obci založena po roce 1883 (podle údajů z webu https://www.racineves.cz/ konkrétně až v roce 1913). Budova sokolovny byla slavnostně otevřena 7. července 1935. Celou jednu třetinu nákladů pokryla sbírka mezi občany, kteří pomáhali i svými vlastními silami či poskytnutím povozů. V sedmdesátých...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Radnice

    Sokolovna v Radnicích u Rokycan byla slavnostně otevřena dne 5. 9. 1926. V obci býval vždy bohatý i spolkový život. Mimo Sokola zde působily také další spolky – ochotnický spolek, Orel, ostrostřelci, různá pěvecká sdružení a orchestry, baráčnické spolky Kozina a Puchmajer.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Radobyčice

    Sokolovna slavnostně otevřena 5. 7. 1936. V rámci akcí Z v sedmdesátých letech přestavěna a rozšířena. Jednota je součástí plzeňské župy.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Rokycany

    Tělocvičná jednota Sokol byla v Rokycanech založena 9. 8. 1868 se 72 členy. Po r. 1882 nastává velké rozšíření činnosti, posléze bylo založeno „Družstvo pro zbudování sokolského domu“. Původně se zbudování sokolovny plánovalo na místě zbořených kasáren, které se přimykaly k objektu Saské brány. Ostatně právě kvůli ní...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Rouchovany

    Roku 1891 chodili členové místní jednoty na cvičení do nedalekých Skryjí, kde se cvičilo na pile L. Rosenbauma, v Rouchovanech se cvičilo ve stodole br. Štěpánka (dům č. 13 proti škole). Roku 1892 byl jednotě darován prapor. V roce 1918 byl založen divadelní soubor. Mezi lety 1926 a 1928 byla z darů občanů postavena budova...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Rožmitál pod Třemšínem

    Sokol se v roce 1902 zviditelnil přestavbou bývalého špýcharu na sokolovnu. Po vzniku ČSR byla sokolovna přestavěna na sál s moderním jevištěm a divadelní život zaznamenal výrazný rozmach. Soustředil se do dramatického odboru Sokola. V roce 1922 už dosavadní budova pro velký zájem cvičenců nestačila, a tak sokolové...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Semily

    Budovu dnešní sokolovny si původně nechala postavit místní buňka sociální demokracie jako Dělnický dům pro své politické, kulturní a společenské účely. Stavba proběhla v roce 1909 podle projektu stavitele Josefa Brodského. Zahrnovala restauraci, obchod, pekárnu a společenský sál. Byla otevřena 17. července 1909 při velké...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Slaný

    1865  (30. dubna)  se konala ustavující schůze ku „zřízení spolku tělocvičného“ v hotelu U Bílého beránka.  (15. července)  povoluje vysoké c. k. místodržitelství v Praze založení tělocvičného spolku pod názvem „Sokol“ ve Slaném.  (13. srpna)  je první řádnou valnou hromadou, konanou v prostorách ochotnického divadla v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Šlapanice

    Sokolovna je již více než 80 let pro Šlapanice významným společenským, kulturním a tělovýchovným střediskem. 15. května 1892 byla ve Šlapanicích založena tělovýchovná jednota Sokol, která již čtyři roky po svém vzniku pocítila nutnost vlastní tělocvičny, a proto bylo v roce 1896 zřízeno Družstvo pro výstavbu sokolského domu....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Slatiňany

    Ve Slatiňanech byl Sokol založen v roce 1910 z podnětu nové správy obce, jejíž snahou bylo vyplnit volný čas občanů sportovní aktivitou. Přípravy vyvrcholily ustavující veřejnou schůzí 10. července v hostinci K. Wirta, na kterou se také dostavily sokolské jednoty z Chrudimi, Chrasti a Nasavrk. Ty se nechaly slyšet, že svými...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Sloupnice

    Venkovská sokolovna byla postavena v roce 1930 ve stylu české architektonické moderny, ovlivněné holandskou cihelnou architekturou. Projekt připravil architekt, sokol a sloupnický rodák Vojtěch Vanický. Rozsáhlá obec Sloupnice získala na sklonku dvacátých let 20. století novou dominantu – moderní velkolepou sokolovnu,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Smíchov II

    Tělocvičná jednota Sokol Smíchov II byla ustavena na valné hromadě, která se konala 25. března 1896. Tehdy jednota přijala název Sokol Tyrš.  Členové jednoty byli od počátku velice aktivní, a to i přes fakt, že se museli potýkat s obtížemi při hledání vhodného prostoru pro cvičení. Nejprve se cvičilo v Radlicích, poté v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Spálené Poříčí

    Ustavující valná hromada místního Sokola se konala 9. listopadu 1892 a už následujícího roku začalo cvičení v místním hostinci br. Josefa Věšína u „České Koruny“, později činnost přemístěna do sálu hostince Josefa Bočka, zde se cvičilo celých 30 let. Sokolové obohatili i společenský život v Poříčí pořádáním plesů,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Staňkov

    Ustavující valná hromada se konala 18. září 1895 v hostinci “U Hronů“. Cvičilo se u Hronů, u Kozinů a také ve školní tělocvičně. Po I. světové válce byla vybudována v letech 1919-1921 vlastní sokolovna na pozemku, který věnoval hrabě Trautsmandorf. Podle návrhu plzeňského stavitele Maška stavěl osvračínský architekt Josef...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Stařeč

    TJ Sokol byla ve Starči založena již v roce 1910, od 7. září 1919 cvičili členové v nově otevřené sokolovně.  Dlouhá léta sloužila svému účelu a to nejen pro cvičení sokolů, ale jako tělocvičnu ji využívala i zdejší škola. Dnes je budova v zuboženém stavu. Sokolovna je majetkem obce a není využívána. V úvahách o...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Starý Plzenec

    1897 byla založena Tělocvičná jednota Sokol a stala se v obci významným činitelem nejen v tělovýchově, ale i v kultuře. Vykonala mnoho dobré práce i pro divadlo, hudbu a zpěv.  Jednota v roce 1919 podporovala svoji odbočku v Koterově, ta se později stala silnou a samostatnou jednotou. Nedlouho po dostavbě byla v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Strážov

    Tělocvičná jednota Sokol ve Strážově byla založena na jaře roku 1897. U jejího založení stáli učitel Vavřinec Piťha, obvodní lékař Karel Seichert, obchodník Václav Konig a mnozí další. Mladí členové Sokola cvičili zprvu v sále hostince čp. 125 (proti faře), v létě pak na obecním tržišti na Pandrouskou. Později se cvičilo s...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Český Brod

    Sokolovna v Českém Brodě z let 1884–1885 se řadí mezi nejstarší budovy tohoto typu na území České republiky. Autorem projektu byl významný pražský architekt Jan Koula, českobrodský rodák a člen Sokola. Tato architektonicky i urbanisticky hodnotná stavba patří mezi jeho nejstarší a nejvýznamnější díla, navíc postavená pro...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Dobruška

    Tělocvičná jednota byla v Dobrušce založena v roce 1886. Snahy o její dřívější vznik zhatila prusko-rakouská válka, jejíž bojiště se rozkládala nedaleko obce, a také velký požár, který 7. října 1866 těžce poničil město i jeho společenský život. Zpočátku se cvičilo v sále hostince U Slunce, který byl od roku 1891 dokonce...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Dolní Chabry

    Na pozemku, který chaberský Sokol zakoupil v polovině 20. let 20. století, byla po II. světové válce zbudována Sokolovna, jejímž základem je montovaný vojenský objekt přestěhovaný z německého pohraničí. Dostavba byla realizována dobrovolnou prací jeho členů a 22. 12. 1946 slavnostně otevřena. V 80. letech 20. století se v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol I Prostějov

    Sokol se do Prostějova rozšířil z Brna. V roce 1869 sem Tyršovy ideály přinesl významný brněnský činovník JUDr. Josef Fanderlík. Pikantní je, že c. a k. místodržitelství v jeden den, 30. května, schválilo v Prostějově vznik českého Sokola a zároveň německého sportovního spolku Turnverein. Sokolové zpočátku cvičili na...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Kounov

    Nepřehlédnutelná budova sokolovny v Kounově byla postavena v letech 1936–1937 rakovnickým stavitelem Vopršalem podle plánů pražského architekta Zímy. Na stavbu sokolovny byly použity cihly ze zbořených budov zrušeného dolu Kateřina, které kounovští sokolové koupili za pět tisíc korun. Velkolepé slavnostní otevření sokolovny...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Křivoklát

    Na valné hromadě v květnu 1923 bylo rozhodnuto o stavbě sokolovny podle plánů předložených br. Maxmiliánem Šnoblem, místním stavitelem, členem jednoty. Plány pocházely z projekční kanceláře A. Meindl – V. Šantrůček z Prahy a původně se jednalo o projekt sokolského osvětového a sportovního domu ve Ždánicích na Moravě. Pro...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Martínkov

    Tělocvičná jednota Sokol byla v Martínkově založena 12. září 1920. V nevelké, silně katolické vsi, budil takový spolek podezření a nelibost. Sokolové totiž zpočátku organizovaně cvičili na loukách, veřejných prostranstvích a v místní škole. A protože byl zdejším učitelem záhy založen také divadelní soubor, chtěli si...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Náchod

    Základní kámen náchodské sokolovny byl položen 14. července 1929. Zdejší sokolové tuto slavnost spojili s připomenutím šedesátého výročí založení své jednoty. Stavbu navrhl Milan Babuška (1884–1953), významný východočeský architekt, jehož jméno je spojeno například i s projektem sokolovny v Hradci Králové. Vystudoval u...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Nové Město nad Metují

    Tělocvičná jednota Sokol v Novém Městě nad Metují vznikla 17. října roku 1867, ale až roku 1923 získali pro sebe novoměstští sokolové vhodný pozemek do vlastnictví. Do té doby si pronajímali různé zahrady, sály a tělocvičny. Iniciačním momentem zřízení stavebního fondu sokolovny byl finanční dar mecenáše Nového Města i...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Písek

    Iniciačním momentem vzniku písecké jednoty byl výlet krojovaných sokolů z Příbrami, který v roce 1867 procházel městem. Už v prosinci téhož roku se ustanovuje Sokol Písek. Pro cvičení místní zprvu využívali starý divadelní sál „U Radášů“ č. p. 101 v dnešní Heydukově ulici, později tělocvičnu písecké reálky. Když ji museli...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Poříčany

    Jednota v Poříčanech byla založena 3. ledna 1909. Pro sportovní aktivity si sokolové pronajali sál v hostinci U Hedrlínů, dnes dům s číslem popisným 118. Hostinský K. Hraba jim místnost poskytl zdarma včetně topení, osvětlení a úklidu. Cvičilo se v úterý a pátek, sál byl vybaven žíněnkami, hrazdou a koněm. V červnu roku...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Turnov

    Sokolská jednota v Turnově byla založena už 29. dubna 1863, a i když je místní sokolovna jednou z deseti nejstarších v České republice, museli si na ni Turnovští přes třicet let počkat. Jejím autorem byl berounský rodák Jan Alois Čenský (1868–1954). Tento architekt, profesor i děkan na pražské technice mimo jiné navrhl...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Uherský Brod

    Založení místního Sokola se datuje k 18. lednu 1891. Zprvu se cvičilo v budově zvané „Kasárna“, kterou jednotě půjčila městská rada. Roku 1899 sokolové zakládají fond na stavbu vlastního domu, příspěvky plynuly z veřejných akcí, prodeje pohlednic, kolků a dobrovolné spořivosti členstva. Po několikeré změně vybraného...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Žebrák

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T. J. Sokol Znojmo

    Založení sokolské jednoty ve Znojmě se datuje ke 2. březnu 1883, kdy její vznik povolilo c. k. místodržitelství v Brně. Mezi zdejší českou menšinou se o ni zasloužil hlavně gymnaziální profesor Vojtěch Ryšánek. Původně se cvičilo ve sklepě domu záložny (dnes Beseda), od roku 1894 pak v matiční škole. Teprve v roce 1921...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna T.J. Sokol Zbraslav

    Roku 1926 vzniká návrh budovy sokolovny se dvěma sály – tělocvičnou a přízemním sálem biografu, který vypracoval člen zbraslavské jednoty, architekt Kavalír. 11. dubna 1927 byla sestavena ze zástupců jednoty a Družstva finanční komise pro výstavbu sokolovny. Dne 18. srpna 1928 správní výbor jednoty schválil výstavbu podle...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Tábor

    Místní jednota byla založena roku 1883.  Takto o slavnosti otevření táborské sokolovny psal 30. září roku 1905 Světozor: "Sokolovna v Táboře, otevřena byla slavnostním způsobem — pod protektorátem rady slavnostní akademií v městském divadle a sokolskou besedou v sobotu dne 30. září. Slavnostní řeč pronesl bratr Kalina....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Teplice (Na Letné/Šanov)

    Historickou budovu tělocvičny na Královské výšině, dnešní Letné v Teplicích, kterým se do druhé světové války pro vysokou kulturní úroveň i klasickou architekturu přezdívalo "Malá Paříž", nechal postavit německý spolek Turnverein v roce 1909. Tělocvičná jednota Sokol Teplice začala budovu spravovat po druhé světové válce. Po...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Teplice – Trnovany

    Areál disponuje dvěma většími tělocvičnami, tanečním sálem se zrcadly a jedním menším prostorem, který je rovněž využíván ke sportovním účelům.  Místní jednota patří k župě Krušnohorské – Kukaňově a provozuje oddíly turistiky, stolního tenisu, florbalu a volejbalu. Jednota má v současné době 131 členů. Jednota byla...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Třebětice

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Třemošná

    Místní jednota vznikla roku 1902. V roce 1916 byla zvolena tříčlenná komise k vybrání místa ke stavbě tělocvičny. Projektu i vlastní stavby se zhostil br. místostarosta Slavíček. Sokolovna byla slavnostně otevřena 20. 5. 1929. Plánovala se stavba velké sokolovny. Začala však 2. světová válka a ke stavbě...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Tyršův dům v Mělníku

    Ustavující valná hromada tělocviční jednoty Sokol na Mělníce (často neformálně zkracované na „Sokol Mělník“) byla zásluhou několika mělnických občanů uskutečněna dne 21. května 1868 v hostinci b. Karla Vodičky „U Sokola“. Na podzim 1884 byl dán první podnět k postavení vlastní tělocvičny. Návrh názvu „Tyršův dům“ vyšel...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Uhelná Příbram

    Na začátku října roku 1929 se v hostinci U Krumlů konala schůzka, kde zástupci tělocvičné jednoty Sokol Chotěboř informovali o významu Sokolstva a postupné práci k založení těl. jednoty v obci Uhelná Příbram. Ještě téhož roku několik obyvatel obce vstoupilo do sokolských řad. Na 1. valné hromadě Sokolu Chotěboř pobočka UP...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Uhříněves

    V roce 1891 za pomoci sokolských jednot Žižkov a Královské Vinohrady založena jednota v Uhříněvsi. Ze začátku museli cvičenci všechny své schůze a svá cvičení uskutečňovat v hostinci Františka Kolihy.  1893 Koliha musel kvůli technickým problémům svůj letní sál zbourat a jednota tak ztratila své prostory.Vydány...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Unčovice

    Dřívější název obce byl Hunčovice. Od roku 1919 jsou záznamy o provozu loutkového divadla místní jednotou. Sokolovna je v současnosti ve správě oddílu místních fotbalistů činého pod ČSTV.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Unhošť

    Historie se začala psát již mnohem dříve. V roce 1889 byl založen stavební fond pro postavení vlastní sokolovny, prvním vkladem bylo 16 zlatých. Částka postupně rostla díky darům členů nebo z výtěžku akcí pro veřejnost a v roce 1900 bylo ve fondu již 2620 zlatých. Jelikož se po letech shromažďování blížila chvíle vlastní...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Ústí n. Orlicí-Hylváty (U Tří mostů)

    Sokolská jednota v Hylvátech byla založena v roce 1919. Po tři roky, až do podzimu 1922, využívala jednota spolkové místnosti v pivovarské restauraci, od 28. října v hostini "U tří mostů", kde byl i sál k hraní divadla. V témže roce zamýšlel pan rada Karel Nováček postavit na pozemku určeném pro školní budovu český dům se...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Ústí nad Labem

    Dům, který býval do nedávna známý především restaurací Budvarka, si nechal postavit německý tělocvičný spolek Turnverein Aussig. V říjnu 1890 vyhlásil na novostavbu veřejnou soutěž, do které se přihlásilo 13 účastníků. První cenu ve výši 300 zlatých vyhrál návrh pojmenovaný "Jahn" podle německé tělovýchovné organizace v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Ústí nad Orlicí

    O stavbě nové školní budovy začalo město jednat v devadesátých letech 19. století. Důvodem byly zejména nedostačující prostory pro výuku. Město však již v této době mělo zájem o vyšší školství. Konkrétního řešení se školská otázka dočkala na počátku 20. století. První krok udělal Florián Hernych se svými syny Emilem a...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Benátkách nad Jizerou

    V roce 1904 se stala Jednota majitelem domu č.p. 87 v Nových Benátkách (za 4.200 zl.), na jehož místě by měla býti postavena tělocvična. V roce 1905 byl požádán bratr Volf aby zhotovil skicu na stavbu a bratr Chramosta byl pověřen vypracováním projektu a rozpočtu. Akce pro získání bezúročných půjček od peněžních ústavů...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Českém Dubu

    K prvnímu pokusu založit v Českém Dubu spolek Sokol dochází už v roce 1865. V prostředí většinově německém se ale české spolkové činnosti nedařilo. Ačkoli si členové nově ustaveného spolku pronajali ke cvičení dvorek vedle hostince, kde si postavili letní tělocvičnu, nemělo fungování místního Sokola dlouhého trvání a po dvou...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Dobříši

    Myšlenka na založení Sokola v Dobříši se objevuje po 15. srpnu 1864, kdy místní Občanská beseda slavnostně přivítala výpravu Sokola Pražského, která se vracela z Příbrami na dráhu v Řevnicích právě přes Dobříš. Stanovy nového spolku byly výnosem tehdejšího c. k. místodržitelsltví schváleny v sobotu 5. září 1868, č. 44.802. V...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Hronově

    Tělocvičná jednota Sokol Hronov byla založena 3. července 1870. Při svém založení měla 25 členů. Na stavbu vlastní sokolovny byla roku 1929 vyhlášena sbírka. Ke sbírce napsal prohlášení dokonce spisovatel Alois Jirásek, který byl členem hronovského Sokola od roku 1872. Zahájení stavby sokolovny bylo schváleno 4....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Jablonci nad Nisou

    Jablonecká sokolovna byla postavena německým tělocvičným spolkem Turnverein. V roce 1946 budovu získali jablonečtí sokolové jako náhradu za jejich válkou zničené nemovitosti. Jedná se o reprezentativní novorenesanční budovu zapsanou v ústředním seznamu kulturních památek. Stavba je třípodlažní a sloužila nejen pro...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Jaroměři

    Necelé čtyři měsíce po založení Sokola Pražského, první sokolské jednoty na světě, byl založen Sokol v Jaroměři. Stalo se tak 2. června 1862. První valná hromada se posléze uskutečnila 17. listopadu téhož roku. V druhém roce fungování jednoty se její vedení usneslo založit fond k vystavění vlastní tělocvičny, aby členové...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Kolíně

    Sokol v Kolíně patří mezi devět sokolských jednot, které vznikly záhy po založení Tělocvičné jednoty pražské roku 1862. Místní jednota se ustavila 24. června 1862, byla tak tedy čtvrtou sokolskou jednotou na českém území. Kolínský Sokol se dostával do povědomí širokého okolí hlavně díky svým výletům, které doprovázela...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Kunraticích

    Kunratická sokolovna prošla v roce 2006 rekonstrukcí. Jednota je součástí župy Pražské-Scheinerovy.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Lounech

    Sokol v Lounech byl založen roku 1867 jako sedmnáctá jednota v českých zemích. Nejdříve cvičili sokolové ve zdejší škole, poté v sále u Františka Drtiny, bývalého starosty místního Sokola. Kolem roku 1888 přijali lounští sokolové desetileté bezplatné pohostinství v Krýzlově sále v Lázních. V této době se už ale uvažovalo o...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Modřanech

    Sokol v Modřanech byl založen 30. října 1898. Prvním místem, kde místní sokolové cvičili, byl hostinec Na písku. V roce 1901 se po krátkou dobu cvičívalo v prvním patře v sále hostince U Nováků čp. 9, ještě v témže roce ale musel sokolům poskytnou azyl v podobě svého bytu bratr Josef Klíma. Členové sokola Modřany se ještě...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Moravských Budějovicích

    Sokolovna v Moravských Budějovicích představuje koncepčně naprosto unikátní budovu zbudovanou na místech, kde stával původní, později zeměpanský hrad. Ten v roce 1532 vyhořel, chátral a nikdy nebyl obnoven. Waldštejnové, kterým město patřilo, neměli o zříceninu ani okolní pozemky zájem. Ty však měly význam pro měšťany, kteří...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Morkovicích

    V roce 1922 přikročila jednota v Morkovicích ke stavbě vlastní sokolovny. 4. června byl položen  základní kámen,  do něhož vložena listina: "L. P. 1922, ve čtvrtý rok trvání republiky československé a padesátém a prvním roce trvání Tělocvičné jednoty Sokol v Morkovicích, vystavěna tato tělocvična  péčí,  láskou  a...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Pardubicích

    V 60. letech 19. století se střediskem národního a vlasteneckého života v Pardubicích stala zdejší Měšťanská beseda. Někteří její členové byli velkými nadšenci myšlenek Myroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. A tak tito členové svolali na červen roku 1863 zvláštní schůzi, na které se jednalo o založení pardubické sokolské...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Poděbradech

    Sokol v Poděbradech byl založen 1. srpna 1863. Z počátku členové cvičili v létě na dvoře staré radnice. Tohoto cvičení se opakovaně účastnil i sám Dr. M. Tyrš, který dle svědectví "pravidelně vrhal oštěpem proti dveřím kasáren, vedle kterých byl vojenský záchod (a ten hrozně zapáchal). V zimě pak sokolové cvičili v pronajaté...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Praze Krči

    První schůze výboru nové krčské sokolské jednoty proběhla 19. ledna 1893, řádná valná hromada byla svolána na 26. srpna téhož roku. První cvičení probíhala v zimě v hostinci U Labutě, kde se zároveň nacházela spolková místnost, v létě se členové scházeli ke cvičení V Hájovně. Později byla spolková místnost přesunuta do...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Přelouči

    Základní kámen sokolovny v Přelouči byl položen 29. září 1926. Celé tři roky byla stavba podporována členy jednoty. Ke slavnostnímu otevření došlo 1. a 2. června roku 1929. Otevření bylo doprovázeno bohatým kulturním programem. Tělocvičná jednota Sokol Přelouč vznikla již v roce 1888 a velice dlouho jí chyběly jakékoliv...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Rakovníku

    Dne 25. července 1869 proběhla v Rakovníku ustavující valná hromada spolku Sokol. Protože však město nemělo do té doby ani hasičský sbor, vznikla na naléhání městské rady organizace s názevm Tělocvičnohasičský spolek Sokol. Zahájení vlastní činnosti spolku se posunulo až do roku 1870. Cvičilo se v zadní části hostince U...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Říčanech – Radošovicích

    Po válce obnovený Sokol Radošovice pokračoval ve svých aktivitách. Roku 1947 se jednotě podařilo to, co se nepodařilo nikdy sokolům v Říčanech: vybudovat sokolovnu. Ta byla postavena na dosavadním cvičišti na východním okraji Radošovic, v dnešní Strašínské ulici. Podle vzpomínek pamětníků byla, podobně jako BIO Sokol,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna v Telči

    Družstvo pro postavení sokolovny v Telči bylo založeno již na konci 19. století. K vlastní stavbě budovy sokolové přikročili na konci roku 1921. Po prohlídce tělovýchovných zařízení v okolí i v Praze, vypracoval telčský stavitel Ludvík Srb zdarma plány na stavbu. Zohlednil přitom jak požadavky cvičitelského sboru, tak přání...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Valteřice

    Tělocvičná jednota Sokol ve Valteřicích byla založena  28. června 1895. Zprvu se cvičilo na hrazdě na volném prostranství, později se konala cvičení u paní Anny Marie Janatové. Schůze se konaly v hostinci pana Františka Horáka. Zde se také konala první sokolská zábava. Výtěžek ze zábav byl použit na vystrojení členů jednoty....

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna ve Bzenci

    Budova bzenecké Sokolovny vznikla již někdy v druhé polovině 17. století jako panský pivovar. Po roce 1918 řešila bzenecká jednota Sokol problém s nedostatkem místa pro pořádání cvičení, schůzí a přednášek díky velkému nárůstu nových členů po rozpadu rakouské monarchie. Pro stavbu nové budovy nedisponovala dostatkem...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna ve Střešovicích (Na Andělce)

    Vše začalo 2. srpna roku 1885, kdy byla do Pamětní knihy Sokola Střešovice vložena listina s podpisy devatenácti zakládajících členů. V prosinci téhož roku pak střešovický Sokol zahájil oficiálně svou činnost. Od té doby se cvičilo, díky podpoře strahovských premonstrátů, většinou v hostinci „Velká“, v blízkém sousedství...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Vejprnice

    Místní jednota vznikla jako teprve třetí v okrese (po Plzni a Nýřanech) v roce 1902. O rok později zařazena do IV. okrsku Sokolské župy plzeňské. V roce 1913 založen fond na financování pozemku pro cvičiště. Pozemky získány v letech 1923 a 1924 od občana Krše a obce. Sokolovna dokončena zřejmě v roce 1935. Po...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Velká

    1. srpna 1920 byla v hostinci u Antonína Urbana svolána přípravná schůze k založení Tělocvičné jednoty Sokol Velká. Rok 1924: 5. ledna při parcelaci panského dvora získala jednota od obce část panské zahrady se stodolou o výměře 3 měřice za cenu Kč 500,- za zahradu a Kč 5000,- za stodolu. Tím začne nový život, nový ruch...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Veselí nad Moravou

    Tělocvičná jednota Sokol Veselí nad Moravou byla založena 1. února 1897. Cvičilo se tehdy 2-3 krát týdně v sále hotelu Přikryl pod vedením bratra F. Tyllicha. Po dvou letech se stal dočasně veselský Sokol odborem Sokola Uherský Ostroh, ale v dubnu 1905 se opět osamostatnil. V roce 1906 začaly cvičit i ženy. V roce 1914...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Vizovice

    V srpnu 1885 se sešla ustavující schůze Sokola ve Vizovicích o počtu 26 členů. V lednu 1920 na valné hromadě se rozhodlo o stavbě budovy sokolovny. Počet členů byl již 73. 5. září 1920 byl slavnostně položen základní kámen sokolovny a 9. července 1921 bylo slavnostní otevření. Členská základna měla již 266 členů. Stavba...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Volyně

    Sokol ve Volyni byl založen již v roce 1869. Podle vyprávění samotného bratra a starosty Fialy navštívil Volyni Tyrš, ubytoval se v Záhořovském domě pod radnicí a podnikl spolu se sokoly výlet na Helfenburk. Bohužel sokolská jednota ve Volyni přestala na nějaký čas pracovat a v roce 1890 se znovu objevila snaha obnovit její...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Votice

    Původně měla sokolovna stát u bývalé měšťanské školy, ale pozemek nevyhovoval. V roce 1921 byl proto pro stavbu sokolovny zakoupen vhodnější pozemek nad židovským městem a zde sokolovna stojí dodnes. Fond byl však na počátku 20. let 20. století příliš malý na to, aby se mohlo začít stavět. Peníze na stavbu sháněli sokolové...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Vysoké Mýto

    Secesní budova z let 1900–02, podle projektu Josefa Podhájského, s nástěnnými malbami ze života sokolského hnutí. Dochovaný interiér se zavěšenou dřevěnou klenbou a bronzovými plastikami Tyrše a Fügnera. Doklad stavebního vývoje města na poč. 20. stol. DĚJINY Dochovaný interiér se zavěšenou dřevěnou klenbou a...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Žamberk

    První řádná valná hromada sokolské jednoty v Žamberku se konala 22. ledna 1887. Cvičilo se v sále u Modré hvězdy, který ochotně sokolům propůjčila záložna. O dva roky později jednota založila fond ku zbudování vlastní tělocvičny. Po roce 1891 přišly těžké časy a jednota se musela stěhovat z místa na místo, jako tělocvična...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Zásada

    Hlavní zásluhu na utvoření sokolské jednoty v Zásadě měl Jaroslav Hnídek, mimo jiné vrchní ředitel Společnosti pro zpeněžení lihu v Praze. A tak jako mnohde na pomezí Sudet, vznikla jednota jako opozice proti Němci zakládaným podobným spolkům Turnvereine, „kteréž mají mimo tělocvičení účel i ten, by obyvatelstvo národnosti...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Zásmuky

    Sokolovna byla dostavěna v roce 1923. V posledních letech doznala sokolovna a jejíokolí mnoha změn. V roce 2002 na podzim se začalo s výstavbou tenisových kurtů a již na jaře 2003 se na těchto kurtech hrálo. I samotná sokolovna se velmi změnila. Začala kompletní rekonstrukcí toalet v celém objektu, následovaly sprchy v...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Zastávka

    Nejstarším a dlouho i jediným domem na území obce byl původně zájezdní hostinec, který dnes nese název Hornický dům. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1688. Původně se nazýval Zastávka (odtud i název obce) a na křižovatce obchodních cest z Třebíče do Brna a z Pravlova do Velké Bíteše ho nechala postavit rosická...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Žďár nad Sázavou

    Od svého vzniku řešil žďárský Sokol problém typický pro většinu jednot a to vlastní tělocvičnu. Málokteré jednotě se podařilo si ji obstarat. Žďárský Sokol si při svém založení v roce 1872 cvičební prostory zajistil dohodou s obecním zastupitelstvem v prostoru letní tělocvičny pro děti školou povinné. O tělocvičně zimní se...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Zdemyslice

    Sokolská jednota ve Zdemyslicích byla ustavena 18. 7. 1936. Jako spolková místnost a tělocvična sloužil hostinec u pana Josefa Komorouse čp. 6. Prvními akcemi byly tělocvičná akademie, veřejné vystoupení členů, posvícenská zábava a vánoční dětská besídka spojená s nadílkou. ​V roce 1980 byla otevřena přestavěná sokolovna. V...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Žilina (okr. Kladno)

    Tělocvičná jednota Sokol Žilina byla založena 10. listopadu 1912 a stala se součástí sokolské župy Budečské v rámci Československé obce sokolské. Žilinský Sokol se věnoval, tak jako všechny sokolské jednoty v té době, činnosti tělocvičné, vzdělávací a společenské na povzbuzení národního sebevědomí. Protože v té...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Zlatá Olešnice

    Sokolovna ve Zlaté Olešnici byla po požáru v noci z 8. na 9. 11. 2003 naprosto zničena. Budovu se podařilo znovu pro veřejnost otevřít v roce 2005. Celková rekonstrukce si vyžádala investici cca 37 mil. Kč. Tím obec opět získala kvalitní zázemí pro pořádání kulturních a sportovních akcí.

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolovna Zlonice

    Ustavující schůze zlonické jednoty se konala 27. 7. 1898 v hostinci U Bendlů v Pejšově ulici. Dne 8. října se začalo cvičit na hrazdě a bradlech půjčených ze Slaného. Před vybudováním sokolovny se cvičilo také U Českého lva, ve škole a v hotelu Koruna (dříve U Pachmanů). Začátkem r. 1922 byl vybrán nejvhodnější projekt,...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolská bouda NA STRÁŽI

    Slavnostně otevřena dne 6. srpna 1933. Na jejím místě dnes stojí hotel Na Stráži. Chata dnes patří župě Krkonošské-Pecháčkově.

    Kategorie: Sokolské chaty, boudy

  • Sokolská expozice při Národopisné výstavě českoslovanské v Praze 1895

    Sokolové se v rámci III. sletu zapojili i do akcí na výstavišti v Královské oboře, kde tou dobou probíhala Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895. Ta měla za cíl předvést život českého slovanského lidu. Konala se na stejném místě jako Jubilejní výstava 1891. Předcházela jí tři léta přípravných prací v jednotlivých...

    Kategorie: Události

  • Sokolská horská chata

    Sokolská bouda (původní název Sokolská horská chata) byla postavena v roce 1929 a náklad činil téměř 3 miliony korun. Boudu stavěl spolek Sokolská horská chata, který tvořilo 5 pražských žup a ČOS. Ubytovací kapacita činila 200 lůžek v 70 pokojích a 5 noclehárnách. V roce 1933 byla dřevěná konstrukce zvenčí pobita eternitem....

    Kategorie: Sokolské chaty, boudy

  • Sokolská mohyla u Kozího Hrádku

    Kozí hrádek je nejpamátnějším hradem Táborska. Svůj největší význam získal Kozí hrádek pobytem mistra Jana Husa, největší osobnosti českého reformního hnutí. V roce 1924 si český národ připomínal 500. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova. Také v samotném Táboře se po dlouhých přípravách uskutečnila opravdu důstojná...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Sokolská opona v Plánici

    Jedná se o 5 obrazů – fragmentů opony, které zůstaly z někdejší opony dramatického odboru Sokola v Plánici (okres Klatovy). Fragmenty bohužel neumožňují usuzovat o motiu opony jako celku. Připomínají spíše přírodní motivy z pravděpodobnějšího prospektu lesa. Původně se však mělo údajně jednat o vedutu města. Dochovaných 5...

    Kategorie: Sokolské opony

  • Sokolský ostrov a sokolovna České Budějovice

    Ostrov byl vytvořen meandrováním řeky Vltavy, která jej původně obtékala z obou stran. Jednalo se o nezastavěný, travnatý až bažinatý ostrov na soutoku Malše a Vltavy, zvaný Schnarcherův o velikosti cca 9,5 ha, přístupný tehdy pouze brodem. Místní sokolská jednota vznikla roku 1869. Roku 1923 získala tělocvičná...

    Kategorie: Sokolovny

  • Sokolský prapor v Peruci

    Tělocvičná jednota Sokol byla v Peruci založena v roce 1896. Poprvé přišel s myšlenkou pořídit prapor bratr E. Preisler. Sám přispěl částkou 30 Kč. Definitivně rozhodla valná hromada jednoty o pořízení praporu 22. ledna 1928. V krátké době se ve sbírce vybralo přes 6 000 Kč. Přispěli jak členové zdejší jednoty, tak příznivci...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Sokolský srub u Babylonu (okr. Domažlice)

    Po otevření domažlické sokolovny neměli členové stavebního odboru chvilku klidu a hned v létě roku 1937 byl otevřen sokolský srub v lesích na Babyloně. Ten měl sloužit pro táboření dětí o letních prázdninách. Srubu si ale sokolstvo moc neužilo, neboť se v roce 1939 ocitl ve Velkoněmecké říši.  Za minulého režimu byl...

    Kategorie: Sokolské chaty, boudy

  • Sokolský stadion Klatovy

    Již v roce 1926 se podařilo zakoupit v Podhůrčí pozemky na výstavbu budoucího stadionu. Peníze byly převážně z dědictví pana Rudolfa Brože, který odkázal Sokolu necelých 90 tis. Kč. Tento stadion byl dostavěn v roce 1930. Byl velice pěkný a zcela vyhovoval požadavkům atletiky. Škvárový ovál byl 350 metrů dlouhý, měl čtyři...

    Kategorie: Jiné

  • Sokolský stadion Sletiště na Kladně

    Od roku 1920 získávají jasné obrysy plány na stavbu kladenského sletiště. Ta byla zahájena v roce 1921, probíhala pak na etapy v podstatě po celá 20. léta. Současný městský stadion Sletiště v Kladně je areál sportovišť na jihozápadním konci města. Komplex je ve správě Sportovních areálů města Kladna (SAMK), které...

    Kategorie: Jiné

  • Spolkový prapor T. J. Sokol Vrané nad Vltavou I.

    Prapor o rozměru 110x140 cm pochází z roku 1921. Je zhotoven z několika vrstev tkanin, a to svrchní vlněné tkaniny na jedné straně červené a na druhé straně bílé barvy a podkladového bavlněného plátna, které působí jako výztuž a zároveň zpevňující podklad pro plastickou výšivku. Celý prapor je olemován kroucenou šňůrou...

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Stadion pro Zájezd Československé obce sokolské do Plzně 1929

    Na jaře a v létě roku 1929 hostili zájezd České obce sokolské plzeňští sokolové. Toho času však nebyly k dispozici adekvátní cvičební prostory pro početný zájezd. Stadion na délku měřil více než 300 metrů a pojal až 22 000 diváků. Jeho strohé dřevěné tribuny, doplněné o hudební pavilon, prodejní stánky a šatny, se...

    Kategorie: Události

  • Stolperstein br. Smrčkovi v Olomouci

    Stolperstein před domem v ulici Švermova 7, kde bydlel br. JUDr. Otakar Smrčka, starosta olomoucké župy, advokát popravený nacisty.  V srpnu roku 2015 byl stolperstein slavnostně položen za účasti krojovaných sokolů a dětí ze sokolského příměstského tábora. Br. Otakar Smrčka Byl jedním z nejvýznamnějších členů...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Stránov – pomník připomínající pobyt Tyrše

    Pomník s plastikami připomíná krátký pobyt Miroslava Tyrše v zámeckém areálu ve Stránově, kde bydlel u svého strýce Bedřicha Kirschbauma.  Nápis: Miroslav Tyrš, tvůrce sokolství českého V ROCE 1841 PROŽIL ZDE ČÁST SVÉHO DĚTSTVÍ Dr. MIROSLAV TYRŠ TVŮRCE SOKOLSTVA ODHALENO 14. ČERVNA 1931 TĚLOCVIČNOU JEDNOTOU...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Švehlova sokolovna Praha Hostivař

    Hostivař byla v letech založení Sokola obcí převážně zemědělského charakteru. Tehdejší farnost soustřeďovala veškeré okolní dění – Hájů, Chodova, Chodovce a částečně i Horních Měcholup. Ze zakládajících stanov vyčteme den vzniku sokolské jednoty 1. listopadu 1869. V té době zde také byly založeny spolky Svornost, Osvěta,...

    Kategorie: Sokolovny

  • T. J. Sokol Křivoklát – sportovní areál U Kolečka

    V prostoru dnešního sportovního areálu se začalo se sportem v roce 1924 při II. sletu župy Rakovnické, tehdy se jednalo o tzv. panskou louku s místopisem "Pod Kuchyněmi". V roce 1932 zde bylo slavnostně otevřeno fotbalové hřiště atleticko-fotbalového klubu AFK Křivoklát, a to vedle již vybudovaného tenisového kurtu. Klub...

    Kategorie: Sokolské chaty, boudy

  • T. J. Sokol Malíkovice – sokolovna

    Kategorie: Sokolovny

  • T. J. Sokol Pražský

    Budova Sokola Pražského stojí v samém centru Prahy, v Městské památkové rezervaci. Historická budova byla postavena v letech 1863–1864 podle projektu architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna za stěžejního finančního příspěvku od významného pražského obchodníka a prvního starosty Sokola, Jindřicha Fügnera. Hlavní sál budovy...

    Kategorie: Sokolovny

  • T. J. Sokol Uherské Hradiště

    Sokolovna Uh. Hradiště Uherskohradišťská sokolovna byla postavena na starobylých městských hradbách. Na těchto místech zakotvila naše jednota po 37 letech střídání různých tělocvičných místnostní. Z hostince, který byl dřívějším majitelem rozšířen o prostranný sál, se stal v roce 1905 hotel Koruna. Později se...

    Kategorie: Sokolovny

  • Torzo výletního praporu Sokola Roudnice n. L.

    Výletní prapor byl během nacistické okupace roztříhán a zůstal pouze nápis Roudnice, který jednota nechala zarámovat.

    Kategorie: Jiné

  • Tyršova sokolovna ve Vyškově (biograf Sokolský dům)

    Na místě původní vyškovské sokolovny byla postavena budova nová, která má již dnešní podobu. Budova, nazvána později jako Tyršova sokolovna, byla postavena z důvodu financování a zabezpečení financí pro podporu sokolské jednoty ve Vyškově a hlavně měla zabezpečit provoz vedlejší budovy, tzv. Vaníčkovy, v níž byla a stále je...

    Kategorie: Sokolovny

  • Tyršův (a Fügnerův) památník v Žilině (okr. Kladno)

    Památník se nachází v areálu Tyršova parku situovaného v sousedství sokolovny. Ačkoliv je nazýván Tyršovým, na reliéfu jsou společně tváře Tyrše i Fügnera. TJ Sokol Žilina odkoupila 5. 3. 1922 od obce louku “Na obecnici” a postupně ji přeměnila na veřejnosti přístupné cvičiště a park. V roce 1932 byl v parku postaven...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Tyršův dub v Předslavi

    Památný strom zvaný Tyršův dub je přibližně třistapadesátiletý dub letní (Quercus robur), který roste nedaleko předslavské sokolovny a je pojmenován po zakladateli České obce sokolské, Miroslavu Tyršovi. Obvod jeho kmene měří 591 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 31 m (měření 2004). Dub je chráněn pro svůj vzrůst a věk...

    Kategorie: Jiné

  • Tyršův dům, sídlo ČOS

    Palác do dnešní podoby ze starších obytných domů vystavěli Michnové z Vacínova. Poté, co objekt prodali, střídal několik let majitele. Palác koupila ve zdevastovaném stavu v roce 1921 Československá obec sokolská, ta vypsala soutěž na projekt stavby Tyršova domu. Z 23 návrhů první cenu získal architekt František Krásný....

    Kategorie: Sokolovny

  • Tyršův kámen

    Pamětní Tyršův kámen byl osazen u sokolovny ve Vraném nad Vltavou místními sokoly v roce 1932 při příležitosti 100 let od narození Dr. Miroslava Tyrše. (Současně naši předci vysázeli i několik tzv. pamětních lip. Ty se však již nedochovaly). Přímo do kamene je vyrytý text "Dr.M.Tyrš 1832–1932" V současné chvíli (léto...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Tyršův most v Plzni

    Tyršův most , pojmenovaný po jednom ze zakladatelů Sokola, je silniční most přes řeku Radbuzu v Plzni . Jde o první zcela svařovaný obloukový most v Česku a ve své době byl řazen mezi pět nejodvážnějších konstrukcí světa. Projekt mostu vytvořil prof. František Faltus , tehdejší konstruktér ve Škodovce , jejíž mostárna...

    Kategorie: Sokolský uličník

  • Tyršův pomník na Remanenci v Nymburku

    Pomník se nachází v parku Svobody, v místě bývalého letního cvičiště Sokola na Remanenci. Základní kámen k pomníku Miroslava Tyrše byl slavnostně položen 24. 6. 1934 (současně bylo uctěno také 25. výročí úmrtí spoluzakladatele pražského Sokola, nymburského rodáka dr. Tomáše Černého odhalením pamětní desky na jeho rodném...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Tyršův sad – Mnichovo Hradiště

    Tyršův sad známe dnes spíše pod zažitým názvem "Park u nádraží". Dle kroniky města Mnichovo Hradiště byl sad vysazen v letech 1928–29. Zastupitelé města se rozhodli sad pojmenovat jménem sokolského velikána Tyrše u příležitosti 100 let od narození a 50ti letého výročí smrti. Sad byl vybudován za příspěvku městské...

    Kategorie: Sokolský uličník

  • Uherské Hradiště – pamětní deska v sokolovně

    Pamětní deska padlým za 2. světové války je umístěna ve foyeru Slováckého divadla (Tyršovo náměstí 480, Uherské Hradiště). Jména uvedená na desce: Beneš Milan, Beneš František, Cenek Emil, Daniel Josef, Dufka Gustav, Graca Vladimír, Hájek Karel, Hejl Antonín, Holánek Josef, Janoušek Vladimír, Kopecký Beno, Kropáč...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Uherské Hradiště – stolperstein Josefa Horáka

    Josef Horák   – stavitel a sokol Narodil se 11. února 1877 v Semonicích u Dvora Králové nad Labem. V roce 1895 s vyznamenáním ukončil studium stavitelství na průmyslové škole v Brně a přestěhoval se do Uherského Hradiště, kde se věnoval stavitelství, velmi aktivní činnosti v Sokole a zpíval v souboru Svatopluk....

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Ulice Doudova Praha-Podolí

    Na Praze 4 se nachází ulice, která vede z podolského nábřeží nahoru na Pankrác. Jmenuje se Doudova a je pojmenována po legionáři a sokolu Václavu Doudovi. Ulice svůj název dostala poprvé v době svého vzniku v roce 1925. Za druhé světové války byla na pět let přejmenována. Nesla jméno po německém císaři a českém králi...

    Kategorie: Sokolský uličník

  • Ulice U Tyrše

    V Praze v Košířích se nachází krátká ulička, která nese název U Tyrše. Pojmenována byla nejspíše po bustě Miroslava Tyrše, která se nachází na severní straně uličky na rohu s ulicí kolmou – Holečkovou. Pod bustou je i text "U Tyrše". Původně se ulice jmenovala Tyršova, bylo jich ale v Praze několik, a tak se přejmenovala na...

    Kategorie: Sokolský uličník

  • Unhošť, Suchý mlýn – pamětní tabule k pobytu R. Tyršové a K. Fügnerové

    Tabule je umístěna na budově Suchého mlýna.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Vaníčkova sokolovna ve Vyškově

    Sokol ve Vyškově byl založen roku 1870, ačkoli jeho vznik byl složitý kvůlí národnostně smíšenému prostředí. Prvním starostou jednoty byl zvolen MUDr. Jan Kytlica. Prvním místem pro cvičení se stal mlat při dvoře sládka Hauera. Postupně však ubývalo členstva, v roce 1880 čítal vyškovský Sokol pouhých 26 členů. Krize byla...

    Kategorie: Sokolovny

  • Velké Bílovice – historický prapor z roku 1930

    Plátěný oboustranný vyšívaný prapor z r. 1930, rozm. 120 x 110 cm. Prapor pořídili sokolové z vlastní peněžité sbírky.

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Velký prapor býv. Sokola Plzeň II.

    Jedná se o originál oboustranně vyšívaného praporu Sokola Plzeň II., jehož slavnostní rozvinutní proběhlo na letním cvičišti jednoty v září roku 1922. Shodou náhod byl prapor zachráněn před zničením. V současné době se nachází v depozitáři jedné z plzeňských jednot. Prapor má rozměry 120 x 110 cm. Momentálně je ve velmi...

    Kategorie: Jiné

  • Vlajka / prapor Sokola Plzeň III. - Bory

    K praporu (vlajce) nejsou dostupné žádné podrobnější informace.

    Kategorie: Jiné

  • Žákovský prapor bývalé jednoty Sokola Plzeň II.

    Originální oboustranně vyšívaný prapor žactva Sokola Plzeň II. Nápisy na stuhách: "Pravda vítězí" "V mládí budoucnosť " "Věnuje krojový odbor žen 16. 6.1938"   Prapor má původní žerď z tmavého dřeva, která je opatřena niklovanou koncovkou s nápisem "X. slet všesokolský v Praze 1938"....

    Kategorie: Sokolské prapory

  • Žákovský prapor Sokola Blovice

    Originál praporu žactva blovického Sokola se nachází ve sbírkách Muzea jižního Plzeňska v Blovicích. Prapor je oboustranně vyšívaný a velmi dobře zachovalý. Výška praporu je 41,5 cm, šírka 67 cm. K praporu není k dispozici příslušenství. Existuje věrná replika praporu, kterou užívají blovičtí sokolové.

    Kategorie: Jiné

  • Žákovský prapor Sokola Lobzy - Petřín

    Prapor byl předán žactvu 28. 5. 1932 v průběhu tělocvičného večera a slavnostního věnečku v nedávno dokončené sokolovně na Petříně. Byl nalezen shodou šťastných okolností koncem roku 2018 spolu s hlavicí sokola a horní polovinou žerdě. Spodní polovina žerdě se nedochovala. Zda se jedná o hlavici na prapor dle...

    Kategorie: Jiné

  • Žákovský prapor Sokola Plzeň III. - Bory

    K praporu nejsou dostupné žádné podrobnější informace. Jedná se o originál uložený v depozitáři Západočeského muzea v Plzni.

    Kategorie: Jiné

  • Žákovský prapor Sokola Třemošná

    Prapor byl vyšit svépomocně sestrami Sokola Třemošná počátkem 20. let. Mezi lety 1941 až 1992 byl spolu s prapory sokolským a dorosteneckým ukryt u br. Vladimíra Čechury. Současná lokace praporu, rozměry, technický stav a příslušenství - nezjištěno.

    Kategorie: Jiné

  • Zásmuky – pamětní deska Františka Kmocha

    Zásmuky mají dvě pamětní desky zdejšího rodáka  Františka Kmocha . Tato - starší - byla v roce 1928 zasazena místními sokoly na jižní stěnu zásmucké sokolovny. Druhá byla v roce 1986 umístěna na Kmochově rodném domě.

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Zbraslav – Pamětní deska dr. Miroslava Tyrše k upomínce jeho pobytů na Zbraslavi v letech 1881–1883

    Pamětní deska Dr. Miroslavu Tyršovi v upomínku na jeho pobyt na Zbraslavi v letech 1881–1883 byla umístěna na zbraslavském nábřeží na dům č. 65 (dnes ulice U Malé řeky č. 622), který patřil členům Sokola Janu a Barboře Zdechyncovým během slavnosti, které se účastnily jednoty tehdejší Středočeské župy. Za druhé světové války...

    Kategorie: Pamětní desky, solpersteine

  • Žižkova mohyla, odkaz pražských a přibyslavských sokolů na slavného husitského vojevůdce

    Pozemek o výměře 300 čtverečních sáhů pro mohylu zakoupil v roce 1862 Julius Grégr od rolníka Víta Kárníka z čp. 31 Šenfeldu a věnoval ho pražské jednotě Sokol. V roce 1869 podal člen pražského Sokola a přibyslavský rodák Jan Otto v Národních listech návrh, aby zde byla vybudována kamenná mohyla. Na návrh pomníku vypsal...

    Kategorie: Pomníky, sochy, památníky

  • Župní dům v Roudnici n. Labem

    Tento župní dům byl Sokolskou župou Podřipskou zakoupen 29. prosince 1937 a po stavebních úpravách (z původního domu zbyla pouze část obvodového zdiva) slavnostně otevřen 1. dubna 1938. Na valné hromadě župy 27. března 1938 navrhli zástupci Sokola Podlusky, aby dům nesl název „Blažkův sokolský dům“. (MUDr. Antonín Blažka byl...

    Kategorie: Sokolovny

  • Župní prapor Sokolské župy Barákovy

    Popis praporu: Oboustranný prapor o rozměrech cca 105 x 115 cm. Oba listy jsou podložené výztužným plátnem, skrze které jsou provedeny výšivky. Je připevněn na žerď pomocí kroucené tkanice v barvě trikolory. Po obvodu je lemovaný rovněž kroucenou tkanicí v barvě trikolory. Avers –  je zhotovený z červeného...

    Kategorie: Sokolské prapory